• MeSH
• astigmatismus * patofyziologie   terapie   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou * metody   využití   MeSH
• lasery excimerové terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• myopie * patofyziologie   terapie   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Analyzovat a porovnat zrakovou ostrost, refrakční výsledky a aberace vyššího řádu po standardním a wavefront-guided Femto-LASIK v 1, 3 a 12 měsících po operaci. Metodika: Studie 95 konsekutivních očí myopických pacientů (-0,5 až -7,0 D), kteří podstoupili Femto-LASIK se standardním laserovým ablačním profilem (STA) (49 očí) nebo wavefront-guided ablaci (WFG) (46 očí) s využitím femtosekundového laseru LDV Ziemer a excimerového laseru MEL 80 Zeiss s iris registrací. Sledovanými parametry byly nekorigovaná zraková ostrost do dálky (UDVA), korigovaná zraková ostrost do dálky (CDVA), manifestní refrakce a aberace vyššího řádu (HOAs). Celkové oční aberace vyšších řádů byly měřeny na Hartmann-Shackově wavefront aberometru WASCA, HOAs analyzovány pro průměr pupily 6 mm, hodnoceny celkové aberace vyššího řádu (RMS HOAs) a jednotlivé Zernikeho koeficienty. Výsledky: Předoperačně nebyly mezi STA a WFG rozdíly v UDVA, CDVA, manifestní refrakci nebo HOAs. V porovnání s předoperačními hodnotami je hodnota sférické aberace (Z4,0) rok po operaci o 0,24 ?m vyšší v obou skupinách a je hlavním faktorem zvýšení RMS HOAs (o 0,05 ?m u STA a o 0,08 ?m u WFG). U obou ablačních profilů dosahuje index bezpečnosti hodnotu 1,0, index efektivity hodnotu 1,0. Medián UDVA a CDVA je pooperačně v obou skupinách 1,2. U žádného pacienta nedošlo 12 měsíců po operaci ke ztrátě řádku. Všichni pacienti měli 12 měsíců po operaci méně než ? 0,5 D. 1, 3 a 12 měsíců po operaci nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi hodnotami UDVA, CDVA, manifestní refrakce a HOAs po standardní a wavefront-guided ablaci. Závěr: Femto-LASIK s platformou LDV a MEL 80 prokázal výbornou efektivitu a bezpečnost u WFG i STA ablačních profilů. Myopický Femto-LASIK pouze mírně zvyšuje RMS HOAs, zejména indukcí sférické aberace. Oba ablační profily mají po operaci ekvivalentní aberační stav. Klíčová slova: Femto-LASIK, aberace vyšších řádů, wavefront-guided, zraková ostrost.

Purpose: To analyze and compare visual acuity, refractive outcomes and higher-order aberrations after standard and wavefront-guided Femto-LASIK at 1, 3, and 12 months postoperatively. Methods: Study of 95 consecutive eyes of myopic patients (-0.5 to -7.0 D), who underwent Femto-LASIK with standard ablation profile (STA) (49 eyes) or wavefront-guided ablation (WFG) (46 eyes) using femtosecond laser LDV Ziemer and excimer laser MEL 80 Zeiss with iris registration. Primary outcome measures were uncorrected distance visual acuity (UDVA), corrected distance visual acuity (CDVA), manifest refraction and higher-order ocular aberrations (HOAs). HOAs were measured with Hartmann-Shack wavefront aberrometer WASCA, HOAs analyzed at 6 mm pupil, assessed total HOAs root mean square (RMS HOAs) and individual Zernike coefficients. Results: Preoperatively, there were no significant differences between STA and WFG groups in UDVA, CDVA, manifest refraction or HOAs. As compared with preoperative values, spherical aberration Z(4,0) increased by 0.24 ?m in both groups and it is the main increasing factor of RMS HOAs (0.05 ?m in STA group and 0.08 ?m in WFG group). Safety and efficacy index is 1.0 in both ablation profiles. Postoperatively, median UDVA and CDVA achieved 1.2. No patient lost line of CDVA at 12 month postoperatively. All patients were within ? 0,5 D of emmetropia at 12 months. Significant differences were not found between STA and WFG in UDVA, CDVA, manifest refraction or HOAs at 1, 3 and 12 month. Conclusions: Both wavefront-guided and standard Femto-LASIK with LDV and MEL 80 platform have shown very good efficacy and safety. Myopic Femto-LASIK only slightly increases RMS HOAs, especially by induction of spherical aberration. Both methods have equivalent postoperative aberration score one year postoperatively.

