- Klíčová slova
- Mongolové,
- MeSH
- Asijci MeSH
- kulturní kompetence MeSH
- lidé MeSH
- menšiny MeSH
- nemocnice MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Vstup České republiky do Evropské unie, vliv globalizace a s ní související zkracování vzdáleností a zvyšování mobility lidské populace – to vše jsou jen příklady faktorů, které mají podíl na měnící se struktuře obyvatelstva naší země. Ta již není pouze tranzitní zemí pro migranty, ale stává se také zemí cílovou. Majoritní společnost se stále častěji setkává s imigranty, příslušníky jiných národností a etnik (Ivanová et al., 2005). To klade zvýšené nároky nejen na jednotlivce, ale i na celou společnost, co se týče multikulturního porozumění a tolerance. Tak jako se široká veřejnost setkává s cizinci v běžném životě, setkávají se s nimi i pracovníci pomáhajících profesí. Nároky na ně kladené jsou však mnohem vyšší, neboť musí být schopni poskytnout služby a péči kulturně vhodným způsobem. Výrazným požadavkem se toto stává ve chvíli, kdy je cizinec, příslušník některé z minorit či subkultury nemocný a je potřeba zajistit mu kulturně kompetentní a ohleduplnou ošetřovatelskou a medicínskou péči (Tóthová et al., 2010). V současnosti již existuje velké množství teoretických zdrojů pojednávajících o specifikách jednotlivých minorit, ale samotné teoretické znalosti pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče nestačí. Je nutné je umět aplikovat. Proto také vznikl a byl realizován grant IGA MZ NS/9606-3 „Zajištění kulturně diferencované ošetřovatelské péče ve vybraných minoritách ČR“ s cílem zmapovat specifika vybraných minorit žijících v ČR jak po stránce teoretické, tak výzkumné. Předmětem předkládaného příspěvku je seznámení se specifiky v oblasti životního stylu jedné ze zvolených minorit, a to mongolské. V kvantitativním šetření byla ke sběru dat použita metoda dotazníku. Dotazník měl celkem 140 položek a kromě identifikačních údajů měl 3 části. Druhá část dotazníku byla věnovaná životnímu stylu. Výběrový soubor tvořilo celkem 3 258 respondentů, přičemž 564 dotázaných bylo z mongolské minority (Mongolové). Z výsledků výzkumu je zřejmé, že přibližně polovina respondentů dodržuje zdravý životní styl: spí 7–8 hodin denně, dodržuje dostatečný příjem tekutin, pravidelně se stravuje a nadpoloviční většina respondentů nekouří.
The entry of the Czech Republic into the European Union, globalisation effects and associated reduction in distances and increase in the human population mobility – these are only examples of factors affecting the varying structure of the population in our country. It is no more just a transit country for migrants, but it also becomes a target country. The majority society ever more comes in contact with migrants, who are members of other nations and ethnic groups (Ivanová et al., 2005). This brings enhanced requirements not only for individuals but also for the whole society in terms of the multicultural understanding and tolerance. The public meets foreigners in common life and members of helping professions meet them in the course of their work. However, they encounter much higher requirements, since they must be able to provide services and care in a culturally appropriate manner. This becomes a considerable demand at the moment when a foreigner, member of some minority or subculture, gets ill and thus, it is necessary to provide him/her with culturally competent and a considerate nursing and medical care (Tóthová et al., 2010). Numerous theoretical sources are already currently available, dealing with the specification of particular minorities, but sole theoretical knowledge is insufficient to provide the culturally competent nursing care. The skill in its application is necessary. Thus, grant IGA MZ NS/9606-3 “Providing culturally differentiated nursing care in selected minorities occurring in the Czech Republic“ was established and implemented with the aim to perform mapping of specific features of selected minorities living in the Czech Republic in terms of theory and research. The scope of the communication presented here is to acquaint the reader with specific features of the style of life in one of the minorities chosen, the Mongolian minority. A questionnaire method was employed for the data accumulation. The questionnaire comprised total of 140 items and, in addition to identification data, it consisted of three parts. The second part of the questionnaire was focused on the style of life. The sample group included total of 3 258 respondents, 564 inquired persons being members of the Mongolian minority. The results obviously show that about half the total number of respondents adhere to the healthy style of life: sleeping for 7–8 hours, sufficient intake of liquids, taking regular meals and more than half of the respondents are non-smokers.
- Klíčová slova
- Mongolové, multikulturní ošetřovatelství, minoritní skupina, výživa, volný čas,
- MeSH
- financování organizované MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- lidé MeSH
- osoby s přechodným pobytem a migranti statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- transkulturní ošetřovatelství MeSH
- volnočasové aktivity MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Mongolsko MeSH
Celosvětovému trendu stárnoucí populace je v posledních letech věnováno stále více pozornosti, neboť se odráží v oblasti sociální, zdravotnické i ekonomické. Počet seniorů neustále stoupá, a proto i na služby včetně oblasti zdravotnictví, jež mohou využívat, jsou kladeny zcela odlišné nároky, než tomu bylo před desítkami let. Současná péče o tuto populaci má své nedostatky a to je také jeden z mnoha důvodů, proč na významu nabývají diskuse týkající se komunitní péče, kde mohou zdravotničtí i sociální pracovníci a především komunitní sestry plně uplatnit svůj potenciál a vědomosti, a tak zaplnit prázdná místa v péči o zdravé i nemocné. Cíle, kterých by mělo být dosaženo v zemích Evropské unie, jsou tedy směřovány ke zlepšení poskytování dlouhodobé péče, ale i ke zkrácení čekacích dob či snížení geografických rozdílů v dostupnosti a kvalitě péče dle systému dané země. Prioritou by mělo být právě zajištění specificky uzpůsobené péče poskytované jedincům v domácím prostředí, což samozřejmě předpokládá zlepšení koordinace na různých úrovních zdravotních a sociálních služeb stejně jako finančních zdrojů, a zajištění dostatečných lidských zdrojů ve smyslu vzdělávání zaměstnanců v oblasti geriatrie. Předmětem předkládaného příspěvku je poskytnutí informací o stavu komunitní péče o seniory v domácím prostředí. Zaměřuje se na výhody a nevýhody tohoto typu péče z pohledu sester a lékařů. Příspěvek vychází z dat zjištěných v rámci řešení projektu č. NS/9608-3 „Začlenění sestry do komunitní péče zdravotnického systému České republiky a srovnání se situací ve státech EU“, provedeného za podpory Interní grantové agentury MZ ČR. Na základě získaných a zpracovaných dat lze jednoznačně říci, že nespornou výhodou poskytování péče seniorům v domácím prostředí je jak z pohledu lékařů, tak z pohledu sester prostředí známé pro seniora, lepší spolupráce s jeho rodinou, nestresující prostředí a lepší možnost navázat se seniorem kontakt. Hlavní nevýhodu poskytování péče seniorům v domácím prostředí spatřují ve vzdálenosti bydliště seniora od zdravotnického zařízení.
In the recent years, ever increased attention is being paid to worldwide trends of aging population, which is reflected in social, health as well as economic spheres. Seniors ever increase in number and thus, quite different requirements for services, which can they use including those in the field of healthcare, are quite different compared to the situation several tens of years ago. The contemporary care for this population exerts its failures and this is also one of many reasons why there are important discussions concerning the community care, where the healthcare and welfare professionals, and particularly community nurses, can completely use their potential and knowledge, thus filling gaps in taking care of healthy as well as diseased people. Targets, which should be achieved in European Union countries, are thus focused on improving the long-term care but also on reducing waiting periods or geographic differences in the availability and quality of the care depending on the system of a given country. The priority should be just providing specifically adjusted taking care of individuals in home environment, which of course assumes improvements in the coordination at different levels of healthcare and social services as well as financial sources with providing sufficient human sources in terms of the education of employees in the field of geriatrics. The contribution presented here is aimed at providing information on the condition of taking the community care of seniors in their home environment. It is focused on advantages and drawbacks of this type of taking the care in the viewpoint of nurses and physicians. The contribution is based on data accumulated within the scope of the solution of project No. NS/9608-3 “Incorporation of nurses into the community care of the healthcare system of the Czech Republic and comparison with the situation in EU countries”, implemented under a support of the Internal Grant Agency of the Ministry of Health of the Czech Republic. Based on the data obtained and processed, it is possible to unambiguously decide that from the standpoint of both physicians and nurses, in the environment known to the senior, there is undoubtedly an advantage given by a better cooperation with his/her family, non-stressing environment and improved possibility to start contacting the senior. The main disadvantage in providing taking care of the senior in their home environment is the distance between the site of dwelling of the senior and healthcare institution.
