Central and Eastern European (CEE) countries have recently implemented reforms to health care provider payment systems, which include changing payment methods and related systems such as contracting, management information systems, and accountability mechanisms. This study examines factors influencing provider payment reforms implemented since 2010 in Bulgaria, Croatia, Czechia, Estonia, Latvia, Lithuania, Hungary, Poland, and Romania. A four-stage mixed methods approach was used: developing a theoretical framework and data collection form using existing literature, mapping payment reforms, consulting with national health policy experts, and conducting a comparative analysis. Qualitative analysis included inductive thematic analysis and deductive approaches based on an existing health policy model, distinguishing context, content, process, and actors. We analyzed 27 payment reforms that focus mainly on hospitals and primary health care. We identified 14 major factor themes influencing those reforms. These factors primarily related to the policy process (pilot study, coordination of implementation systems, availability of funds, IT systems, training for providers, reform management) and content (availability of performance indicators, use of clinical guidelines, favorability of the payment system for providers, tariff valuation). Two factors concerned the reform context (political willingness or support, regulatory framework, and bureaucracy) and two were in the actors' dimension (engagement of stakeholders, capacity of stakeholders). This study highlights that the content and manner of implementation (process) of a reform are crucial. Stakeholder involvement and their capacities could influence every dimension of the reform cycle. The nine countries analyzed share similarities in barriers and facilitators, suggesting the potential for cross-country learning.

• MeSH
• dávkové mechanismy MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• reforma zdravotní péče * MeSH
• zdravotní politika MeSH
• zdravotnický personál MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• východní Evropa MeSH

• MeSH
• náklady na zdravotní péči MeSH
• primární prevence organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• reforma zdravotní péče organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• služby preventivní péče * organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• zdravotní pojištění * ekonomika   organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH

• MeSH
• financování zdravotní péče MeSH
• lidé MeSH
• reforma zdravotní péče zákonodárství a právo   MeSH
• úhrada zdravotního pojištění * zákonodárství a právo   MeSH
• zákonodárství lékařské * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

This analysis of the Czech health system reviews developments in governance, organization, financing and delivery of care, health reforms and health system performance. Czechs have enjoyed a statutory health insurance system with a high level of financial protection, a broad benefits package and universal membership for over 30 years. The central level of the state, mostly represented through the Ministry of Health and its subordinated bodies, takes on the various roles of legislator, steward and even owner of various providers of care, while also making insurance contributions for the sizeable part of the population classified as economically inactive. Health insurance funds are responsible for contracting sufficient care provision for their members. The Czech health system has traditionally derived a majority of its financing from public sources, which stood at 81.5% of current health expenditure in 2019, as the latest available year of reference, with the rest coming from private sources. While health spending in Czechia is below the European Union (EU) average, the densities of acute care beds and primary care physicians are above respective EU averages. Ageing and a lack of qualified staff (for example, nurses in hospitals) are already putting pressure on the Czech health workforce, a bottleneck further exposed by the COVID-19 pandemic. Additionally, Czechia has embarked on a reform process to modernize and centralize specialized tertiary care and psychiatric care. Patients enjoy free choice of primary and specialized outpatient providers, though there are signs that accessibility is limited in some regions and for some specialties. Overall, health outcomes in terms of life expectancy, mortality and survival rates of stroke and cancer have improved in recent years, though these improvements have been slower in Czechia than in other countries. However, life expectancy dropped considerably due to heightened mortality resulting from the COVID-19 pandemic in 2020 and 2021. There remains considerable room for improvement in strengthening disease prevention and health promotion, particularly for dietary habits and health literacy. Various efforts to advance evidence-based interventions in the health system, such as the initiation of health care quality monitoring and health system performance assessment, will assist in further analysing Czechia's health outcomes.

• MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• kvalita zdravotní péče MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• reforma zdravotní péče MeSH
• výdaje na zdravotnictví MeSH
• zdravotní pojištění MeSH
• zdravotní politika * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• primární prevence MeSH
• řízení zdravotnictví * MeSH
• řízení zdravotního stavu populace MeSH
• veřejné zdravotnictví * ekonomika   MeSH
• zdravotní pojištění organizace a řízení   MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH

• MeSH
• digitální technologie * organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• lékařská informatika * organizace a řízení   zákonodárství a právo   MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• veřejné zdravotnictví - vzdělávání odborné metody   organizace a řízení   MeSH
• vzdělávání odborné MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH

Prevalenci diabetu je v ČR možno sledovat z dat ÚZIS sestavených na základě hlášení poskytovatelů zdravotních služeb nebo z dat vykazovaných zdravotním pojišťovnám. Tato data obsahují jak diagnózu, tak léky vyzvednuté v lékárně. Zařazení pacienta k určité chronické nemoci na základě spotřeby léčiv umožňuje klasifikace PCG (Pharmacy‑based Cost Groups), používaná v ČR od začátku roku 2018 ke zpřesnění přerozdělení vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami. Článek porovnává výsledky určení prevalence diabetu na základě dat reportovaných ÚZIS a zdravotním pojišťovnám (diagnóza a spotřeba léčiv) a diskutuje současné a budoucí výhody i nevýhody jednotlivých přístupů. Vykazování diagnóz v ambulantní oblasti je považováno za nepřesné, na druhou stranu perorální antidiabetika nejsou v ČR zatím užívána všemi pravděpodobně indikovanými pacienty s diabetem 2. typu nebo alespoň ne v dostatečném množství. Vhodný přístup k určení prevalence diabetu z dat reportovaných zdravotním pojišťovnám nabývá na významu v souvislosti se zřízením Národního diabetologického registru založeného právě na těchto datech a souvisejícím zastavením hlášení počtu ošetřených diabetiků pro ÚZIS.

Prevalence of type 2 diabetes in the Czech Republic can be estimated from data reported by health care providers either to the statistical office or to health insurers. The latter include both diagnosis and prescribed drugs. Patient classification to a certain chronic condition based on consumption of drugs (Pharmacy-based Cost Groups classification) has been used in the Czech Republic for the purpose of redistribution of collected funds among health insurers since the beginning of 2018. This article compares prevalence of diabetes estimated from statistical data and from data reported to health insurers, and discusses current and future advantages and disadvantages of all methodologies. Diagnoses reporting in outpatient care are considered to be inaccurate, on the other hand peroral antidiabetics do not seem to be prescribed to all indicated patients. The appropriate approach to prevalence estimation from data reported to health insurers is becoming even more important after the creation of National Diabetes Register based on insurance data and the related abatement of direct reporting to the statistical office.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * epidemiologie   MeSH
• epidemiologické metody MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Tato brožura se zaměřuje na možnosti zajištění dostupnosti zdravotní péče při nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví v Česku. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• zajištění kvality zdravotní péče MeSH
• zdravotničtí pracovníci MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• management, organizace a řízení zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• brožury

• MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• komunitní zdraví - plánování * metody   MeSH
• nemocnice okresní organizace a řízení   trendy   MeSH
• regionální zdravotnické plánování MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH