(1) Background: The aim of this study was to compare the cytotoxicity of selected resin-modified materials used in direct contact with the dental pulp (TheraCal LC, TheraCal PT, and ApaCal ART) with calcium silicate cement (Biodentine). (2) Methods: The mouse fibroblast Balb/3T3 cell line and the extracts of tested materials in four concentrations were used for the testing. An MTT assay was performed in three independent experiments with six replicates for each concentration of tested material. The cell viability (%) and cytotoxicity were expressed (cytotoxic effect is considered in cases where the cell viability is lower than 70%). The mean of the cell viability and the standard deviation were expressed for each material at all concentrations. ANOVA and Dunnet's post hoc tests were used for the statistical analysis. All of these tests were performed at the 0.05 significance level. (3) Results: At all concentrations, the cell viability was statistically significantly lower (p ≤ 0.002) for all tested materials compared to Biodentine. ApaCal ART showed a high level of cytotoxicity at all concentrations (cell viability lower than 47.71%, p < 0.0001). The same result was found for TheraCal LC at concentrations of 100%, 50% and 25% and TheraCal PT at concentrations of 100% and 50%. TheraCal LC at a 10% concentration (cell viability 68.18%) and TheraCal PT at a 25% concentration (cell viability 60.63%) indicated potential cytotoxicity. TheraCal PT at a 10% concentration was not found to be cytotoxic (cell viability 79.18%, p = 0.095). (4) Conclusion: The resin-modified calcium silicate and calcium phosphate materials showed higher cytotoxic potential, so they should be used with caution when in direct contact with the dental pulp.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Triple negativní karcinomy prsu představují asi 15−20 % všech karcinomů prsu. Tento subtyp karcinomu prsu má nepříznivou prognózu s brzkým výskytem lokoregionálních recidiv a metastáz. Minimum studií se zabývá vlivem lokálního chirurgického výkonu na celkový výsledek léčby. U triple negativních karcinomů je však rozhodování obtížné a neexistuje žádný určitý molekulární subtyp nebo marker, který by rozhodování usnadnil. Cílem naší retrospektivní studie je provést rozbor výsledků chirurgického léčení triple negativních nádorů na EUC klinice ve Zlíně. Metody: V letech 2014 až 2016 bylo na chirurgickém oddělení EUC kliniky operováno pro karcinom prsu 440 žen včetně 29 pacientek s triple negativním karcinomem (TNBC). Jedenkrát se jednalo o oboustranný karcinom. Neoadjuvantní chemoterapie (NAC) byla indikována 6×. Do centra nádoru byl zaveden klip. Rozsah chirurgického výkonu odpovídal reziduálnímu tumoru. Biopsie sentinelové uzliny byla indikována u klinicky negativních uzlin, u pozitivních uzlin bylo postupováno v souladu studie Z0011. Po NAC byla provedena disekce axily. Na chirurgický výkon vždy navazovala systémová terapie a u prszáchovných výkonů vždy radioterapie. Výsledky: Do sestavy bylo zařazeno 29 žen, jedenkrát oboustranný karcinom, tzn. 30 TNBC karcinomů. Průměrný věk pacientek byl 57 roků s mediánem 55,5 roku. Průměrná doba sledování byla 62,9 měsíce s mediánem 69,9 měsíce. U šesti pacientek byla indikována NAC. 1× byla kompletní patologická odpověď. Po NAC byla pětkrát provedena mastektomie, z toho jedenkrát oboustranně a jedenkrát konzervativní výkon na prsu. Vždy byla provedena disekce axily. V souboru převažoval prszáchovný výkon a biopsie sentinelové uzliny (16×). Lokální recidivy se objevily 4×, 2× jako izolovaná lokální recidiva po ročním intervalu a 2× v rámci generalizace, vždy po mastektomii. Šest pacientek zemřelo na generalizaci onemocnění. Regionální recidivu jsme nezaznamenali. Závěr: Subtyp TNBC prsu je charakterizován horší prognózou a častější lokální recidivou. Naše studie potvrzuje, že výsledky prszáchovných výkonů mohou být srovnatelné s radikálními výkony, takže mastektomii je nutné indikovat uvážlivě.
