Cíle. Vzhledem k nárůstu depresivní symptomatologie během pandemie covid-19 zejména u zranitelných skupin, jako jsou mladí dospělí, narostla potřebnost spolehlivého nástroje na měření depresivity. Z důvodu chybějící validizace se autoři rozhodli ověřit osmipoložkovou škálu Center for Epidemiologic Studies Depression cale (CES-D 8) u českých vysokoškolských studentů v době samého počátku pandemie. Statistické analýzy. Byla provedena konfirmační faktorová analýza za použití strukturního modelování metodou DWLS (diagonally weighted least squares) pomocí balíku laavan. Byly testovány různé hypotézy o dimenzionalitě škály CES-D 8. Pomocí MCFA (multigroup confirmatory factor analysis) autoři posuzovali ekvivalenci měření škály CES-D 8 podle pohlaví. Byl zkoumán vliv sociodemografických proměnných a proměnných týkajících se problematiky covid-19 na depresivní symptomatologii. Výsledky. Jednodimenzionální model s korelovanými reziduálními rozptyly u dvou položek prokázal dostatečnou validitu a nejlépe odpovídal datům. Výsledky MCFA ukázaly, že faktorová struktura zvoleného modelu byla invariantní vzhledem k pohlaví. Ženy a osoby, které byly ve finanční nouzi nebo prožívaly zvýšený stres ze studia, vykazovaly vyšší úroveň depresivní symptomatologie. Naopak partnerský vztah se ukázal mít protektivní efekt. Limity práce. Vzorek pochází z online průzkumu, respondenti byli ybráni samovýběrem. Nadreprezentaci žen-studentek v datech nelze zdůvodnit vyšším podílem žen na českých univerzitách. Závěr. CES-D 8 se ukázal být užitečným nástrojem pro měření epresivity, jenž otevírá další možnosti pro výzkum deprese v univerzitním prostředí a během pandemických situací.

Objectives. Due to the rise of depressive symptomatology especially among vulnerable populations such as young adults during the COVID-19 outbreak, a reliable measuring tool is needed. Because of the lack of such studies, the authors decided to validate the 8-item Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) among Czech university students capturing the beginning of lockdown experience. Statistical analyses. Confirmatory factor analysis was conducted and structural equation modelling with diagonally weighted least squares estimation using lavaan was employed. Different hypotheses about the dimensionality of the CES-D 8 scale were tested. The authors assessed the measurement equivalence of the CES-D 8 scale according to gender using multigroup confirmatory factor analysis. The effect of socio-demographic and COVID-19 issues variables on depression was examined. Results. One dimensional model with correlated errors showed sufficient validity and therefore, the best fit. Multigroup confirmatory factor analysis results revealed that the factor structure is invariant across gender. Women and those who reported financial distress and academic stress showed a higher level of depressive symptomatology. On the other hand, relationships proved to have a protective effect. Limitations. The sample came from an online survey, respondents were self-selected. There was a gender imbalance in the sample that cannot be explained by a higher number of women in the Czech university environment. Conclusions. The CES-D 8 proved to be a useful instrument for measuring depressed mood that opens further possibilities for depression research in the university environment and during pandemic situations.

Cíle. Vzhledem k nárůstu depresivní symptomatologie během pandemie ovid-19 zejména u zranitelných skupin, jako jsou mladí dospělí, narostla potřebnost spolehlivého nástroje na měření depresivity. Z důvodu chybějící validizace se autoři rozhodli ověřit osmipoložkovou škálu Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) u českých vysokoškolských studentů v době samého počátku pandemie. Statistické analýzy. Byla provedena konfirmační faktorová analýza za použití strukturního modelování metodou DWLS (diagonally weighted least squares) pomocí balíku laavan. Byly testovány různé hypotézy o imenzionalitě škály CES-D 8. Pomocí MCFA (multigroupconfirmatory factor analysis) autoři posuzovali ekvivalenci měření škály CES-D 8 podle pohlaví. Byl zkoumán vliv sociodemografických proměnných a proměnných týkajících se problematiky covid-19 na depresivní symptomatologii. Výsledky. Jednodimenzionální model s korelovanými reziduálními rozptyly u dvou položek prokázal dostatečnou validitu a nejlépe odpovídal datům. Výsledky MCFA ukázaly, že faktorová struktura zvoleného modelu byla invariantní vzhledem k pohlaví. Ženy a osoby, které byly ve finanční nouzi nebo prožívaly zvýšený stres ze studia, vykazovaly vyšší úroveň depresivní symptomatologie. Naopak partnerský vztah se ukázal mít protektivní efekt. Limity práce. Vzorek pochází z online průzkumu, respondenti byli vybráni samovýběrem. Nadreprezentaci žen-studentek v datech nelze zdůvodnit vyšším podílem žen na českých univerzitách. Závěr. CES-D 8 se ukázal být užitečným nástrojem pro měření depresivity, jenž otevírá další možnosti pro výzkum deprese v univerzitním prostředí a během pandemických situací.

Objectives. Due to the rise of depressive symptomatology especially among vulnerable populations such as young adults during the COVID-19 outbreak, a reliable measuring tool is needed. Because of the lack of such studies, the authors decided to validate the 8-item Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D 8) among Czech university students capturing the beginning of lockdown experience. Statistical analyses. Confirmatory factor analysis was conducted and structural equation modelling with diagonally weighted least squares estimation using lavaan was employed. Different hypotheses about the dimensionality of the CES-D 8 scale were tested. The authors assessed the measurement equivalence of the CES-D 8 scale according to gender using multigroup confirmatory factor analysis. The effect of socio-demographic and COVID-19 issues variables on depression was examined. Results. One dimensional model with correlated errors showed sufficient validity and therefore, the best fit. Multigroup confirmatory factor analysis results revealed that the factor structure is invariant across gender. Women and those who reported financial distress and academic stress showed a higher level of depressive symptomatology. On the other hand, relationships proved to have a protective effect. Limitations. The sample came from an online survey, respondents were self-selected. There was a gender imbalance in the sample that cannot be explained by a higher number of women in the Czech university environment. Conclusions. The CES-D 8 proved to be a useful instrument for measuring depressed mood that opens further possibilities for depression research in the university environment and during pandemic situations.

• Klíčová slova
• chataření, chalupaření,
• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• cestování * zákonodárství a právo   MeSH
• COVID-19 * prevence a kontrola   MeSH
• koronavirové infekce prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• rekreace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• MeSH
• lékaři hospitalisté MeSH
• personál sesterský MeSH
• řízení nemocnice ekonomika   MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Cíl práce: Cílem výzkumu bylo analyzovat znalosti, zkušenosti a postoje českých zdravotníků k vybraným aspektům těhotenství a mateřství žen s mentálním postižením. Typ studie: Dotazníkové šetření. Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova, Pedago­gická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, Praha. Metodika: Pro sběr dat byl zvolen dotazník. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 175 zdravotníků. Statistická analýza dat byla provedena v statistickém programu SPSS 21, a získané informace byly analyzovány za využití faktorové analýzy. Výsledky: Většina zapojených respondentů byli zkušení zdravotníci s desítkami let praxe, ale s minimální zkušeností s péčí o ženy-matky s mentálním postižením (MP). Zdravotníci měli nízké znalosti o návazných službách pro tyto ženy. Zdravotníci identifikovali rozdílné potřeby matek s MP v prenatálním období, intra partum i v postnatálním období, přesto nejsou podle zdravotníků tyto potřeby při poskytování péče dostatečně zohledňovány. Většina dotazovaných zdravotníků věří, že ženy s MP mohou být dobrými rodiči a mají mít děti ve své péči. Zároveň více než polovina zdravotníků připouští možnost interrupce u matek s MP, a dokonce dvě třetiny zdravotníků by ženám neumožnily svobodné rozhodnutí o počtu jejich dalších dětí. Závěr: V systému vzdělávání zdravotníků by měl být věnován prostor teoretickým informacím i rozvoji praktických kompetencí podporujících komplexní a individuálně orientovanou péči o ženy s mentálním postižením. KLÍČOVÁ SLOVA: mentální postižení, mateřství, zdravotní personál, postoje, zkušenosti, znalosti, dotazníkové šetření

