Cíl: Porovnat způsob výživy dětí v Baby-friendly (BF) porodnicích, v porodnicích bez BF akreditace, v perinatálních centrech intenzivní péče (PCIP) a v perinatálních centrech intermediární péče (PCIM). Metody: Retrospektivně byly získány údaje z 660 355 zpráv o novorozenci z let 2000 až 2006, které byly statisticky zpracovány. Výsledky: Podíly výlučně kojených dětí v BF porodnicích klesly z 92,9 % v roce 2000 na 90,3 % v roce 2006. V porodnicích bez BF akreditace klesly z 89,4 % v roce 2000 na 87,6 % v roce 2006. Podíl částečně kojených dětí v BF porodnicích vzrostl z 3,6 % v roce 2000 na 5,7 % v roce 2006. V porodnicích bez BF akreditace vzrostl z 4,9 % v roce 2000 na 6,8 % v roce 2006. Podíl dětí, krmených výlučně formulí, se příliš neměnil. Riziko, že dítě nebude výlučně kojeno, bylo vyšší u porodnic bez BF akreditace než u BF porodnic (unadjusted OR = 1,57, 95% IS = 1,47–1,68 pro rok 2000, OR = 1,6, 95% IS = 1,53–1,68 pro rok 2004 a OR = 1,36, 95% IS = 1,3–1,42 pro rok 2006). V porodnicích s PCIP či PCIM byly podíly výlučně kojených dětí nižší než v porodnicích bez těchto specializovaných oddělení. Závěry: Podíly výlučně kojených dětí při propuštění z porodnice se od roku 2000 do roku 2006 snížily, a to i přes rostoucí počet BF porodnic a dokonce i v nich. Nicméně, přesto byly podíly výlučně kojených dětí významně vyšší v porodnicích s BF akreditací než v porodnicích bez akreditace. Samotná BFHI iniciativa však k udržení vysokých počtů kojených dětí nestačí a je třeba vytvořit další programy podporující kojení.

Purpose: To compare the type of infant feeding at hospital discharge in Baby-Friendly (BF), non-Baby-Friendly (non-BF) hospitals, neonatal intermediate care units (NICU) and perinatal centres (PC) in the Czech Republic. Methods: Data from 660,355 infants born from 2000 to 2006 were collected retrospectively from newborn reports and statistically analyzed. Results: The exclusive breastfeeding rates decreased in BF hospitals from 92.9% in 2000 to 90.3% in 2006, whereas in non-BF hospitals from 89.4% in 2000 to 87.6% in 2006. Partial breastfeeding in BF hospitals increased from 3.6% in 2000 to 5.7% in 2006, whereas in non-BF hospitals from 4.9% in 2000 to 6.8% in 2006. Exclusive formula feeding rates changed only slightly. The risk of not being exclusively breastfed was higher in non-BF than in BF-hospitals (unadjusted OR=1.57, 95% CI 1.47–1.68 for year 2000, OR=1.6, 95% CI 1.53–1.68 for year 2004 and OR=1.36, 95% CI 1.3–1.42 for year 2006). In hospitals with PC and NICU the exclusive breastfeeding rates were lower than in hospitals without those departments. Conclusion: The exclusive breastfeeding rates in the Czech Republic declined from 2000 to 2006 in spite of growing number of Baby-Friendly hospitals and even in them. Nevertheless the breastfeeding rates were significantly better in Baby-Friendly hospitals. The BFHI itself is not sufficient to maintain high breastfeeding rates and it is necessary to develop other programs supporting breastfeeding.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• kojení statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• porodnice klasifikace   trendy   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Klíčová slova
• Baby Friendly Hospital,
• MeSH
• kojení MeSH
• porodnice MeSH

Cíl studie: Analýza výskytu vrozených srdečních vad v České republice v období 1994 – 2008. Stanovení absolutního počtu, frekvence a incidence pro jednotlivé vybrané diagnózy podle rozdělení X. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocí (MKN X). Analýza prenatální a postnatální incidence vybraných diagnóz a efektivity sekundární prevence v České republice. Typ studie: Retrospektivní epidemiologická analýza vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice. Materiál a metodika: V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad (NRVV) vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) v období 1994 – 2008. V naší práci jsme analyzovali incidence vrozených srdečních vad (skupina podle MKN X – Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28)) v České republice. Nejprve jsme hodnotili výskyt vrozených srdečních vad u narozených dětí – stanovili jsme absolutní počet, frekvenci a incidenci pro jednotlivé vybrané diagnózy. Ve druhé části jsme hodnotili absolutní počet, frekvenci, incidenci pro jednotlivé vybrané diagnózy prenatálně diagnostikované u plodů a efektivitu sekundární prevence vybraných vrozených srdečních vad. Ve třetí části jsme analyzovali přežívání dětí narozených s vrozenou srdeční vadou v průběhu prvního roku života. Výsledky: Ve sledovaném období 1994 – 2008 se v České republice živě narodilo celkem 1 472 610 dětí. Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) představují přes 40 % všech evidovaných vrozených vad a jsou nejčastějšími vrozenými vadami u narozených dětí v České republice. Celkem bylo v tomto období diagnostikováno 29 133 vrozených srdečních vad (incidence na 10 000 živě narozených – 197,83). Celkem byla diagnostikována vrozená srdeční vada u 18 811 dětí (127,53 na 10 000 živě narozených) – více než 36 % dětí narozených s vrozenou vadou v ČR v období 1994 – 2008. Byly stanoveny incidence jednotlivých diagnóz vrozených srdečních vad u narozených dětí. Nejčastěji byly u narozených dětí diagnostikovány vrozené vady srdeční přepážky (16 428 – 145,05 na 10 000 živě narozených, více než 55 % ze všech VCC) a vrozené vady velkých arterií (5389 – 47,58 na 10 000 živě narozených, více než 18% ze všech VCC). Dále jsme analyzovali prenatálně diagnostikované případy vrozených srdečních vad. Opět jsme stanovili incidence pro jednotlivé diagnózy. Také jsme určili i procento předčasně ukončených těhotenství po pozitivní prenatální diagnostice. Prenatálně diagnostikováno bylo 11,35 % diagnóz Q20.3 – Ventrikuloarteriální diskordance, 8,35 % diagnózy Atrioventrikulární diskordance (Q20.5), 49,41 % diagnózy Syndrom hypoplastického levého srdce (Q23.4), 7,64 % pro diagnózu Koarktace aorty (Q25.1) a 9,71 % v případě Fallotovy tetralogie (Q21.3). V případě prenatálně diagnostikovaných