• MeSH
• anestezie MeSH
• aorta thoracica chirurgie   MeSH
• disekce aorty ošetřování   patologie   MeSH
• echokardiografie transezofageální MeSH
• endovaskulární výkony metody   MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kardiovaskulární chirurgické výkony * metody   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní oběh MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   MeSH
• perfuze klasifikace   MeSH
• perioperační péče * klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• terapeutická hypotermie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Monitorování počítačem zpracovaného EEG (pEEG) se v současnosti používá ve čtyřech indikacích. Přínos byl prokázán u zkrácení dob probouzení a zotavení a ke snížení rizika nechtěné bdělosti v průběhu anestezie technikou TIVA, kdežto v indikacích prevence příliš hluboké anestezie a personalizace vedení anestezie je prozatím sporný. Intuitivně se zdá, že personalizované vedení anestezie s využitím údajů nejenom z pEEG, ale i z dalších základních monitorů by výsledky zlepšit mohlo. Příslušné studie ještě probíhají. Pro personalizaci anestezie jsou vhodné právě spektrogramy, které se získávají Fourierovou transformací syrové EEG křivky. Ve spektrogramech jsou mezi jednotlivými anestetiky výrazné rozdíly, které jsou podmíněny různým mechanismem účinků a různým ovlivněním neuronových okruhů v mozku. Užitečné jsou rovněž parametry jako mediánová frekvence a frekvence spektrálního okraje (Spectral Edge Frequency). Spektrogramy zobrazují monitory, které jsou v ČR již běžně dostupné, jako SedLine Sedation Monitor, Conox či přístroje BIS novější generace. K titraci antinocicepce v anestezii lze využít nejen pEEG, ale i další parametry ze základního monitorování, jako jsou compliance dýchacího systému, rozdíl mezi vdechovanou a vydechovanou koncentrací kyslíku, Surgical Plethysmography Index z pulzní oxymetrie. Změny EEG při stárnutí a využití spektrogramů v úvodu, při vedení a probouzení z anestezie budou předmětem třetí části tohoto souboru článků.

Processed EEG (pEEG) monitoring is currently used in four indications. The benefit has been demonstrated in the reduction of awakening and recovery times and in reducing the risk of accidental awareness during general anesthesia with the TIVA technique, while the indications for prevention of too deep anesthesia and personalization of anesthesia management are still questionable. Intuitively, it seems that personalized management of anesthesia using data not only from pEEG, but also from other basic monitors could improve results. The relevant studies are still ongoing. Spectrograms obtained by Fourier transformation of the raw EEG curve are suitable for personalizing anesthesia. In the spectrograms, there are significant variations between individual anesthetics, which are caused by different mechanisms of effects and various effects on neuronal circuits in the brain. Parameters such as median frequency and spectral edge frequency (SEF) are also useful. The spectrograms are shown on some monitors that are already commonly available in the Czech Republic such as SedLine Sedation Monitor, Conox or newer generation BIS devices. To titrate antinociception in anesthesia, not only pEEG, but other parameters from basic monitoring, such as respiratory system compliance, the difference between inhaled and exhaled oxygen concentration, Surgical Plethysmography Index from pulse oximetry can also be used. Aging-related EEG changes and the use of spectrograms at the beginning, during maintenance, and emergence from anesthesia will be presented in the third part of this collection of articles.

• Klíčová slova
• index hloubky anestezie,
• MeSH
• anestezie * MeSH
• elektroencefalografie * metody   MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace metody   MeSH
• lidé MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cílovým orgánem většiny látek při anestezii je mozek. K projevům jeho funkce patří především vědomí. Je spojeno s elektrickou aktivitou neuronů, kterou lze z povrchu lebky snadno zaznamenávat elektroencefalografií (EEG). Elektrická aktivita mozku se v anestezii mění předvídatelným způsobem v závislosti na použitém anestetiku a jeho dávce. Hodnocení EEG je obtížné, ale výrazně ho zjednodušil rozvoj počítačů. Počítačem zpracované EEG (pEEG) se proto brzy může stát nedílnou součástí monitorování pacientů v anestezii. Pozornost anesteziologů při monitorování EEG se zpočátku soustředila na indexy hloubky anestezie (např. BIS, entropie, PSI, qCON aj.), ale funkci mozku nelze redukovat na jedno číslo. Je totiž nutné sledovat rovněž syrové křivky EEG a posuzovat změny jejich tvaru. Při vedení anestezie je důležité vyhnout se obrazu burst suppression, protože je rizikovým faktorem pooperačního deliria. Hodnocení vazby mezi fází a amplitudou oscilací neuronů (phase‐amplitude coupling) umožňuje blíže kvantifikovat hloubku anestezie. pEEG se využívá k prevenci nechtěné bdělosti v průběhu anestezie a k prevenci příliš hluboké anestezie, přestože přínos nebyl dosud bezpečně potvrzen. pEEG však prokazatelně zkracuje doby zotavení a snižuje dávky anestetik. Umožňuje personalizované vedení anestezie, příslušné studie probíhají. Nejrozšířenější monitory v ČR jsou pravděpodobně BIS, GE Entropy a Conox. Vývoj pEEG pokračuje, ale porozumění a aplikace vyžaduje stále větší znalosti mnoha oborů.

The target organ of most substances applied during general anesthesia is the brain. The manifestations of its function include, above all, consciousness. It is associated with the electrical activity of neurons, which can be easily recorded from the surface of the skull – electroencephalography (EEG). The electrical activity of the brain in anesthesia changes in a predictable way depending on the anesthetic used and its dose. EEG assessment is difficult but has been greatly simplified by computer development. Therefore, computer-processed EEG (pEEG) may soon become an integral part of monitoring patients under anesthesia. Anesthesiologists’ attention with EEG monitoring initially focused on anesthesia depth indices (eg. BIS, entropy, PSI, qCON, etc.), but brain function cannot be reduced to a single number. It is also necessary to monitor simultaneously the raw EEG curves and to assess the changes in their shape. When conducting anesthesia, it is important to avoid burst suppression because it is a risk factor for postoperative delirium. Evaluation of the phase-amplitude coupling makes it possible to quantify the depth of anesthesia in more detail. Processed EEG is used to prevent unattended awareness during anesthesia and to prevent too deep anesthesia, although the benefit has not yet been safely confirmed. However, pEEG has been shown to reduce recovery times and anesthetic doses. It allows also personalized management of anesthesia, relevant studies are underway. The most widespread monitors in the Czech Republic are probably BIS, GE Entropy, and Conox. The development of pEEG continues, but its understanding and application require increasing knowledge in many fields.

• Klíčová slova
• index hloubky anestezie,
• MeSH
• anestezie * MeSH
• elektroencefalografie * metody   MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace metody   MeSH
• lidé MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Intraoperační sledování evokovaných potenciálů představuje v současnosti významnou neurofyziologickou metodu používanou v rámci operačních výkonů, u kterých hrozí riziko narušení funkční integrity CNS. Jednou z nejvýznamnějších monitorovacích modalit jsou transkraniální motorické evokované potenciály (MEP), které mohou být efektivně sledovány proškoleným operačním týmem pod dohledem neurofyziologa. Pro správný neuromonitoring je potřeba efektivní spolupráce mezi operačním týmem, anesteziologickým týmem a neurofyziologem. Cílem tohoto článku je vytvořit ucelený přehled všech potenciálních faktorů, jež mohou ovlivnit výbavnost MEP v intraoperačním období. Autoři se zaměřují nejen na vliv jednotlivých léčiv používaných v rámci anestezie, ale i na samotnou formu anestezie či nefarmakologické faktory s možným vlivem na výbavnost MEP. Tento přehledový článek poskytuje základní informace všem, kteří se podílejí na perioperační péči o pacienty podstupující výkony s monitorací MEP, a může tak usnadnit spolupráci a zefektivnit komunikaci napříč zainteresovanými obory.

Intraoperative evoked potentials monitoring is an essential neurophysiological modality used in surgeries with a risk of CNS functional integrity damage. Transcranial motor evoked potentials (MEPs) are one of the most important modalities. Trained surgeons can effectively monitor MEPs under the supervision of a neurophysiologist. Effective cooperation among all operating team members, anaesthesiologists, and neurophysiologist is essential for proper neuromonitoring. The aim of this article is to comprehensively summarize all possible factors that can affect the quality of intraoperative MEPs monitoring. The authors focus on the effect of anaesthetic drugs and anaesthetic management, including anaesthesia maintenance or non-pharmacological factors, which can affect the MEPs’ reproducibility. This review provides essential information to all members of a perioperative team that take care for patients during surgery with MEPs monitoring. This information can facilitate cooperation and streamline communication across all related disciplines.

• MeSH
• celková anestezie MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace * metody   MeSH
• lidé MeSH
• motorické evokované potenciály MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Intraoperační neurofyziologická monitorace (IONM) je technika, jejímž cílem je redukce rizika pooperační neurologické poruchy. Má mnoho společného s vyšetřením evokovaných odpovědí (EP) v laboratoři. Hlavními odlišnostmi jsou invazivní stimulace a/nebo registrace a hodnocení změn odpovědí v čase, místo porovnávání s normativními hodnotami. Strohé porovnání změn parametrů evokované odpovědi s úvodní hodnotou bez klinického kontextu, dění na sále, včetně operačního pole a dokonalé znalosti neurofyziologie jsou bezcenné, nelze-li změně odpovědi správně přiřadit klinický důsledek. Cílem práce je seznámit čtenáře, jaké elektrofyziologické techniky a v jakých situacích je možné a vhodné použít ke zvýšení bezpečnosti operace a současně jakým postupům se vyhnout, k čemu IONM určena není a jaké jsou limity intraoperační neurofyziologie.

