Cíl studie: Zhodnocení souboru pacientů jednoho centra odeslaných ke scintigrafickému vyšetření aperfuze mozku při diagnostice mozkové smrti. Zaměřili jsme se na rozdíly v proporcích vyšetřených dětí a mladistvých vůči dospělým pacientům, z hlediska příčiny vedoucí ke komatóznímu stavu nebo dárcovství v transplantačním programu. Blíže hodnotíme případy, kdy nebyla scintigraficky aperfuze mozku prokázána. Typ studie: Retrospektivní. Typ pracoviště: Klinika nukleární medicíny, Fakultní nemocnice. Materiál a metoda: V období let 2003 až 2020 bylo vyšetřeno celkem 320 pacientů (průměrný věk 44 ± 18 let, 207 mužů, 113 žen), tito byli rozděleni dle věku na mladší 18 let (40, Soubor A) a pacienty s věkem vyšším nebo rovným 18 letům (280, Soubor B). Soubory byly statisticky porovnány, zejména z pohledu příčiny vedoucí ke komatóznímu stavu nebo dárcovství v transplantačním programu. Výsledky: Pozitivní nález prokazující aperfuzi mozku byl zaznamenán při prvovyšetření celkem u 95 % pacientů. Skupiny se signifikantně lišily v proporcích příčin vedoucích ke kómatu, kdy ve skupině A byl podíl cévních mozkových příhod jen 10 %, ve skupině B naopak cévní mozkové příhody dominovaly s traumaty a jinými zevními příčinami (48 %, resp. 43 %, P < 0,0001). Rozdíly byly také v podílu pacientů, u kterých nebyl proveden orgánový odběr, což bylo signifikantně více ve skupině A (55 % vs. 11 %, P < 0,0001). U těchto pacientů se lišily i proporce příčin vedoucích ke kómatu, minoritní podíl u nich měly cévní mozkové příhody (13 %, P < 0,0001). Závěr: Perfuzní scintigrafie mozku je dostupnou metodou dobře použitelnou a standardizovanou v rámci diagnostiky mozkové smrti. Existují rozdíly mezi skupinami vyšetřených v dětském věku a v dospělosti, z pohledu příčin vedoucích ke kómatu a i v podílu následných dárců orgánů k transplantaci.
Objective: The aim of this work is to analyse data of brain death scintigraphy examinations performed within one centre retrospectively. We focused on the differences between examined children and adults, including proportions of coma causes or organ donors. The cases with negative scintigraphic finding were further assessed. Design: Retrospective. Setting: Nuclear Medicine Department, University Hospital. Material and methods: A total of 320 patients between years 2003 and 2020 were examined (mean age 44 ± 18 years, 207 men, 113 women). The group was divided according to age into patients under 18 years (40, Group A) and those with age higher than or equal to 18 years (280, Group B), these groups were compared for the causes leading to coma and for the rate of organ donors. Results: A finding demonstrating cerebral aperfusion was recorded at 95% of patients during the first examination. The groups differed significantly in the causes leading to coma, cerebrovascular accidents formed only 10 % of Group A, in contrast to Group B with dominating cerebrovascular accidents and trauma plus other external causes (48 %, 43 % respectively, P < 0.0001). There were also significant differences in the proportions of patients who were not organ donors, they were significantly more frequent in Group A (55 % vs. 11 %, P < 0.0001), they have different proportions of causes leading to coma, with minority of cerebrovascular accidents (13 %, P < 0.0001). Conclusion: Brain perfusion scintigraphy is an available and usable method standardized in the brain death diagnosis. There are differences in the proportions of coma causes and of subsequent organ donors to transplant in childhood and adulthood.
Cíl: Seznámit čtenáře s provedením dobutaminového testu a SPECTu myokardu ve spolupráci s oddělením funkční diagnostiky. Metodika: Podmínky k vyšetřením vznikly v roce 1996, kdy bylo vybudováno detašované pracoviště KNM v prostorách interní kliniky v blízkosti laboratoří funkční diagnostiky (od roku 2012 součástí Kardiovaskulárního centra FNO). Pacienty indikované k vyšetření objednává odborný internista, kardiolog nebo kardiochirurg na oddělení funkční diagnostiky. Datum vyšetření je nahlášen na ambulanci detašovaného pracoviště KNM. V den vyšetření se pacient hlásí na KNM k zajištění žilního vstupu flexibilní kanylou. S dokumentací je předán na funkční diagnostické oddělení. Kardiolog určuje v průběhu dobutaminové infúze její rychlost. Při dosažení požadované tepové frekvence lékař KNM provede aplikaci RF (99mTc-MIBI, 99mTc-tetrofosmin). Po stabilizaci stavu je pacient předán na KNM, kde je proveden gated SPECT (single photon emission computed tomography) myokardu. V případě patologického nálezu při zátěžové studii je pacient zván k vyšetření za klidových podmínek s odstupem minimálně 24 hodin. Obě pracoviště si navzájem předávají závěrečné protokoly z vyšetření. Závěr: Pomocí nových nukleárně kardiologických softwarů lze automaticky kvantifikovat rozsah a závažnost perfuzních abnormalit. Dobutaminový test je nejrozšířenějším neinvazivním zátěžovým testem, je mnohem specifičtější pro výběr pacientů s indukovatelnou myokardiální ischémií. Obě vyšetřovací metody jsou v dnešní době komplementárními diagnostickými metodami při primodiagnostice ischemické choroby srdeční (ICHS), ve stratifikaci rizika, stanovení prognózy a dalšího terapeutického postupu u pacientů s již známou diagnózou ICHS. Provedení dobutaminového testu a SPECTu myokardu má pro pacienty zásadní přínos z hlediska jejich další léčby.
