Deficit alfa-1 antitrypsinu (AATD) je jednou z nejčastějších dědičných genetických poruch dospělých na světě postihující kromě funkce plic i jaterní tkáň a zřídka kůži. Stále se jedná o diagnózu, která je výrazně poddiagnostikovaná (1, 2). Poprvé byla popsána před více než 60 lety vědci ve švédské univerzitě Lund a je způsobena poruchou genu pro inhibitory serinových proteáz skupiny A1 (SERPINA1, chromozom 14q32.13, wild type M), který kóduje vznik alfa-1 antitrypsinu (AAT), nejdůležitější antiproteázy v plicích (3). Při AATD dochází k vytváření menšího množství AAT, k vytváření neplnohodnotného AAT nebo k produkci AAT nedochází. Nedostatečná/nesprávná tvorba AAT v játrech vedoucí k nižší sérové hladině, logicky vede ke snížení jeho koncentrace v plicích, což způsobuje časnější vznik panacinárního emfyzému, bronchiektázií (BE) a následně i vznik chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN, COPD). Případné hromadění defektních proteinů v játrech vede v dětství k cholestáze, v pozdějším věku ke zvýšení rizika jaterní cirhózy či dokonce karcinomu (CA) jater. Výše uvedená plicní postižení jsou způsobena převahou proteáz nad účinkem inhibitorů serinových proteáz, jejichž tvorba je u nosičů defektních alel nedostatečná (4–6). Kouření vede k zásadnímu urychlení patologických procesů v plíci, které probíhají také u nekouřící populace s AATD, avšak výrazně pomaleji než u kuřáků. Hlavně u nositelů homozygotní varianty PiZZ a Pi00 (Pi – proteinázový inhibitor) vede kouření poměrně záhy k těžkému snížení hladiny AAT v séru. Cílem současného přístupu k pacientům s AATD je časná diagnostika onemocnění, sledování v čase a správné načasovaní terapie včetně augmentační (4, 7, 8).
Alpha-1 antitrypsin deficiency (AATD) is one of the most common inherited genetic disorders in adults worldwide, affecting not only lung function but also liver tissue and, rarely, the skin. It is still a significantly underdiagnosed diagnosis (1, 2). First described more than 60 years ago by scientists at Lund University in Sweden, it is caused by a defect in the serine protease inhibitor group A1 gene (SERPINA1, chromosome 14q32.13, wild-type M), which codes for the production of alpha-1 antitrypsin (AAT), the major antiprotease in the lungs (3). In AATD, less AAT is produced, insufficient AAT is produced, or no AAT is produced. Inadequate/faulty AAT production in the liver leading to lower serum levels, logically leads to lower AAT concentrations in the lungs, causing earlier onset of panacinar emphysema, bronchiectasis (BE) and subsequently chronic obstructive pulmonary disease (COPD). The eventual accumulation of defective proteins in the liver leads to cholestasis in childhood and to an increased risk of cirrhosis or even carcinoma (CA) of the liver later in life. The abovementioned lung diseases are caused by the predominance of proteases over the effect of serine protease inhibitors, the production of which is deficient in carriers of defective alleles (4-6). Smoking significantly accelerates the pathological processes in the lungs, which also occur in the non-smoking population with AATD, but at a much slower rate than in smokers. Particularly in carriers of the homozygous PiZZ and Pi00 (Pi - proteinase inhibitor) variants, smoking leads to a relatively early and severe reduction in serum AAT levels. The current approach to patients with AATD is to diagnose the disease at an early stage, monitor the disease over time and determine the correct timing of therapy, including augmentation therapy (4, 7, 8).
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc etiologie genetika terapie MeSH
- deficit alfa1-antitrypsinu * epidemiologie genetika komplikace MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Purpose: Aim was to analyze demographic and tumor characteristics, treatment, and survival of patients with lung cancer younger than 40 years of age (U40) compared to older subgroups (41-70 and >70 years). Methods: We analyzed data of young patients diagnosed and treated in 2011-2019 in five pneumo-oncology centers in Czechia. Standard descriptive statistics, chi-squared test, Fisher exact test, and Kaplan-Meier survival analysis were used. p-Values <0.05 were considered significant. These data were compared with two control subgroups (cohort 1: 41-70 years, cohort 2: >70 years). Results: We identified 66 patients U40, 61 with non-small cell lung cancer (NSCLC)-50.8% men, mean age 34.6 years, 54.1% nonsmokers, daily good performance status, and 82% in stage IV. Adenocarcinomas dominated, endothelial growth factor receptor (EGFR) positivity was less common than in older groups contrary to anaplastic lymphoma kinase (ALK) mutations. Median progression-free survival was 3.7 months (vs. 4.9 and 6.2 months; p = 0.006) and overall survival reached 11.7 months (vs. 22.3 and 27.3 months; p < 0.001). Young patients in stage IV and never-smokers had shorter survival than older patients. Conclusion: Patients with NSCLC U40 had significantly worse prognosis than older patients.
- MeSH
- anaplastická lymfomová kináza MeSH
- dospělí MeSH
- erbB receptory genetika MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- nádory plic * MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * genetika patologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
