Úvod: Depresivní porucha, jako jedno z nejčastějších duševních onemocnění, nepříznivě ovlivňuje životy a zdravotní stav mnoha lidí po celém světě. Vyskytuje se v jakémkoliv věku, nejčastěji však mezi 20. a 40. rokem života. Celosvětově trpí každoročně depresivními poruchami přibližně 100 milionů lidí, přičemž u řady jedinců je terapie doprovázena částečnou léčebnou odpovědí nebo přímo rezistencí k léčbě, což trvale zvyšuje potřebu hledání efektivních strategií prevence a léčby, ale také průběžné monitorování a vyhodnocování aktuálně využívaných přístupů v běžné klinické praxi. Materiály a metody: Šířeji koncipovaná studie s pracovním názvem UMBRELLA byla neintervenční, observační, multicentrická studie, jejíž první etapa je zaměřená na tzv. "real world evidence" důvodů pro změnu psychofarmakologické léčby a jejího detailního charakteru u pacientů trpících depresivní epizodou periodické depresivní poruchy. Do závěrečného vyhodnocení byla zařazena data 267 pacientů léčených v psychiatrických ambulancích v České republice, které na sondě mapující reálnou klinickou praxi participovaly. Výsledky: Analyzována byla data od 74 mužů (27,7 %) a 193 žen (72,3 %) s průměrným věkem 49 let. Změny léčby byly prováděny lékařem na základě vyhodnocení přítomných reziduálních příznaků onemocnění, přičemž nejčastějšími problémy byly perzistující depresivní nálada, únava a anhedonie. Nejčastěji používané léčivé přípravky zahrnovaly antidepresiva (např. escitalopram, venlafaxin, sertralin), atypická antipsychotika (např. quetiapin) a klasická antipsychotika (např. chlorprothixen). Úprava farmakologické léčby byla nejčastěji provedena manipulací s antidepresivy, změnou účinné látky či úpravami jejich denních dávek. Diskuse a závěr: Předkládaná naturalistická observační studie zmapovala důvody pro změnu farmakologického přístupu a vlastní charakter nově zvolené léčebné strategie. Zjištěná heterogenita způsobů manipulace s farmakologickou léčbou potvrzuje, že léčba depresivních epizod v klinické praxi probíhá individualizovaným postupem u každého jednotlivého pacienta. Zde narážíme na snahu po uplatňování doporučených postupů v léčbě tohoto rozšířeného duševního onemocnění, které velmi efektivně popisují léčbu iniciálních epizod a v případě opakovaných epizod by také měly obsahovat základní principy terapeutického přístupu k řešení této problematiky. Zjištění, že i v rámci opakovaných epizod periodické depresivní poruchy lze efektivně zasáhnout zvýšením dávky antidepresiva nebo jeho změnou, podporuje snahu po edukaci specialistů i praktických lékařů v těchto bazálních postupech léčby. Celkově studie přináší informace reflektující běžnou klinickou praxi a podtrhuje význam iniciace strategie změny farmakologického přístupu u každého pacienta, v kterékoliv etapě léčby tohoto duševního onemocnění.

