Hydrogen sulfide (H2S) is an endogenously produced signaling molecule that belongs to the group of gasotransmitters along with nitric oxide (NO) and carbon monoxide (CO). H2S plays a pivotal role in male reproductive processes. It is produced in various tissues and cells of the male reproductive system, including testicular tissue, Leydig and Sertoli cells, epididymis, seminal plasma, prostate, penile tissues, and sperm cells. This review aims to summarize the knowledge about the presence and effects of H2S in male reproductive tissues and outline possible therapeutic strategies in pathological conditions related to male fertility, e. g. spermatogenetic disorders and erectile dysfunction (ED). For instance, H2S supports spermatogenesis by maintaining the integrity of the blood-testicular barrier (BTB), stimulating testosterone production, and providing cytoprotective effects. In spermatozoa, H2S modulates sperm motility, promotes sperm maturation, capacitation, and acrosome reaction, and has significant cytoprotective effects. Given its vasorelaxant effects, it supports the erection of penile tissue. These findings suggest the importance and therapeutic potential of H2S in male reproduction, paving the way for further research and potential clinical applications.

• MeSH
• erektilní dysfunkce farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• mužská infertilita metabolismus   farmakoterapie   MeSH
• mužské pohlavní orgány metabolismus   účinky léků   MeSH
• rozmnožování * účinky léků   fyziologie   MeSH
• spermatogeneze * účinky léků   MeSH
• spermie účinky léků   metabolismus   MeSH
• sulfan * metabolismus   farmakologie   MeSH
• testis metabolismus   účinky léků   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Spastická paréza je častý příznak nejen cévní mozkové příhody, ale i dalších získaných poškození mozku. Jde o senzomotorickou komplikaci, která je na poli neurorehabilitace stále diskutovanějším tématem. Ve spojitosti s touto problematikou a současnými trendy moderní doby přichází na trh rehabilitační techniky stále novější robotické systémy, které jsou součástí ergoterapeutické intervence. Funkční elektrická stimulace využívá hlubokého prostupu elektrického signálu k příslušným nervovým vláknům, pomocí kterého je vyvolána kontrakce požadovaných svalových skupin horní končetiny, včetně prstů a zápěstí. Díky vysoké amplitudě elektrického signálu, kterého využívá funkční elektrická stimulace, dochází k mnohonásobně se opakujícím, repetitivním pohybům ruky, což přispívá k senzomotorické obnově paretické končetiny. Funkční nervosvalová elektrostimulace může usnadnit návrat k původním funkčním schopnostem pacienta a vykonávat tak samostatně běžné denní činnosti. Metodologie: Cílem studie je zhodnocení účinků systému Ness H200, který využívá funkční elektrostimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě (8 – 36 měsíců od vzniku). Preklinická studie monitoruje na 6 případech po dobu 3 týdnů okamžitý efekt funkční elektrostimulace (FES) na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí pomocí goniometrického měření vždy před a po terapii (celkem 60 pozorování u 6 pacientů) a zlepšení funkčního výkonu paretické končetiny ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu pomocí objektivní standardizované metody Modifikované Frenchayské škály. Ergoterapeutická intervence pomocí Ness H200 probíhala 5 dnů v týdnu, 3 týdny po dobu 30 minut s využitím programu neuromodulace vyvolávající repetitivně pasivní pohyby a funkční program stimulující úchopovou funkci ruky. Hypotézy: „Funkční elektrická stimulace má okamžitý vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dosální flexe zápěstí u paretické horní končetiny pacientů po cévní mozkové příhodě.“ „U pacientů po 3týdenní aplikaci funkční elektrické stimulace paretické horní končetiny dojde ke zlepšení Modifikované Frenchay scale ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu.“ Výsledky: Dle goniometrického měření má FES na 5% hladině významnosti signifikantní vliv na okamžité zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí (p - hodnota 0,043). Průměrné zlepšení činí 9,64°, což je na 95% intervalovém odhadu zlepšení 0,08. Výsledky Modifikované Frenchay scale nejsou na 5% hladině významnosti statisticky významné (p - hodnota 0,06). Závěr: Funkční elektrostimulace je nový terapeutický prostředek, který má významný vliv na úchopovou funkci akra paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jak ukazuje tato studie, jde o vhodný terapeutický prostředek, který mohou využívat ergoterapeuti ve své praxi.

Introduction: Spastic paresis if a frequent symptom of cerebral vascular event as well as other kinds of acquired brain damage. It is a sensorimotor complication, which is increasingly discussed in the field of neurorehabilitation. In connection with these problems and present trends of modern time, increasingly novel robotic systems, which are components of ergotherapy intervention, come to the rehabilitation technique market. Functional electric stimulation employs the deep penetration of the electric signal to relevant nervous filaments which mediates contractions of the required muscular groups of upper extremity including fingers and wrist. Due to the high amplitude of electric signal, which is used by functional electric stimulation, there are multiple repetitive movements of the hand, which contribute to sensorimotor restoration of the paretic extremity. Functional neuromuscular electric stimulation can make it easier to return to original functional abilities of the patient and to perform independent activities of daily living. Methodology: the objective of the study was to evaluate effects of the system Ness H200, which uses electric stimulation on the motor and functional abilities of the paretic upper extremity after cerebral vascular event (8 to 36 months since the event). The preclinical study monitors immediate effect of functional electric stimulation (FES) on the increase of active range of the wrist dorsal flexion in six cases for the period of three weeks by means of goniometric measurement, always before and after the treatment (60 observations in 6 patients). Moreover, it monitors improving functional performance of the paretic extremity in the final examination compared with the entry examination by an objective standardized method of the Modified Frenchay scale. Ergotherapeutic intervention by means of Ness H200 was performed for 5 days a week, 3 weeks for the period of 30min with the use of the neuromodulation program evoking repetitive passive movements and a functional program stimulating the hand grip function. Hypotheses: “Functional electric stimulation produces an immediate effect on the increase of active range of the wrist dorsal flexion movements in patient after cerebral vascular event”. “In patients having been applied functional electric stimulation of the paretic upper extremity there is an improvement of Modified Frenchay scale in the final examination as compared with the entry examination”. Results: According to goniometric examination, FES significantly influences immediate increase of active range of the hand wrist flexion at the 5% level of significance (P=0.043). The mean improvement represented 9.64°, which is an improvement of 0.08 in the 95% interval estimate improvement. The results of the Modified Frenchay scale were not significant at the 5% level of significance. (P=0.06). Conclusion: Functional electric stimulation is a new therapeutic procedure, which significantly improves the grip function of acral paretic upper extremity in patients after cerebral vascular event. This study revealed that it is a suitable therapeutic procedure, which can be employed by ergotherapy specialists in their practice.

• Klíčová slova
• aktivní hybnost,
• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• elektrická stimulace * metody   MeSH
• ergoterapie MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• motorické poruchy rehabilitace   MeSH
• paréza rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH