Among medical specialties, laboratory medicine is the largest producer of structured data and must play a crucial role for the efficient and safe implementation of big data and artificial intelligence in healthcare. The area of personalized therapies and precision medicine has now arrived, with huge data sets not only used for experimental and research approaches, but also in the "real world". Analysis of real world data requires development of legal, procedural and technical infrastructure. The integration of all clinical data sets for any given patient is important and necessary in order to develop a patient-centered treatment approach. Data-driven research comes with its own challenges and solutions. The Findability, Accessibility, Interoperability, and Reusability (FAIR) Guiding Principles provide guidelines to make data findable, accessible, interoperable and reusable to the research community. Federated learning, standards and ontologies are useful to improve robustness of artificial intelligence algorithms working on big data and to increase trust in these algorithms. When dealing with big data, the univariate statistical approach changes to multivariate statistical methods significantly shifting the potential of big data. Combining multiple omics gives previously unsuspected information and provides understanding of scientific questions, an approach which is also called the systems biology approach. Big data and artificial intelligence also offer opportunities for laboratories and the In Vitro Diagnostic industry to optimize the productivity of the laboratory, the quality of laboratory results and ultimately patient outcomes, through tools such as predictive maintenance and "moving average" based on the aggregate of patient results.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• big data * MeSH
• individualizovaná medicína metody   MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• umělá inteligence * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Obličej je důležitý komunikační nástroj v lidské společnosti. Jeho defekty a deformity zhoršují kvalitu života pacientů v sociální oblasti. Proto cílem každé rekonstrukce v obličeji je i snaha o dobrý estetický výsledek rekonstrukce. Moderní principy rekonstrukce nosu pomáhají tohoto cíle dosáhnout, ale jsou náročnější pro pacienta než jednodobé metody. K objektivizaci dosažených výsledků rekonstrukce nosu ale není dosud etablovaný žádný dotazník, který by umožňoval dostatečně zachytit spokojenost pacientů s dosaženým výsledkem rekonstrukce. Cílem práce je tento dotazník vytvořit a testovat jeho validitu. Materiály a metody: Na základě literatury byl vytvořen pilotní dotazník, který byl testován na pěti pacientech. Na základě jejich odezvy a po konzultaci psychologa byl vytvořen sekundární dotazník, který byl zaslán 39 pacientům, kteří v letech 2016–2020 podstoupili rekonstrukci nosu. Po dvou urgencích došlo zpět 34 dotazníků (87,2 %). Na základě matematické a statistické analýzy testovaných otázek byl vytvořen definitivní dotazník. Výsledky: Finální soubor pacientů obsahoval 16 žen (47 %) a 18 mužů (53 %). Průměrný věk respondentů byl 69 let (17–88 let). Výsledný dotazník je strukturován do kategorií A–F: A – obecné údaje o pacientovi, B – spokojenost s estetickým výsledkem pacientovi, C – funkčnost a stabilita rekonstruovaného nosu, D – průběh léčby, E – sociální a psychologické dopady před rekonstrukcí nosu (E1) a po ukončení léčby (E2), F – celková spokojenost s rozhodnutím. U většiny otázek je využita pětibodová hodnotící škála Závěr: Vytvořený dotazník umožňuje získat informace o celkové spokojenosti pacientů po proběhlé léčbě a o jednotlivých aspektech léčby. Dotazník umožňuje určit konkrétní obtíže, které mají kritický vliv na celkovou spokojenost, a poskytuje zpětnou vazbu pro zvýšení kvality poskytované léčby a kvality života pacientů.

Introduction: Our face plays an important role in communication and social life. Defects of the face have a big impact on socializing and psychics of patients with its deformities. A good esthetic outcome is an important task of each reconstructive surgery. With a modern concept of nose reconstruction, it is possible to achieve a better esthetic and functional outcome than it was possible with one phase reconstructions before. There was a specific tool missing to measure patient’s reported outcome and objectively evaluate benefits of nose reconstruction from a patient‘s point of view and get reliable feedback about the whole procedure. The goal of this paper is to develop such a questionnaire. Materials and methods: A pilot questionnaire was developed with literature input. The questionnaire was tested on five patients. Based on patients’ feedback and a review from a psychologist, the second version of the questionnaire was made. It was sent to 39 patients, who underwent nose reconstruction in the years 2016–2020. After two appeals, 34 completed questionnaires were sent back (87,2%). The final version of the questionnaire was developed after a thorough mathematic and statistical analysis of collected data. Results: The group of patients who completed the questionnaire consisted of 16 females (47%) and 18 males (53%). On average, the patients were 69 years old (17–88 years). The final questionnaire is structured into six categories from A to F: A – general information defining the patient and purpose for reconstruction, B – satisfaction with esthetic outcome, C – satisfaction with function and stability, D – satisfaction with medical treatment, E – social and psychological impact, F – overall satisfaction. Most of the questions use a 5-point rating scale. Conclusion: The questionnaire enables the patients to provide feedback on particular aspects of the treatment and their overall satisfaction with the whole procedure and its outcome. With statistical analysis, it is possible to discover specific treatment aspects that have crucial impact on overall satisfaction with the whole procedure. A patient-reported outcome helps to improve the quality of provided health care and the quality of patient life.

• MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem * MeSH
• lidé MeSH
• nos chirurgie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rinoplastika * metody   škodlivé účinky   MeSH
• spokojenost pacientů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Profesionální uspokojení poskytovatelů zdravotní péče je významnou determinantou uspokojení klientů, a tím i kvality poskytované péče. Ovlivňuje také atraktivitu lékařského povolání, respektive dané odbornosti, a zájem mladých lékařů, včetně jejich rozhodování o tom, v jakém prostředí získají svoji kvalifikaci. Naléhavost tématu vystupuje v souvislosti s obecně sníženým zájmem ve společnosti pracovat ve zdravotnických profesích. Projevuje se to např. nedostatkem rodinných/praktických lékařů i v zemích, kde tito lékaři mohou dosáhnout mimořádné příjmy. Cíl a metoda: Cílem práce bylo popsat zdroje a dimenze profesionálního uspokojení praktických lékařů a jejich sester v České republice a navrhnout způsob hodnocení pro srovnání a analýzu. Byla provedena mezinárodní rešerše článků na toto téma. Byla uspořádána ohnisková skupina všeobecných praktických lékařů a všeobecných sester. Ze zahraničí byl převzat, přeložen a adaptován dotazník profesionálního uspokojení s hodnotící škálou 1–5. Dotazník byl distribuován mezi lékaři a sestrami na Výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Výsledky byly zpracovány jednoduchou statistickou metodou. Výsledky: Výsledky průzkumů z různých částí světa dokumentují, že všeobecné praktické lékařství (VPL) dokáže poskytnout vysoké profesionální uspokojení a seberealizaci. Zároveň přináší vysokou míru odpovědnosti a pracovní nasazení ve stresovém prostředí plném nejistot, pochyb a náročných lidských interakcí. Výstupem ohniskové skupiny bylo zjištění, že významným zdrojem profesionálního uspokojení lékařů i sester jsou úspěchy v organizaci praxe a v opatřeních na zvyšování kvality, atmosféra a vztahy na pracovišti a klinické úspěchy. Dotazník vrátilo 77 respondentů ze 100 oslovených. Míra profesionálního uspokojení praktických lékařů i sester byla relativně vysoká. Nejméně uspokojení poskytují podle průzkumu pracovní podmínky a odměna, zatímco komunikace a interpersonální vztahy naopak nejvíce. Ve srovnání spokojenosti žen lékařek a mužů lékařů, nebo lékařů a sester nebyly zjištěny signifikantní rozdíly. Ani délka praxe nemá vliv na žádnou z dimenzí. Lepší podmínky k práci a udržení zdraví pro lékaře jsou v malých městech, spíše než na venkově. Nejvyšší společenskou a profesní podporu cítí lékaři a sestry ve velkých městech

Introduction: Professional satisfaction of health care providers is an important determinant of patient satisfaction and therefore quality of care. It influences the attractivity of particular medicine discipline and the interest of young physicians to enter the specialization training. The urgency of topic rises in consequence with generally decreased interest in working in health caring professions within European society. As an example, the family doctors/ general practitioners are lacking even in high income European countries. Aim and methods: Our aim was to describe sources and dimensions of professional satisfaction of physicians and nurses in general practice settings in the Czech Republic and to suggest measurement for comparison and analysis. We reviewed international articles on this topic. We invited general practitioners (GPs) and nurses to participate in a focus group. We conducted a survey among general practitioners and nurses using an adapted international questionnaire on professional satisfaction with dimensions assessment on scale 1–5. The questionnaires were distributed to nurses and GPs at the Annual Conference of GP Society. The results were elaborated by the simple statistics. Results: The results of surveys across the world show, that the discipline of general practice can offer a high professional satisfaction. It demands a high responsibility and workload in stress milieu full of uncertainty, doubts and difficult human interactions. The discussion in focus group concluded that success in practice managament, quality improvement, the atmosphere and interpersonal relations at the settings are apart from clinical outcomes the most significant sources of professional satisfaction. 77 out of 100 questionnaires distributed were available for analysis. The professional satisfaction was high but varied in dimensions; it was lower due to working conditions and reward, but higher due to communication and interpersonal relations. Significant differencies in gender, type of providers (nurses or physicians) or length of practice were not found in any of dimensions. The better condition for work and protecting own health were in small towns and the biggest social and professional support felt physicians and nurses in big cities.

• Klíčová slova
• všeobecné praktické lékařství, rodinné lékařství,
• MeSH
• dospělí MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lékaři psychologie   využití   MeSH
• lidé MeSH
• pracovní uspokojení MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodinné lékařství MeSH
• rodinní lékaři psychologie   využití   MeSH
• tabulky života MeSH
• zdravotní sestry psychologie   využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• informační systémy MeSH
• lékařská informatika MeSH
• lékařství MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařská informatika