Q100298604
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíl: Zhodnotit efektivitu tradičního ambulantního programu a hybridního programu kardiovaskulární rehabilitace (kR) při zlepšení tělesného složení a kardiovaskulárních rizikových faktorů u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Soubor a metodika: Dvanáctitýdenní program kR dokončilo 136/169 (76 %) pacientů s ICHS, kteří absolvovali buď tradiční ambulantní (n = 91), nebo hybridní (n = 45) kR. Tělesné složení bylo hodnoceno pomocí bioelektrické impedanční analýzy. Účinnost kR byla posuzována na základě změn tělesného složení (hmotnost, svalová hmota, útrobní tuk) a kardiovaskulárních parametrů (krevní tlak, lDl cholesterol, aerobní kapacita) před programem a po programu. Výsledky: Obě skupiny prokázaly významná zlepšení v tělesném složení, kardiovaskulárních parametrech a aerobní kapacitě (+18 W vs. +19 W, obě p < 0,05). Ambulantní skupina vykázala významně vyšší nárůst svalové hmoty (+0,65 %, p < 0,05) a výraznější redukci útrobního tuku oproti hybridní skupině. Hybridní skupina měla významnější pokles systolického krevního tlaku. u žádného pacienta nebyly zaznamenány závažné nežádoucí příhody spojené s kR. Závěr: Tradiční i hybridní modely kR představují účinné přístupy ke zlepšení tělesného složení a kardiovaskulárních rizikových faktorů u pacientů s ICHS. Hybridní model navíc nabízí vyšší flexibilitu a srovnatelný bezpečnostní profil, což z něj činí atraktivní alternativu pro širší spektrum pacientů.
Objective: To evaluate the effectiveness of traditional outpatient and hybrid cardiac rehabilitation (CR) programs in improving body composition and cardiovascular risk factors in patients with coronary artery disease (CAD). Methods: A total of 136 out of 169 CAD patients completed a 12-week CR program (outpatient: n = 91, hybrid: n = 45). Body composition was assessed using bioelectrical impedance analysis, while cardiovascular parameters were measured before and after the program. Results: Both groups showed significant improvements in body composition, cardiovascular parameters, and aerobic capacity (+18 W vs +19 W; p <0.05). The outpatient group exhibited a higher increase in muscle mass (+0.65%, p <0.05) and visceral fat reduction, while the hybrid group showed a greater decrease in systolic blood pressure. No serious adverse events were reported. Conclusion: Both CR models are effective in improving body composition and cardiovascular risk factors. The hybrid model offers comparable safety and flexibility, making it an attractive alternative for a broader patient population.
- MeSH
- kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
- kardiovaskulární rehabilitace * metody MeSH
- lidé MeSH
- sekundární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kardiovaskulární rehabilitace (KR) představuje prostřednictvím programů založených na specializovaných nemocničních centrech účinný komplexní prvek v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční a srdeční selhání. Komplexní KR snižuje morbiditu i mortalitu a zvyšuje kvalitu života kardiologických pacientů. Navzdory výhodám, které přináší, je účast pacientů na rehabilitačních programech nízká. Kromě nízké míry využití a dokončení programu KR nejsou u velké části pacientů s kardiovaskulárním onemocněním dosaženy cíle sekundární prevence, což představuje prostor pro zlepšení. Kardiovaskulární telerehabilitace může vyřešit několik bariér, které brání využívání programů KR. V telerehabilitaci bývá jedna nebo více složek KR poskytována mimo specializované nemocniční centrum prostřednictvím telemonitoringu, e-learningu a telekoučingu pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Aktuální klinické studie ukazují, že kardiovaskulární telerehabilitace je bezpečná, nákladově efektivní a účinná alternativa ve zlepšování funkční kapacity a kvality života u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Rozvoj a implementace kardiovaskulární telerehabilitace je obecně podporována Evropskou asociací preventivní kardiologie, obzvlášť v současné globální situaci s pandemií COVID-19 nabývá toto téma na stále větším významu. © 2021, ČKS.
Cardiovascular rehabilitation (CR) is a useful comprehensive approach in the secondary prevention of cardiovascular diseases such as coronary artery disease and heart failure through programs based on specialized hospital centers. Comprehensive CR reduces morbidity and mortality and increases the quality of life of cardiac patients. Despite the benefits it brings, patient participation in rehabilitation programs is low. In addition to the low utilization rate and completion of the CR program, the goals of secondary prevention in a large proportion of heart patients are not achieved. This condition seems to be an opportunity for improvement. Cardiovascular telerehabilitation can have an impact on barriers that prevent the use of CR programs. In telerehabilitation, one or more components of CR are distributed outside a specialized hospital center through telemonitoring, e-learning, or telecoaching. Current clinical studies show that cardiovascular telerehabilitation is a safe, cost-effective, and efficient alternative in improving functional capacity and quality of life in patients with coronary artery disease. The development and implementation of cardiovascular telerehabilitation are generally supported by the European Association of Preventive Cardiology, especially in the current global situation with the COVID-19 pandemic; this topic is becoming increasingly important.