Introduction: Depressive disorder, as one of the most common mental illnesses, adversely affects the lives and health of many people around the world. It occurs at any age, but most commonly between the ages of 20 and 40. Worldwide, approximately 100 million people suffer from depressive disorders each year, with many individuals experiencing partial treatment response or treatment resistance, which continually increases the need to find effective prevention and treatment strategies, as well as to monitor and evaluate currently used approaches in routine clinical practice. Materials and methods: The more broadly conceived study, working title UMBRELLA, was a non-interventional, observational, multicentre study, the first phase of which focused on the so-called "real world evidence? of reasons for changing psychopharmacological treatment and its detailed nature in patients suffering from a depressive episode of periodic depressive disorder. The final evaluation included data from 267 patients treated in psychiatric outpatient clinics in the Czech Republic that participated in the probe into their own clinical practice. Results: Data from 74 men (27.7%) and 193 women (72.3%) with a mean age of 49 years were analysed. Changes in treatment were made by the physician based on an assessment of the residual symptoms present, with persistent depressed mood, fatigue and anhedonia being the most common problems. The most commonly used medications included antidepressants (e.g., escitalopram, venlafaxine, sertraline), atypical antipsychotics (e.g., quetiapine), and classic antipsychotics (e.g., chlorprothixene). Adjustments to pharmacological treatment were most commonly made by manipulating antidepressants, changing the active ingredient, or modifying their daily doses. Discussion and conclusion: The present naturalistic observational study mapped the reasons for the change in pharmacological approach and the actual nature of the newly chosen treatment strategy. The observed heterogeneity of pharmacological treatment manipulation patterns confirms that the treatment of depressive episodes in clinical practice follows an individualized approach for each individual patient. Here, we encounter a desire for the application of recommended practices in the treatment of this widespread mental illness, which very effectively describe the treatment of initial episodes and, in the case of recurrent episodes, should provide the basic principles of a therapeutic approach to the management of this problem. The finding that, even in the context of recurrent episodes of periodic depressive disorder, effective intervention can be achieved by increasing the dose of antidepressant medication or changing it, supports the drive to educate specialists and practitioners in these basic treatment approaches. Overall, the study provides information that reflects common clinical practice and underscores the importance of initiating a strategy to change the pharmacological approach in any patient, at any stage of the treatment of this mental illness.

• MeSH
• ambulantní péče MeSH
• antidepresiva klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• deprese nereagující na léčbu farmakoterapie   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lékařská praxe založená na důkazech MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• revize medikace MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

Akutní antidepresivní efekt racemického ketaminu je na úrovni elektrokonvulzivní léčby a není nižší ve srovnání s esketaminem. K udržení antidepresivního, anxiolytického i antisuicidálního efektu akutní léčby racemickým ketaminem je nezbytná pokračovací a udržovací léčba ketaminem nebo ketaminem asistovaná psychoterapie. Dosud byly publikovány zahraniční retrospektivní a prospektivní studie pokračovací a udržovací léčby racemického ketaminu s aplikací intravenózní, intramuskulární, subkutánní, intranazální, sublingvální i orální. V nich je ketamin podáván dle potřeby a snášenlivosti 3× týdně až 1× za 12 týdnů. Dosud nebyla publikována placebem či komparátorem kontrolovaná dlouhodobá studie udržovací léčby ketaminem u pacientů s depresivní poruchou rezistentní na léčbu. Chybí tak přímé srovnání efektivity ketaminu s jinými intervencemi. Prozatímní pozorování udržovací léčby ketaminem přesahující 1 rok nepřinášejí informace o jiných nežádoucích účincích, než jsou popsány při akutní léčbě ketaminem. Určitá obezřetnost je na místě ohledně rozvoje závislosti. Pokud byl pacientům poskytnut ketamin do domácího užívání, byla u některých jedinců zaznamenána tendence ke zvyšování dávek, což je jeden ze signálů možné závislosti.

The acute antidepressant effect of racemic ketamine is at the level of electroconvulsive treatment and is not inferior compared to esketamine. Maitenance ketamine treatment or ketamine-assisted psychotherapy are indispensable to sustain the antidepressant, anxiolytic and antisuicidal effects of prior acute treatment with racemic ketamine. Several international retrospective and prospective studies have focused on maintenance treatment with racemic ketamine by intravenous, intramuscular, subcutaneous, intranasal, sublingual and oral administration. In these studies, ketamine has been administered from 3 times weekly to once every 12 weeks, depending on the effect and tolerance. No placebo- or comparator-controlled long-term study on ketamine maintenance therapy in patients with treatment-resistant depressive disorder has been published to date. Thus, a direct comparison of the effectiveness of ketamine with other interventions is lacking. Interim observations beyond 1 year do not provide information on adverse effects, other than those described during acute ketamine treatment. Some caution has been raised regarding the dependence development, considering a tendency to increase doses in some self-administrating patients, who had been given ketamine home.

• MeSH
• chemoterapie konsolidační metody   MeSH
• deprese nereagující na léčbu * farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• ketamin * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• psychiatrické posuzovací škály statistika a číselné údaje   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• udržovací chemoterapie metody   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH