Cíl: Porovnat subjektivní a objektivní výsledky laparoskopické sakrokolpopexe (LSC) ve vztahu k zavedení poševní tamponády. Metodika: Do studie bylo zařazeno 125 žen po LSC operovaných v letech 2013–2016 s kompletním ročním sledováním. Pacientky se současně provedenou totální hysterektomií byly vyřazeny ze studie. Základní charakteristiky pacientek, předoperační POP-Q, operační protokol a zpráva z roční kontroly byly vyhledány pomocí klinického informačního systému. Subjektivní výsledek operace byl hodnocen pomocí PGI-I (patient global impression of improvement). Objektivní výsledek operace byl hodnocen pomocí kompozitní definice selhání operace na základě POP-Q (Ba ≥ –1, C ≥ –3, Bp ≥ –1). Pacientky byly rozděleny do dvou souborů podle toho, zda měly zavedenou vaginální tamponádu po operaci, či nikoli. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí c2, Wilcoxonovým a Fischerovým testem dle rozložení normality. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 125 žen; 48 (38,4 %) po LSC, 58 (46,4 %) s konkomitantní supracervikální hysterektomií a 19 (15,2 %) po sakrohysterokolpopexi. Vaginální tamponáda byla zavedena na 24–48 hod po operaci u 86 (68,8 %) žen. Skupiny se nelišily ve věku, indexu tělesné hmotnosti, kouření či předoperačním kvalifikačním prolapsu pánevních orgánů. Nezaznamenali jsme statisticky významné rozdíly v PGI-I rok po operaci. Rozdíl v objektivním selhání operace nedosáhl statistického významu, přestože více selhání bylo ve skupině bez tamponády (12,8 vs. 3,5 %; p = 0,09). Průměrná hodnota bodu C rok po operaci byla nižší ve skupině bez tamponády (–7 vs. –7,5; p < 0,009). Ve sledovaném souboru nebyla zaznamenána extruze síťky či závažná komplikace. Závěr: Vaginální tamponáda po LSC nejspíše nemá vliv na spokojenost pacientek po operaci, nicméně může být spojena s lepším anatomickým výsledkem operace po 1 roce. Výsledky studie je třeba potvrdit podrobnějším prospektivním zhodnocením.
Objective: To compare the subjective and objective results of laparoscopic sacrocolpopexy (LSC) with and without the introduction of a vaginal packing one year after surgery. Methodology: This is a retrospective cohort study of 125 women after laparoscopic sacrocolpopexy operated on in 2013–2016 with complete annual follow-up. Patients with a total hysterectomy were excluded from the study. Basic patient characteristics, preoperative POP-Q and surgery data were collected. The subjective outcome of the surgery was assessed using the PGI-I (patient global impression of improvement). The anatomic outcome of the surgery was evaluated using the composite definition of surgical failure based on POP-Q (Ba ≥ –1, C ≥ –3, Bp ≥ –1). Patients were divided into two groups according to whether or not they had vaginal packing after surgery. Statistical analysis was performed using c2, Wilcoxon and Fischer test according to the distribution of normality. Results: A total of 125 women were enrolled in the study; 48 (38.4%) after LSC, 58 (46.4%) with concomitant supracervical hysterectomy and 19 (15.2%) after sacrohysterocolpopexy. Vaginal packing was introduced for 24–48 hours after surgery in 86 (68.8%) women. The groups did not differ in age, body mass index, smoking or preoperative pelvic organ prolapse quantification system. We did not observe statistically significant differences in PGI-I first year after surgery. The difference in anatomic surgical failure did not reach statistical significance, although more failures were observed in the group without packing (12.8 vs. 3.5%; P = 0.09). The mean C-point value one year after surgery was lower in the non-tamponade group (–7 vs. –7.5; P < 0.009). No mesh extrusion or serious complications were recorded in the monitored group. Conclusion: Vaginal packing after LSC probably does not affect patient satisfaction after surgery, however, it may be associated with better anatomical outcome one year after the surgery. The results of the study must be confirmed by a more detailed prospective evaluation.
Východiska: Současné operační postupy umožňují zachování dělohy při operaci prolapsu pánevních orgánů (POP), nicméně nesnižují onkogynekologické riziko. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit úspěšnost ultrazvuku v záchytu nepředpokládaných děložních a adnexálních patologií u žen referovaných k POP operaci. Dále zhodnotit dodatečný přínos expertního onkogynekologického ultrazvuku. Soubor a metodika: Do studie jsme zařadili všechny ženy po hysterektomii s adnexektomií, či bez adnexektomie v rámci operace POP na Gynekologicko-porodnické klinice FN Plzeň v letech 2013–2018, u kterých byl proveden předoperační ultrazvuk (USG). Ženy s opakovaným postmenopauzálním krvácením, abnormální cervikální cytologií, užívající tamoxifen či ženy s předem diagnostikovaným patologickým nálezem na děloze či adnexech byly vyřazeny. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 289 žen – 157 (54,3 %) expertní USG vs. 132 (45,7 %) neexpertní USG. Abnormální sonografické nálezy byly popsány v jednom případě na cervixu (neexpertní USG), na endometriu ve 30 (10,4 %) případech – 13 (8,3 %) expertní vs. 17 (12,9 %) neexpertní USG, na adnexech ve třech (2,3 %) případech (vždy neexpertní USG), na myometriu nebylo žádné podezření z malignity. Ultrasonografické vyšetření bylo falešně negativní ve čtyřech (1,4 %) případech – dva (1,3 %) expertní vs. dva (1,5 %) neexpertní USG. Naopak falešně pozitivní bylo USG vyšetření ve 34 (11,8 %) případech – 13 (8,3 %) expertní vs. 21 (15,9 %) neexpertní USG. Závěr: Riziko nepředpokládaných patologických nálezů na děloze či adnexech při POP rekonstrukční operaci je 1,4 %. Shoda ultrazvuku s histologickým benigním, abnormálním či maligním vyšetřením je 87,2 %. Provedení expertního USG snižuje počet falešně pozitivních abnormálních nálezů, ale nezvyšuje úspěšnost záchytu patologií.
Objective: Current urogynaecology practice allows preservation of the uterus in pelvic organ prolapse (POP) surgery, thus not reducing oncologic risk. Aim: The aim of the study was to evaluate the efficacy of ultrasound (USG) in diagnosing unexpected uterine and adnexal pathologies in women referred for POP. Furthermore, the benefit of USG examination by a specialist in gynaecology-oncology ultrasound was assessed. Materials and methods: All women after a hysterectomy with or without adnexectomy in the course of a POP surgery at our tertiary centre in 2013–2018 with preoperative USG were enrolled in the study. Women with recurrent uterine bleeding, abnormal cytology, using tamoxifen, or women with already diagnosed uterine or adnexal pathology were excluded. Results: 289 women were enrolled in the study – 157 (54.3%) expert USG vs. 132 (45.7%) non-expert USG. Abnormal findings were observed on the cervix in one case (non-expert USG), the endometrium 30 (10.4%) cases – 13 (8.3%) expert vs. 17 (12.9%) non-expert USG, the adnexa three (2.3%) cases (all non-expert USG), and no suspicion of malignancy on myometrium was observed. USG was false negative in four (1.4%) cases – two (1.3%) expert vs. two (1.5%) non-expert USG. Conversely, the examination was false positive in 34 (11.8%) cases – 13 (8.3%) expert vs. 21 (15.9%) non-expert USG. Conclusion: The risk of unexpected uterine or adnexal pathologies in POP surgery was 1.4%. The agreement between USG and histopathological benign, abnormal or malign findings was 87.2%. A sonographer specialized in oncologic sonography is able to reduce the number of false positive findings; however, this does not increase the sensitivity of the ultrasound.
- Klíčová slova
- sakrokolpopexe,
- MeSH
- gynekologické chirurgické výkony metody škodlivé účinky MeSH
- křížová kost chirurgie MeSH
- laparoskopie metody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- malá pánev anatomie a histologie chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- poruchy močení etiologie MeSH
- prolaps pánevních orgánů * chirurgie terapie MeSH
- ženské pohlavní orgány chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl studie: Zhodnotit informovanost rodiček v oblasti primární prevence poruch pánevního dna po porodu. Sekundárním cílem bylo zjistit zdroje informací, do jaké míry se rodičky reálně prevenci porodního poranění věnují a jaký je jejich přístup k posilování svalů pánevního dna. Typ studie: Prospektivní dotazníková studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN Plzeň. Metodika: Do studie bylo zařazeno 202 nedělek po vaginálním porodu v období 6/2015 až 12/2015. Nedělky vyplnily anonymní dotazník zahrnující šest otázek. Výsledky: O možnosti primární prevence porodního poranění bylo informováno 83 % respondentek, lépe informované byly prvorodičky (88 %). Hlavním zdrojem informací byl internet (46 %). Informace od lékaře obdrželo pouze 5 % žen. Přes vysokou informovanost se prevenci porodního poranění skutečně věnovala třetina dotázaných žen (35 %). Nejužívanější metodou byla masáž hráze (29 %). Vaginální dilatační balonky byly využívány méně (7 %) a alternativním metodám se věnovala pouze 4 % žen. Zkušenosti s posilováním svalů pánevního dna mělo 79 % žen a 90 % žen se mu chtělo věnovat i po porodu. Závěr: Informovanost rodiček v oblasti primární a sekundární prevence poruch pánevního dna je uspokojivá, nicméně informovanost od ošetřujícího lékaře je nedostatečná. Přes vysokou informovanost jsou metody antepartální prevence využívány relativně zřídka. Studie přehledně demonstruje informovanost a realitu primární a sekundární prevence poruch pánevního dna v našem regionu.
Objective: To evaluate the awareness of fresh mothers regarding the primary prevention of pelvic floor disorders after childbirth. The secondary objective was to identify sources of information, reality of childbirth trauma prevention and attitude to pelvic floor muscle training. Design: Prospective survey study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics, University Hospital and Medical Faculty in Pilsen, Charles University. Methods: We included 202 women after a vaginal delivery at our center from 6/2015 to 12/2015. These women completed anonymous questionnaire with six questions. Results: 83% of respondents were informed regarding the possibility of primary prevention of childbirth, nulliparas were informed better (88%). The main source of information was the Internet (46%), while only 5% of women received information from their doctor. Despite the high awareness of postpartum trauma prevention, less than half of interviewed women actually performed it (35%). The most widely used method was the massage of the perineum (29%), vaginal dilatation balloons were used less (7%) and alternative methods were pursued by only 4% of women. Experience with pelvic floor muscle exercises had 79% of women, while 90% wanted to exercise after the delivery. Conclusion: Awareness of mothers regarding primary and secondary prevention of pelvic floor disorders is satisfactory. Nevertheless, the information from doctors is inadequate. Despite high awareness, the antepartum prevention methods are used relatively rarely. The study clearly shows the level of awareness and reality of primary and secondary prevention of pelvic floor disorders in our region.
- Klíčová slova
- vaginální dilatační balonky,
- MeSH
- dilatace MeSH
- epiziotomie MeSH
- lidé MeSH
- masáž MeSH
- pánevní dno fyziologie zranění MeSH
- perineum zranění MeSH
- porod MeSH
- porodní poranění novorozence * prevence a kontrola MeSH
- primární prevence * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