Intraoperative neurophysiological monitoring (IONM) is aimed at reducing risk of poostoperative neurological deficit in particular group of surgical procedures. There is much similar with evoked potentials (EP) examination routinely performed in labs. There are two main differences between EPs in lab and IONM, invasive versus noninvasive stimulation and/or registration and evaluation changes of responses in time during surgery instead of comparison to normative values. Pure EP parameters has to be compared not only with the baseline values but also with clinical picture, actual situation at the operation room and in the operation field. Thorough neurophysiological knowledge and skills is obligatory for appropriate assignment of EP changes and clinical outcome. Aim of this work is general introduction, indications, advantages and limitations of intraoperative neurophysiological techniques, We tried to show optimal IONM usage to gain safety of the surgery and concurrently what practice should be avoided.

• MeSH
• elektrodiagnostika MeSH
• elektromyografie MeSH
• evokované potenciály MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace * klasifikace   metody   MeSH
• karotická endarterektomie MeSH
• lidé MeSH
• mostomozečkový úhel chirurgie   MeSH
• motorické evokované potenciály MeSH
• sluchové evokované potenciály MeSH
• somatosenzorické evokované potenciály MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• celková anestezie MeSH
• dítě MeSH
• elektroencefalografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kapnografie MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• monitorování nervosvalového přenosu metody   přístrojové vybavení   MeSH
• nervosvalové spojení účinky léků   MeSH
• novorozenec MeSH
• peroperační monitorování metody   přístrojové vybavení   MeSH
• plicní ventilace MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Monitoring brain integrity and neurocognitive function is a new and important target for the management of a patient treated with extracorporeal membrane oxygenation (ECMO), in particular because of the increasing awareness of cerebral abnormalities that may potentially occur in this setting. Continuous regular monitoring, as well as repeated assessment for cerebral complications has become an essential element of the ECMO patient management. Besides well-known complications, like bleeding, ischemic stroke, seizures, and brain hypoperfusion, other less defined yet relevant injury and clinical manifestations are increasingly reported and impacting on ECMO patient prognosis at short term. Furthermore, it is becoming more evident that neurologic complication may not occur only in the early phase. Indeed, other potential adverse events related to the long-term neurocognitive function have been also recently documented either in children or adult ECMO patients. Despite increasing awareness of these aspects, generally accepted protocols and clinical management strategies in this respect are still lacking. Current means to monitor brain perfusion or detecting ongoing cerebral tissue injury are rather limited, and most techniques provide indirect or post-insult recognition of irreversible tissue injury. Continuous monitoring of brain perfusion, serial assessment of brain-derived serum biomarkers, timely neuro-imaging, and post-discharge counselling for neurocognitive dysfunction, particularly in pediatric patients, are novel pathways focusing on neurologic assessment with important implications in daily practice to assess brain function and integrity not only during the ECMO-related hospitalization, but also at long-term to re-evaluate the neuropsychological integrity, although well designed studies will be necessary to elucidate the cost-effectiveness of these management strategies.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace metody   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace * MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Článek přibližuje použitelnost a přínos v praxi využívaných zobrazovacích metod, především funkční magnetické rezonance a difuzní traktografie pro neurochirurgickou operativu intraaxiálních mozkových nádorů. Objasňuje také princip nejčastěji používaných elektrofyziologických metod (vyšetření zvratu fáze somatosenzorických evokovaných potenciálů, monitoraci motorických evokovaných potenciálů, kortikální elektrickou stimulaci při operacích s bdělou fází) sloužících k nalezení funkčně významných oblastí mozku a k monitoraci jejich funkčnosti během operace.

The article introduces the applicability and benefit of imaging techniques used in the practice, particularly functional magnetic resonance and diffuse tractography, for neurosurgical treatment of intra-axial brain tumours. It also elucidates the principles of the most commonly employed electrophysiological methods (somatosensory evoked potential phase reversal, motor evoked potential monitoring, electrical cortical stimulation in awake craniotomy) used to detect functionally significant areas of the brain and monitor their functioning during surgery.

• MeSH
• chirurgie s pomocí počítače metody   MeSH
• difuzní magnetická rezonance metody   MeSH
• intraoperační neurofyziologická monitorace * metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory mozku * chirurgie   radiografie   MeSH
• neuronavigace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• stereotaktické techniky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH