Souhrn: Úvod: Cílem práce bylo měření hladin infliximabu (IFX) a adalimumabu (ADM) u pacientů s idiopatickými střevními záněty, zhodnocení vlivu měření farmakokinetiky na způsob optimalizace léčby, korelace hladin bio logik s vybranými parametry a porovnání dvou laboratorních metod ke stanovení hladin IFX. Metody: Do souboru pacientů byli zařazeni pacienti s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou léčení IFX nebo ADM ve FN Ostrava v období od 1/2016 do 10/2019. U všech pacientů byla stanovena hladina bio logika a případný výskyt protilátek proti němu, dále byly hodnoceny důležité klinické a laboratorní ukazatele. Pro měření hladin bio logických léčiv byla využita metoda ELISA (enzyme-linked immunosorbent assay) a imunochromatografická metoda v režimu POCT (point of care testing). Získaná data byla podrobena statistické analýze. Výsledky: Hladina IFX < 3 mg/l byla přítomna u 43,9 %, v rozmezí 3–7 mg/l u 38,6 % a > 7 mg/l u 17,5 % pacientů. Protilátky proti IFX byly přítomny u 7 % pacientů. U ADM byla situace příznivější – hladina < 4 mg/l byla u 18,5 %, mezi 4 a 8 mg/l u 52,6 %, > 8 mg/l u 28,9 % pacientů a protilátky proti ADM byly nalezeny jen u 5,3 % pacientů. Analýza byla zaměřena na zjištění závislosti mezi sledovanými faktory a hladinou léku v krvi pacienta. Statisticky významný negativní vliv na hladinu ADM měla hmotnost pacienta, negativní vliv na hladinu bio logik vykazovala i délka jejich podávání. Podíly optimalizací léčby byly následující: intenzifikace 56 %, switch 12 %, swap 8 %, úprava konkomitantní terapie 8 %, ukončení terapie 12 %, deeskalace dávky 4 %. Úpravou léčby bylo dosaženo klinické remise ve 47,6 %, dalších 33,3 % získalo terapeutickou odpověď. Pacienti s ukončenou terapií setrvávají v remisi, pacientka po deeskalaci dospěla k relapsu. Nebyly shledány statisticky významné rozdíly hladin získaných imunochromatografickou POCT a ELISA metodou. Případné kazuistické klinicky významné rozdíly byly dány pravděpodobně lidským faktorem. Závěr: Reaktivní terapeutické monitorování koncentrace léčiv (TDM – therapeutic drug monitoring) se stalo již nedílnou součástí naší klinické praxe a je široce využíváno. Představuje racionální základ optimalizace biologické léčby. Otázkou zůstává budoucnost proaktivního TDM, zejména ochota plátců zdravotní péče akceptovat tento přístup.

Summary: Introduction: This study was designed to measure infl iximab (IFX) and adalimumab (ADM) levels in patients with non-specific inflammatory bowel disease, to evaluate the influence of pharmacokinetics monitoring on optimization of treatment, to correlate the concentrations of these biologics with selected parameters, and to compare two laboratory methods of measuring IFX concentrations. Methods: Patients with Crohn’s disease and ulcerative colitis, who were treated with IFX or ADM at the University Hospital of Ostrava between 1/2016 and 10/2019, were evaluated. Concentrations of biologics were measured in all patients using immunochromatographic methods, including enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) and point of care testing (POCT). Other demographic and clinical characteristics were measured, as were antibodies to IFX and ADM. Results: Of the patients evaluated, 43.9% had IFX concentrations < 3 mg/l, 17.5% had IFX concentrations > 7 mg/l, and 7% had anti-IFX antibodies. Moreover, 18.5, 52.6, and 28.9% had ADM concentrations < 4 mg/l, 4–8 mg/l, and > 8 mg/l, resp. with 5.2% being positive for anti-ADM antibodies. Patient weight and duration of biological therapy showed statistically significant negative correlations with ADM concentration. Therapy was optimized in 56% of patients by intensification, in 12% by switching, in 8% by swapping, in 8% by adjustment of concomitant therapy, by dose reduction in 4% and by treatment termination in 12%. Clinical remission was achieved in 47.6% of patients and therapeutic responses in an additional 33.3%. Patients who completed treatment remained in remission, whereas de-escalation led to relapse. Concentrations measured by POCT and ELISA methods did not show statistically significant differences, with occasional casuistic clinically significant differences probably due to human error. Conclusion: Reactive pharmacokinetic monitoring has become a regular part of the clinical practice and is widely applied, representing a rational foundation for biological therapy optimization. The future use of proactive monitoring is still open to discussion, dependent in particular on the health care payers’ attitudes.

• MeSH
• adalimumab farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• Crohnova nemoc * farmakoterapie   MeSH
• infliximab farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• ulcerózní kolitida * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Informační publikace pro zaměstnavatele, přináší základní informace o epilepsii, jaká jsou pracovní omezení, jak postupovat při záchvatech.

• MeSH
• epilepsie MeSH
• první pomoc MeSH
• zaměstnání MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Práce
• NLK Obory
• neurologie
• sociologie
• NLK Publikační typ
• informační publikace

Informační publikace pro epileptiky o zaměstnání, jaká jsou omezení pramenící z diagnózy epilepsie, jak zvolit vhodné zaměstnání.

• MeSH
• epilepsie MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• volba povolání MeSH
• zaměstnání MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Práce
• NLK Obory
• neurologie
• sociologie
• zdravotně postižení
• NLK Publikační typ
• informační publikace

AIMS: Orthostatic stimuli are known to elicit changes in vasoactive peptide levels. The hypothesis of no difference in adrenomedullin and/or galanin levels in patients with recurrent vasovagal syncope and healthy controls was tested in a passive 35-min head-up tilt test (HUTT). METHODS: Twenty eight persons (14 patients and 14 healthy controls) were tested in a 35-min/60° head-up tilt test with telemetry monitoring. Three blood samples were evaluated for each person during the HUTT. Plasma levels of adrenomedullin and galanin were analysed by the Kruskal-Wallis test for all sampling periods. Vagal influence was indirectly assessed by the break index. RESULTS: There were no significant differences between groups in median values for either adrenomedullin or galanin plasma levels (all 6 p-values were greater than 0.4). For adrenomedullin, no significant difference between groups was found. For galanin, the rate of change between the 1st and 2nd measurement was significantly greater for patients (P=0.04), regardless of HUTT result but between the 2(nd) and 3(rd) measurement it was insignificant (P=0.36). In the group of positive cases, the break index increased significantly (P=0.02). CONCLUSION: We confirmed that there is a different galanin secretion pattern during orthostatic provocation in patients with recurrent vasovagal syncope than healthy individuals. For adrenomedullin, no significant difference was found. A significant increment of the break index confirmed increased vagal influence in the subgroup of positive cases.

• MeSH
• adrenomedulin krev   MeSH
• dospělí MeSH
• galanin krev   MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• postura těla * MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• test na nakloněné rovině metody   MeSH
• vazovagální synkopa krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH