Deficit alfa-1 antitrypsinu (AATD) je jednou z nejčastějších dědičných genetických poruch dospělých na světě postihující kromě funkce plic i jaterní tkáň a zřídka kůži. Stále se jedná o diagnózu, která je výrazně poddiagnostikovaná (1, 2). Poprvé byla popsána před více než 60 lety vědci ve švédské univerzitě Lund a je způsobena poruchou genu pro inhibitory serinových proteáz skupiny A1 (SERPINA1, chromozom 14q32.13, wild type M), který kóduje vznik alfa-1 antitrypsinu (AAT), nejdůležitější antiproteázy v plicích (3). Při AATD dochází k vytváření menšího množství AAT, k vytváření neplnohodnotného AAT nebo k produkci AAT nedochází. Nedostatečná/nesprávná tvorba AAT v játrech vedoucí k nižší sérové hladině, logicky vede ke snížení jeho koncentrace v plicích, což způsobuje časnější vznik panacinárního emfyzému, bronchiektázií (BE) a následně i vznik chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN, COPD). Případné hromadění defektních proteinů v játrech vede v dětství k cholestáze, v pozdějším věku ke zvýšení rizika jaterní cirhózy či dokonce karcinomu (CA) jater. Výše uvedená plicní postižení jsou způsobena převahou proteáz nad účinkem inhibitorů serinových proteáz, jejichž tvorba je u nosičů defektních alel nedostatečná (4–6). Kouření vede k zásadnímu urychlení patologických procesů v plíci, které probíhají také u nekouřící populace s AATD, avšak výrazně pomaleji než u kuřáků. Hlavně u nositelů homozygotní varianty PiZZ a Pi00 (Pi – proteinázový inhibitor) vede kouření poměrně záhy k těžkému snížení hladiny AAT v séru. Cílem současného přístupu k pacientům s AATD je časná diagnostika onemocnění, sledování v čase a správné načasovaní terapie včetně augmentační (4, 7, 8).
Alpha-1 antitrypsin deficiency (AATD) is one of the most common inherited genetic disorders in adults worldwide, affecting not only lung function but also liver tissue and, rarely, the skin. It is still a significantly underdiagnosed diagnosis (1, 2). First described more than 60 years ago by scientists at Lund University in Sweden, it is caused by a defect in the serine protease inhibitor group A1 gene (SERPINA1, chromosome 14q32.13, wild-type M), which codes for the production of alpha-1 antitrypsin (AAT), the major antiprotease in the lungs (3). In AATD, less AAT is produced, insufficient AAT is produced, or no AAT is produced. Inadequate/faulty AAT production in the liver leading to lower serum levels, logically leads to lower AAT concentrations in the lungs, causing earlier onset of panacinar emphysema, bronchiectasis (BE) and subsequently chronic obstructive pulmonary disease (COPD). The eventual accumulation of defective proteins in the liver leads to cholestasis in childhood and to an increased risk of cirrhosis or even carcinoma (CA) of the liver later in life. The abovementioned lung diseases are caused by the predominance of proteases over the effect of serine protease inhibitors, the production of which is deficient in carriers of defective alleles (4-6). Smoking significantly accelerates the pathological processes in the lungs, which also occur in the non-smoking population with AATD, but at a much slower rate than in smokers. Particularly in carriers of the homozygous PiZZ and Pi00 (Pi - proteinase inhibitor) variants, smoking leads to a relatively early and severe reduction in serum AAT levels. The current approach to patients with AATD is to diagnose the disease at an early stage, monitor the disease over time and determine the correct timing of therapy, including augmentation therapy (4, 7, 8).
- MeSH
- Pulmonary Disease, Chronic Obstructive etiology genetics therapy MeSH
- alpha 1-Antitrypsin Deficiency * epidemiology genetics complications MeSH
- Smoking adverse effects MeSH
- Humans MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Úvod: Dlouhodobé následky akutního covidu-19 jsou poněkud přehlíženou realitou post-pandemického období nejen v EU. Stále neexistuje celosvětově akceptovaná terminologie ani jednotná definice. Epidemiologická data jsou velmi různorodá. Nemáme dostupné diagnostické biomarkery a dosud neexistuje efektivní farmakoterapie. Hlavním cílem práce je detailněji popsat nemocné, u kterých se po propuštění z hospitalizace následně vyvinul post-covid a popsat jeho klinickou podobu. V rámci ČR jde o první takto rozsáhlý projekt. Materiál a metodika: Retrospektivní studie všech pacientů hospitalizovaných pro akutní covid-19 ve velké univerzitní nemocnici spádově pokrývající region milion osob. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s první hospitalizací pro covid-19 nezávisle na věku, pohlaví či komorbiditách. U všech hospitalizovaných byly retrospektivně zjištěny a poté manuálně z elektronické dokumentace validovány parametry týkající se symptomů, laboratorních testů, terapie a výsledků hospitalizace. Následně byla systematicky získána data o všech nemocných, kteří kdykoliv po opuštění nemocnice navštívili ambulantní centrum postcovidové péče. Forma postcovidového postižení byla následně u každého z nich popsána. Výsledky: V pandemickém období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2022 bylo hospitalizováno pro akutní covid-19 celkem 4 001 pacientů. Ve 3 880 případech (53 % mužů, 54 % nekuřáků, průměrného věku 64 let s BMI 28) šlo o první hospitalizaci v důsledku akutního covidu-19. V nemocnici zemřelo 579 (14,9 % poprvé přijatých) osob a 3 301 (85,1 %) nemocných bylo propuštěno domů či do zařízení zdravotně-sociální péče. U 267 z nich (8,1 % propuštěných) došlo po více jak 3 měsících k diagnóze postcovidového postižení. Rizikové faktory pro rozvoj post-covidu zahrnovaly mužské pohlaví, nekuřáky, vyšší BMI, průduškové astma, imunosupresivní status a těžší stav (JIP) při hospitalizaci. Post-covidové postižení trvalo minimálně 6 měsíců, u 10 pacientů >24 měsíců. Dominantní postižení post-covidem bylo respirační (u 55 % osob). Mimoplicní projevy udávalo 42 % a chronickou únavu 38 % pacientů s projevy post-covidu. Neurologické změny pozorovalo 22 % post-covid nemocných. Nadto 29 % nemocných mělo objektivně poškozené plíce i přesto, že byli asymptomatičtí. Pacienti hospitalizovaní pro akutní covid-19 v omikronové fázi pandemie měli nižší pravděpodobnost přítomnosti post-covidu a menší riziko mimoplicní symptomatologie, pokud se u nich post-covid objevil. Závěr: Post-covid postižení se vyvinulo u 8 % pacientů propuštěných z nemocnice po akutním covidu-19. Rizikem pro post-covid bylo mužské biologické pohlaví, nadváha, nekouření, astma, imunosuprese a závažnější průběh akutní fáze covidu-19. U menší části nemocných trvají obtíže i déle než 24 měsíců. Osoby s hospitalizací během omikronového období jsou postiženi post-covidem méně často.
x
- MeSH
- Antiviral Agents pharmacology therapeutic use MeSH
- Heparin, Low-Molecular-Weight pharmacology therapeutic use MeSH
- Adrenal Cortex Hormones pharmacology therapeutic use MeSH
- Hospitalization * MeSH
- Comorbidity MeSH
- Humans MeSH
- Mortality MeSH
- Post-Acute COVID-19 Syndrome * epidemiology etiology MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Risk Factors MeSH
- Age Factors MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- MeSH
- COVID-19 complications MeSH
- Humans MeSH
- Post-Acute COVID-19 Syndrome * pathology therapy MeSH
- Respiratory Function Tests MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Meeting Abstract MeSH
x
x
- MeSH
- Pulmonary Disease, Chronic Obstructive * rehabilitation therapy MeSH
- Walking statistics & numerical data MeSH
- Dyspnea MeSH
- Quality of Life MeSH
- Humans MeSH
- Lung Diseases, Obstructive * rehabilitation therapy MeSH
- Motor Activity * MeSH
- Respiratory Function Tests MeSH
- Case-Control Studies MeSH
- Exercise Test MeSH
- Life Style MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Background: Patient adherence to an inhaled medication application technique (A-ApplT) represents a major health-care issue in patients with chronic obstructive pulmonary disease (COPD). However, there is a lack of studies evaluating this issue thoroughly. The aim of our study was to introduce a universal easy-to-use method of assessing the A-ApplT to chronic medication in moderate to very severe COPD individuals. Methods: The Czech Multicenter Research Database of COPD (COPD CMRD), a large observational prospective study, was used as a source of clinical data. A-ApplT was evaluated using our Five Steps Assessment. This measure is based on dichotomous evaluation of each of five predefined consecutive application technique steps and can be used in all settings for all currently available inhalation systems in COPD subjects. Results: A total of 546 participants (75.0% men; mean age 66.7 years; mean forced expiratory volume in 1s 44.7%) were available for analysis. This represents 69.6% of all patients recruited in the COPD CMRD. Less than one third of patients presented their application technique without any erroneous steps. The most problematic steps were breathing out completely in one breath immediately before inhalation (step No. 3), and the actual inhalation maneuver (step No. 4). The total number of errors was similar for dry powder inhalers and pressurized metered-dose inhalers. Conclusion: Our novel instrument, Five Steps Assessment, is comfortable for use in routine clinical practice to explore A-ApplT. The A-ApplT in real-life patients with non-mild COPD was inadequate and patients should be repeatedly trained by properly (re-)educated medical staff.
- Publication type
- Journal Article MeSH
