<br><b>Introduction:</b> The early detection and diagnosis of dementia are of key importance in treatment, slowing disease progression, or suppressing symptoms. The possible role of changes in the sense of smell is considered with regard to potential markers for early detection of Alzheimer's disease (AD).</br> <br><b>Materials and methods:</b> A literature search was conducted using the electronic databases PubMed, Scopus, and Web of Science between May 30, 2022 and August 2, 2022. The term "dementia" was searched with keyword combinations related to olfaction.</br> <br><b>Results:</b> A total of 1,288 records were identified through the database search. Of these articles, 49 were ultimately included in the analysis. The results showed the potential role of changes in the sense of smell as potential biomarkers for early detection of AD. Multiple studies have shown that olfactory impairment may be observed in patients with AD, PD, MCI, or other types of dementia. Even though smell tests are able to detect olfactory loss caused by neurodegenerative diseases, they cannot reliably distinguish between certain diseases.</br> <br><b>Conclusions:</b> In individuals with cognitive impairment or neurodegenerative diseases, olfactory assessment has repeatedly been reported to be used for early diagnosis, but not for differential diagnosis.</br>.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * komplikace diagnóza psychologie MeSH
- čich MeSH
- kognitivní dysfunkce * komplikace diagnóza psychologie MeSH
- lidé MeSH
- poruchy čichu * diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Hlas je zásadním prostředkem pro produkci řeči umožňující mezilidskou komunikaci a sociální interakci. Bývá však vystaven mnoha negativním vlivům, které se podepisují na jeho kvalitě. Projevem hlasové poruchy je patologická změna charakteru a vlastností hlasu. Cíl: Cílem práce je představení kazuistiky pacienta s poruchou hlasu a vyzdvihnutí nezastupitelné role hlasové rehabilitace při nápravě a obnově fyziologických postupů tvorby hlasu. Metodika: V práci je popsána kazuistika 51letého muže s profesionálním poškozením hlasu. Jsou zde přiblíženy nevhodné návyky a nesprávné postupy při tvorbě hlasu, jejich možná řešení, včetně úlohy hlasové rehabilitace a jejího vlivu na zdraví. Výsledky: Po téměř 2 letech pravidelné hlasové rehabilitace je u pacienta prokázán fyziologický nález na hlasivkách, bez recidivy onemocnění, s objektivním zlepšením kvality hlasu dle hlasové analýzy.
Introduction: The voice is an essential tool for speech production, interpersonal communication and social interaction. Many negative factors can affect its quality. A sign of a voice disorder is a pathological change in the characteristics of the voice. Aim: The aim of this paper is to present a case report of a patient with professional voice disorder and to present the irreplaceable role of voice rehabilitation in restoring the physiological processes of voice production. Methods: The paper describes a case report of a 51-year-old man with professional voice impairment. Inappropriate habits and incorrect practices in voice production, their possible solutions, including the role of voice therapy and its impact on patient‘s health are described. Results: After almost 2 years of voice rehabilitation there is an objective physiological finding on the vocal cords, with no signs of disease recurrence; there is also an improvement of voice quality according to voice analysis.
- Klíčová slova
- hlasová rehabilitace, hlasová terapie,
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy hlasu * etiologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Laryngokéla je vzácné onemocnění vzniklé vychlípením vnitřního prostoru hrtanu. Může být buď vrozené, nebo získané vlivem dlouhodobě nepříznivě působícího nadměrného tlaku v daném místě. Léčba laryngokél je operativní. Odvíjí se od konkrétních případů a následná prognóza závisí velkou měrou na spolupráci pacienta s lékařem a terapeutem. Cíl: Cílem práce je představit kazuistiku pacienta s laryngokélou a úskalí diagnostiky a léčby. Metoda: Ve článku popisujeme kazuistiku 61letého horníka a současně muzikanta hrajícího na trubku, u kterého se onemocnění rozvinulo a bylo řešeno. Autoři popisují předoperační stav včetně hlasové analýzy a efekt pooperační rehabilitace. Výsledky: Objektivně endolaryngeálně pooperačně byl prokázán fyziologický nález, bez recidivy onemocnění, objektivně se zlepšily výsledky hlasové analýzy po operaci a fyzioterapeutické intervenci.
Introduction: Laryngocele is a very rare disease resulting from an abnormal dilatation of the laryngeal saccule. It may be congenital or acquired after prolonged increased air pressure on the tissue. The vast majority of laryngocele cases are treated surgically; the course of the disease is very individual and the prognosis is highly dependent on the patient’s cooperation with their doctor and therapist. Aim: The aim is to present the case study of a patient with the laryngocele and the difficulties of diagnostics and treatment. Method: We present the case study of a 61-year-old miner and musician who plays the trumpet. In this specific patient, the laryngocele was surgically treated, with follow-up physiotherapy treatment. The authors describe the pre-surgery status of the voice analysis and the effect of post-surgery rehabilitation. Results: Objectively, a physiological endolaryngeal finding was demonstrated after the surgery, without recurrence of the disease, the results of voice analysis objectively improved after the surgery and physiotherapy intervention.
- Klíčová slova
- trénink hlasu,
- MeSH
- laryngocele * chirurgie rehabilitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy hlasu etiologie rehabilitace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Nedoslýchavost je třetí nejčastější chronickou nemocí u seniorů a je jednou z nejčastějších příčin poklesu kognitivních funkcí ve vyšším věku. Cílem práce bylo zjistit, zda je zkrácená verze standardizovaného dotazníku Hearing Handicap Inventory (HHI-S) schopna odhalit problémy se sluchem u dospělých v ordinaci praktického lékaře. Metodika: Sluch byl vyšetřen pomocí vysokofrekvenční audiometrie a byla vyplněna zkrácená verze dotazníku sluchového postižení Hearing Handicap Inventory (HHI-S). Pro zjištění schopnosti dotazníku odhalit sluchový hendikep byli probandi dále rozděleni na osoby s průměrnou ztrátou sluchu na lépe slyšícím uchu v jednotlivých frekvenčních skupinách do 25 dB (normální sluch) a na větší než 25 dB (nedoslýchavost). Byly zvoleny celkem čtyři frekvenční skupiny (0,5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12,5 kHz a 14–16 kHz). Výsledky: Bylo vyšetřeno 240 mužů (47,7 %) a 263 žen (52,3 %) ve věku 18–64 let, kteří nebyli sledováni v ordinaci ORL lékaře pro nedoslýchavost. Soubor byl rozdělen na dvě skupiny: od 18 do 39 let (244 osob) a nad 40 let (259 osob). Nejvyššího průměrného skóre v dotazníku dosahovaly osoby u obou věkových skupin na nejnižších hodnocených frekvencích (0,5–4 kHz). Do 40 let dosahovaly osoby průměrně 8 bodů a nad 40 let 9 bodů. Bylo zjištěno, že osoby mladší mají lepší průměrné skóre bodů oproti osobám starším, a to jak u osob s normálním sluchem, tak u osob s nedoslýchavostí (p < 0,001). Průměrný počet bodů z dotazníku HHI-S při normálním sluchu neroste s vyššími frekvencemi, ale zůstává téměř totožný. U nedoslýchavých však průměrné skóre se zvyšujícími se frekvencemi klesá. Závěr: Včasné odhalení nedoslýchavosti významně zlepší kvalitu života a sníží riziko ztráty kognitivních funkcí. Dotazník HHI-S se jeví v ordinaci praktického lékaře jako jeden z rychlých, levných a jednoduchých nástrojů k odhalení sluchové vady zejména u osob s nediagnostikovanou nedoslýchavostí. U mladších osob s normálním sluchem, ale s přítomností rizikových faktorů však dotazník nemá tak vysokou citlivost, proto by bylo vhodné zvážit audiometrické vyšetření k odhalení počínající ztráty sluchu.
Introduction: Hearing loss is the 3rd most common chronic disease in the elderly and is one of the most common causes of cognitive decline in older age. The aim was to find out whether the shortened version of the standardized questionnaire Hearing Handicap Inventory (HHI-S) is able to detect hearing problems in adults in a general practitioner’s office. Methods: All probands underwent extended high-frequency audiometry and fillet out a questionnaire (a shortened version of the Hearing Handicap Inventory (HHI-S)). To determine the ability of the questionnaire to detect hearing handicap, the probands were divided into persons with an average hearing loss in the better hearing ear in individual frequency groups up to 25dB (normal hearing) and greater than 25dB (hearing loss). It were created 4 frequency groups (0.5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12.5 kHz and 14–16 kHz). Results: It was examined 240 men (47.7%) and 263 women (52.3%) aged 18–64 years, who were not monitored in an otorhinolaryngologist’s office for hearing loss. The file was divided into 2 groups by age: from 18 to 39 years (244 people) and over 40 years (259 people). The highest average score in the questionnaire was achieved by persons in both age groups at the lowest evaluated frequencies (0.5–4 kHz). People under 40 scored an average of 8 points and over 40 scored 9 points. Younger subjects were found to have a better mean score compared to older subjects, both in normal hearing and hearing impaired subjects (p < 0.001). The average number of points from the HHI-S questionnaire in normal hearing does not increase with higher frequencies, but remains almost identical. However, the average score decreases with increasing frequencies by people with hearing loss. Conclusion: Early detection of hearing loss will significantly improve the quality of life and reduce the risk of cognitive function loss. The HHI-S questionnaire appears in the general practitioner’s office as one of the quick, cheap and simple tools to detect hearing impairment, especially in people with undiagnosed hearing loss. However, in younger people with normal hearing but with the presence of risk factors, the questionnaire does not have such a high sensitivity, so it would be advisable to consider an audiometric examination to detect beginning hearing loss.
For this study, high-frequency audiometry was used to compare the hearing thresholds, with respect to age, among women exposed to noise in their working environment, as well as those not exposed to such noise. The cohort comprised 243 women (average age 36.2 years), of which 88 women were employed in a noisy (LAeq,8h 85-105 dB) workplace, while 155 women did not experience noise. Age categories were determined according to the World Health Organization (Geneva, Switzerland). Hearing thresholds were measured at frequencies of 0.125-16 kHz. Higher hearing thresholds were found in the youngest age groups (18-29 and 30-44 years) among those exposed to noise, as compared to those who were not. The difference in hearing thresholds between the exposed and unexposed groups increased with age, as well as with the frequencies. The highest difference in hearing thresholds for these age categories was measured at 11.25 kHz. The oldest age group (45-63 years) exposed to noise showed lower hearing thresholds than the unexposed group at all frequencies from 4 kHz to 16 kHz. High-frequency audiometry can be used for the early detection of increased hearing thresholds at high frequencies. High-frequency audiometry could be included in preventive programs, especially for younger people exposed to noise, in order to enable earlier detection of noise-induced hearing loss.
- MeSH
- audiometrie čistými tóny MeSH
- dospělí MeSH
- hluk na pracovišti * škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost z hluku * diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- pracoviště MeSH
- sluchový práh MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Švýcarsko MeSH
