Cíl: Prospektivní randomizovaná studie, do které bylo zařazeno 43 nemocných s infekčními komplikacemi ran po chirurgické revaskularizaci myokardu v období od května 2006 do prosince 2007. U všech nemocných byl po mikrobiologických stěrech proveden chirurgický débridement a randomizace do dvou skupin. Ve skupině Ag (23 nemocných) byl aplikován moderní systém uvolňující aktivní stříbro (Aquacel Ag, ConvaTec, Bristol-Myers Squibb) s frekvencí převazů mezi 24–72 hodinami dle lokálního nálezu. Ve skupině Antiseptikum (20 nemocných) byly lokálně aplikovány obložky s antiseptikem (0,1% roztok kyseliny peroctové) s frekvencí převazů mezi 6–8 hodinami, opět dle lokálního nálezu. Výsledky: Mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v předoperačních a perioperačních charakteristikách, a to včetně četnosti výskytu jednotlivých rizikových faktorů poruch hojení (obezita, DM, ICHDK, ženské pohlaví a imunosupresivní terapie). Průměrná plocha rány byla v obou skupinách srovnatelná (29,7±28,8 cm2 vs. 28,15±29,2 cm2, NS), stejně tak i doba nutná k bakteriální eradikaci rány (8,3±2,9 dnů vs. 8,6±3,9 dnů, NS). Obě léčebné strategie vedly ke srovnatelné úspěšnosti léčby (90 % vs. 84 %, NS). Ve skupině Ag byla zaznamenána významně nižší frekvence převazů (7,2±2,8 vs. 28,5±11,3; p<0,001) s častější možností ambulantní léčby (35 % vs. 0 %; p<0,05), ale také významné prodloužení celkové délky léčby ve srovnání se skupinou Antiseptikum (15,8±5,5 vs. 11,2±5,2; p<0,05). Závěr: Účinnost lokální aplikace stříbra je zcela srovnatelná s lokální aplikací antiseptik v léčbě infekčních komplikací ran v kardiochirurgii. Významné snížení celkového počtu převazů a častější možnost ambulantní péče výrazně zvyšují komfort nemocných během této léčby a snižují ošetřovatelskou zátěž.
- Klíčová slova
- Aquacel Ag,
- MeSH
- hojení ran imunologie účinky léků MeSH
- infekce v ráně farmakoterapie ošetřování terapie MeSH
- kyselina peroctová aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obvazy statistika a číselné údaje využití MeSH
- ošetřovatelská péče metody statistika a číselné údaje MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- revaskularizace myokardu MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stříbro MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
BACKGROUND: Negative pressure therapy (NPT), primarily introduced for the treatment of pressure ulcers or chronic debilitating wounds, has recently emerged as a novel treatment strategy in the field of cardiac surgery, providing superior results to the conventional therapeutic strategies. PATIENTS AND METHODS: From November 2004 to October 2005, 25 patients underwent NPT (negative pressure therapy). Four patients (16%) were treated for extensive leg-wound infections, 10 (40%) were treated for superficial sternal wound infections and 11 (44%) for deep sternal wound infections. The median age was 67.9 years (range 48 to 79) and the median BMI was 34.2 kg/m2 (range 28 to 41). Because of wound infection complications, 11 patients (44%) were re-admitted to the department. In 13 patients (52%), NPT was employed after the failure of the conventional treatment strategy. RESULTS: All 25 patients were successfully healed. In-hospital mortality was 0% and 30-day survival was 100%. The overall length of hospitalization reached 36.4 days (range 11 to 62). The median number of dressing changes was 4.9 (range 3 to 9). The median NPT treatment time until the surgical closure was 9.7 days (range 6 to 24 days). In 17 patients (68%), the excessive residual sternal defect required a local advancement flap transfer. One patient (4%) with a chronic wire-related fistula was re-admitted 6 months after NPT therapy. CONCLUSION: NPT therapy can be considered as an effective treatment strategy associated with a low risk of procedure failure and wound infection recurrence, particularly in the management of sternal wound infection after cardiac surgery.
Cíl: Prospektivní hodnocení souboru nemocných léčených pro sternální infekci po kardiochirurgickém výkonu na našem pracovišti. V období listopad 2004–září 2007 podstoupilo 40 nemocných léčbu pomocí vacuum-assisted closure systému (VAC systém; Hartmann-Rico), přičemž 11 nemocných (28 %) bylo léčeno pro povrchovou a 29 (72 %) pro hlubokou sternální infekci. U všech nemocných byl použit shodný léčebný protokol. Výsledky: Úspěšně bylo zhojeno 38 nemocných (95 %). Dva nemocní zemřeli (5 %), oba ve skupině nemocných s hlubokou sternální infekcí. Průměrná hospitalizační doba dosáhla 40,6±20,8 dne, průměrná doba použití systému 12,6±5,4 dne a průměrně bylo provedeno 4,9±1,8 převazů (výměn systému) během jedné léčby. U všech nemocných byl systém použit jako příprava k sekundárnímu chirurgickému uzávěru. Čtyři nemocní (10 %) ze souboru byli rehospitalizováni pro píštěle vázané na osteosyntetický materiál s odstupem 1 až 12 měsíců po uzávěru sternotomie. Závěr: Vacuum-assisted closure představuje bezpečnou a účinnou léčebnou strategii sternálních infekcí po kardiochirurgických výkonech. Nízké riziko selhání léčby a významné snížení mortality nemocných léčených pro hlubokou sternální infekci upřednostňuje primární aplikaci této terapie, zvláště u nemocných s přítomností rizikových faktorů poruch hojení.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- atmosférický tlak MeSH
- hojení ran účinky léků MeSH
- infekce v ráně etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kardiochirurgické výkony škodlivé účinky MeSH
- klinické protokoly normy MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- vakuum MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
AIM: Vacuum-assisted closure (VAC) was primarily designed for the treatment of pressure ulcers or chronic, debilitating wounds. Recently, VAC has become an encouraging treatment modality for sternal wound infection after cardiac surgery, providing superior results to conventional treatment strategies. METHODS: From November 2004 to September 2006, 34 patients, undergoing VAC therapy for sternal wound infection following cardiac surgery, were prospectively evaluated. Ten patients (29 %) were treated for superficial sternal wound infection and 24 (71 %) for deep sternal wound infection. The median age was 69.9 years (range 48 to 82) and the median BMI was 33.4 kg/m(2) (range 28 to 41). Twenty patients (59 %) were women and 19 patients (59 %) were diabetics. Owing to sternal wound infection complications, 16 patients (47 %) were readmitted to the department. VAC was used following the previous failure of the conventional treatment strategy in 7 patients (21 %). RESULTS: Thirty-three patients (97 %) were treated successfully. One patient (3 %) died of multiple organ failure. The overall length of hospitalization was 34.6 days (range 9 to 62). The median number of dressing changes was 4.6 (range 3 to 10). The median VAC treatment time until surgical closure was 9.2 days (range 6 to 21 days). VAC therapy was solely used as a bridge to definite wound closure. Three patients (9 %) with chronic fistula were re-admitted 1 to 6 months after VAC therapy. CONCLUSIONS: VAC therapy is a safe and reliable option in the treatment of sternal wound infection in cardiac surgery. VAC therapy should be considered an effective adjunct to conventional treatment modalities for the treatment of extensive and life-threatening wound infections following cardiac surgery, particularly in the presence of risk factors.
- MeSH
- hojení ran MeSH
- infekce chirurgické rány terapie MeSH
- kardiochirurgické výkony MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sternum chirurgie MeSH
- terapie ran pomocí řízeného podtlaku MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