x
- MeSH
- dobutamin aplikace a dávkování farmakokinetika škodlivé účinky MeSH
- ischemická choroba srdeční * diagnóza ultrasonografie MeSH
- lidé MeSH
- management péče o pacienta MeSH
- myokard MeSH
- srdeční akcí synchronizovaná jednofotonová emisní počítačová tomografie * metody MeSH
- zátěžová echokardiografie * kontraindikace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Perfuzní scintigrafické vyšetření mozku slouží k spolehlivému ověření mozkové smrti pro účely transplantační medicíny či k volbě okamžiku možnosti ukončení reanimačních procedur. Smrt mozku je ireverzibilní vymizení všech mozkových funkcí včetně funkcí mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající funkce kardiovaskulárního systému a jiné orgánové funkce. Stanovení mozkové smrti je zásadní diagnózou pro darování orgánů k transplantaci. Přípustnost odběru od zemřelého dárce a náležitosti zjištění smrti za účelem poskytování léčebné péče jsou v české legislativě pevně zakotveny. Metoda: Vyšetření provádíme na naší KNM od roku 2003 na dvouhlavých gamakamerách firmy Siemens. Radiofarmakum 99mTc-HMPAO aplikujeme intravenózně formou bolusu. Dynamická část je snímaná v přední projekci, statická část v přední, zadní a obou bočních projekcích. Výsledky: Od roku 2003 do června 2012 bylo provedeno 124 vyšetření u 118 pacientů (103 dospělých a 15 dětí) s klinickými známkami smrti mozku – potencionální dárci orgánů. U 8 pacientů nebyla mozková smrt potvrzena. Odběr orgánů nebyl proveden u 23 pacientů z důvodu různých kontraindikací nebo z důvodu nesouhlasu rodičů či zákonných zástupců u dětí. Závěr: Perfuzní scintigrafie mozku je metoda neinvazivní, technicky nenáročná, plně vyhovující a prakticky bez možnosti falešně pozitivního nálezu. Vyšetření nepřináší pro pacienta rizika komplikací, a proto je její zařazení do algoritmu vyšetření mozkové smrti naprosto vhodné.
x
- Klíčová slova
- scintigrafie mozku,
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení postupů (zdravotní péče) MeSH
- lidé MeSH
- mozek MeSH
- mozková angiografie metody MeSH
- mozková smrt diagnóza zákonodárství a právo MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- perfuzní zobrazování metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- průřezové studie MeSH
- radiofarmaka diagnostické užití MeSH
- technecium 99mTc exametazim diagnostické užití MeSH
- transplantace orgánů zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Mozková smrt je ireverzibilní vymizení všech funkcí celého mozku včetně mozkového kmene. Dle transplantačního zákona je možné odběr orgánu uskutečnit, pokud s tím zemřelý za svého života nevyslovil prokazatelně nesouhlas. Kasuistiky popisují vyšetřovací postupy používané při zjišťování a potvrzování mozkové smrti u pacientů v hlubokém komatu s důrazem na scintigrafii. V současné době jsou jedinými dostupnými techneciem značenými radiofarmaky, která splňují přísná kritéria pro vyšetření smrti celého mozku, HMPAO a Neurolite. Kaziustika 1. Pětatřicetiletý muž utrpěl kraniotrauma s těžkým poraněním pravé poloviny kalvy s areflexním kómatem na podkladě maligního edému mozku. Neurologická vyšetření potvrzují nález odpovídající smrti mozku. Perfuzní scintigrafie mozku ale mozkovou smrt vylučuje z důvodu prokázání průtoku radiofarmaka karotidami do oblasti neurokrania. Scintigrafie mozku vylučuje mozkovou smrt i po 24 hodinách. Kazuistika 2. Dvaašedesátiletý pacient upadl z důvodu náhle vzniklé závratě. Počítačová tomografie mozku popisuje krvácení supratentoriálně, do komorového systému a edém v oblasti mozkového kmene. Perfuzní scintigrafie mozku zjišťuje průnik radiofarmaka mozkovou tkání intrakraniálně - diagnóza smrti mozku nemohla být potvrzena. Scintigrafie mozku po 24 hodinách již neprokazuje žádné známky mozkové perfuze – nález svědčí pro mozkovou smrt. Kazuistika 3. Sedmiletá holčička byla nalezena ve vaně v bezvědomí po neúmyslné intoxikaci oxidem uhelnatým. Byla diagnostikovaná asystolie, apnoe, bilaterálně fixovaná mydriáza, hypotermie a aspirace zvratků. Neurologické vyšetření popisuje nevýbavné kmenové reflexy a hluboké kóma. CT mozku prokazuje edém mozku a mozečku bez krvácení, masivní aspirace do plic bilaterálně a edém plic. Scintigrafií je jednoznačně prokázána nulová perfuze mozkovým řečištěm – nález svědčí pro smrt mozku.
x
- Klíčová slova
- scintigrafie,
- MeSH
- dárci tkání MeSH
- diagnostické techniky a postupy využití MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozková smrt * diagnóza zákonodárství a právo MeSH
- perfuzní zobrazování metody využití MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