Introduction: Triple negative breast carcinomas (TNBC) account for approximately 15−20% of all breast carcinomas. This subtype is characterised by an unfavourable prognosis with early locoregional recurrence a metastases. Only few studies have focused on the impact of local surgery on the overall therapeutic outcome. However, decisions are difficult to make in the case of TNBC, and no particular molecular subtype or marker exists that would make the decision-making process easier. The aim of our retrospective study was to analyse the TNBC surgical management outcomes at EUC Clinic in Zlin. Methods: 440 women with breast carcinoma were operated on at EUC Clinic from 2014 to 2016, including 29 patients with TNBC; bilateral carcinoma was present in one case. Neoadjuvant chemotherapy (NAC) was indicated in 6 cases. The tumour centre was marked with a clip. The extent of surgery depended on the residual size of the tumour. Sentinel lymph node biopsy was indicated in clinically negative lymph nodes; further management followed the Z0011 study if the biopsy was positive. Axillary lymph node dissection was performed after NAC. In all cases, surgery was followed by systemic chemotherapy, and by radiotherapy in the case of breast-conserving procedures. Results: The group included 29 women and one patient with bilateral carcinoma, i.e. 30 cases of TNBC. Mean age was 57 years and median age was 55.5 years. Mean follow-up was 62.9 months, with the median of 69.9 month. NAC was indicated in 6 patients; complete pathological response was achieved in one case. NAC was followed by mastectomy in 5 cases including a bilateral procedure in one case, and by breast-conserving surgery in one case. Axillary dissection was performed in all cases. Breast-conserving surgery and sentinel node biopsy predominated in the group (16 cases). Local recurrence was observed in 4 cases, 2 times as an isolated local recurrence after one year and 2 times as part of generalization, always after mastectomy. Six patients died of generalized disease. No regional recurrence was observed. Conclusion: TNBC is characterised by a worse prognosis and a higher rate of local recurrence. As confirmed by our study, the results of breast-conserving surgery can be comparable to those of radical procedures, and thus radical surgery should be indicated prudently.
Úvod a cíl: Erozivně-abrazivní defekty tvrdých zubních tkání jsou vedle zubního kazu jednou z nejrozšířenějších patologií zubů. Dentální výplňové materiály určené k opravě těchto defektů musí být schopny odolat vlivům opotřebení – tedy erozi a abrazi – srovnatelně nebo lépe než sklovina, kterou nahrazují. Studie je zaměřena na zjištění povrchových změn výplňových materiálů různých kategorií po vystavení kyselému pH. Cílem je ověřit, že výplňové materiály odolají kyselinám lépe než zubní sklovina. Metodika: Vzorky byly ponořeny do Coca-Coly (pH 2,4) na pět minut a pro názornost erozivního procesu také po dobu 14 dnů. Při zkoumání vzorků byla použita obrazová analýza pomocí konfokálního laserového skenovacího mikroskopu. Byly také vyhodnoceny změny v tvrdosti povrchu pomocí nanoindentace a výsledky byly porovnány se sklovinou. Výsledky: Výplňové materiály, na rozdíl od skloviny, odolaly krátkodobé expozici bez signifikantních změn tvrdosti i vzhledu. Byly však pozorovány mikroskopické i makroskopické změny při expozici dlouhodobé. Tyto změny byly nejvíce patrné u skupiny skloionomerních výplňových materiálů. Závěr: Pozorování jasně prokázalo výrazně vyšší odolnost výplňových materiálů vůči kyselému prostředí, než jakou vykazuje sklovina.