Aim: The aim of the study was to analyse experiences, attitudes and knowledge of Czech medical personnel towards women with intellectual disabilities being pregnant and/or mothers. Type of study: Survey research. Setting: Charles University, Faculty of Education, Department of Special Education, Prague. Research methodology: There were 175 medical personnel who completed a survey. The statistical analysis was conducted in a statistical program SPSS21. The data was analysed using the factor analysis approach. Findings: The majority of respondents were medical personnel with decades of practice in their fields, however with minimal experiences with women with intellectual disabilities who are pregnant and/or mothers. The respondents had a relatively low level of knowledge about services available to these women. The participating medical personnel identified the diverse needs of women with intellectual disabilities during antenatal period, childbirth and in a postnatal period, however they also believed that these needs are not addressed accordingly. The majority of participants believed that women with intellectual disabilities can be successful mothers and should be allowed to have children in their custody. However more than half of the medical personnel admitted the possibility of abortion, and two thirds of the participants would not allow women with intellectual disabilities to make a decision about how many children they wish to have. Conclusion: Information and development of practical competencies in providing complex and individually oriented support to women with intellectual disabilities needs to be included in systemic education of medical personnel. KEYWORDS: intellectual disabilities, motherhood, medical personnel, attitudes, knowledge, experiences, survey research

• MeSH
• lidé MeSH
• osoby s mentálním postižením * MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• postoj zdravotnického personálu * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodičovství * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a speciálních pedagogů. Přitom zkušenosti, postoje, kvalifikovanost a nabízená podpora ze strany odborníků do jisté míry určují kvalitu života těchto matek a zejména jejich dětí. Cílem výzkumu prezentovaného v tomto článku bylo analyzovat klíčová témata determinující úspěšné či neúspěšné zvládání mateřské role matek s MP z hlediska sociálních pracovníků. Autoři provedli dotazníkové šetření dovedností, zkušeností a postojů sociálních pracovníků k vybraným aspektům těhotenství a mateřství žen s mentálním postižením. Výzkumu se zúčastnilo 329 odborníků (sociálních pracovníků, speciálních pedagogů). Výzkum potvrdil, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků není dostatečná. Rozvoj klíčové sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) společně s posílením kapacit a dalším profesním rozvojem odborníků se z hlediska adekvátní podpory matek s MP jeví do budoucna jako stěžejní.

Mothers with intellectual disabilities (ID) have been neglected, both by researchers and the day-to-day practice of social workers and special educators. However it is the experiences, attitudes and available support by professionals that to an extent determine the quality of life of these mothers and their children. The presented research aims to analyse the key themes determining (un)successful management of the maternal role by mothers with ID as perceived by social workers. The attitudes, experiences and skills of social workers were examined and analysed, using survey research. There were 329 professionals (social workers, special educators) participating in the research and the findings indicate that the knowledge and support offered by social workers is insufficient. The development of a key social services (social activation service for families with children) as well as strengthening capacities and on-going professional development appear to be most viable option of support for mothers with ID in the future.

• MeSH
• dítě postižených rodičů MeSH
• lidé MeSH
• matky * MeSH
• odborná způsobilost * MeSH
• osoby s mentálním postižením * MeSH
• postoj MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální pracovníci * MeSH
• těhotenství MeSH
• výchova dítěte * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

More than half of all of the children in the world, which die before the age of five, die in Africa. Wider availability of several highly effecti - ve interventions such as oral rehyd - ration therapy in cases of diarrhoea could prevent large proportion of these child deaths. Unfortunately these interventions are usually not available in African countries. Ho - wever both availability of different life-saving health interventions and child mortality varies a lot across African countries. The purpose of this article is to explore what are determinants of child mortality and availability of these interventions in Africa. Both a review of existing research and a statistical analysis of data from 41 African countries point to the quality of governance and control of corruption as the most significant determinant of health system performance and availability of these life-saving interventions in Africa.

• MeSH
• dětská úmrtnost * MeSH
• dítě MeSH
• kvalita zdravotní péče * MeSH
• lidé MeSH
• politika * MeSH
• pomoc v nouzi MeSH
• veřejné zdravotnictví MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• subsaharská Afrika MeSH