Velké množství pacientů s depresivní poruchou se potýká s narušením kognitivních a exekutivních funkcí, které má negativní psychosociální dopad a výrazně zhoršuje kvalitu života těchto nemocných. Tyto poruchy se v odborné literatuře označují souhrnným pojmem kognitivní deficit. Na jeho vzniku se podílí celá řada faktorů (působení dlouhodobého stresu narušující přirozenou plasticitu mozku, dysbalance neurotransmiterového systému atd.). Narušení mozkových funkcí má spíše globálně-difuzní charakter, nemá specifický profil a jeho průběh je ovlivňován mnoha klinickými faktory (např. subtypy a hloubka deprese, vliv medikace, hospitalizace atd.). Zdá se, že k tomuto poškození dochází ještě před rozvinutím plné depresivní symptomatologie a určitá míra narušení přetrvává i v období remise. Zhoršený výkon v neuropsychologických testech se dává do souvislosti s rozličnými strukturálními a funkčními změnami mozku (nejčastěji bývá poškozen hipokampus, amygdala a prefrontální kortex). Při diagnostice kognitivního deficitu je třeba vybírat vhodné, krátké a méně náročné neuropsychologické testy. Rehabilitační postupy vytvořené přímo pro depresivní pacienty s kognitivním deficitem zatím k dispozici nemáme, ale lze používat metody osvědčené u jiných poruch.
Number of patients sufferring from unipolar depression have problems with impairment of cognitive and executive functions which we marked as cognitive deficit. This deficit has a big influence on their quality of life, every day lifestyle, etc. Many different factors involve in formation of cognitive deficit like influence of longitudinal stress, imbalance of neurotransmitters, etc. Impairment of cognitive functions in depression has global diffused character, it does not has a specific profile and its course is influenced by many clinical factors (subtypes and severity of depression, medication, hospitalization…). Cognitive impairment is present in depression probably already before presence of symptomatology and also in remission of depression. We found different structural and functional brain abnormities in patients suffering from depression (especially hippocampus, amygdala, prefrontal cortex). During diagnostic process we should use short, unpretentious and adequate neuropsychological tests. Actually we have not rehabilitation procedures directly for patients with depression, so we use well tried methods from another disorders.
- MeSH
- depresivní poruchy komplikace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- neurobehaviorální symptomy MeSH
- neuropsychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Sdělení prezentuje výsledky interdisciplinární studie navazující na již ukončenou studii hodnotící klinické a genetické markery a jejich souvislosti u chlapců s hyperkinetickou poruchou ve věku 7-13 let. V této studii se zaměřujeme na vývojové trendy psychologických charakteristik a jejich souvislosti s genetickými faktory u těchto pacientů při dosažení věku 13-18 let.
This article shows results of an interdisciplinary study following a completed study that evaluated clinical and genetic markers and their correlates in boys with attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD) at the age of 7 to 13 years. The aim of this article has been to assess the developmantal trends of the psychological characteristics and their correlates with genetic factors in a group of these patients at the age of 13 to 18 years.
- Klíčová slova
- ADHD, perzistentní, adolescenti,
- MeSH
- DNA MeSH
- genetika MeSH
- hyperkinetická porucha MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Studie zkoumala profil a dynamiku kognitivního výkonu u pacientù s depresivní poruchou. Zjišťovali jsme, zda vytipované faktory souvisí s kognitivním výkonem. Celkový kognitivní výkon měl vztah k míře aktuální nálady (zejména na poèátku léèby) a k míře depresivní symptomatologie (zejména na konci léèby). Pozornostní výkon se ukázal jako možný prediktor odpovìdi na léèbu.
This study investigated profile and dynamics of cogni- tive performance in patients with major depressive disorder. We tried to find, whether predicted factors are related to cognitive performance. The global cognitive performance is related to the rate of current mood (especially at the beginning of the acute treatment) and rate of depres- sive psychopathology (especially at the end of the acute treatment). The attention performance was demonstrated as a possible factor predicting the response to treatment.
- Klíčová slova
- kognitivní výkon, antidepresivní léčba,
- MeSH
- deprese MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Kognitivní funkce a jejich narušení patří k jaderným charakteristikám schizofrenního onemocnění a významně ovlivňují průběh a funkční výsledné stavy tohoto onemocnění. Výsledný stav onemocnění je jen nepřímo ovlivnitelný farmakoterapií, která má velmi často limitovaný vliv na kognitivní funkce. Proto se hledají další možnosti, jak kognitivní deficit napravit. Mezi jiné nefarmakologické postupy, jako např. rTMS (repetítivní transkraniální magnetická stimulace), patří kognitivní remediace (rehabilitace). V současnosti se již jeví efektivnost tréninku kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií jako poměrně prokázaný fakt. Zatím však není příliš jasné, které formy kognitivní rehabilitace a remediace fungují nejlépe, a jakým způsobem, proto uvádíme přehled možností různých forem a postupů u rehabilitace kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenií. Neopominutelným pozitivním přínosem tréninku kognitivních funkcí je mimo jiné také zlepšení sociability pacientů a možnost okamžité zpětné vazby, kontroly vlastního výkonu.
Cognitive functions and their disruption belong to main characteristics of the illness of schizophrenia and it chiefly influences the process and the functional final stadiums of this disorder. Final stage of the disease can be influenced by pharmacotherapy only indirectly and its influence on the cognitive functions is only limited. For that reason new possibilities how to adjust the cognitive deficit are being searched. Among the other non pharmacological processes as for example rTMS (repetitive transcranial magnetic stimulation) belongs cognitive remediation (reha- bilitation). Presently the effectiveness of the cognitive function training appears as a fact that is rather proofed. So far it is not clear enough which forms of the cognitive function rehabilitation and remediation work the best way and which way exactly, for that reason we state here list of possi- bilities of different forms and processes of cognitive deficit rehabilitation of patients suffering from cognitive function deficit. Another positive contribution of the cognitive function training cannot be omitted and it is among others improvement of patient’s sociability and possibility of immediate feedback, control of self achievement.
- Klíčová slova
- kognitivní deficit, neuropsychologická diagnostika, neuropsychologická rehabilitace a remediace,
- MeSH
- schizofrenie MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Schizofrenie je onemocnění charakterizované narušením kognitivních funkcí jako jsou paměť, pozornost, exekutivní funkce nebo psychomotorický výkon. Vysokofrekvenční rTMS má aktivující vliv na prefrontální kortex, ale také indukuje uvolnění endogenního dopaminu v ipsilaterálním nucleu caudatu, a tím facilituje dopaminergní neurotransmisi v prefrontálním kortexu. Do studie bylo zařazeno 11 nemocných se schizofrenií. Nemocní byli ponecháni na dosavadní zavedené antipsychotické medikaci, která během stimulační léčby nebyla nijak měněna. Stimulační léčba rTMS byla prováděna každý pracovní den, tedy 5x týdně, do celkového počtu 15 procedur. Vlastní výkon rTMS byl definován lokalizací aplikace (levý dorzolaterální prefrontální kortex), intenzitou magnetické stimulace v % MP (110% MP), frekvencí stimulace (10 Hz), trváním série pulzů (10 sec.), intervaly mezi sekvencemi (30 sec.) a celkovým počtem aplikovaných stimulů (1500). Před a po léčbě byla závažnost psychopatologie vyhodnocena pomocí PANSS, ve stejnou dobu bylo provedeno i neuropsychologické vyšetření. Léčba rTMS vedla k významnému snížení intenzity negativních a všeobecných schizofrenních příznaků, zlepšení vizuomotoriky, slovní plynulosti a verbální paměti. Zlepšení kognitivních domén v průběhu léčby rTMS nebylo však spojeno se současným ústupem závažnosti negativních příznaků. Výsledky naší studie sice prokazují statisticky významné ovlivnění určitých domén kognitivního deficitu schizofrenie, klinický efekt této změny se však nezdá být příliš významným. Zjištěný závěr je v souladu s většinou dosud publikovaných závěrů předchozích studií zabývajících se danou tématikou.
Schizophrenia is an illness characterized by long-term impairment of cognitive functions such as memory, attention, executive functions or psychomotor performance. High-frequency rTMS has an activating effect on the prefrontal cortex, provoking also release of endogenous dopamine in the ipsilateral caudate nucleus, facilitating thus dopaminergic neurotransmission in the prefrontal cortex.The study included 11 patients with schizophrenia. Previous antipsychotic medication was kept without any change throughout the stimulation treatment period. Stimulation rTMS treatment was administered on all workdays, i.e. 5 times a week, up to the total of 15 sessions. The rTMS treatment was defined by application site (left dorsolateral prefrontal cortex), intensity of magnetic stimulation in 110 % of motor threshold, stimulation frequency (10 Hz), duration of the pulse series (10 sec), intervals between sequences (30 sec) and the overall number of stimuli applied (1,500). Intensity of psychopathology was assessed on the PANSS scale before and after therapy and a neuropsychological examination performed in the same timing.Treatment with rTMS has led to a significant reduction of the intensity of both negative and general symptoms of schizophrenia, an improvement of visuomotor performance, verbal fluency and verbal memory. The improvement of these cognitive domains during rTMS therapy was however not associated with any simultaneous alleviation of negative symptoms. The findings of our study do provide evidence of a statistically significant effect on some domains of the cognitive domains characterized by a cognitive deficit associated with schizophrenia, but the clinical effect of this change does not seem very prominent. The conclusion is consistent with a majority of findings of previous studies dealing with these issues and published to date.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
