Here, we present newly derived in vitro model for modeling Duchenne muscular dystrophy. Our new cell line was derived by reprogramming of peripheral blood mononuclear cells (isolated from blood from pediatric patient) with Sendai virus encoding Yamanaka factors. Derived iPS cells are capable to differentiate in vitro into three germ layers as verified by immunocytochemistry. When differentiated in special medium, our iPSc formed spontaneously beating cardiomyocytes. As cardiomyopathy is the main clinical complication in patients with Duchenne muscular dystrophy, the cell line bearing the dystrophin gene mutation might be of interest to the research community.
We present here a new iPS cell line for modeling sporadic form of ALS. Cell line was generated by reprogramming skin fibroblasts isolated with explant culture technology from skin biopsy, donated by ALS patient. For reprogramming, polycistronic self-replicating RNA vector was used and derived iPS cells were characterized by immunocytochemistry and FACS (pluripotent factors expression), karyotyping, STR fingerprinting analysis and in vitro differentiation assay. New cell line showed normal (46, XY) karyotype and differentiated in vitro into cells from three germ layers. STR analysis proved the origin and originality of the cell line.
- MeSH
- amyotrofická laterální skleróza * patologie MeSH
- buněčná diferenciace MeSH
- buněčné linie MeSH
- fibroblasty metabolismus MeSH
- indukované pluripotentní kmenové buňky * metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- technologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Objev indukované pluripotence v roce 2006 umožnil revoluční způsob získávaní autologních terapeuticky aplikovatelných buněk, a mož‐ nost modelovat jakékoliv onemocnění v in vitro podmínkách. Možnost vrátit libovolnou, finálně diferencovanou buňku „v čase“ zpátky do stádia pluripotence je zajímavé i pro oblast onkologického výzkumu. Tato technologie umožnila studium procesů spojených s roz‐ vojem nádorového fenotypu buňky a taky s přechodem nádorové buňky do stádia s nižší mírou diferenciace. Reprogramování buněk do indukovaných pluripotentních kmenových buněk také pomáhá mnohem lépe studovat raritní populaci buněk, přítomných v nádo‐ rech – tzv. nádorové kmenové buňky. Indukovaná pluripotence některých typů nádorových buněk, spojená s jejich následnou řízenou diferenciací by se zároveň mohla stát jednou z možných terapeutických aplikací v onkologii.
Discovery of technology of induced pluripotency that allows the generation of autologous therapeutically applicable cells and generati‐ on of in vitro cell models for diseases with limited (or highly invasive) access to tested cells has also opened new horizons in the field of oncology research. The unique ability to reprogram the cancer cell into pluripotency with subsequent directed differentiation into cell with no malignant phenotype should be considered as a challenge in the field of new oncotherapy development. Although still conside‐ red to be realistic only on the level of experimental approach, the recent progress in the field of induced pluripotency gives the hope that dedifferentiation‐based therapies connected with the erase of malignant phenotype of original cancer cell will be more realistic in near future. By then, the most important role of induced pluripotency in oncology remains in the field of regenerative therapy as a source of autologous cells for regeneration of tissues or organs damaged by tumor growth or aggressive therapy
Pankreatický duktální adenokarcinom (PDAC) představuje jeden z nejagresivnějších typů lidských malignit. V současnosti je toto zhoubné onemocnění čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Pětileté přežití pacientů s duktálním adenokarcinomem je méně než 8 %. Nové in vitro a in vivo modely jsou proto nutně potřebné pro vývoj nových terapií. S vlastní technologií pro derivaci nových, unikátních 3D nádorových buněčných linií izolovaných z lidských nádorů a ve spolupráci s Ústavem živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově představujeme plán vývoje velkého zvířecího modelu pro modelování lidského PDAC. S využitím tohoto modelu a nejmodernějších laboratorních technik provedeme profilovací analýzy (detekce a fenotypování cirkulujících rakovinných buněk, izolace a sekvenování cirkulující DNA, metabolomické profilování a analýzu onkoproteinů, a detekce cytokinů pomocí multiplexních protilátkových čipů za účelem nalezení biomarkerů nádoru pankreatu. Nově vyvinutý model zároveň poskytneme pro potřeby výzkumu spolupracujícím vědeckým pracovištím a farmaceutickým společnostem.
Pancreatic ductal adenocarcinoma represents one of the most aggressive type of human malignancy. Currently, this malignancy is the fourth most frequent cause of dead. 5-year survival of patients with ductal adenocarcinoma is less than 8 %. New in vitro and in vivo models are therefore desperately needed for new therapy development. With our own technology for derivation of new, unique 3D cancer cell lines from human tumors and in collaboration with Institute of Animal Physiology and Genetics, AS CR, in Libechov, we present here the plan for the development of large xenograft animal model (pig) bearing human pancreatic tumor. With the use of this model and state -of -the -art lab.techniques, we will perform multiple profiling analyses (circulating cancer cell detection and phenotyping, circulating DNA isolation and sequencing, metabolomic profiling and cancer -related proteins and cytokines detection with multiplex antibody array chips in order to find the hallmarks of pancreatic tumor.
We generated new in vitro model for sporadic form of amyotrophic lateral sclerosis by reprogramming isolated skin fibroblasts into iPSCs. Fibroblasts were reprogrammed with commercially available synthetic polycistronic, self-replicating RNA vector. As verified by FISH, an early passages of a new iPSC line showed mosaic karyotype (cells with normal and abnormal karyotype 46,XY,t(2;14)(q13;p12) were present), while late passages contained only cells with abnormal karyotype. New iPSCs differentiated into all three germ layers and formed a teratoma in nude mice. Our iPSC line represents a new model for therapy testing and drug development in the field of ALS research.
- MeSH
- amyotrofická laterální skleróza * genetika MeSH
- buněčná diferenciace MeSH
- fibroblasty MeSH
- indukované pluripotentní kmenové buňky * MeSH
- myši nahé MeSH
- myši MeSH
- přeprogramování buněk MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Objev indukovaných pluripotentních kmenových buněk profesorem Shinya Yamanakem, který byl v roce 2012 oceněn Nobelovou cenou, otevřel nové horizonty v oblasti regenerativní medicíny, in vitro modelování nemocí nebo screeningu léčiv. Unikátní technologie, která umožňuje přípravu eticky přijatelných autologních kmenových buněk, činí reálnou oblast personalizované medicíny. Technologie iPSCs našla využití rovněž při in vitro modelování, kde umožnila přípravu buněk těžko dostupných tkání, např. neuronů nebo kardiocytů, z poměrně lehce dostupného zdroje, kterým jsou např. dermální fibroblasty. Takto připravené in vitro biomedicínské modely jsou aplikovatelné v preklinických studiích resp. při testování léčiv. Technologie iPSCs má široký potenciál využití v různých medicínských oblastech a rovněž již našla upotřebení také v boji proti nové pandemii koronaviru.
Discovery of induced pluripotent stem cells by Dr. Shinya Yamanaka, awarded by Nobel Prize in 2012 opened new horizonts in the field of regenerative medicine, in vitro disease modeling and drug screening. A unique technology that allows preparation of ethical issues-free, autologous therapeutic stem cells is revolutionizing the field of patient -tailored therapies. For in vitro modeling, iPSc technology represents a unique possibility for preparation of hard -to -get cells (neurons,cardiomyocytes etc) from patient skin fibroblasts for further studies and drug testing. iPSc technology has potential and is already used in world research effort in fight against new coronavirus pandemy.
The subvetricular zone is the site for postnatal neurogenesis of interneurons of the olfactory bulb. Concurrently or after proliferation, neuronal precursors therein migrate within it to reach the olfactory bulb, an event known as the rostral migratory stream (RMS). During the first three postnatal weeks remarkable developmental changes are evident in the RMS of rat. The objective of this study was to analyze neurogenesis and cell death in the rat RMS at different stages during the first postnatal months of life. Quantification of proliferating and dying cells showed that the number of these cells in the RMS is dependent on age stage during early postnatal life. We also put evidence that the observed quantitative changes are different in individual parts of the RMS.
