Probíhající epidemie onemocnění covid-19 se dotkla celého světa. Poněkud překvapivě neplatí, že nejúspěšnější země jsou ty nejbohatší a s nejlepším zdravotnictvím. Stejně tak neplatí ani jasná souvislost mezi úspěchem a geografickou polohou. Především značná část bohatého západního světa v ochraně veřejného zdraví doposud selhávala a je proto vhodné položit si otázku, proč tomu tak je. V tomto článku se zaměřuji především na volbu základní epidemiologické strategie, kterou považuji za jeden z klíčových faktorů úspěchu či neúspěchu mnoha zemí. Kritickému rozboru dále podrobuji názor, že by ochrana lidských životů poškozovala ekonomiku či jiné důležité společenské hodnoty.

The ongoing covid-19 epidemic has affected the entire world. Somewhat surprisingly, it is not the case that the most successful countries are the richest one, with the best health care. Nor is there a clear link between success and geographical location. Above all, much of the rich Western world has failed so far to protect public health effectively, and so it is appropriate to consider the question why. In this article, I focus mainly on the choice of the basic epidemiological strategy, which I consider to be one of the key factors of success or failure of many countries. I further criticize the view that the protection of human lives would harm the economy or other important values of societies.

• MeSH
• COVID-19 * terapie   MeSH
• pandemie MeSH
• SARS-CoV-2 patogenita   MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH

Metabolický syndrom inzulinové rezistence (MSIR), jehož výskyt v populaci neustále narůstá, představuje významný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění (KVN) včetně ischemických cévních mozkových příhod (iCMP). Cílem studie bylo posouzení jeho přítomnosti v akutní fázi iCMP a zhodnocení jeho vlivu na tíži neurologického postižení v této fázi i v časovém odstupu. Metodika: Pro diagnózu MSIR byla použita kritéria podle NCEP-ATP III zahrnující abdominální obezitu (obvod pasu > 102 cm u mužů, > 88 cm u žen), triglyceridy ≥ 1,7 mmol/l, HDL-cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů a < 1,3 mmol/l u žen, TK≥130/≥85 mmHg, glykemie nalačno ≥6,1 mmol/l. Diagnóza je založena na přítomnosti 3 a více rizikových determinant. Hypertriglyceridemické hyperapo-B představují triglyceridy ≥ 1,7 mmol/l, apo-B ≥ 1,2 g/l. Vyšetřen byl soubor 111 probandů (65 mužů a 46 žen), průměrný věk 60,2 ± 10,4 let) v akutní fázi iCMP. Glasgow outcome scale (GOS) po 3 měsících bylo hodnoceno u 92 probandů. Ke statistickému vyhodnocení byly použity Chí-kvadrát test a Pearsonova korelační analýza. Výsledky: Kritéria MSIR splnilo 64% probandů v akutní fázi iCMP. U 16,2% probandů bylo nalezeno hypertriglyceridemické hyperapo-B. Při posuzování GOS měla nejvýznamnější vliv vyšší glykemie nalačno (p = 0,0002) a systolický TK (p = 0,034). Korelační analýza prokázala negativní korelaci mezi počtem znaků kritéria MSIR a hodnotou GOS (r = -0,303). Závěr: MSIR představuje významný rizikový faktor u iCMP. Čím více symptomů je přítomno, tím riziko narůstá, což ukazuje i korelační analýza s negativním dopadem přítomnosti více znaků MSIR na stav nemocných po 3 měsících od akutní fáze iCMP.

Insulin resistance syndrome (IRS), the incidence of which has been steadily rising, represents a significant risk factor of cardiovascular disease, including ischemic cerebrovascular stroke. The goal of the study was to assess its presence in the acute phase of stroke and evaluate its influence on the severity of neurologic deficit in this phase and later on. Methods: Diagnosis of IRS was made according to NCEP-ATP III criteria including abdominal obesity (waist circumference > 102 cm in men, > 88 cm in women), triglycerides ≥ 1.7 mmol/l, HDL-cholesterol <1.0 mmol/l in men and <1.3 mmol/l in women, BP ≥130/≥85 mmHg, fasting glucose level ≥6.1 mmol/l. The diagnosis was based on the presence of 3 or more risk determinants. Hypertriglyceridemic hyperapo-B corresponds to triglycerides ≥1.7 mmol/l and apo-B ≥1.2 mmol/l. The investigated group included 111 probands (65 men and 46 women), mean age 60.2±10.4 years, in the acute phase of stroke. Glasgow outcome scale (GOS) at 3 months was assessed in 92 probands. Statistical analysis was performed using chi-square test and Pearson correlation analysis. Results: IRS criteria were fulfilled in 64% of probands in the acute phase of stroke. In 16.2 % of probands, hypertriglyceridemic hyperapo-B was found. When considering GOS, the most influential factors were higher fasting glucose level (p=0.0002) and systolic BP (p=0.034). Correlation analysis demonstrated negative correlation between the number of IRS criteria symptoms and the GOS (r=–0.303). Conclusion: IRS represents a significant risk factor for ischemic stroke. Increasing number of symptoms leads to increased risk, which is also demonstrated by the correlation analysis wherein more IRS symptoms have a negative impact on patient status 3 months after the acute phase of ischemic stroke.

• MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hypertriglyceridemie diagnóza   genetika   MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• ischemie mozku diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje   MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• životní styl MeSH