Introduction, aim: Erosive-abrasive defects of hard dental tissues are, in addition to tooth decay, one of the most common dental pathologies. Dental filling materials designed to repair these defects must be able to withstand the effects of wear – that is, erosion and abrasion – comparable or better than the enamel they replace. The study is focused on determining the surface changes of filling materials of various categories after exposure to acidic pH. The aim is to verify that the filling materials resist acids better than tooth enamel. Methods: The immersion of the samples took place in Coca-Cola (pH 2.4) for 5 minutes and for the sake of the erosive process also for 14 days. Image analysis using a confocal laser scanning microscope was used to examine the samples. Changes in surface hardness were also evaluated by nanoindentation and compared with enamel. Results: The tested filling materials, contrary to the enamel, withstood short-term exposure without significant changes in hardness and appearance. However, micro and macroscopic changes were observed during long-term exposure. These changes were most evident in the group of glass ionomer filling materials. Conclusion: The observations clearly showed a significantly higher resistance of the filling materials to the acidic environment than that of the enamel.
- Klíčová slova
- optická analýza,
- MeSH
- eroze zubů MeSH
- lidé MeSH
- nápoje MeSH
- opotřebení zubů MeSH
- testování materiálů * MeSH
- zubní materiály * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
(1) Background: Microorganisms originating from the microflora of the oral cavity are the main cause of the inflammatory diseases of the dental pulp and periapical periodontium, as well as the failure of endodontic treatment. The subsequent root canal treatment is not able to remove all the pathogens, and a small number of viable bacteria remain in the dentine tubules, which must be sealed by endodontic sealers. These sealers should have at least a bacteriostatic effect to prevent the remaining bacteria from reproducing. The aim of this study is to compare the short-term antibacterial activity of three endodontic sealers based on poly-epoxy resin, zinc oxide-eugenol and calcium silicate with a calcium hydroxide-based sealer. Calcium hydroxide is used as temporary intracanal medicament and, thus, should show significant antibacterial activity. (2) Methods: A total of 25 bovine dentine samples infected with Enterococcus faecalis were used in this study. After the sealer placement and a 24 h incubation period, the root canal walls were scraped, and the suspension of dentine fillings was used for a semi-quantitative evaluation of microbial growth. (3) Results: The poly-epoxide resin-based sealer ADSealTM showed significant antibacterial properties. (4) Conclusions: The highest antibacterial activity was shown in poly-epoxide resin-based sealer group, followed by the zinc oxide-eugenol-based sealer and calcium silicate-based sealer.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
(1) Background: The root canal system has complex anatomical and histological features that make it impossible to completely remove all bacteria by mechanical means only; they must be supplemented with disinfectant irrigation. Current disinfectants are unable to eliminate certain microorganisms that persist in the root canal, resulting in treatment failure. At the Institute of Organic Chemistry and Biochemistry, Prague, novel substances with the bactericidal effect, termed lipophosphonoxins (LPPOs), have been discovered. The aim of this pilot study was to investigate the ex vivo effects of second- and third-generation LPPOs on Enterococcus faecalis and compare them with 5% sodium hypochlorite (NaOCl), 0.12% chlorhexidine digluconate, and 17% ethylenediaminetetraacetic acid (EDTA). (2) Methods: The root canal's dentin was used as a carrier for biofilm formation in the extracted human mature mandibular premolars. The samples were filled with cultivation broth and 0.25% glucose with tested solutions. In control samples, only fresh cultivation broth (negative control) and cultivation broth with bacterial suspension (growth control) were used. Each sample was inoculated with E. faecalis CCM4224 except for the negative control, and cultivation was performed. To determine the number of planktonic cells, the sample content was inoculated on blood agar. To evaluate biofilm formation inhibition, samples were placed in tubes with BHI. (3) Results: LPPOs exhibited a reduction in biofilm growth and bacteria comparable to NaOCl, and they were superior to other tested disinfectants. (4) Conclusions: The study results suggest the effect of lipophosphonoxins on E. faecalis CCM 4224 reduces planktonic bacterial cells and inhibits formation of biofilm in root canal samples.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Duktální karcinom prsu in situ (DCIS) je velmi heterogenní onemocnění. Od zavedení screeningového programu se incidence DCIS celosvětově zvyšuje. Narůstá jeho význam a objevují se nové otázky ve spojení s léčbou. Metody: V retrospektivní studii jsme sledovali výskyt DCIS v souboru pacientů operovaných na chirurgickém oddělení EUC Kliniky Zlín v letech 2017 až 2019. Sledovali jsme rozsah výkonů na prsu a v axile včetně následné adjuvantní terapie. Výsledky: V uvedeném období bylo operováno pro karcinom prsu 616 pacientů včetně 44 (7,1 %) s DCIS. Bylo provedeno 35 (80 %) prs záchovných výkonů a z toho 21 (47 %) bez výkonu v axile. Mastektomie jako primární výkon byla indikována 9×, prostá mastektomie s cílem zajistit volné okraje následovala 2×. Všechny vyšetřené sentinelové uzliny byly negativní. Závěr: Výsledky potvrzují, že chirurgická terapie odpovídá současným doporučením, stejně jako radioterapie a hormonální terapie. Podíl biopsií sentinelové uzliny (SLN) je ale významně vyšší, a proto se v naší budoucí práci zaměříme na tuto oblast chirurgické péče.
