Úvod : Rekonštrukcia blany bubienka je indikovaná pri viacerých chorobných stavoch stredného ucha, no aj pri izolovanom postihnutí blany bubienka. Cieľom rekonštrukcie je obnoviť prirodzenú bariéru medzi vonkajším a stredným uchom a zlepšiť sluch. Materiál a metodika: V priebehu 7 rokov sme urobili myringoplastiku pre chorobu blany bubienka u 276 pacientov. V práci hodnotíme funkčné výsledky myringoplastiky under lay technikou s využitím fascie z temporálneho svalu v troch skupinách: otitis media chronica mesotympanalis - stabilizovaná forma, granulárna myringitída a blunting blany bubienka. Výsledky: Predoperačne sa vo všetkých troch skupinách zistila porucha sluchu s porovnateľnou kostno-vzdušnou diastázou. Pooperačne došlo k najvýraznejšiemu zlepšeniu sluchu v skupine otitis media chronica mesotympanalis - stabilizovaná forma, kde je priemerná kostno-vzdušná diastáza 5-11 dB. Horšie výsledky sme dosiahli v skupine granulárnej myringitídy, kde je priemerná kostno-vzdušná diastáza 17-23 dB. Najmenej uspokojivé výsledky boli v skupine blunting, kde je priemerná kostno-vzdušná diastáza 18-28 dB. Záver: Najlepšie podmienky na hojenie, a tým aj na funkčné pooperačné výsledky, sú v skupine otitis media chronica mesotympanalis - stabilizovaná forma. V skupinách granulárna myringitída a blunting blany bubienka sú výrazne horšie pooperačné výsledky, čo potvrdzuje vplyv stavu samotnej blany bubienka na hojenie a pooperačné funkčné výsledky.
Introduction: Eardrum reconstruction is indicated in various disease states concerning middle ear as well as in isolated eardrum cases. The objective of the reconstruction is to restore the natural barrier between the external and middle ear and to improve hearing. Material and methods: In the course of seven years the authors performed myringoplasty for diseases of eardrum in 276 patients. The paper evaluated functional results of myringoplasty by the underlay technique with the use of fascia from temporal muscle in three groups: otitis media chronica mesotympanalis – the stabilized form, granular myringitis and the blunting of tympanic membrane. Results: Hearing loss with comparable bone-air gap was detected before the surgery in all three groups. There was the most significant improvement of hearing in the otitis media chronica myringitis stabilized form, where the bone – air gap is 5 – 11 dB. Less favorable results were reached in the granular myringitis group, where otitis media chronica mesotympanalis group the mean bone-air gap is 17-23 dB. The least favorable results were in the blunting group, where the mean bone-air gap is 18-28 dB. Conclusion: The best conditions for healing and subsequently the functional postoperative results are in the otitis media chronica mesotympanalis group –the stabilized form. In the granular myringitis group and the blunting group the eardrum membrane there are significantly worse postoperative results, as also indicated by the influence of the eardrum itself on healing and postoperative functional results.
- Klíčová slova
- rekonstrukce blány bubínku,
- MeSH
- audiometrie statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- myringoplastika metody statistika a číselné údaje MeSH
- následné studie MeSH
- otitis media komplikace MeSH
- perforace bubínku etiologie chirurgie patofyziologie MeSH
- převodní nedoslýchavost etiologie chirurgie patofyziologie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Myringoplastika je výkon, cieľom ktorého je uzavretie defektu blany bubienka. Vykonáva sa samostatne, alebo je súčasťou tympanoplastických operácií. Pre dosiahnutie dobrého anatomického výsledku, čo je základným predpokladom aj pre dobrý funkčný pooperačný výsledok, je potrebná správna indikácia a načasovanie výkonu, dodržanie všetkých detailov operačného postupu a pravidelné pooperačné ošetrovanie pacienta. Materiál a metodika: V súbore 276 pacientov hodnotíme a analyzujeme komplikácie hojenia po myringoplastike underlay technikou, urobenej fasciou z m. temporalis v troch základných skupinách: otitis media chronica mesotympanalis – stabilizovaná forma (OMCH), granulárna myringitída (GM) a blunting blany bubienka. Výsledky: Výskyt komplikácií v skupine otitis media chronica – stabilizovaná forma, ktoré si vyžiadali reoperáciu, bol 4,4% a menej závažné komplikácie sa vyskytli v 15,3 %. V skupine granulárnych myringitíd sa závažné komplikácie, vyžadujúce reoperáciu, vyskytli v 16 % a komplikácie, ktoré si nevyžiadali revíznu operáciu, v 75 %. V skupine bluntingu blany bubienka si revíznu operáciu vyžiadalo 43,5 % pacientov a zdĺhavý priebeh hojenia sa vyskytol takmer u každého pacienta. Záver: Myringoplastika môže byť sprevádzaná viacerými komplikáciami, a to: reziduálna perforácia blany bubienka, zhrubnutie štepu, granulárna myringitída, cholesteatóm blany bubienka, cholesteatóm vonkajšieho zvukovodu, lateralizácia štepu a blunting blany bubienka. V našom súbore sa najčatejšie vyskytli komplikácie ako reziduálna perforácia, granulárna myringitída a blunting bubienka. Najlepšie podmienky pre hojenie a aj najmenší výskyt komplikácií sme zaznamenali v skupine otitis media chronica mesotympanalis – stabilizovaná forma. Vzostup počtu komplikácií možno pozorovať v skupine granulárnych myringitíd. Skupina blunting blany bubienka sa vyznačuje najvyšším počtom komplikácií.
Introduction: Myringoplasty is the intervention aimed for occlusion of the eardrum membrane. It is performed independently or as a part of tympanoplastic operations. In order to reach good anatomical result, which is the prerequisite of good functional postoperative result, a correct indication and timing is necessary as well as adherence to all detail of operation procedure and regular postoperative care of the patient. Material and methods: In the group of 276 patients the authors evaluated and analyzed complications in healing after myringoplasty by the underlay technique, performed with temporalis muscle fascia in three different groups: otitis media chronica mesotympanalis – stabilized form (OMCH), granular myringitis (GM) and eardrum (tympanic membrane) blunting. Results: The occurrence of complications in the stabilized form of otitis media chronica, which subsequently required reoperation, proved to be 4.4% and less serious complications occurred in 15.3%. In the granular myringitis group serious complications requiring reoperation occurred in 16% and complications which did not require revision operation in 75%. In the eardrum membrane blunting group the revision operation occurred in 43.5% of patients and a prolonger course of healing affected almost all patients. Conclusions: Myringoplasty may be accompanied by various complications such as: residual perforation of tympanic membrane, roughening of the graft, granular myringitis, cholesteatoma of tympanic membrane, cholesteatoma of external auditory (canal), lateralization of the graft and tympanic membrane blunting. The most frequent complications in our group included residual perforation, granular myringitis and eardrum blunting. The best conditions for healing and rarest complications were encountered in the stabilized form of otitis media chronica mesotympanalis. Increased number of complications was in the granular myringitis group. The eardrum membrane blunting group was characterized by the higher number of complications.
- MeSH
- hojení ran MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- myringoplastika metody statistika a číselné údaje škodlivé účinky MeSH
- následné studie MeSH
- perforace bubínku chirurgie MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie chirurgie klasifikace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Autoři předkládají retrospektivní studii 155 nemocných, chirurgicky léčených pro chronický středoušní zánět v letech 1996 až 2004 na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy krku v Pardubicích. Podle jednotlivých sledovaných předoperačních faktorů (pohlaví, přítomnost cholesteatomu, typ středoušního zánětu, perforace bubínku, stav středoušních kůstek, granulace ve středoušní dutině, výtok z ucha před operací, předešlý chirurgický výkon v oblasti ucha a kouření) byla provedena statistická analýza vzhledem ke stavu sluchu před a po operaci. Podle hodnocení sluchu před a po operaci patří mezi velmi významné předoperační negativní prognostické faktory přítomnost cholesteatomu, přítomnost perforace bubínku, postižení středoušních kůstek a předešlý typ operace. Méně významnými negativními faktory jsou pak kouření a typ chronického středoušního zánětu. Mezi nevýznamné prognostické faktory patří pohlaví, přítomnost granulací ve středoušní dutině a sekrece z ucha před operací.
The autors present a retrospective study of 155 patients, surgically treated for chronic otitis in the years 1996 to 2004 at the Clinic of Otolaryngology and of Head and Neck Surgery in Pardubice. A statistical analysis was performed according to individual observed preoperative factors (sex, presence of cholesteatoma, type of otitis, perforation of eardrum, condition of middle ear ossicles, granulation in middle ear cavity, effusion from ear before the operation, preceding surgery in the area of ear, and smoking) was performed with respect to the state of hearing before and after the operation. According to the evaluation of hearing before and after the operation the very important preoperative negative prognostic factors include presence of cholesteatoma, perforation of eardrum, affected middle car ossicles and preceding type of operation. The less significant negative factors include smoking and type of otitis. The prognostic factors without significance include sex, presence of granulation in middle ear cavity and effusion from ear before the operation.
- MeSH
- chronická nemoc terapie MeSH
- financování organizované MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- myringoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- otitis media chirurgie terapie MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony klasifikace metody využití MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sluchový práh MeSH
- trepanace metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- tympanoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvukovod chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V retrospektivní studii 155 nemocných léčených chirurgicky pro chronický středoušní zánět byl sledován a statisticky zhodnocen stav sluchu před a po operaci podle jednotlivých peroperačních sledovaných znaků - typ chirurgického výkonu, typ tympanoplastiky, rekonstrukce zadní stěny zvukovodu, typ plastiky zvukovodu, meatoplastiky, resekce hrotu mastoidu a obliterace trepanační dutiny. Ke zlepšení sluchu došlo po myringoplastice na všech frekvencích v průměru o 3 až 8 dB, po myringostapedopexi na frekvencích 1 a 2 kHz o 2 dB. Při použití PORPu se zlepšil sluchový práh o 5 dB na frekvenci 500 Hz, ostatní frekvence poklesly o 1 až 18 dB. Ve skupině s TORPem se zlepšilo vzdušné vedení na frekvencích 500 Hz o 6 dB a 1 kHz o 2 dB, ostatní frekvence poklesly o 2 až 7 dB. Ve skupině 78 nemocných bez tympanoplastiky byly frekvence 0,5, 1 a 2 kHz beze změny vzdušného vedení, vysoké frekvence 3 a 4 kHz se zhoršily o 6 a 5 dB. Rozsáhlejší chirurgický výkon na spánkové kosti a středoušních kůstkách byl spojen s větší nedoslýchavostí před i po operaci. Provedení rekonstrukce zadní stěny zvukovodu, plastiky zvukovodu, meatoplastiky, resekce hrotu mastoidu nebo obliterace trepanační dutiny nelze považovat za primárně negativní prognostické faktory stavu sluchu, jelikož provedení těchto výkonů závisí na rozsahu, typu a lokalizaci chronického středoušního zánětu.
The state of hearing before and after the operation was evaluated in a retrospective study of patients surgically treated for chronic otitis according to individual per operation characteristics - the type of surgery, type of tympanoplasty, reconstruction of the posterior wall of external auditory came, the type of auditory came plasty, meatoplasty, resection of the mastoid process and obliteration of trepanation cavity. The hearing improved after myringoplasty in all freguencies by 3 to 8 dB on the average and after myringostapedopexy on the frequencies 1 and 2 kHz by 2 dB. In the application of PORP the hearing threshold improved by 5 dB on the frequency of 500 Hz, other frequencies descreased by 1 to 18 dB. In the group with TORP the aerial conduction improved on the frequencies of 500 Hz by 6 dB and 1 kHz by 2 dB, other frequencies of 0.5 1 a 2 kHz remained without changes of air conduction, high frequencies of 3 and 4 kHz deteriorated by 6 and 5 dB. A more extensive intervention on the temporal bone and middle car ossicles was associated with a deeper hardness of hearing before as well as after the surgery. The reconstruction of the external auditory came posterior wall, external auditory came plasty, resection of the mastoid process or obliteration of trepanation cavity may not be considered as primary negative factors of the state of hearing, since execution of these kinds of interventions depends on the extent, type and localization of chronic otitis.
- MeSH
- chronická nemoc terapie MeSH
- financování organizované MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- myringoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- otitis media chirurgie terapie MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony klasifikace metody využití MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sluchový práh MeSH
- trepanace metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- tympanoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvukovod chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Retrospektivní studie hodnotí výsledky myringoplastik prováděných na Kliniceotorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, katedře IPVZ, v letech 1996 -1997. Jedná se o soubor 147 pacientů, kde je zastoupeno 101 primárních výkonů a 46 revizníchoperací. Z revizních operací byla 1. revize provedena 26krát (57 % z celkového počtu revizí), z tohopo jiném pracovišti 11krát (42 %), 2. revize byla provedena 13krát (28 % z celkového počtu revizí),z toho po jiném pracovišti 6krát (46 %), 3. revize byla provedena 7krát (15 % z celkového počturevizí), z toho počtu 3krát po jiném pracovišti (43 %). Ve všech případech byla použita underlaytechnika s tympanomeatálním lalokem. Jako štěp byla použita temporální fascie, perichondriuma chondroperichondrium, které bylo odebíráno převážně z tragu. Průměrná doba sledování byla 8,3měsíce. Dosažená úspěšnost u primárních výkonů byla 77%. Fascie byla použita v 96 %, perichon-drium a chondroperichondrium shodně ve 2 %. Při 1. revizi byl fasciální štěp použit v 62 % s úspěš-ností 75%, perichondrium a chondroperichondrium bylo použito ve 35 % a jedenkrát byl použitchondrofasciální štěp (4 %) s úspěšností 60%. Při 2. a 3. revizi se fasciální štěp použil v 50 %s úspěšností 60%, chondroperichondrium a perichondrium bylo použito v 50 % s úspěšností 80%.Při neúspěšných myringoplastikách byla zjištěna častější dehiscence v předním dolním kvadrantu.U subtotálních perforací byla zjištěna nižší úspěšnost zhojení (64%), stejně tak u perforací vzniklýchokují.V jednom případě došlo i po přihojení štěpu ke zhoršení sluchu a desetkrát zůstal sluch bez zlepšení,z toho 7krát při užití nefaciálního štěpu. Jedenkrát byla pozorována silná dysestézie v oblastizvukovodu a jedenkrát silný tinnitus.V souvislosti s úspěšností zhojení myringoplastik jsou uváděny četné prognostické faktory. Mezinejčastěji uváděné patří patogeneze vzniku perforace, velikost perforace, lokalizace perforace, druhpoužitého štěpu, věk pacienta, zkušenost chirurga, počet předchozích výkonů, předešlé adenotomieu dětí a imunologický stav pacienta. Vlivu těchto faktorů se věnuje diskuse.
The submitted retrospective study evaluates the results of myringoplasties made at the Clinic for ENT and Head and Neck Surgery of the Motol Faculty Hospital, First Medical Clinic Charles University, Chair of the Institute of Postgraduate Medical Training in 1996 - 1997. A group of 147 patients in involved - 101 primary operations and 46 revisions. As to revisions the first revision was made 26 times (57% of the total number of revisions, incl. 11 revisions of operations made in another department (42%). A 2nd revision was made 13 times (28% of the total number of revisions) incl. 6 times revision of operations performed in another department (46%). A 3rd revision was made 7 times (15% of the total number of revisions), incl. 3 of operations made elsewhere (43%). In all instances the underlay technique was used with a tympanomeatal flap. As graft a temporal fascia was used, perichondrium and chondroperichondrium which was taken mostly from the tragus. The mean follow up period was 8.3 months. The success rate of primary operations was 77%. The fascia was used in 96%, perichondrium and chondroperichondrium in 2% each. During the 1st revision a fascial graft was used in 62% with a success rate of 75%, perichondrium and chondroperichondri- um in 35% and in one instance a chondrofascial graft was used (4%) with a success rate of 60%. During the 2nd and 3rd revision a fascial graft was used in 50% with a success rate of 60%. Condroperochon- drium and perichondrium were used in 50% with a success rate of 80%. In unsuccessful myringoplasties more frequent dehiscence in the anterior lower quadrant was found. In subtotal perforations there was a lower rate of successful healing (64 %) similarly as in perforations which developed as a result of scaling. In one instance despite incorporation of the graft hearing deteriorated and ten times it did not improve (incl. 7 cases where a non-fascial graft was used). In one instance marked dysaesthesia in the area of the auditory meatus was observed and in one instance marked tinnitus. In conjunction with successful healing of myringoplasties various prognostic factors are mentioned. The most frequently quoted ones are the pathogenesis of development of the perforation, the size of the perforation, site of the perforation, type of graft used, patient’s age, experience of the surgeon, number of previous operations, previous adenotomies in children and immunological state of the patient. The influence of these factors is discussed.
