"NS9683"
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
Přeruš. str. : il., tab. ; 30 cm
Reakce štěpu proti hostiteli (GvHD) je závažnou komplikací po alogenní transplantaci krvetvorných buněk. V současné klinické praxi je GvHD diagnostikována pouze na základě klinického obrazu, resp. histologického a biochemického vyšetření, v mnoha případech až v době, kdy je GvHD v pokročilém stádiu a její zvládnutí je komplikované či nemožné. Cílem tohoto projektu je charakterizovat změny genomu a proteomu související s GvHD pomocí nejnovějších genomických (cDNA čipy) a proteomických (hmotnostní spektrometrie, proteinové čipy) technik. Tyto poznatky by měly umožnit navržení nových diagnostických, prognostických a léčebných postupů.; Graft-versus-host disease (GvHD) contributes significantly to morbidity and mortality after allogeneic hematopoetic stem cell transplantation. Diagnosis is currently based on clinical features and tissue biopsies. GvHD is generally diagnosed at advancedstages and management of GvHD is then labour-intensive or impossible. Aim of this project is to characterize the genome and proteome alterations linked with GvHD using current diagnostic, prognostic and treatment procedures.
- MeSH
- chromatografie kapalinová MeSH
- homologní transplantace MeSH
- nemoc štěpu proti hostiteli MeSH
- proteom analýza MeSH
- proteomika MeSH
- sekvenční analýza hybridizací s uspořádaným souborem oligonukleotidů MeSH
- stanovení celkové genové exprese MeSH
- tandemová hmotnostní spektrometrie MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
- Konspekt
- Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
- NLK Obory
- onkologie
- hematologie a transfuzní lékařství
- biologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Acute graft-versus-host disease (aGVHD) is the main complication of allogeneic hematopoietic stem cell transplantation (HCT), resulting in considerable morbidity and mortality. Currently, the diagnosis of aGVHD is largely made based on clinical parameters and invasive biopsies. For the past 20 years, researchers have been trying to find reliable biomarkers to enable early and accurate diagnosis of aGVHD. Although a number of potential aGVHD biomarkers have been published, as yet, no validated diagnostic test is available. Proteomics encompasses a broad range of rapidly developing technologies, which have shown tremendous promise for early detection of aGVHD. In this article, we review the current state of aGVHD biomarker discovery, provide a summary of the key proteins of interest and the most common analytical procedures for the clinic, as well as outlining the significant challenges faced in their use.
Acute graft-vs-host disease (aGVHD) is a frequent, life-threatening complication after allogeneic hematopoietic stem cell transplantation (allo-HSCT). Despite that, there are no reliable molecular markers reflecting the onset or clinical course of aGVHD. We performed a pilot study on gene expression profiling in peripheral blood mononuclear cells taken from 15 patients with hematological malignancies who underwent allo-HSCT and developed aGVHD. Based on survival rates after aGVHD, patients were divided into two groups-favorable (all patients alive; median follow-up 40 months) vs unfavorable group (all patients died; median survival 2 months). Two-hundred and eighty genes differentially expressed between these two groups were identified; among them, genes responsible for cytokine signaling, inflammatory response, and regulation of cell cycle were over-represented; interleukin-8, G0S2, ANXA3, and NR4A2 were upregulated in the unfavorable group, CDKN1C was downregulated in the same group. Interestingly, the same genes were also described as overexpressed in connection with autoimmune diseases. This indicates an involvement of similar immune regulatory pathways also in aGVHD. Our data support use of gene expression profiling at aGVHD onset for a prediction of its outcomes.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- nemoc štěpu proti hostiteli genetika MeSH
- předškolní dítě MeSH
- stanovení celkové genové exprese MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Multiple myeloma (MM) is an incurable plasma cell (PC) malignancy characterized by the accumulation of monoclonal PCs in the bone marrow. For deeper understanding of the molecular mechanisms involved in the development of this disease, the influence of microenvironment, or the prediction of response of tumor PCs to anti-MM treatment, it is possible to use modern technologies for genomic and proteomic analyses. Due to progress in instrumentation, one of the main tools of proteomic analysis is mass spectrometry in combination with chosen separation techniques. This review will provide a short survey of the most commonly used proteomic techniques and show examples of their applications in MM proteome studies.
V současné době jsou jako přípravné režimy před alogenní transplantací krvetvorných buněk (SCT) často používány režimy s redukovanou intenzitou (RIC). Cílem naší práce bylo vyhodnotit efektivitu, toxicitu a dlouhodobé výsledky RIC režimu ve složení fludarabin (6 x 30 mg/m2), busulfan (2 x 4 mg/kg) a antithymocytární globulin (ATG Fresenius, 4 x 10 mg/kg) ve skupině 71 pacientů s různými hematologickými malignitami transplantovaných v období 1998-2008, 65 nemocných mělo příbuzného dárce, 6 nepříbuzného dárce, medián sledování od provedení SCT byl 55 měsíců. Medián věku byl 50 let. Celková léčebná odpověď byla 87 %; 83 % pacientů dosáhlo kompletní a 4 % parciální léčebné odpovědi po alogenní transplantaci. Incidence akutní a chronické reakce štěpu proti hostiteli (GVHD) byla 35 % a 52 %. Kumulativní incidence mortality z jiné příčiny než relaps nemoci v 1 roce a ve 4 letech od transplantace byla 8 % a 14 %. Přežití bez relapsu onemocnění (EFS) ve 2 a 4 letech od SCT bylo 49 % a 40 %, celkové přežití (OS) ve 2 a 4 letech od SCT bylo 73 % a 63 %. Pohlaví, věk v době transplantace, typ dárce, stav onemocnění v době transplantace, předchozí autologní transplantace a dosažení kompletního chimérismu do dne +100 neměly statisticky významný vliv na EFS a OS. V multivariantní analýze, nepřítomnost chronické GVHD (p = 0,029, HR: 2,5), jiná diagnóza než CML (p = 0,018, HR: 4,6) a dávka CD34+ < 5x106/kg (p = 0,010, HR: 2,8) byly statisticky významné faktory pro kratší OS. Režim s redukovanou intenzitou Flu-Bu-ATG lze hodnotit jako efektivní režim dosahující vysoké léčebné odpovědi s akceptovatelnou toxicitou.
Reduced-intensity conditioning (RIC) is being widely used for allogeneic stem cell transplantation (SCT). Here we present our long-term experience with RIC regimen consisting of fludarabine (6x30 mg/m2), busulfan (2x4 mg/kg) and antithymocyte globulin (ATG Fresenius, 4x10 mg/kg) (Flu-Bu-ATG) at cohort of 71 patients (pts) with various hematological malignancies, 65 pts had unrelated donor, 6 related donor. Patients were transplanted in period 1998-2008, aim of our work was to evaluate effectivity and toxicity of RIC Flu-Bu-ATG. Median age was 50 years. Overall response rate was 87%; 83% of pts achieved complete and 4% partial response. The incidence of acute and chronic GVHD was 35% and 52%. The cumulative incidence of non-relapse mortality after 1 year and 4 years were 8% and 14%, respectively. With median follow-up of 55.0 months after SCT, 2- and 4-year event-free survival (EFS) was 49.0% and 40.3%, overall survival (OS) was 73.2% and 62.6%. Gender, age at SCT, type of donor, disease status at SCT, previous autologous transplantation, achievement of complete chimerism to day +100 did not significantly influence EFS and OS. On multivariate analysis, no presence of chronic GVHD (p = 0.029, HR:2.5), other diagnosis than CML (p = 0.018, HR:4.6) and dose of CD34+ cells lower than 5x106/kg (p = 0.010, HR:2.8) are statistically significant for shorter OS. In conclusion, the Flu-Bu-ATG protocol can be considered as a RIC regimen combining effective disease control and acceptable toxicity profil.
- MeSH
- antilymfocytární sérum terapeutické užití MeSH
- busulfan terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- homologní transplantace metody trendy MeSH
- krevní a lymfatické nemoci klasifikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nádory terapie MeSH
- příprava pacienta k transplantaci metody trendy MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Výrazný rozvoj analytické instrumentace a metodických přístupů během posledních dvou desetiletí významně rozšířil možnosti studia proteinů v živých systémech. Analýza tzv. proteomu poskytuje neustále se prohlubující náhled do biologických procesů na úrovni kvalitativních a kvantitativních změn proteinového složení v souvislosti s fyziologickými a patologickými stavy organizmu, čímž nabízí možnost jejich lepšího pochopení a stává se přínosem pro vývoj a validaci diagnostických a terapeutických přístupů. Proto se na studium lidského proteomu v současné době soustřeďuje i pozornost odborné veřejnosti v oblasti onkologie. V tomto článku jsou vysvětleny principy nejvyužívanějších proteomických metod (gelová elektroforéza, kapalinová chromatografie, hmotnostně spektrometrická analýza, čipové technologie) a uvedeny příklady jejich využití v oblasti onkologických, resp. hematoonkologických onemocnění.
The rapid development of analytical instrumentation and methodical approaches in the course of the last two decades has significantly extended the possibilities of studying proteins in living systems. Proteomic analysis provides ever deeper insights into the molecular nature of biological processes in terms of qualitative and quantitative changes in protein composition in connection with the physiological and pathological states of the organism. Thus, proteomic analysis contributes to a better understanding of these processes and becomes a tool for the development and validation of diagnostic and therapeutic approaches. Thanks to recent achievements, the attention of cancer specialists is more and more focused on human proteome research. In this brief review we explain the principles of widely used proteomic techniques (gel electrophoresis, liquid chromatography, mass spectrometry analysis, protein array technologies) and show examples of their application in oncology, namely hematooncological diseases.