vrozených srdečních vad byly tyto případy součástí chromozomálních syndromů v 42,58 %. Dále byly prenatálně diagnostikované srdeční vady součástí i nechromozomálních syndromů (9,33 %) nebo měly přidružené vrozené vady jiných systémů. Nejčastěji to byly vrozené vady ze skupiny - Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) – 14,59 %; dále pak ze skupiny - Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) – 12,44 %; skupiny - Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) – 7,42 % a skupiny - Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) – 6,70 %. V případě dětí narozených s vrozenou srdeční vadou bylo celkem 84,53 % případů sdruženo s další vrozenou vadou, z toho však bylo více než 70 % pouze jiná vada srdeční. Bez vrozených vad srdečních bylo zhruba jen 14 % sdruženo s vrozenou vadou ostatních skupin. Perinatální úmrtnost byla nejvyšší pro syndrom hypoplastického levého srdce (Q23.4) - 327,103 promile a pak pro Fallotovu tetralogii (Q21.3) - 6,565 promile. Závěr: Práce předkládá aktuální výsledky analýz incidencí vrozených srdečních vad v období 1994 – 2008 v České republice podle aktuálních dat. Děti narozené s vrozenou srdeční vadou představují více než 36 % ze všech dětí narozených s vrozenou vadou. Vrozené srdeční vady v České republice představují významný podíl z celku (více než 40 %) všech diagnostikovaných vrozených vad. V trendu je patrné, že v období 1994 – 1999 je mírný nárůst diagnostikovaných případů, od roku 2000 pak pozvolný pokles, s výjimkou roku 2007. Nejčastějšími diagnostikovanými srdečními vadami jsou Defekt komorového septa (Q21.0) a Defekt síňového septa (Q21.1). Změny jejich incidence ovlivňují nejen celkovou incidenci skupiny vrozených srdečních vad, ale i celku všech vrozených vad. Efekt prenatální diagnostiky pěti vybraných závažných diagnóz vrozené vady srdeční byl nejvyšší v případě syndromu hypoplastického levého srdce (Q23.4), u ostatních diagnóz nebyl podíl prenatální diagnostiky tolik významný. Je zapotřebí dále rozlišit ve skupině prenatálně diagnostikovaných diagnóz ty případy, které byly předčasně ukončeny (součást chromozomálních nebo nechromozomálních syndromů, přítomnost dalších závažných vrozených vad) a ty případy, kdy těhotenství pokračuje dále k termínu porodu (pozdní diagnostika nebo rozhodnutí těhotné neukončovat předčasně těhotenství – vada operabilní). Vrozené srdeční vady mohou být součástí chromozomálních syndromů. V případě prenatálně diagnostikovaných případů to bylo více než 42 %. To samozřejmě ovlivňuje prenatální diagnostiku jak vrozených vad srdečních, tak i vrozených chromozomálních aberací. Přítomnost dalších diagnóz vrozených vad u narozených dětí, pak významně ovlivňuje jejich morbiditu a mortalitu.

Aim of study: An analysis of incidence of congenital heart defects (CHD) in the Czech Republic in the 1994 – 2008 period. An assessment of absolute numbers, frequencies and incidences for particular selected diagnoses according to 10th decennial revision of International Classification of Diseases (ICD-10). An analysis of pre- and postnatal incidences of selected diagnoses and of a secondary prevention measures efficiency in the Czech Republic. Type of study: A retrospective epidemiological analysis of congenital anomalies from the database of the National Register of Birth Defects (NRBD) of the Czech Republic. Material and methods: Data from the NRBD from the 1994 – 2008 period were used. In our study, CHD incidences (ICD-10 Q20-Q28 Congenital malformations of the circulatory system group) in the Czech Republic were analyzed. First, CHD incidences in births were assessed – absolute numbers, frequencies and incidences for particular selected diagnoses. Second, absolute numbers, frequencies and incidences of particular selected diagnoses in prenatally diagnosed fetuses and a secondary prevention measures efficiency in selected CHD were evaluated. In a third part, survival of babies with CHD during the first year of their life was analyzed. Results: Conclusions: The study presents current results of analysis of CHD incidences in the Czech Republic in the 1994 – 2008 period. Children born with a CHD make more than 36% out of all children born with a congenital anomaly. CHD themselves represents an important part (more than 40 %) of all diagnosed congenital anomalies in the Czech Republic. Over the period of the study there was a slight increase of diagnosed CHD during 1994 – 1999 followed by a slight decrease from 2000 with an exception of 2007 year. The most frequent of diagnosed CHD were ventricular septal defect (Q21.0) and atrial septal defect (Q21.1). Both defects incidences changes influence not only a total CHD but also a total congenital anomalies incidence. An influence of prenatal diagnostics among the five selected CHD was most important in hypoplastic left heart syndrome (Q23.4), less so in others. In prenatal diagnostics group, it is necessary to distinguish between those anomalies, which led to pregnancy termination (parts of both chromosomal and non-chromosomal syndromes and/or association with other severe anomalies) and those in which pregnancy leads to a delivery (late diagnostics, operabile defects, parental decision). CHD can be a part of chromosomal syndromes. In our study, in prenatally diagnosed CHD it was more than 42%. A presence of other associated diagnoses of congenital anomalies in births will significantly influence infant mortality and morbidity. In the period under the study, there were a total of 1 472 610 life births in the Czech Republic. Congenital malformations of the circulatory system (Q20-Q28) present more than 40% of all registered congenital anomalies and are themselves the most frequent birth defect group in births in the Czech Republic. As a whole, 29 133 CHD were diagnosed (197.83 per 10 000 live births) in 18 811 children (127.53 per 10 000 live births) in this period, which presents more than 36% of children born with a congenital anomaly in the Czech Republic during 1994 – 2008. CHD most frequently diagnosed in births were congenital malformations of cardiac septa (total 16 428, 145.05 per 10 000 live births, more than 55% of all CHD) and congenital malformations of great arteries (total 5389, 47.58 per 10 000 live births, more than 18% of all CHD). Further, prenatally diagnosed CHD were analyzed. Incidences for particular diagnoses as well as percentage of pregnancy termination were assessed. A rate of prenatally diagnosed was 11.35% in discordant ventriculoarterial connection (Q20.3), 8.35% in discordant atrioventricular connection (Q20.5), 49.41% in hypoplastic left heart syndrome (Q23.4), 7.64% in coarctation of aorta (Q25.1) and 9.71% in tetralogy of Fallot (Q21.3). These anomalies were parts of chromosomal syndromes in 42.58% and non-chromosomal syndromes in 9.33%. There were also associated malformations (from other systems than circulatory one). The most frequent were congenital malformations of the nervous system (Q00-Q07) – 14.59%, congenital malformations and deformations of the musculoskeletal system (Q65-Q79) – 12.44%, cleft lip and cleft palate (Q35-Q37) – 7.42% and congenital malformations of the urinary system (Q60-Q64) – 6.70%. In children born with a CHD, 84.53% were associated with other anomaly, out of which more than 70% were CHD only. Only about 14% were associated with anomalies from other (non-circulatory system) groups. Perinatal mortality was highest in hypoplastic left heart syndrome (Q23.4) – 327.103š and in tetralogy of Fallot (Q21.3) – 6.565š.

• Klíčová slova
• prenatální diagnostika,
• MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené srdeční vady epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Analýza výskytu vrozených vad u narozených dětí v České republice v období let 1994 – 2007 podle jednotlivých krajů. Stanovení absolutních počtů a relativních incidencí vrozených vad u narozených dětí podle rozdělení X. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocí (MKN X). Typ studie: Retrospektivní demograficko-epidemiologická analýza vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice a v jednotlivých krajích. Materiál a metodika: V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky za období let 1994 – 2007. V naší analýze jsme tentokrát sledovali jednotlivé diagnózy, tak jak jsou evidovány v Národním registru vrozených vad České republiky (ČR). Vrozené vady byly u narozených dětí sledovány v celé České republice i ve čtrnácti jednotlivých krajích ČR. Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle třídění podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07); Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18); Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28); Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34); Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37); Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45); Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56); Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64); Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79); Jiné vrozené vady (Q80-Q89); Abnormality chromosomů (Q90-Q99). Platné demografické členění, které jsme v naší analýze využili, bylo rozdělení ČR do těchto 14 krajů: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Prezentované případy se vztahují pouze k diagnózám nalezeným u narozených dětí, tak jak byly nahlášeny do Národního registru vrozených vad České republiky. Nejsou zde započteny případy prenatálně diagnostikované. Výsledky: Ve sledovaném období let 1994 – 2007 se v České republice narodilo celkem 1 353 040 dětí, z tohoto počtu bylo 44 343 dětí narozených s vrozenou vadou (VV). U tohoto počtu dětí bylo registrováno celkem 65 186 diagnóz vrozených vad. Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle třídění podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin. Zastoupení jednotlivých skupin z celku sledovaných vrozených vad bylo následující: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) = 2,10 %; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) = 4,76 %; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) = 39,63 %; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) = 1,03 %; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) = 3,67 %; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) = 4,05 %; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56) = 10,93 %; Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) = 7,08 %; Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) = 18,90 %; Jiné vrozené vady (Q80-Q89) = 5,55 %; Abnormality chromosomů (Q90-Q99) = 2,28 %. Při rozdělení počtu živě narozených dětí (1 149 543) do 14 krajů, jsme získali tyto výsledky v procentech z celku: Hlavní město Praha = 10,75 %; Středočeský kraj = 11,27 %; Jihočeský kraj = 6,13 %; Plzeňský kraj = 5,27 %; Karlovarský kraj = 3,09 %; Ústecký kraj – 8,67 %; Liberecký kraj – 4,38 %; Královéhradecký kraj – 5,41 %; Pardubický kraj = 5,04 %; kraj Vysočina = 5,11 %; Jihomoravský kraj = 10,76 %; Olomoucký kraj = 6,16 %; Zlínský kraj = 5,58 % a Moravskoslezský kraj = 12,39 % z celkového procenta ČR (=100,00 %). Při analýze incidencí dětí narozených s vrozenou vadou za celé sledované období jsme nalezli v krajích tyto odchylky incidence od celorepublikového průměru: Hlavní město Praha = 97,82 %; Středočeský kraj = 102,25 %; Jihočeský kraj = 99,53 %; Plzeňský kraj = 105,03 %; Karlovarský kraj = 134,15 %; Ústecký kraj = 118,03 %; Liberecký kraj = 82,93 %; Královéhradecký kraj = 112,14 %; Pardubický kraj = 110,32 %; Vysočina = 99,43 %; Jihomoravský kraj = 79,11 %; Olomoucký kraj = 79,47 %; Zlínský kraj = 90,60 % a Moravskoslezský kraj = 105,91 % z celkového procenta ČR (=100,00 %). Závěr: Práce předkládá aktualizované výsledky analýzy incidencí vrozených vad v období 1994 – 2007 u narozených dětí v České republice podle demografického členění České republiky do 14 krajů. Byly zjištěny odchylky ve výskytu vrozených vad, které však více než rozdělení do krajů, reflektují rozložení incidencí podle menších územních celků – okresů. Mezi jednotlivými kraji byly nalezeny i rozdíly v incidencích pro jednotlivé skupiny vrozených vad.

Aim of study: An analysis of occurrence of birth defects in the Czech Republic regions in 1994 – 2007. An assessment of total numbers and relative incidences of birth defects in births according to Tenth Revision of International Classification of Diseases (ICD-10). Typ of study: Retrospective epidemiological analysis of birth defects incidences in the Czech Republic and its particular regions from the Czech National Birth Defects Register database. Material and methods: Data from the National Birth Defects Register (Institute for Health Information and Statistics) in the Czech Republic in the 1994 – 2007 period were used. In this study, particular diagnoses – as they were registered in the National Register – were analyzed. The diagoses in study were divided into following eleven birth defects groups according to ICD-10 classification: (Q00-Q07) nervous system, (Q10-Q18) eye, ear, face and neck, (Q20-Q28) circulatory system, (Q30-Q34) respiratory system, (Q35-Q37) cleft lip and cleft palate, (Q38-Q45) digestive system, (Q50-Q56) genital organs, (Q60-Q64) urinary system, (Q65-Q79) musculoskeletal system, (Q80-Q89) other defects and (Q90-Q99) chromosomal abnormalities, not elsewhere classified. Prenataly diagnosed cases were not included. Birth defects in births were analyzed both in terms of the whole Czech Republic and its 14 particular administrative regions: Prague (the Capital City), Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský and Moravskoslezský. Results: During 1994 – 2007 period, totally 1 353 040 children were born on the area of the Czech Republic, out of which 44 343 with a birth defect (totally 65 186 birth defects diagnoses). The diagoses in study were divided into eleven groups according to ICD-10 classification. Further, particular diagnoses according to ICD-10 and their verbal descriptions are presented in tables. Each group is accompanied by data on its total number and a relative incidence (per 10 000 live births) with a 95% C.I.. A relative frequency of the birth defects groups in study (in % from the total number of birth defects) is as follows: (Q00-Q07) nervous system 2.10, (Q10-Q18) eye, ear, face and neck 4.76, (Q20-Q28) circulatory system 39.63, (Q30-Q34) respiratory system 1.03, (Q35-Q37) cleft lip and cleft palate 3.67, (Q38-Q45) digestive system 4.05, (Q50-Q56) genital organs 10.93, (Q60-Q64) urinary system 7.08, (Q65-Q79) musculoskeletal system 18.90, (Q80-Q89) other defects 5.55 and (Q90-Q99) chromosomal abnormalities 2.28. Relative number of birth defects per region (in % from the total number of birth defects) and deviations from a mean incidence of birth defects in the Czech Republic (total Czech Republic expressed as 100 %, in brackets) were calculated for each particular region: Prague (the Capital City) 10.75 (97.82), Středočeský 11.27 (102.25), Jihočeský 6.13 (99.53), Plzeňský 5.27 (105.03), Karlovarský 3.09 (134.15), Ústecký 8.67 (118.03), Liberecký 4.38 (82.93), Královéhradecký 5.41 (112.14), Pardubický 5.04 (110.32), Vysočina 5.11 (99.43), Jihomoravský 10.76 (79.11), Olomoucký 6.16 (79.47), Zlínský 5.58 (90.60) and Moravskoslezský 12.39 (105.91). Conclusions: The study gives updated results of incidences analysis of birth defects in births in the Czech Republic and its 14 administrative regions during the 1994 – 2007 period. Variance in birh defects occurrence was found, reflecting more a distribution of incidences according to smaller administrative units (districts) than to a regional distribution. Less important differences in birth defects groups incidences between particular regions were also found.

• MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené vady epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Analýza výskytu vrozených vad u narozených dětí v České republice v období 1994 – 2007 pro jedináčky a pro dvojčata. Stanovení absolutních počtů a relativních incidencí vrozených vad pro obě sledované skupiny narozených dětí podle rozdělení X. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocí (MKN X.). Typ studie: Retrospektivní demograficko-epidemiologická analýza incidencí vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice podle četnosti těhotenství. Materiál a metodika: V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období 1994 – 2007. V naší analýze jsme sledovali jednotlivé diagnózy, tak jak jsou evidovány v Národním registru vrozených vad České republiky (ČR). Vrozené vady byly u narozených dětí sledovány odděleně pro děti narozené z jednočetného a dvojčetného těhotenství (jedináčky/dvojčata). Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle třídění dle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00 - Q07); Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10 - Q18); Vrozené vady oběhové soustavy (Q20 - Q28); Vrozené vady dýchací soustavy (Q30 - Q34); Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35 - Q37); Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38 - Q45); Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50 - Q56); Vrozené vady močové soustavy (Q60 - Q64); Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65 - Q79); Jiné vrozené vady (Q80 - Q89); Abnormality chromosomů (Q90 - Q99). Pro tyto skupiny jsme stanovili absolutní počty a incidence zvláště pro děti narozené z jednočetných a dvojčetných těhotenství. Výsledky: Ve sledovaném období 1994 – 2007 se v České republice narodilo celkem (živě + mrtvě) 1 312 930 dětí narozených z jednočetné gravidity a 42 448 narozených dětí z dvojčetné gravidity. Procento dvojčat ze všech narozených dětí se v období 1994 – 2007 zvýšilo z 2,33 % (rok 1994) na 4,17 % (rok 2007). Incidence za celé období byla pro jedináčky 339,84 na 10 000 živě narozených a pro dvojčata 424,39 na 10 000 živě narozených. Počet vrozených vad na jedno postižené dítě byl u dětí z jednočetných gravidit 1,51 vady a u dětí z dvojčetných gravidit 1,56 vady na dítě. Incidence diagnostikovaných vrozených vad za celé sledované období byla pro jedináčky 436,03 na 10 000 živě narozených a pro dvojčata 598,38 na 10 000 živě narozených. Incidence za celé období 1994 – 2007 u jednotlivých skupin sledovaných vrozených vad byly následující: Vrozené vady nervové soustavy (Q00 - Q07) jedináčci 9,45 na 10 000 živě narozených, dvojčata 17,20 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10 - Q18) jedináčci 21,69 na 10 000 živě narozených a dvojčata 18,38 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20 - Q28) jedináčci 154,16 na 10 000 živě narozených a dvojčata 272,57 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30 - Q34) jedináčci 4,92 na 10 000 živě narozených a dvojčata 5,65 na 10 000 živě narozených; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35 - Q37) jedináčci 16,79 na 10 000 živě narozených a dvojčata 20,02 na 10 000 živě narozených; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38 - Q45) jedináčci 18,97 na 10 000 živě narozených a dvojčata 28,74 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50 - Q56) jedináčci 52,07 na 10 000 živě narozených a dvojčata 56,30 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady močové soustavy (Q60 - Q64) 34,21 na 10 000 živě narozených a dvojčata 56,789 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65 - Q79) jedináčci 87,49 na 10 000 živě narozených a dvojčata 90,93 na 10 000 živě narozených; Jiné vrozené vady (Q80 - Q89) jedináčci 26,06 na 10 000 živě narozených a dvojčata 22,14 na 10 000 živě narozených; Abnormality chromozomů (Q90 - Q99) jedináčci 10,20 na 10 000 živě narozených a dvojčata 9,66 na 10 000 živě narozených. Závěr: Práce předkládá diferencované výsledky incidencí vybraných typů vrozených vad u narozených dětí podle četnosti těhotenství, tedy zvláště pro jedináčky a zvláště pro dvojčata. Byl zjištěn statisticky významně vyšší (p<0,001) výskyt vrozených vad u dvojčat oproti jedináčkům. Statisticky významné rozdíly (p<0,001) v jednotlivých skupinách byly zjištěny u těchto skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00 - Q07), Vrozené vady oběhové soustavy (Q20 - Q28), Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38 - Q45), Vrozené vady močové soustavy (Q60 - Q64). Statisticky významně více byly u dvojčat nalezeny tyto vrozené vady (p<0,001): kongenitální hydrocefalus, vrozené vady srdeční přepážky (defekt síňového septa, defekt komorového septa, defekt atrioventrikulárního septa), Fallotova tetralogie, vady srdečních chlopní (atrézie/stenóza), koarktace aorty, rozštěp rtu, rozštěp patra a rozštěp rtu a patra, vrozené vady jícnu (atrézie, stenóza, píštěl), anorektální malformace, hypospadie, vrozená hydronefróza, polydaktylie, syndaktylie. Významnost na hladině p<0,01 byla u následujících vrozených vad: spina bifida, syndrom hypoplazie levého srdce, atrézie/stenóza duodena, brániční kýla a Downův syndrom.

Aim of study: An analysis of occurrence of birth defects in children from single and twin pregnancies in the Czech Republic in 1994 - 2007. An assessment of total numbers and relative incidences of birth defects in births according to Tenth Revision of International Classification of Diseases (ICD-10). Typ of study: Retrospective epidemiological analysis of birth defects incidences from the Czech National Birth Defects Register database. Material and methods: Data from the National Birth Defects Register (Institute for Health Information and Statistics) in the Czech Republic in the 1994 – 2007 period were used. In this study, particular diagnoses – as they were registered in the National Register – were analyzed. Birth defects were analyzed separetely for children from single and twin pregnancies. The diagoses in study were divided into following eleven birth defects groups according to ICD-10 classification: (Q00 - Q07) nervous system, (Q10 - Q18) eye, ear, face and neck, (Q20 - Q28) circulatory system, (Q30 - Q34) respiratory system, (Q35 - Q37) cleft lip and cleft palate, (Q38 - Q45) digestive system, (Q50 - Q56) genital organs, (Q60 - Q64) urinary system, (Q65 - Q79) musculoskeletal system, (Q80 - Q89) other defects and (Q90 -Q99) chromosomal abnormalities, not elsewhere classified. Total numbers and mean incidences of birth defects separetely for children from single and twin pregnancies were assessed for all these 11 groups. Results: In the Czech Republic during 1994 – 2007 period, totally 1 312 930 children were born (live births and stillbirts) from single pregnancies, whereas 42 448 from twin pregnancies. A twin rate (out of a total number of births) increased from 2.33% in 1997 to 4.17% in 2004. An overall incidence of diagnosed birth defects was 436.03 per 10 000 live births in singletons and 598.38 in twins. Birth defects incidence (per 10 000 livebirths)in singletons and twins in each of 11 birth defects groups under the study was during the 1994 – 2007 period as follows: (Q00 - Q07) nervous system 9.45 in sigletons and 17.20 in twins, (Q10 - Q18) eye, ear, face and neck 21.69 in singletons, and 18.38 in twins, (Q20 - Q28) circulatory system 154.16 in singletons and 272.57 in twins, (Q30 - Q34) respiratory system 4.92 in singletons and 5.65 in twins, (Q35 - Q37) cleft lip and cleft palate 16.79 in singletons and 20.02 in twins, (Q38 - Q45) digestive system 18.97 in singletons and 28.74 in twins, (Q50 - Q56) genital organs 52.07 in singletons and 56.30 in twins, (Q60 - Q64) urinary system 34.21 in singletons and 56.78 in twins, (Q65 - Q79) musculoskeletal system 87.49 in singletons and 90.93 in twins, (Q80 - Q89) other defects 26.06 in singletons and 22.14 in twins and (Q90 - Q99) chromosomal abnormalities 10.20 in singletons and 9.66 in twins. Conclusions: The study gives differentiated results of incidences of selected types of birth defects in births according to pregnancy multiplicity. A statistically significant difference (p<0.001) in total birth defects incidence in twins compared to singletons was confirmed. Same statistical significance (p<0.001) was also found (twins compared to singletons) in following birth defects or their groups: (Q00 - Q07) nervous system, Q20 - Q28) circulatory system, (Q38 - Q45) digestive system, (Q60 - Q64) urinary system, congenital hydrocephalus, some congenital heart defects, cleft lip and/or palateoesophageal atresia, anorectal malformation, hypospadia, congenital hydronefrosis, polydactyly and syndactyly. A statistically significant difference (p<0.01) was found in spina bifida, hypoplastic left heart syndrome, duodenal atresia/stenosis, diaphragmatic hernia and Down syndrome.

• MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• nemoci u dvojčat epidemiologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené vady epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Hlavním cílem tohoto projektu je analýza incidencí vrozených vad v koincidenci s analýzou výskytu nádorových onemocnění dětského věku v České republice v letech 1994 – 2005. Dále jsme analyzovali vzájemné souvislosti, především některé proměnné biosociálního charakteru (věk matky, porodní hmotnost, týden těhotenství při narození). Typ studie: Retrospektivní demograficko-epidemiologická analýza incidencí vrozených vad a nádorů dětského věku z konsekutivní řady narozených v České republice v období 1994 – 2005. Materiál a metodika: V práci byla použita především data z Národního registru vrozených vad (NRVV) a Národního onkologického registru (NOR). Oba tyto registry jsou vedené v Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) České republiky a oba jsou také součástí povinného registračního systému České republiky (NZIS – Národní zdravotnický informační systém). Některé doplňující údaje pak byly čerpány z Registru novorozenců a z Registru rodiček, taktéž vedených v ÚZIS. Z těchto dat jsme zpracovali dva základní soubory – soubor dětí s diagnostikovaným nádorovým onemocněním a soubor dětí, u kterých byla diagnostikována vrozená vada. Analyzovali jsme pak průnik těchto dvou souborů – tedy děti, u kterých byla diagnostikována vrozená vada a zároveň onemocněly benigním či maligním nádorem. Provedli jsme srovnávací analýzu těchto souborů, jak podle diagnóz, tak i podle biosociálních proměnných. Z celkového počtu 1707 dětí s nádorem bylo 934 chlapců (54,7 %) a 773 dívek (45,3 %). Z tohoto celkového počtu bylo 1572 dětí s nádorovým onemocněním a bez přítomnosti vrozené vady a 135 dětí s diagnózou nádorového onemocnění a vrozené vady. Podíl mužů je menší ve skupině pacientů s nádorem a VV oproti skupině s nádorem bez VV. Celkový počet dětí, u kterých byla diagnostikována vrozená vada byl 39 197. Z tohoto počtu bylo 39 059 živě narozených a 138 mrtvě narozených dětí. Rozdělení podle pohlaví bylo 22 741 celkem narozených chlapců (58,1 %) a 16 435 dívek (41,9 %) (u 21 případů nebylo pohlaví známé). U těchto narozených dětí bylo registrováno celkem 53 539 diagnóz vrozené vady, z toho 30 739 u chlapců a 22 781 u dívek (19 diagnóz bylo u dětí bez určení pohlaví). Výsledky: Z celkového počtu 1707 dětí s nádorem bylo 1572 dětí s nádorovým onemocněním a bez přítomnosti vrozené vady a 135 dětí s diagnózou nádorového onemocnění a vrozené vady. Ve skupině dětí bez VV byl průměrný věk při stanovení diagnózy 3,6 roku a ve skupině dětí s nádorem i s vrozenou vadou 2,2 roku. Věk stanovení diagnózy nádorového onemocnění je tedy významně nižší ve skupině pacientů s VV ve srovnání s pacienty bez VV. Tento rozdíl je statisticky vysoce významný (p<0,001, Mannův-Whitneyho U test). Dalšími sledovanými parametry byly porodní hmotnost a délka, gestační stáří a věk matky v době porodu. Při hodnocení těchto markerů nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinami dětí s nádorem bez VV a dětí s nádorem a VV. Při analýze podle jednotlivých skupin diagnóz nádorového onemocnění jsme nalezli vyšší zastoupení nádorů u dětí s vrozenou vadou – především ve skupinách ZN mezoteliálních a měkkých tkání (C45-C49), ZN močového ústrojí (C64-C68) a ZN hlavy a krku (C00-C14, C30-C31). Méně jsou u dětí s vrozenou vadou zastoupeny nádory ve skupinách ZN lymfoidní, hematopoetické a příbuzné tkáně (C81-C96) a ZN oka, mozku a jiných částí CNS (C69-C72). Naopak u skupiny dětí s vrozenou vadou jsou pro vznik nádorového procesu více rizikovou skupinou děti s vrozenou vadou oběhového systému (srdeční vady), s vrozenou vadou uropoetického systému, skupina „jiné vrozené vady“ a skupina vrozených chromozomálních aberací. Pro pacienty s nádorem a s VV bylo zjištěno horší celkové přežití (p=0,0437, Log-rank test). Pacienti s nádorem a s VV mají i horší přežití po stanovení diagnózy nádorového onemocnění, tento rozdíl ale není statisticky významný (p=0,2021, Log-rank test). Pacienti s nádorem a s VV mají i kratší dobu do diagnózy nádorového onemocnění. Mezi pacienty bez VV a pacienty s VV je pak statisticky vysoce významný rozdíl v době do diagnózy nádoru (p<0,001, Log-rank test). Závěr: V naší studii jsme analyzovali data z konsekutivní řady narozených dětí v České republice v období 1994-2005. Z celkového počtu dětí narozených s vrozenou vadou a ze souboru dětí s nádorovým onemocněním byla analyzována data u 135 dětí. Zjistili jsme vyšší riziko vzniku nádorového onemocnění u dětí s vrozenou vadou oproti ostatní nezatížené populaci. Ve skupině dětí s vrozenou vadou a nádorovým onemocněním bylo horší přežití celkové i po diagnóze nádorového onemocnění oproti skupině dětí pouze s nádorovým onemocněním a bez vrozené vady. Nalezli jsme také vyšší riziko vzniku nádorového onemocnění u některých diagnóz vrozené vady.

