Autoři mají dlouholeté zkušenosti s uplatňováním technické a organizační prevence před následky rizika fibrogenního prachu a s posuzováním profesionálních onemocnění na rizikových pracovištích OKR. V článku rekapitulují historii vzniku a postupného zavádění technické a organizační prevence na důlních pracovištích moravskoslezské průmyslové aglomerace a analyzují výsledky komplexních preventivních opatření. Na výrazném poklesu nově zjištěných uhlokopských pneumokonióz se podílí nejen faktor postupného snižování počtu horníků na rizikových pracovištích a důsledné zavádění technické prevence se snižováním množství uhelného prachu v pracovním prostředí, ale především sledování a řízení expozice horníka prostřednictvím stanovení nejvyšší přípustné expozice a její důsledné uplatňování při pracovním zařazování. Tato účinná organizační opatření zavedli postupně do praxe pracovníci KHS Ostrava – specialisté na problematiku důlní práce.
The authors have a long-term experience with providing technical and organizational prevention against consequences related to the risk of fibrogenic dust and with assessing professional diseases at risk working sites in the Ostrava-Karviná Region. In their paper, they review the history of the development and step-by-step implementation of the technical and organizational prevention at mining work sites of the Morava and Silesia industrial agglomeration and they analyze results of comprehensive preventive measures. A step-by-step decrease of the number of miners at risk work sites, consistent implementation of technical prevention leading to a lower amount of the mine dust in the working environment and especially the follow-up and management of the exposure of miners by means of defining the highest acceptable exposure and its consistent application contribute to the significant decrease of newly diagnosed coal-miner pneumoconioses. These effective organizational measures were implemented by the workers of the Ostrava Regional Hygienic Station – specialists on mining work. The paper will be presented at the 4th Congress of occupational diseases with the international participation in Luhačovice in October 2008.
- MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- lidé MeSH
- maximální přípustná koncentrace MeSH
- nemoci z povolání prevence a kontrola MeSH
- pneumokonióza diagnóza prevence a kontrola MeSH
- prach analýza MeSH
- pracovní expozice MeSH
- těžba uhlí organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The objective of this study was to determine the incidence of nontuberculous mycobacteria (NTM) in hot water systems of 4 selected hospital settings. The hospitals provided the following types of disinfection for their hot water systems: hydrogen peroxide and silver, thermal disinfection, chlorine dioxide, and no treatment (control). In each building, 6 samples were collected from 5 sites during a 3 month period. NTM were detected in 56 (46.7%) of 120 samples; the CFU counts ranged from 10 to 1625 CFU/L. The detected NTM species were the pathogens Mycobacterium kansasii, Mycobacterium xenopi, and Mycobacterium fortuitum and the saprophyte Mycobacterium gordonae. The most common to be isolated was M. xenopi, which was present in 51 samples. The hot water systems differed significantly in the incidence of NTM. NTM were not detected in the system treated by thermal disinfection, and a relatively low incidence (20% positive samples) was found in the system disinfected with chlorine dioxide. However, a high incidence was found in the control system with no additional disinfection (70% positives) and in the system using hydrogen peroxide and silver (97% positives). Water temperatures above 50 degrees C significantly limited the occurrence of NTM.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