Cíle: Cílem naší studie bylo zhodnotit vliv absolvované tøímìsíèní kardiovaskulární reha- bilitace (ambulantní øízený trénink, individuální domácí trénink) v II. fázi na toleranci zátìže u pacientek po prodìlaném infarktu myokardu. Vyšetøované osoby: Do retrospektivní studie bylo zaøazeno celkem 48 pacientek (vìk 61,15 ± 7,22 let), z nichž 24 pacientek tréninkového souboru absolvovalo ambulantní øízený trénink (vìk 61,54 ± 7,06 let) a 24 pacientek domácího souboru, které mìly individuální domácí trénink (vìk 60,75 ± 7,65 let). Metodika: Všech 48 pacientek absolvovalo vstupní a následnì po tøímìsíèním tréninku kardiovaskulární rehabilitace výstupní spiroergometrické zátìžové vyšetøení kontinuálním rampovým protokolem do subjektivního symptomy limitovaného maxima spolu s dosažením anaerobního prahu a respiratory exchange ratio nad 1,10. Byly hodnoceny parametry tolerance zátìže výkon (W), výkon vztažený na tìlesnou hmotnost (W/kg) a vrcholová aerobní kapacita (VO2peak). Výsledky: Tøímìsíèní ambulantní øízený trénink vedl u tréninkového souboru ke zlepšení tolerance zátìže, došlo k signifikantnímu zlepšení všech sledovaných parametrù, výkonu o 27,18 % z 91,38 W na 116,22 W, výkonu vztaženého na tìlesnou hmotnost o 28,57 % z 1,19 W/kg na 1,53 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 28,09 % z 15,52 ml/kg/min na 19,88 ml/kg/min. Naopak absolvování tøímìsíèního domácího tréninku nevedlo u domácího souboru ke zlepšení tolerance zátìže pacientek po infarktu myokardu, došlo dokonce k nesigni- fikantnímu zhoršení výkonu o 0,99 % z 98,83 W na 97,85 W, výkonu vztaženého na tìlesnou hmotnost o 0,76 % z 1,32 W/kg na 1,31 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 3,46 % z 17,65 ml/kg/min na 17,04 ml/kg/min. Porovnáním dosažených hodnot mezi obìma soubory byl zjištìn signifikantní rozdíl mezi výstupními hodnotami vybraných parametrù tolerance zá- tìže. Pacientky tréninkového souboru dosáhly oproti pacientkám domácího souboru signifi- kantnì vyšších výstupních hodnot výkonu o 18,77 %, výkonu vztaženého na tìlesnou hmotnost o 16,79 % a vrcholové aerobní kapacity o 16,67 %. Závìr: Z výsledkù naší studie lze usuzovat, že pro zlepšení tolerance zátìže u pacientek po infarktu myokardu je pro II. fázi kardiovaskulární rehabilitace vhodnìjší indikovat ambulantní øízený trénink v porovnání s edukací se samostatným domácím vykonáváním pohybového tré- ninku, které k ovlivnìní tolerance zátìže nevedou.
Aims: The aim of our study was to evaluate the effect of completed 3-month cardiovascular rehabilitation (outpatient controlled training, individual home-based training) in the 2nd phase on exercise tolerance in women after myocardial infarction. Persons examined: A total of 48 female patients (aged 61.15 ± 7.22 years) were included in the retrospective study, of which 24 female patients of training group underwent outpatient controlled training (aged 61.54 ± 7.06 years) and 24 female patients of home-based group who had individual home-based training (aged 60.75 ± 7.65 years). Methods: All 48 female patients underwent baseline and final spiroergometry exercise test- ing after 3-month training of cardiovascular rehabilitation with a continuous ramp protocol to a subjective symptoms limited maximum, along with anaerobic threshold and respiratory exchange ration above 1.10. Performance (W), body weight related performance (W/kg) and peak aerobic capacity (VO2peak) were evaluated. Results: The 3-month outpatient controlled training resulted in improved exercise tolerance and a significant improvement in all monitored parameters of training group - performance by 27.18%from91.38Wto 116.22W, bodyweight related performance by 28.57%from1.19W/kg to 1.53 W/kg and peak aerobic capacity by 28.09 % from 15.52 ml/kg/min to 19.88 ml/kg/min. Conversely, completing a 3-month home-based training did not lead to an improvement in exercise tolerance in female patients of home-based group after myocardial infarction, there was even an insignificant degradation of performance by 0.99 % from 98.83 W to 97.85 W, body weight related performance by 0.76%from 1.32 W/kg to 1.31 W/kg and peak aerobic ca- pacity by 3.46%from 17.65 ml/kg/min to 17.04 ml/kg/min. By comparing the achieved values between both groups, a significant difference was found between the final values of the selected parameters of exercise tolerance. Female patients of the training group achieved significantly higher final values of performance by 18.77 %, body weight related performance by 16.79 % and peak aerobic capacity by 16.67 % compared to female patients of the home-based group. Conclusion: From the results of our study it can be concluded, that for the improvement of the exercise tolerance in female patients after myocardial infarction it is more appropriate to indicate outpatient controlled training for the 2nd phase of cardiovascular rehabilitation compared to an education with independent home-based exercise training, which does not lead to influence the exercise tolerance.
- MeSH
- ergometrie MeSH
- infarkt myokardu rehabilitace MeSH
- kardiovaskulární rehabilitace * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- spirometrie MeSH
- tělesná námaha * MeSH
- zátěžový test MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
