Prezentujeme případ 76letého muže v anamnéze s tromboembolickou chorobou a ischemickou chorobou srdeční, který byl přijat do nemocnice pro akutní hypoxemickou respirační insuficienci při oboustranné pneumonii v důsledku onemocnění COVID-19. Vzhledem k tomu, že druhý den hospitalizace poklesla spontánní saturace O2 na 60 %, byl pacient přeložen na jednotku intenzivní péče, kde byla zahájena intenzivní oxygenoterapie (vysokoprůtoková nazální oxygenoterapie a neinvazivní ventilace prostřednictvím CPAP: Continuous Positive Airway Pressure). Saturace O2 postupně stoupala a docházelo ke zlepšení klinické symptomatologie. Po následné dechové rehabilitaci byl pacient po 17 dnech hospitalizace propuštěn do domácí péče. Ve sdělení jsou zvažovány hlavní faktory, které ovlivňují výsledek léčby ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome). Vedle intenzivní oxygenoterapie přispěly velmi pravděpodobně k úspěšnému zvládnutí závažného stavu u tohoto pacienta včasné podání nízkomolekulárního heparinu, remdesiviru a dexamethasonu. Klinické zlepšení doprovázelo zlepšení laboratorních nálezů (CRP, prokalcitonin, D-dimery, kreatinin, hs-troponin, počet lymfocytů). Závěrem je diskutována možná kauzální souvislost koronavirové infekce s herpetiformním exantémem, který se objevil před propuštěním pacienta z nemocnice.

We present a 76-year-old male with a past medical history of thromboembolism and coronary heart disease. He was admitted to the hospital with acute hypoxemic respiratory insufficiency due to bilateral COVID-19 pneumonia. As spontaneous O2 saturation dropped to 60% on the second day of the hospital stay, the patient was transferred to the intensive care unit where an intensive oxygen therapy was initiated (HFNO: High-Flow Nasal Oxygenotherapy and non invasive ventilation via CPAP: Continuous Positive Airway Pressure). His oxygen saturation gradually increased and follow-up showed improvement in symptoms. After 17 days of in-patient treatment, he was discharged to homecare. Main factors affecting the outcome of ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome) are considered. Besides the intensive oxygen therapy, an early administration of low molecular heparin, remdesivir and dexamethasone most probably contributed to reversing the initial serious finding in this patient. Clinical improvement was accompanied by improved laboratory tests (CRP, procalcitonin, d-dimer, creatinine, hs-troponin, lymphocyte count). Finally, we discuss a potential association of coronavirus infection with herpetiform exanthema, which appeared before the patient was discharged from the hospital.

• Klíčová slova
• remdesivir,
• MeSH
• adenosinmonofosfát analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * komplikace   terapie   MeSH
• dexamethason terapeutické užití   MeSH
• heparin nízkomolekulární terapeutické užití   MeSH
• ischemická choroba srdeční MeSH
• kožní manifestace MeSH
• lidé MeSH
• oxygenoterapie MeSH
• pneumonie diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• tromboembolie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

AIMS: Nonalcoholic fatty liver disease (NAFLD) is associated with components of the metabolic syndrome (MS) but the prevalence of NAFLD in the Czech Republic is unknown. TheAIM of this study was to assess the latter in patients with type 2 diabetes (DM2) and to compare the noninvasive fibrosis scores with ultrasound findings in those patients. METHODS: 180 consecutive patients with DM2 (mean age 64.2±9.3 years, 63% men) were examined for liver biochemistry, MS parameters and had liver ultrasound. MS was diagnosed according to the International Diabetes Federation. The diagnosis of NAFLD was based on liver ultrasound. Other aetiology of liver lesion was ruled out. Additionally, AST/ALT ratio, APRI, NAFLD fibrosis score, FIB4 and BARD scores were calculated. RESULTS: 93% of patients met the MS criteria, 79% had NAFLD and 13% had ultrasound signs of fibrosis/cirrhosis. NAFLD patients had greater weight (96.9±19.3 vs 84.7±14.7 kg; P=0.003), BMI (32.6±5.2 vs 29.4±5.4 kg/m(2); P=0.007), waist circumference (113.8±12.8 vs 107.1±10.3 cm; P=0.033), ALT (0.73±0.57 vs 0.55±0.53 µkat/L, P=0.007) and triglyceridaemia (1.9±1.4 vs 1.4±1 mmol/L; P=0.005) than patients without NAFLD. There were no significant differences in age, sex, cholesterol, fasting glycaemia or glycated haemoglobin. Of calculated scores only the NAFLD fibrosis score revealed significant differences between patients with and without ultrasound signs of fibrosis/cirrhosis (1.027±2.228 vs -0.118±1.402, P=0.026). CONCLUSION: Patients with DM2 had in the majority of cases NAFLD which was related to weight, BMI, waist circumference and serum triglycerides. The validity of the liver fibrosis scoring system has to be assessed in those patients in the future.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu komplikace   MeSH
• jaterní testy MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nealkoholová steatóza jater diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika epidemiologie   MeSH