- Klíčová slova
- komunitní péče, názory lékařů, názory sester,
- MeSH
- domácí ošetřování metody využití MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- geriatrické ošetřovatelství metody MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- komunitní lékařství metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lékaři využití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská péče metody využití MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Klíčová slova
- prevence, péče o děti, školní sestra, komunitní sestra,
- MeSH
- výzkum MeSH
- životní styl MeSH
- Klíčová slova
- výživa, mongolská minorita,
- MeSH
- transkulturní ošetřovatelství MeSH
- volnočasové aktivity MeSH
- životní styl MeSH
- Klíčová slova
- potřeby pacientů, dotazníkový průzkum, multikulturní péče, pobyt v nemocnici, mongolská minorita,
- MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
Péče o dítě a jeho vývoj, studium a léčba dětských nemocí jsou oblasti, které pozornost lékařů i ošetřovatelů upoutávaly po celá staletí. V dřívějších dobách byla tato péče realizována společně s péčí o dospělé. Mnohem později, na přelomu 19. století, se vyčlenila a dala tak vzniknout novému oboru – pediatrii. S jejím rozvojem byl spojen také rozvoj pediatrického ošetřovatelství. Rostoucí nároky odborné veřejnosti zaměřené na prevenci, požadavky uživatelů péče a rozvíjející se technické možnosti si postupně vyžádaly nutnost zajištění kvalitního ošetřovatelského personálu, který by byl schopen tyto potřeby a požadavky uspokojit. Tak došlo ke vzniku profese dětské sestry, která postupně začala působit kromě lůžkových a ambulantních zařízení také v terénu. Již tehdy bylo možné pozorovat počátky rozvoje komunitní péče. Vlivem pozdějších událostí však byla komunitní péče utlumena či téměř potlačena. Následkem společenských, ekonomických i politických změn v současnosti je kromě jiného také nárůst pozornosti věnované této oblasti. Cílem příspěvku je přiblížit problematiku možnosti rozvoje komunitní péče o děti v České republice. Předmětem výzkumného šetření bylo zmapovat názory laické a odborné veřejnosti na možnosti uplatnění sester v komunitní péči o dítě. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, technika dotazníkového šetření. V rámci této oblasti bylo u všech cílových skupin (lékaři, sestry i občané) sledováno, zda by se mohla komunitní sestra v péči o děti uplatnit, ve kterých oblastech by mohla samostatně pečovat o děti a jaké činnosti by měla vykonávat v případě péče o školní děti. Výzkumný soubor tvořili lékaři, sestry a občané. Příspěvek vznikl jako součást Grantu NS 9608-3 „Začlenění sestry do komunitní péče zdravotnického systému ČR, srovnání se situací ve státech EU“.
Taking care of a child and his/her development and study and treatment of children diseases are areas attracting the attention of physicians and nurses for centuries. This care was formerly implemented together with taking care of adults. Much later, at the break of the 19th century, it was detached, thus giving a chance to establish a new branch – paediatrics. Its development was also associated with a development of paediatric nursing. Growing requirements of the professional public focused on the prevention requirements of takers of the care and developing technical possibilities stepwise called for necessary education of the quality nursing personnel, which could be able to adhere to these needs and requirements. The profession of the paediatric nurse was thus formed, which stepwise started to act under field conditions in addition to the work at hospital and outpatient departments. As soon as since that time, it was possible to observe the origination of the development of the community care. Due to latter events, the community care was, however, reduced or nearly suppressed. By action of social, economic and political changes, the interest in this field is also currently being increased. The target of the contribution presented here is to show problems of the possibility of the development of taking community care of children in the Czech Republic. The subject of the research examination was mapping opinions of the lay and professional public concerning possibilities of the implementation of the work of nurses in taking the community care of children. For the data accumulation, a quantitative research was used based on the technique of the questionnaire examination. Within the framework of this field, in all the target groups (physicians, nurses and citizens), a question was considered whether the community nurses can be useful in taking care of children, which areas of their independent care for children are concerned and what activities should she performed in the case of taking care of school children. The research group included physicians, nurses and citizens. The contribution originated as a part of Grant NS 9608-3 “Incorporation of nurses into the community care of the Czech health care system compared with the situation in EU countries”.
- Klíčová slova
- komunitní péče, prevence,
- MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- komunitní zdraví - plánování metody statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelství trendy MeSH
- pediatrické ošetřovatelství organizace a řízení pracovní síly MeSH
- postoj zdravotnického personálu MeSH
- programy Healthy People MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- reforma zdravotní péče MeSH
- řízení ošetřovatelství - výzkum MeSH
- služby zdravotní péče o dítě organizace a řízení pracovní síly využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- veřejné mínění MeSH
- zdravotní sestry organizace a řízení využití MeSH
- životní styl MeSH
- zjišťování skupinových postojů metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