Aim of study: An analysis of birth defects incidences in a co-incidence with children age tumors in the Czech Republic in 1994 – 2005. Some bio-social factors (maternal age, birth weight, gestational week at birth) and their roles were studied as well. Typ of study: Retrospective demografic-epidemiological analysis of birth defects and children age tumors incidences in children born in the Czech Republic during 1994 – 2005. Material and methods: Data from the National Birth Defects Register and National Oncological Register (both run in the Institute for Health Information and Statistics) in the Czech Republic were used along with some additional data from the Register of newborns and Register of mothers at childbirth. Out of these data, a group of children with both birth defect and tumor was analyzed according to particular diagnoses and to some selected bio-social factors. Out of the total number 1707 children with tumor (934 (54.7%) boys and 773 (45.3%) girls) were 1572 children without birth defect and 135 with both tumor and birth defect. Total number of children with birth defect were 39 197 (39 059 live births and 138 stillbirths), 22 741 (58.1%) boys and 16 435 (41.9%) girls (in 21 cases the sex was not specified). In these children totally 53 539 birth defect diagnoses were registered (30 739 in boys, 22 781 in girls and 19 in children with unspecified sex). Results: In 1572 children without birth defect and with tumor, a mean age at time of tumor diagnosis was 3.6 years, in 135 children with both tumor and birth defect was 2.2 years, which is significantly lower (p<0.001, Mann-Whitney U test). No statistically significant difference was found in birthweight and birthlenght and gestational week and maternal age at time of delivery. An increased frequency of tumors in the group of children with birth defect was found in groups mesothelial tumors (C45 – C49), tumors of urinary tract (C64 – C68) and tumors of head and neck (C00 – C14, C30 – C31). On the other hand, a decreased tumor frequency in the group of children with birth defect was found in groups of lymfoid and haematopoietic tumors ((C81 – C96) and tumors of eye and brain (C69 – C72). As a risk factor of tumorigenesis in in children with birth defect was a birth defect from groups of defects of cardiovascular system, uropoietic system, chromosal aberrations and other unspecified defects. In children with both birth defect and tumor a decreased survival rate (p=0.0437, Log-rank test) was found. A decreased survival rate was also confirmed after tumor diagnosis, although this decrease was not statistically significant (p=0.2021, Log-rank test). There is also a highly statistically significant difference (p<0.001, Log-rank test) in survival between groups with and without a birth defect prior to tumor diagnosis. Conclusions: A higher risk of tumorigenesis in children with birth defect (compared to children without birth defect) was confirmed. There was also a lower survival in a group of children with tumor and birth defect compared to those with tumor and without birth defects. A higher risk of tumorigenesis in some types of birt defects was also found.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory podle lokalizace MeSH
• nádory epidemiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH

Analýza výskytu vrozených vad u narozených dětí v České republice v období 1994 – 2007. Stanovení absolutního počtu a relativních incidencí vrozených vad u narozených dětí podle rozdělení X. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10). Typ studie: Retrospektivní epidemiologická analýza vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice. Materiál a metodika: V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období 1994 – 2007. V naší analýze jsme tentokrát sledovali jednotlivé diagnózy, tak jak jsou evidovány v Národním registru vrozených vad České republiky. Sledované diagnózy vrozených vad byly nejprve rozděleny podle třídění podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07); Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18); Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28); Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34); Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37); Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45); Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56); Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64); Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79); Jiné vrozené vady (Q80-Q89); Abnormality chromozomů (Q90-Q99). Dále jsme pak sledovali i jednotlivé vybrané diagnózy. Výsledky: Ve sledovaném období 1994 – 2007 se v České republice narodilo celkem 1 353 040 dětí, z tohoto počtu bylo 44 343 dětí narozených s vrozenou vadou (VV). U tohoto počtu dětí bylo registrováno celkem 65 186 diagnóz vrozených vad. Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle třídění podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin. V tabulkách jsou jednotlivě uvedeny diagnózy podle MKN 10 a slovní pojmenování diagnózy (česky a anglicky). Ke každému případu je uveden absolutní počet, incidence na 10 000 živě narozených, výskyt vady (frekvence) a 95% interval spolehlivosti pro incidenci. Prezentované případy se vztahují pouze k diagnózám nalezeným u narozených dětí, tak jak byly nahlášeny do Národního registru vrozených vad České republiky. Nejsou zde započteny případy prenatálně diagnostikované. Zastoupení jednotlivých skupin z celku sledovaných vrozených vad bylo následující: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) = 2,10 %; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) = 4,76 %; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) = 39,63 %; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) = 1,03 %; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) = 3,67 %; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) = 4,05?%; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56) = 10,93 %; Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) = 7,08 %; Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) = 18,90 %; Jiné vrozené vady (Q80-Q89) = 5,55 %; Abnormality chromozomů (Q90-Q99) = 2,28 %. Absolutní počty a incidence jednotlivých diagnóz jsou uvedeny v textu v 11 tabulkách. Závěr: Práce předkládá aktualizované výsledky analýz incidencí vrozených vad v období 1994 – 2007 u narozených dětí v České republice podle aktuálních dat, která byla k dispozici k 31. 8. 2008. Data byla získána z Národního registru vrozených vad České republiky. Hlášení o vrozené vadě je v ČR povinné ze zákona a je součástí Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). Jednotlivé diagnózy vrozených vad byly roztříděny do 11 přesně definovaných skupin podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize. Byly stanoveny celkové počty, průměrné incidence a frekvence sledovaných vrozených vad diagnostikovaných u narozených dětí v České republice.