Introduction: Ductal carcinoma in situ (DCIS) is a very heterogenous disease. The incidence of DCIS has been increasing with the adoption of mammography screening. This opened new questions concerning surgical and adjuvant therapy. Methods: We retrospectively observed the incidence of DCIS amongst the patients that underwent surgical resection in EUC clinic Zlín between 2017 and 2019. We also assessed the extent of breast surgery including interventions in axilla and the adjuvant therapy. Results: There were 616 breast cancer patients, of whom 44 (7.1%) were diagnosed with DCIS. Breast-conserving surgery was performed in 35 (80%) patients. Lumpectomy alone was performed in 21 (47%) patients. Mastectomy was indicated primarily in 9 cases with additional two mastectomies performed to achieve clear margins. All sentinel nodes were negative. Conclusion: Results confirmed, that the surgical therapy as well as radiotherapy and hormonal treatment are performed according to guidelines at our department. Proportion of sentinel node biopsy is remarkably higher, therefore an improvement in this area is our next goal.
Karcinom prsu u mužů je řídké onemocnění a reprezentuje pouze 1 % všech karcinomů prsu. Histologicky dominuje invazivní duktální karcinom s 10% podílem karcinomu in situ. Další histologické typy jsou výjimečné. Na rozdíl od žen, u kterých molekulární subtypy vykazují značnou diverzitu, u mužů významně převažují typy citlivé na hormonální receptory. V chirurgické terapii dominuje mastektomie s biopsií sentinelové uzliny nebo disekcí axily. Adjuvantní radioterapie vždy navazuje na prs záchovný výkon a po mastektomii je indikována dle rozsahu onemocnění. V adjuvantní systémové terapii převažuje hormonální terapie s dominancí Tamoxifenu. Mužský karcinom má množství společných vlastností s ženským karcinomem, proto léčba vychází ze zkušeností s léčením ženského karcinomu. Nové poznatky o mužském karcinomu potvrdily i odlišné vlastnosti, a tak vzniká naléhavá potřeba nových studií, které jsou zaměřeny pouze na karcinom u mužů.
Male breast cancer is rare disease and it represents 1 % breast cancer. Invasive ductal cancer dominates in histology with 10 % portion in situ carcinoma. Other histology types are extraordinary. Female breast carcinoma has different diversion in molecular subtype than male carcinoma, which is predominant hormonal sensitive. Mastectomy is procedure of choice with sentinel node biopsy or axillary dissection in surgery. Radiotherapy is used after breast conservative procedure. Indication after mastectomy depends on stage of the carcinoma. Hormonal therapy is mainly applied in adjuvant therapy and mostly with Tamoxifen. Male carcinoma is very similar with female carcinoma but is not identical. Medical care come out from experience with treatment female carcinoma. Contemporary knowledge about male carcinoma needs new trials oriented on male carcinoma.
- MeSH
- adjuvantní radioterapie MeSH
- axila chirurgie MeSH
- biopsie sentinelové lymfatické uzliny MeSH
- disekce MeSH
- fulvestrant terapeutické užití MeSH
- genomické zobrazování MeSH
- inhibitory aromatasy terapeutické užití MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- mastektomie MeSH
- nádory prsu u mužů * chirurgie diagnostické zobrazování epidemiologie farmakoterapie klasifikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tamoxifen škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- vzácné nemoci chirurgie diagnostické zobrazování epidemiologie farmakoterapie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Kofferdam je při práci zubního lékaře pomocníkem, kterého v dnešním moderním zubním lékařství nelze opomenout. Slouží k zajištění absolutně suchého operačního pole, úplné izolaci ošetřované oblasti od ostatních částí ústní dutiny a také od vlhkého vzduchu vydechovaného pacientem. Užití kofferdamu představuje v každodenní praxi zubního lékaře podmínku nutnou ke správně provedené práci zejména v oblasti estetiky a ochrany pacienta při záchovných a protetických ošetřeních. Cíle: Cílem naší studie bylo prostřednictvím originálních anonymních dotazníků zjistit názor pacientů na ošetření za použití kofferdamu a také četnost používání kofferdamu v běžné praxi mezi vybranými zubními lékaři. Metodika: Pro účely studie byly vytvořeny dva typy originálních dotazníků (pro pacienty a pro lékaře). Celkem bylo distribuováno 77 dotazníků pro pacienty. Dotazník pro zubní lékaře byl vypracován v tištěné a online formě. Tištěná podoba dotazníku byla určena pro lékaře konzervačního a protetického oddělení Kliniky zubního lékařství (KZL) LF UP a FN v Olomouci (celkem 16), kteří denně provádějí ošetření vyžadující použití kofferdamu. Online forma dotazníků byla prostřednictvím e-mailu s odkazem na dotazník distribuována mladším zubním lékařům z privátních ordinací v Olomouckém kraji. Celkem byl online dotazník rozeslán 113 zubním lékařům. Po obdržení vyplněných dotazníků od pacientů a zubních lékařů bylo provedeno vyhodnocení, statistické zpracování a porovnání výsledků šetření za použití metod popisné statistiky, χ2 testu a Mannova-Whitneyho U-testu na hladině významnosti p = 0,05. Výsledky: Návratnost dotazníků pacientů činila 70,1 %. Většina pacientů udávala ošetření s kofferdamem jako příjemnější (72,2 %; χ2 test, p = 0,003) a profesionálnější (92,6 %) (χ2 test, p < 0,00001). Návratnost dotazníků od lékařů KZL činila 100 %, od privátních lékařů 56 %. Celkový počet lékařů souboru byl 79. Většina dotázaných zubních lékařů (84,8 %) ve své denní praxi používala kofferdam, přičemž délka klinické praxe ani pohlaví neměly statisticky významný vliv na postoj k použití kofferdamu. Mezi použitím kofferdamu lékaři KZL a privátními lékaři nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,737). Závěr: Z dotazníkového šetření vyplynuly dva hlavní závěry: Postoj dotázaných pacientů k používání kofferdamu zubním lékařem je pozitivní, většina z nich shledává tento typ ošetření příjemnějším a profesionálnějším. Zubní lékaři mladší věkové kategorie používají kofferdam ve své běžné praxi. Pohlaví lékařů, délka klinické praxe ani typ praxe (privátní ordinace, výukové pracoviště) nemá statisticky signifikantní vliv na frekvenci provedených ošetření s kofferdamem.
Introduction: Rubber dam is an indispensable tool for dentists. It serves to provide an absolute moisture control in the oral cavity, ensures complete isolation of the treated area from other parts of the oral cavity as well as from exhaled humid air. The use of rubber dam in modern dentistry is a prerequisite for a well-done procedures mainly in the field of aesthetics and patient protection during restorative and prosthetic treatment. Objectives: The aim of the study was to find out, through original anonymous questionnaires, the opinion of patients and selected group of dentists on a treatment using rubber dam. Methodology: Two types of original questionnaires (for patients and dentists) were created. In total, 77 questionnaires were distributed to patients. The questionnaires for dentists were prepared in a printed and online version. The printed form of the questionnaire was distributed to the dentists of the Department of Operative Dentistry and Endodontics as well as the Prosthetic Department of the Institute of Dentistry and Oral Sciences of the Faculty of Medicine and Dentistry of the Palacký University in Olomouc (totally 16), who daily perform treatment requiring rubber dam use. The online questionnaire was distributed via e-mail with a link to younger dentists from private dental offices in Olomouc Region. An online questionnaire was distributed to 113 dentists. After receiving of the completed questionnaires from patients and dentists, the evaluation, statistical processing and comparison of the survey results were performed (methods of descriptive statistics, χ2 test, Mann-Whitney U-test, p = 0.05). Results: The return of patients questionnaires was 70.1%. Most of patients reported that treatment using rubber dam was more comfortable (72,2 %; χ2 test, p = 0,003) and professional (92,6 %) (χ2 test, p < 0.00001). The return rate of questionnaires from the dentists of the Institute of Dentistry and Oral Sciences was 100% and 56% from the private dentists. The total number of dentists in the group was 79. Most of the dentists (84.8%) in their daily practice use rubber dam. The length of clinical practice and gender did not have a statistically significant effect on the attitude to the use of rubber dam. There was no statistically significant difference between the use of rubber dam by dentists from the Institute of Dentistry and Oral Sciences and the private dentists (p = 0.737). Conclusions: The results of the study showed a positive attitude of the patients to the treatment using rubber dam, most of them considered this type of treatment as more pleasant and professional. Dentists of younger age group use rubber dam in their regular practice. The gender of dentists, the length of clinical practice and the type of practice (private practice, university clinic) have no statistically significant effect on the frequency of the treatment with rubber dam.
- Klíčová slova
- suché pracovní pole,
- MeSH
- gumové blány * MeSH
- lidé MeSH
- pacienti MeSH
- postoj zdravotnického personálu MeSH
- postoj * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- stomatologická péče * metody MeSH
- zubní lékaři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
INTRODUCTION: Few patients with type 2 diabetes mellitus (T2DM) achieve recommended glycemic control targets in the Czech Republic. Novel therapies, such as fixed-ratio combinations of basal insulin plus glucagon-like peptide-1 receptor agonists, may contribute to better glycemic control. In the analysis presented here, the present analysis assessed the long-term cost-effectiveness of two fixed-ratio combinations, IDegLira (insulin degludec/liraglutide) and iGlarLixi (insulin glargine/lixisenatide), for the treatment of patients with T2DM inadequately controlled with basal insulin from a healthcare payer perspective in the Czech Republic. METHODS: A cost-effectiveness analysis was performed over patient lifetimes using the IQVIA CORE Diabetes Model. Treatment effects were obtained from an indirect treatment comparison as no head-to-head data for IDegLira versus iGlarLixi are currently available. IDegLira was compared with two iGlarLixi pens (100 U/mL insulin glargine + 33 μg/mL and 50 μg/mL of lixisenatide, respectively). Direct medical costs associated with pharmaceutical interventions, screening and diabetes-related complications were captured. Deterministic and probabilistic sensitivity analyses were performed. RESULTS: IDegLira was associated with gains in life expectancy of 0.11 years and in quality-adjusted life expectancy of 0.14 quality-adjusted life-years (QALYs) versus iGlarLixi, due to a lower cumulative incidence and delayed onset of diabetes-related complications. IDegLira was also associated with higher projected costs due to higher acquisition costs; however, these were partially offset by cost savings from avoided complications. IDegLira was associated with incremental cost-effectiveness ratios of Czech Koruna (CZK) 695,998 and CZK 348,323 per QALY gained versus iGlarLixi pens containing 33 and 50 μg/mL of lixisenatide, respectively. These ratios were below the commonly used willingness-to-pay threshold of CZK 1,200,000 per QALY gained. CONCLUSION: The present analysis indicated that IDegLira was associated with clinical benefits relative to iGlarLixi over patient lifetimes and was likely to be cost-effective in the treatment of patients with T2DM uncontrolled on basal insulin in the Czech Republic. FUNDING: Novo Nordisk. Plain language summary is available for this article.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