• MeSH
• astigmatismus * patofyziologie   terapie   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou * metody   využití   MeSH
• lasery excimerové terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• myopie * patofyziologie   terapie   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Autoři referují o výsledcích korekce refrakční vady LASIKem u pacientů s mírnou, střední a těžkou myopií v dlouhodobém časovém horizontu. Metodika: Retrospektivní srovnávací studie. Výsledky: Autoři mají zkušenosti s touto refrakční metodou od roku 1996 a hodnotí pooperační výsledky z vlastního působení ve dvou refrakčních centrech vybavených špičkovou přístrojovou technikou v daném období. Soubor B z roku 2007–2010 oproti staršímu souboru A z roku 1999–2005 ukazuje na snížení rozptylu výsledků o 40–50 %, navíc jsou u tohoto souboru prakticky eliminovány extrémní výsledky. V případě nekorigované zrakové ostrosti (UCVA), nejlépe korigované zrakové ostrosti (BCVA), indexu efektivity a bezpečnosti lze pozorovat u obou souborů obdobné střední hodnoty, avšak znatelně větší variabilitu u staršího souboru A. Závěr: Na svých souborech autoři představují a porovnávají dlouhodobé výsledky LASIKu, které potvrzují efektivitu a bezpečnost této chirurgické metody.

Aim: The authors report on results of correcting refractive errors by LASIK in patients suffering from low, middle and high myopia. Method: A retrospective comparative study. Results: The authors have been using this refractive method since 1996 and evaluate the postoperative outcome of their own work in the two refractive centers, equipped with sophisticated Instrumentation, in the period given above. Group B of years 2007–2010 compared to the older group A from 1999–2005 indicates a decrease in the variance of the results by 40–50 %, and moreover, in this set extreme results are virtually eliminated. In the case of the Uncorrected Visual Acuity (UCVA), the Best Corrected Visual Acuity (BCVA), the index of the effectiveness and safety similar mean values can be seen in both sets, but the variability was significantly greater among the older group A. Conclusion: On their groups of patients the authors present and compare on their groups of patients considerable long-term LASIK results, which confirm the effectiveness and safety of this refractive surgical procedure.

• Klíčová slova
• LASIK, index efektivity, index bezpeãnosti,
• MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• lidé MeSH
• myopie chirurgie   terapie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační období MeSH
• refrakční chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• refrakční vady terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• testy zrakového pole metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou kontraindikace   metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• myopie chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Od roku 1990 do konce roku 2007 bylo provedeno přibližně 18 milionů operací LASIK, z toho 8 milionů ve Spojených státech. Teprve na počátku roku 2008 se ve Španělsku objevila první studie hodnotící výsledky těchto operací po 10 letech. Operovaní jsou převážně mladí, velmi zaměstnaní lidé, pro které je velmi obtížné podstupovat pravidelná kontrolní vyšetření po celou tuto dlouhou dobu. Studie je navíc značně finančně náročná a obtížně proveditelná, protože operační postupy se neustále zlepšují. Více o zkušenostech s operací Lasik se dočtete v časopisu Česká oční optika leden 2010.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou metody   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace klasifikace   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• astigmatismus chirurgie   MeSH
• hypermetropie chirurgie   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou metody   trendy   využití   MeSH
• lasery pevnolátkové terapeutické užití   využití   MeSH
• lidé MeSH
• myopie chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľ: Zhodnotiť, či dochádza k štatisticky významným zmenám v RNFL po LASIK. Zhodnotiť, či zmeny v štruktúre rohovky spôsobené LASIK, majú vplyv na výsledky merania RNFL pomocou GDx VCC. Súbor a metodika: Súbor tvorilo 100 očí 51 pacientov (32 žien, 19 mužov), priemerného veku 28,55 ± 5,1 roka (18-50 rokov). Priemerná refrakčná vada vyjadrená hodnotou sférického ekvivalentu (SE) bola -5,46 ± 1,40 Dpt. Súbor bol rozdelený na skupinu A (69 očí so SE od -3,25 Dpt do -6,0 Dpt) a skupinu B (31 očí so SE od -6,25 Dpt do -12,0 Dpt). Pacienti podstúpili LASIK na korekciu myopie. Hrúbka RNFL bola meraná pomocou GDx analyzátora s variabilným rohovkovým kompenzátorom. Meranie bolo prevedené pred a 1, 3, 6 a 12 mesiacov po LASIK. Výsledky meraní boli štatisticky spracované pomocou Wilcoxonovho neparametrického párového testu a porovnanie výsledkov medzi skupinou A a B pomocou Mann-Whitney U testu. Výsledky: Štatisticky významný rozdiel v hrúbke RNFL (p < 0,05) bol zaznamenaný v Superior Average po 3 a 12 mesiacoch od LASIK (p = 0,016, p = 0,018), v Inferior Average pri všetkých kontrolách (p = 0,047, p = 0,0001, p = 0,0003, p = 0,001) a v NFI po 12 mesiacoch (p = 0,039). Hodnoty rozdielov v RNFL v jednotlivých mesiacoch po LASIK medzi skupinou A a B boli hodnotené pomocou Mann – Whitney U neparametrického testu. Štatisticky významný rozdiel v Inferior Average bol zaznamenaný 1, 6 a 12 mesiacocv po LASIK (p = 0,01; p = 0,01; p = 0,04); v TSNIT Average po 6 mesiacoch (p = 0,01); v hodnotách NFI po 1 mesiaci (p = 0,03). V Superior Average štatisticky významný rozdiel zaznamenaný nebol. Záver:V súbore sme preukázali štatisticky významný pokles v RNFL po LASIK v jednotlivých kvadrantoch. Klinicky boli rozdiely v RNFL pred a po LASIK minimálne. Predpokladáme vplyv zmeny polarizačných vlastností rohovky spôsobenou LASIK na výsledky merania pomocou GDx.

Aim: To evaluate, if there are statistically significant changes in the RNFL (retinal nerve fibre layer) after LASIK. To evaluate, if the changes in the corneal structure caused by LASIK involve the results of the RNFL by means of GDx VCC. Material and methods: The group consisted of 100 eyes of 51 patients (32 women, 19 men); the mean age was 28.55 ± 5.1 years (18–50 years). The average refractive error in spherical equivalent (SE) was -5.46 ± 1.40 D (dioptres). The group was divided into two subgroups: subgroup A (69 eyes with SE from -3.25 D to -6.0 D), and subgroup B (31 eyes with SE from –6.25 D to -12 D). The patients underwent the LASIK procedure to correct the myopia. The thickness of the RFNL was measured by means of GDx analyzer with variable corneal compensator. The measurements were performed before and 1, 3, 6, and 12 months after the LASIK procedure. The results of the measurements were statistically evaluated by means of the Mann-Whitney U test. Results: The statistically significant difference in the RNFL thickness (p < 0,05) was found in “Superior Average” 3 and 12 months after LASIK (p = 0.016, p = 0.018), in “Inferior Average” in all controls (p = 0.047, p = 0.0001, p = 0.0003, p = 0.001) and in “NFI” after 12 months (p = 0.039). The values of difference in RNFL thickness in separate measurements after LASIK between both subgroups A and B were evaluated by means of Mann – Whitney U nonparametric test. Statistically significant difference in “Inferior Average” was found 1, 6, and 12 months after LASIK (p = 0.01, p = 0.01, p = 0.04); in “TSNIT Average” after 6 months (p = 0.01); in “NFI” values after 1 month (p = 0.03). In “Superior Average, no statistically significant difference was found. Summary: In our group we have found statistically significant decrease of RNFL thickness after LASIK in every single quadrant. Clinically, the differences in RNFL thickness before and after LASIK were minimal.We suppose the measurements by means of GDX are influenced by changes in the polarization features of the cornea caused by LASIK procedure.

• Klíčová slova
• GDx (Glaucoma Diagnostic),
• MeSH
• diagnostické techniky oftalmologické přístrojové vybavení   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   přístrojové vybavení   MeSH
• konfokální mikroskopie metody   využití   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou škodlivé účinky   využití   MeSH
• myopie terapie   MeSH
• následné studie MeSH
• retina anatomie a histologie   MeSH

Pooperační chyba refrakce po jinak úspěšné perforující keratoplastice (PK) často negativně ovlivňuje zrakovou ostrost. Autoři referují o výsledcích korekce pooperační ametropie po PK metodou LASIK. Sledovaný soubor tvořilo 43 očí 38 pacientů. U 41 očí se jednalo o myopii s myopickým astigmatismem, u 2 očí o hyperopii s hyperopickým astigmatismem. Průměrný věk sledovaného souboru byl 35,6 ± 10,5 let (od 24 do 87 let) a doba sledování 27,4 ± 22,9 měsíců (nejdéle 95 měsíců). Průměrná sférická refrakce před provedením LASIK činila -2,67 ± 3,66 D a předoperační subjektivní astigmatismus -5,14 ± 2,81 Dcyl. Topografický astigmatismus dosahoval průměrných hodnot 5,16 ± 2,45 Dcyl. LASIK byl proveden v 1 sezení na excimerovém laseru Keracor 117 (Chiron) nebo Technolas 217 (Bausch&Lomb). K lamelární keratectomii autoři použili mechanický LKS (Moria) a automatický ACS keratom (Chiron). Vyšetření topografie rohovky proběhlo na přístroji ORBSCAN II (Bausch&Lomb). Autoři hodnotili 1. vývoj pooperační refrakce; 2. změnu osy astigmatismu indukovanou LASIKem; 3. vývoj nekorigované zrakové ostrosti (UCVA); 4. výslednou nekorigovanou a nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (UCVA a BCVA); 5. změnu hustoty endoteliálních buněk (CD) po LASIKu a 6. výskyt peroperačních a pooperačních komplikací. Při poslední pooperační kontrole činila průměrná hodnota sférické refrakce -0,17 ± 1,01 D, subjektivního astigmatismu -1,58 ± 2,03 Dcyl a topografického astigmatismu 3,62 ± 2,06 Dcyl (t-test, p < 0,001). Dosáhli jsme tedy redukce sférické refrakce o 93,6 %, subjektivního astigmatismu o 69,3 % a topografického pouze o 29,8 %. U 14 očí (32,6 %) byla zaznamenána změna osy – tzv. chirurgicky indukovaný astigmatismus v průměrných hodnotách 30,8 ± 19,8 stupně (t-test, p > 0,05).Výslednou UCVA 0,5 a lepší dosáhlo 74,4 % očí (t-test, p < 0,001) a BCVA 0,5 a lepší 83,8 % očí (t-test, p < 0,05). Pooperační UCVA se zlepšila oproti předoperační v 95,3 %, BCVA v 37,2 % případů (ve smyslu zisku řádků Snellenových optotypových tabulí). V daném sledovacím období jsme neprokázali statisticky významný úbytek hustoty endoteliálních buněk (CD) v souvislosti s metodou LASIK (t-test, p > 0,05). Peroperačně autoři zaznamenali 4krát drobný defekt lamely a 2krát totální lamelu. Pooperačně se vyskytla u 6 očí souboru jemná fibróza, 2krát byla diagnostikována pozdní rejekční reakce terče. Recidivu keratokonu s indikací k retransplantaci terče autoři zaznamenali 12 měsíců po zákroku u 2 očí. LASIK je efektivní a poměrně bezpečnou metodou korekce pooperační chyby refrakce po PK.

The postoperative refractive error after otherwise successful perforating keratoplasty (PK), often negatively influents the visual acuity.The authors refer about the results of postoperative ametropia correction by means of the LASIK method.There were 43 eyes of 38 patients in the study group. In 41 eyes, there was myopia with myopic astigmatism, and in two eyes, the hyperopia with hyperopic astigmatism were present.The average age of the group was 35.6 ± 10.5 years (24–87 years), and the follow-up period was 27.4 ± 22.9 months (maximum, 95 months). The average spherical refractive error before the LASIK procedure was -2.67 ± 3.66 D, and preoperative subjective astigmatism -5.14 ± 2.81 Dcyl. The average astigmatism established by means of corneal topography was 5.16 ± 2.45. Dcyl. LASIK was performed during one session using the excimer laser Keracor 117 (Chiron) or Technolas 217 (Bausch & Lomb). For the lamellar keratectomy the authors used the mechanical LKS (Moria) and the automatic ACS keratome (Chiron). For the corneal topography examination, the ORBSCAN II (Bausch & Lomb) machine was used. The authors evaluated 1) the development of the postoperative refraction, 2) the change of the axis of the astigmatism induced by LASIK, 3) the development of the uncorrected visual acuity (UCVA), 4) the final uncorrected and best-corrected visual acuity (UCVA and BCVA), 5) the change of the endothelial cells’ density after LASIK, and 6) the occurrence of per- and postoperative complications. At the last postoperative control, the average of the spherical refractive error was -0.17 ± 1.01 D, subjective astigmatism was -1.58 ± 2.03 Dcyl, and topographical astigmatism was 3.62 ± 2.06 Dcyl (t-test, p < 0.001).We reduced the spherical refractive error by 93.6 %, subjective astigmatism by 69.3 %, and topographical astigmatism by 29.8 % only. In 14 eyes (32.6 %) the change of the axis was recorded – so called surgically induced astigmatism – the average value was 30.8 ± 19.8 degrees (t-test, p > 0.05). The final UCVA 0.5 and better was reached by 74.4 % of eyes (t-test, p < 0.001) and BCVA 0.5 and better in 83.8 % of eyes (t-test, p < 0.05).The postoperative UCVA improved according to the preoperative one in 95.3 % of cases, the BCVA in 37.2 % of cases (by means of gain of lines on the Snellen chart). During the follow - up period the authors didn’t prove statistically significant decrease of the endothelial cells’ density (CD) according to the LASIK procedure (t-test, p > 0.05). Peroperatively, the authors noticed small defect of the lamella 4 times, and total lamellar detachment 2 times. Postoperatively, in 6 eyes a slight fibrosis occurred, and in two cases, the late rejection of the corneal transplant was diagnosed. The keratoconus relapsed 12 months after the procedure in 2 eyes and was indicated to rekeratoplasty. LASIK is an effective and relatively safe method for postoperative refractive error correction after perforating keratoplasty.

• Klíčová slova
• Keracor 117, Technolas 217, LKS keratom, ACS keratom, ORBSCAN II,
• MeSH
• keratoplastika perforující škodlivé účinky   využití   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou škodlivé účinky   využití   MeSH
• refrakční vady etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• rohovková topografie využití   MeSH
• rohovkový endotel anatomie a histologie   MeSH
• zraková ostrost genetika   MeSH
• Publikační typ
• retrospektivní studie MeSH

• MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou metody   psychologie   využití   MeSH
• lidé MeSH
• myopie chirurgie   terapie   MeSH
• strach MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Problematika chirurgické korekce hyperopie je komplikovaná. Nejčastěji užívanou metodou jsou rohovkové laserové zákroky (PRK, LASIK), fakické nitrooční čočky nebo extrakce čiré čočky (CLE). Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat dlouhodobé pooperační výsledky dvou typů refrakčních zákroků při korekci střední a vysoké hyperopie: LASIKu a implantace ICL (fakické zadněkomorové čočky). Autoři hodnotili soubor 37 očí 20 pacientů průměrného věku 36,3 let ± 11,8 (SD) a sledovací dobou 28,1 měsíce ± 10,2 (SD) po LASIKu a 21 očí 13 pacientů průměrného věku 28,6 let ± 6,1 (SD) a sledovací dobou 30,4 měsíce ± 20,9 (SD) po implantaci ICL. Srovnávali výslednou nekorigovanou a nejlépe korigovanou zrakovou ostrost a pooperační refrakci (do dálky a blízka) a jejich vývoj v čase. Prokázali statisticky významné zlepšení nekorigované zrakové ostrosti (UCVA) pooperačně oproti předoperačním hodnotám u obou metod (LASIK i ICL) (p < 0,05). Lepší výsledná UCVA byla dosažena metodou implantace ICL (p < 0,05). BCVA se zlepšila pouze po implantaci ICL (p > 0,05). U hyperopického LASIKu došlo naopak ke zhoršení oproti BCVA před zákrokem (p > 0,05). Změny BCVA nebyly statisticky významné. Autoři dále prokázali lepší výslednou sférickou refrakci do dálky (p < 0,05 v 1. a 2. roce) i do blízka (p < 0,05 v 1. a 2. roce) u metody ICL oproti hypermetropickému LASIKu. Stabilita pooperační refrakce byla po celou sledovací dobu vyšší po implantaci ICL. U laserového zákroku byla patrná trvalá regrese pooperační refrakce. Hodnota výsledné cylindrické refrakce byla rovněž nižší v souboru ICL (p > 0,05). Stabilita pooperační cylindrické refrakce byla vyšší po celou dobu sledování u metody ICL. Při srovnání nitroočního zákroku (ICL) s laserovou metodou LASIK vykazovala implantace ICL lepší výslednou nekorigovanou a korigovanou zrakovou ostrost a stabilnější pooperační refrakci.

The problems of hyperopia surgical correction are complicated. The most used methods are corneal laser treatments (PRK and LASIK), phakic intraocular lenses or clear lens extraction (CLE). The aim of the study was to evaluate and to compare long-term postoperative results of two types of refractive procedures in mild and high hyperopia correction: LASIK and ICL (phakic intraocular posterior chamber contact lens) implantation. The authors evaluated a group of 37 eyes of 20 patients; the average age was 36.3 years ± 11.8 (SD) and the followup period 28.1 months ± 10.2 (SD) after LASIK procedure, and group of 21 eyes of 13 patients; the average age was 28.6 years ± 6.1 (SD) and the follow-up period 30.4 months ± 20.9 (SD) after the ICL implantation. The final uncorrected (UCVA) and best-corrected visual acuity (BCVA) and postoperative refractive error (for far and near) and their development in time were compared. They found statistically significant improvement of the UCVA postoperatively comparing to the preoperative values in both methods (LASIK and ICL) (p < 0.05). Better UCVA was achieved by means of ICL implantation (p < 0.05). The BCVA improved after the ICL implantation only (p > 0.05). In hyperopic LASIK, the final BCVA worsened comparing to this before treatment (p > 0.05). The BCVA changes were not statistically significant. The authors also proved better final spherical refraction for far (p < 0.05 in the first and second year) and for the near as well (p < 0.05 in the first and second year) in the ICL method comparing to the hyperopic LASIK. The stableness of the postoperative refraction was better after the ICL implantation during the whole follow up period. In the laser treatment, the continuous regression of the postoperative refraction was evident. The final cylindrical refraction value was also lower in the ICL group (p > 0.05). The stableness of the postoperative cylindrical refraction was also higher in the ICL method during the whole follow up period. Conclusion: Comparing the intraocular procedure (ICL) to the laser method (LASIK), the ICL implantation demonstrates better final BCVA and UCVA and the postoperative refraction is more stable.

• MeSH
• hypermetropie chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• implantace nitrooční čočky škodlivé účinky   využití   MeSH
• laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou škodlivé účinky   využití   MeSH
• lidé MeSH
• zraková ostrost genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH