Dermatoskopický obraz plochých melanocytových projevů na dlaních a chodidlech má nejčastěji paralelní lineární uspořádání. Pro odlišení melanocytových névů od tenkých melanomů můžeme ve většině případů použít pravidlo „hřbetů a brázd“, které je poměrně jednoduché. Lineární tenká pigmentace v sulci superficiales odpovídá névu, zatímco lineární široká pigmentace nad cristae superficiales znamená riziko akrálně lokalizovaného melanomu. Důležitá je také velikost vyšetřované léze. V textu popisujeme stručně i některé modifikace základních dermatoskopických nálezů u melanocytových projevů na dlaních a chodidlech (mřížkovitý, fibrilární, vícesložkový typ) a jejich využití v diferenciální diagnostice.
The dermatoscopic picture of flat melanocytic lesions on the palms and soles most often has a parallel linear arrangement. To distinguish melanocytic nevi from thin melanomas, we can use the „ridges and furrows“ rule, which is relatively simple, in most cases. Linear thin pigmentation in the sulci superficiales corresponds to a nevus, while linear broad pigmentation over the cristae superficiales indicates the risk of acral localized melanoma. The size of the examined lesion is also important. In the text, we briefly describe some modifications of the basic dermatoscopic patterns in melanocytic lesions on the palms and soles (lattice, fibrillar, multicomponent type) and their use in differential diagnosis.
Obličej, akrální části končetin, nehty a sliznice považujeme z hlediska dermatoskopického vyšetření za „netypické“ lokalizace. Anatomická stavba kůže se v těchto oblastech liší, a proto i dermatoskopické nálezy jsou odlišné. Na obličeji starších pacientů od sebe často odlišujeme ploché seboroické veruky (senilní lentiga), pigmentované aktinické keratózy a lentigo maligna. Tato diferenciální diagnostika patří z pohledu dermatoskopie v klinické praxi k nejobtížnějším. V současné době se doporučuje tzv. „inverzní přístup“, kdy nejprve hledáme kritéria dermatoskopického obrazu typická pro seboroickou veruku či aktinickou keratózu (šupiny, bílé a rozšířené folikuly, erytém, hnědé linie v paralelním nebo retikulárním uspořádání, ostré ohraničení léze a struktury běžné pro seboroickou veruku). Při jejich absenci považujeme projev za rizikový s ohledem na lentigo maligna. V nejasných případech volíme biopsii a histopatologické vyšetření.
From the point of view of dermatoscopic examination, we consider the face, acral parts of the limb, nails and mucous membrane to be "atypical" locations. The anatomical structure of the skin differs in these areas, and therefore the dermatoscopic findings are also different. On the face of elderly patients, we often diferentiate flat seborrheic keratosis (senile lentigo), pigmented actinic keratosis and lentigo maligna. From the point of view of dermatoscopy, this differential diagnosis is one of the most difficult in clinical practice. Currently, the so-called "inverse approach" is recommended, where we look for dermatoscopic criteria typical of seborrheic keratosis or actinic keratosis (scales, white and enlarged follicles, erythema, brown lines in a parallel or reticular arrangement, sharp lesion boundaries and structures common to seborrheic keratosis). In their absence, we consider the manifestation to be risky with respect to lentigo maligna. In unclear cases, we choose biopsy and histopathological examination.
Cílem naší studie bylo vyšetření a sledování pacientů po transplantaci ledvin v letech 2005–2010. Tito dlouhodobě imunosuprimovaní nemocní mají zvýšené riziko vzniku kožních tumorů, a to zejména nemelanomových. Ve spolupráci s transplantologickou ambulancí jsme opakovaně vyšetřili 258 pacientů po transplantaci ledvin. Z toho bylo 165 mužů (64,0 %) a 93 žen (36,0 %) průměrného věku 53 let, s průměrnou dobou po transplantaci a tedy dobou působení imunosupresiv 8 let. Nejvíce byli zastoupeni pacienti s fototypem kůže II a III. I přes poučení nefrologů a dermatologů používalo pouze 33,3 % pacientů sunscreen a 20,5 % se chránilo oděvem, kdežto 45,7 % transplantovaných uvedlo, že nepoužívají žádnou fotoprotekci. Kožní nádory jsme zjistili u 55 pacientů (21,3 %), z toho jsme diagnostikovali celkem 27 spinaliomů u 23 pacientů (8,9 %), v této skupině bylo zařazeno i 13 pacientů se 14 karcinomy in situ (5,1 %) a 60 bazaliomů u 36 pacientů (14 %). Aktinické keratózy jsme ošetřili u 37 pacientů (14,3 %). U 3 pacientů jsme našli 4 maligní melanomy (1,2 %). Mezi další kožní nálezy, které jsme u pacientů po transplantaci pozorovali, patřily virové bradavice ve 24,4 % a atypické melanocytové névy v 10,8 % případů. Statisticky významná byla závislost vzniku kožních nádorů na věku pacienta, fototypu kůže a délce působení imunosupresiv. Z dotazníků také vyplynulo, že během dialýzy před provedením transplantace si pouze 9,3 % pacientů stěžovalo na pruritus. Z výsledků vyplývá, že pacienti po transplantaci ledvin mají časté, zejména nemelanomové, kožní nádory a přitom se nedostatečně chrání před slunečním zářením. Je proto velmi důležité jejich pravidelné sledování dermatologem s náležitým poučováním o nutnosti každodenní fotoprotekce
The aim of our study was to examine and follow patients after renal transplantation in the years from 2005 to 2010. These patients, due to the long-term immunosuppression, show an increased risk of skin tumors, especially, of non-melanoma skin cancer. In collaboration with transplant unit we repetitively examined 258 kidney transplant recipients including 165 males (64%) and 93 females (36%), of a mean age of 53 years, with an average time 8 years after transplantation and so the same time of immunosuppressive treatment. Most of them belonged to the phototype II and III. In spite of nephrologists and dermatologists recommendation only 33.3 % of patients used sunscreens and 20.5% clothes for photoprotection, but 45.7% of transplant recipients did not used any photoprotection. Skin tumors were diagnosed in 55 patients (21.3%): 27 squamous cell carcinomas in 23 patients (8.9%) including 13 patients with 14 carcinomas in situ (5.1%) and 60 basal cell carcinomas in 36 patients (14%). We treated actinic keratoses in 37 patients (14.3%). In 3 patients 4 malignant melanomas (1.2%) were found. We observed viral warts in 24.4% and atypical melanocytic nevi in 10.8% of cases. Statistically significant correlation of the skin cancer development and the patient’s age, the skin phototype and the length of immunosuppression was found. Only 9.3% of patients suffered from pruritus during hemodialysis treatment before transplantation. The results showed that kidney transplant recipients are at risk, especially, of non-melanoma skin cancer development and their sun photoprotection habits are insufficient. Therefore, regular dermatologic follow-up and proper education on the everyday photoprotection necessity are important.
- Klíčová slova
- hemodialýza, kožní nádory, fotoprotekce,
- MeSH
- aktinická keratóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- bazocelulární karcinom etiologie prevence a kontrola MeSH
- financování organizované MeSH
- imunosupresiva škodlivé účinky MeSH
- imunosupresivní léčba MeSH
- incidence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory kůže etiologie prevence a kontrola MeSH
- následné studie MeSH
- přípravky chránící proti slunci MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spinocelulární karcinom etiologie prevence a kontrola MeSH
- transplantace ledvin škodlivé účinky MeSH
- ultrafialové záření škodlivé účinky MeSH
- věkové faktory MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Mycosis fungoides (MF) se řadí mezi T-buněčné lymfomy s nízkým stupněm malignity a s primárním kožním postižením. Onemocnění představuje téměř polovinu všech lymfomů postihujících kůži. Jde o epidermotropní T-lymfom charakterizovaný proliferací T-lymfocytů s cerebriformními jádry. Klasická varianta MF obvykle probíhá ve třech stadiích, tj. premykotickém, infiltrativním a tumorózním. Mezi méně časté varianty patří folikulotropní MF představující asi 10 % ze všech případů, která typicky postihuje muže ve 4.–5. dekádě života, mívá horší prognózu než klasické formy a především odlišný klinický vzhled. Autoři uvádějí kazuistiku této vzácné formy mycosis fungoides a chtějí upozornit na možné diferenciálně diagnostické problémy zvláště v počátcích onemocnění.
Mycosis fungoides (MF) belongs to T-cell lymphomas with a low grade of malignity and primary skin involvement. The disease represents almost the half of all skin lymphomas. It is a epidermotropic T-lymphoma characterized by the proliferation of T-lymphocytes with cerebriform nuclei. Classic variant of MF usually has three stages: praemycotic, infiltrative and tumour one. The folliculotropic variant is less common, represents 10% of cases, typically affects males in the 4th-5th decade, has a worse prognosis than classic variant and mainly has a different clinical appearance. Authors describe the case of this rare mycosis fungoides type and draw attention to difficulties in the early differential diagnostics.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mycosis fungoides diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