An analysis of occurrence of birth defects in the Czech Republic in 1994-2007. An assessment of total numbers and relative incidences of birth defects in births according to Tenth Revision of International Classification of Diseases (ICD-10). TYPE OF STUDY: Retrospective epidemiological analysis of birth defects incidences from the Czech National Birth Defects Register database. MATERIAL AND METHODS: Data from the National Birth Defects Register (Institute for Health Information and Statistics) in the Czech Republic in the 1994-2007 period were used. In this study, particular diagnoses--as they were registered in the National Register--were analyzed. The diagnoses in study were divided into following eleven birth defects groups according to ICD-10 classification: (Q00-Q07) nervous system, (Q10-Q18) eye, ear, face and neck, (Q20-Q28) circulatory system, (Q30-Q34) respiratory system, (Q35-Q37) cleft lip and cleft palate, (Q38-Q45) digestive system, (Q50-Q56) genital organs, (Q60-Q64) urinary system, (Q65-Q79) musculoskeletal system, (Q80-Q89) other defects and (Q90-Q99) chromosomal abnormalities, not elsewhere classified. Prenataly diagnosed cases are not included. RESULTS: During 1994-2007 period, totally 1,353,040 children were born on the area of the Czech Republic, out of which 44,343 with a birth defect. The diagoses in study were divided into eleven groups according to ICD-10 classification. Further, particular diagnoses according to ICD-10 and their verbal descriptions are presented in tables. Each group is accompanied by data on its total number and a relative incidence (per 10,000 live births) with a 95% C.I.. A relative frequency of the birth defects groups in study (in % from the total number of birth defects) is as follows: (Q00-Q07) nervous system 2.10, (Q10-Q18) eye, ear, face and neck 4.76, (Q20-Q28) circulatory system 39.63, (Q30-Q34) respiratory system 1.03, (Q35-Q37) cleft lip and cleft palate 3.67, (Q38-Q45) digestive system 4.05, (Q50-Q56) genital organs 10.93, (Q60-Q64) urinary system 7.08, (Q65-Q79) musculoskeletal system 18.90, (Q80-Q89) other defects 5.55 and (Q90-Q99) chromosomal abnormalities 2.28. CONCLUSIONS: The study gives updated results of incidences analysis of postnatally diagnosed birth defects (available on the date of August 31, 2008) in the Czech Republic in the 1994-2007 period. Data on birth defects were collected in the National Birth Defects Register (Institute for Health Information and Statistics). Birth defects registration is a compulsory process and is a part of the National Health Information System. The diagnoses in study were divided into eleven groups according to ICD-10 classification. Total numbers, relative incidences (per 10 000 live births, with a 95% C.I.) and relative frequencies of the birth defects groups are presented.

• MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené vady epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Identifikovat kraje (či jednotlivé porodnice) s nízkým podílem výlučně kojených dětí při propuštění z porodnice a regionální změny v podílech kojených dětí za období 2000–2006 v souvislosti se zvyšujícím se počtem Baby-Friendly porodnic. Metody: Údaje, týkající se 675 650 dětí, narozených od roku 2000 do roku 2006, byly získány retrospektivně ze Zprávy o novorozenci a statisticky analyzovány. Výsledky: Zpočátku došlo ke zvýšení počtu výlučně kojených dětí při propuštění z porodnice z 90,45 % v roce 2000 na 91,32 % v roce 2002, nicméně pak podíly postupně klesaly až na 89,35 % v roce 2006. K nejhorším regionům s podíly kojených pod 89 % patřil po celou dobu studie kraj Karlovarský a k němu se v roce 2006 přidaly kraje Ústecký, Praha, Olomoucký a Středočeský. V krajích Karlovarském, Ústeckém a v Praze byly zjištěny nejvyšší podíly příliš mladých (<20 let) či starších matek (?35 let) – což jsou rizikové faktory kojení. S výjimkou Olomouckého kraje většina porodnic všech ostatních krajů s nízkým podílem kojení neměla Baby-Friendly akreditaci. Přestože byly podíly výlučně kojených dětí při propuštění vyšší v porodnicích s akreditací Baby-Friendly než v porodnicích bez akreditace, byly rozdíly mezi jednotlivými porodnicemi značné a v roce 2006 mělo dokonce 8 porodnic s akreditací BF podíly kojených pod 85 %. Nízké podíly kojených dětí byly zjištěny u velkých, spádových porodnic (>2000 porodů za rok) s perinatologickým centrem, kde se soustřeďují vysoce rizikoví novorozenci. Závěr: Podporu kojení je nutno zaměřit na porodnice se zjištěnýmnízkýmpodílemvýlučně kojených dětí při propuštění. Pro udržení kvality Baby-Friendly porodnic je nezbytné provádět jejich recertifikaci každé 3 roky.

Purpose: To identify regions (or particular hospitals) with the lowest exclusive breastfeeding rates at hospital discharge and regional changes in breastfeeding rates from 2000 to 2006 in relation to increasing number of Baby-Friendly hospitals. Methods: Data from 675,650 infants born from 2000 to 2006 were collected retrospectively from newborn reports and statistically analyzed. Results: The initial increase in the exclusive breastfeeding rate from 90.45% in 2000 to 91.32% in 2002 was followed by a decrease to 89.35% in 2006. To the worst regions with rates under 89% belonged region Karlovy Vary throughout the whole study period and in 2006 the rates decreased under 89% also in regions Ústí n./L., Prague, Olomouc and Central Bohemia. The regions of Karlovy Vary, Ústí n./L. and Prague had the highest proportion of too young (<20 years) or too old (?35 years)mothers – groups representing risk for breastfeeding.With exception of the Olomouc region,most hospitals of all other regions with low rates are not designed Baby-Friendly. Although the breastfeeding rates were higher in Baby-Friendly (BF) hospitals in comparison with non-BF-hospitals, the difference among particular hospitals were high and in 2006 even 8 BF-hospitals had breastfeeding rates under 85%. The low breastfeeding rates were identified in large hospitals (>2000 born infants per year) with perinatal center, where high risk neonates are concentrated. Conclusion: In breastfeeding support it is necessary to focus on regions (or particular hospitals) with identified low breastfeeding rates. To maintain the progress of BF- -hospitals the reassessment should be held every 3 years.

• MeSH
• dítě MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• financování organizované MeSH
• fyziologie výživy kojenců MeSH
• kojenec MeSH
• kojení epidemiologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• porodnice statistika a číselné údaje   trendy   využití   MeSH
• vládní programy statistika a číselné údaje   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• lidé MeSH
• nádory epidemiologie   mortalita   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• vrozené vady epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dvojčata MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vrozené vady epidemiologie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH