INTRODUCTION: A growing body of research is examining how healthcare systems are responding to the increasing numbers of migrants and the resulting superdiversity of patients. The aim of this article is to identify and explain communication barriers in the provision of healthcare to Ukrainian war refugees in the Czech Republic from the perspectives of healthcare professionals and intercultural mediators. METHODS: The exploratory case study is based on a qualitative analysis of semi-structured interviews with frontline health professionals: 20 with doctors and 10 with nurses. The second source of data is two focus groups aimed at capturing communication problems from the perspective of intercultural mediators who accompany refugees to health facilities. The interview transcripts and FGs were analysed using six-stage thematic coding. RESULTS: The survey identified five main themes related to barriers to communication: (1) language barriers and interpreting, (2) cultural barriers, (3) differing expectations of health and the healthcare systems in the Czech Republic and Ukraine, (4) prejudices and negative attitudes and unethical behaviour towards refugees and migrants and (5) lack of awareness of patient rights. CONCLUSIONS: The arrival of large numbers of migrants has highlighted deficiencies in the system that may affect other vulnerable groups and the general population. These include the lack of general communication skills and legal awareness among many health professionals, which are barriers to the development of patient-centred care. The involvement of intercultural mediators fundamentally improves communication between health professionals and (not only) migrant patients. Nevertheless, it is necessary to legally anchor and define the position of intercultural mediators within the healthcare system. PATIENT OR PUBLIC CONTRIBUTION: Collaboration with intercultural mediators who interpreted the extensive experiences of Ukrainian refugee patients and also have personal experience as migrant or migrant-origin patients contributed to shaping research questions, facilitating study participation and enriching evidence interpretation. Researchers with multicultural backgrounds and experience with working with people from refugee backgrounds were involved in the study design and analysis.

• MeSH
• dospělí MeSH
• komunikace MeSH
• komunikační bariéry * MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• uprchlíci * psychologie   MeSH
• zdravotnický personál psychologie   MeSH
• zjišťování skupinových postojů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Ukrajina MeSH

• MeSH
• komunikace MeSH
• kulturní různorodost MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH

• MeSH
• komunikace MeSH
• kultura MeSH
• lingvistika MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Cílem studie bylo pohledem lékařů identifikovat a vysvětlit bariéry v komunikaci mezi českými lékaři a uprchlíky z Ukrajiny při poskytování zdravotní péče. Studie reaguje na příchod velkého množství nucených migrantů z Ukrajiny v roce 2022 a nároky, které jejich pobyt klade na český zdravotnický systém, a to zejména v oblasti komunikace lékaře s pacientem-migrantem. Práce je motivována zahraničními poznatky, kdy nedorozumění a nekvalitní komunikace může vést k nižší spokojenosti a adherenci pacientů, a v důsledku toho i k horším výsledkům zdravotní péče. Kvalitativní výzkum byl realizován 16 hloubkovými polostrukturovanými rozhovory s lékaři prvního kontaktu poskytujícími zdravotní péči ukrajinským uprchlíkům. Informanti byli vybíráni metodou záměrného výběru s cílem získat co nejpestřejší vzorek. Výsledná data byla analyzována s využitím tematického kódování. Z výsledků vyplynuly čtyři hlavní oblasti interkulturních bariér mezi lékaři a pacienty-ukrajinskými uprchlíky: (1) jazyk, (2) odlišnosti zdravotnických systémů Česka a Ukrajiny, (3) odlišný přístup ke zdraví a nemoci a (4) předsudky. Největším zdrojem neporozumění byla odlišnost českého a ukrajinského zdravotnického systému, ze které vyplývají odlišné role a postavení lékařů a pacientů ve zdravotnických systémech. Závěry výzkumu ukazují, že v poskytování zdravotní péče ukrajinským uprchlíkům hrají významnou roli interkulturní bariéry, které ale lze za využití vhodných nástrojů překlenout. Současná geopolitická situace v Evropě a narůstající diverzita ve společnosti vede k potřebě osvojovat si interkulturní kompetence v rámci pregraduálního a celoživotního vzdělávání lékařů. Stejně tak je třeba přijímat opatření, která podporují kulturně kompetentní zdravotní péči.

The aim of the study was to identify and explore barriers to communication between refugees from Ukraine and physicians providing health care, the perspective of physicians was embraced. The focus of the work reflects on the arrival of many forced migrants from Ukraine in 2022. Further, it focuses on the pressure that the presence of migrants’ places on the Czech healthcare system, especially in doctor-migrant patient communication. The objectives of this study are also motivated by existing international evidence that misunderstandings and poor-quality communication can lead to lower patient satisfaction and adherence, and consequently poorer healthcare outcomes. The research was carried out in the form of qualitative research, 16 in-depth semi-structured interviews were conducted with physicians providing health care to Ukrainian refugees. Informants were selected using a purposive sampling method to obtain as diverse a sample as possible. The resulting data were analysed by applying thematic coding. The results showed that four main areas of intercultural barriers play a key role in the relationship between physicians and Ukrainian patients. These are: (1) language, (2) differences in healthcare systems, (3) different attitudes towards health and illness and (4) prejudice. The major source of misunderstanding was the difference between the Czech and Ukrainian healthcare systems, which leads to a different position of the patient in the healthcare system. The conclusions prove that intercultural barriers play a significant role in the provision of health care to Ukrainian refugees but can be addressed to a large extent. The current situation in Czechia and the increasing diversity in society call for the need to acquire intercultural competencies in undergraduate and continuing medical education. Similarly, the adoption of measures that promote culturally competent health care is needed.

• MeSH
• komunikační bariéry MeSH
• kulturní různorodost MeSH
• lidé MeSH
• ozbrojené konflikty MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• uprchlíci * MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Ukrajina MeSH

• Konspekt
• Společenské vědy
• NLK Obory
• sociologie

• MeSH
• automatizace kancelářských prací MeSH
• komunikace MeSH
• obchod MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• management, organizace a řízení zdravotnictví

Příspěvek zdůrazňuje souvislost globalizace světa a potažmo ošetřovatelství (migrace pacientů i zdravotnických pracovníků) a nutnost akceptace této skutečnosti v ošetřovatelském vzdělávání i klinické praxi. Akcentována je potřeba účelné spolupráce s jedinci různé kultury a etnika. Hlavním nástrojem interkulturně kompetentního zdravotníka se stává účelná komunikace, založená na poznání individuálních potřeb pacienta odlišné kultury a jejich uspokojení, nicméně s důrazem na individualitu jedince a ne skupinovou příslušnost. Prezentován je základní model a předpoklady pro podporu sociokulturní kompetence. Základním zmiňovaným kritériem je vytváření kulturně bezpečného prostředí pro sestry i pacienty v podmínkách českého ošetřovatelského systému, který je stále ještě poměrně hodně etnocentrický.

This paper highlights the globalisation of world and the internationalisation of nursing (patient and health care givers migration) which has to lead to being embedded into nursing curricula and also clinical practice. Accentuated is the need for effective and practical cooperation with individuals of different cultures and ethnicity. The main tool for interculturally competent health care professional becomes effective communication, based on knowledge of the individual patient‘s needs according to the different cultures and their satisfaction, but with an emphasis on the individuality of the patients and no the group affiliation. Presented is basic model and assumptions for the socio-cultural competence. The basic mentioned criterion is creating a culturally safe environment for nurses and patients in the conditions of the Czech nursing system which is still quite a lot ethnocentric.

• MeSH
• internacionalita MeSH
• klinické kompetence MeSH
• komunikace MeSH
• kultura MeSH
• kulturně kompetentní péče * MeSH
• kulturní kompetence MeSH
• kulturní různorodost MeSH
• lidé MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• role ošetřovatelky MeSH
• sociální změna MeSH
• transkulturní ošetřovatelství * MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Interkulturní pracovníci (též interkulturní mediátoři, komunitní tlumočníci) hrají klíčovou roli v překonávání jazykových a kulturních bariér mezi migranty a zdravotnickými systémy hostitelských zemí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě mezinárodní praxe důrazně doporučuje integraci interkulturních mediátorů do systémů zdravotní péče v celém evropském regionu pro zajištění rovnosti, kvality a udržitelnosti zdravotního systému v mezikulturním a multikulturním prostředí. Tento článek analyzuje vznik a postavení profese interkulturní pracovník a jeho role v procesu poskytování různých druhů zdravotní péče uprchlíkům a migrantům v Česku, se zaměřením na právní, sociální a zdravotnické aspekty. Dále popisuje klíčové výzvy integrace interkulturní práce do existujícího zdravotního a sociálního systému a navrhuje praktická doporučení pro zlepšení spolupráce zdravotnických institucí s těmito klíčovými aktéry.

Intercultural workers (also intercultural mediators, community interpreters) play a key role in overcoming language and cultural barriers between migrants and the healthcare systems of host countries. Based on international practice, the World Health Organization (WHO) strongly recommends the integration of intercultural mediators into healthcare systems throughout the European region to ensure equity, quality and sustainability of the healthcare system in an intercultural and multicultural environment. This article analyzes the emergence and status of the intercultural worker profession and its role in the process of providing various types of healthcare to refugees and migrants in the Czech Republic, focusing on legal, social and health aspects. It also describes the key challenges of integrating intercultural work into the existing healthcare and social system and suggests practical recommendations for improving cooperation between healthcare institutions and these key actors.

• Klíčová slova
• interkulturní pracovník,
• MeSH
• komunikační bariéry MeSH
• kulturní kompetence MeSH
• lidé MeSH
• osoby s přechodným pobytem a migranti * MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

U neslyšících lidí neexistuje optimální jedna metoda nebo způsob komunikace se slyšícími, ale máme k dispozici široké spektrum komunikačních prostředků či možností k překonání dorozumívacích bariér. Komunikace neslyšících probíhá na dvou úrovních – intrakulturní (dorozumívání neslyšících mezi sebou často znakovým jazykem) a interkulturní (dorozumívání neslyšících se slyšícími). Možností jsou způsoby orální komunikace, simultánní, totální, bilingvální komunikace a jiné. Nedoslýchavý pacient je indikován k používání sluchadla nebo kochleárního implantátu dle místa vady sluchu. Druhů sluchadel je mnoho, základní typy jsou závěsná, kapesní, nitroušní, brýlová. Ne vždy má jedinec ale sluchadlo u sebe a následně je potřeba komunikaci velmi přizpůsobit jeho možnostem.

There is not just one, single, optimal way or kind of communication for communication with deaf people but there is a broad spectrum of means or options that can be used to overcome communication barriers. The communication with deaf people runs at 2 levels – there is an intracultural level (when two or more deaf people are communicating with each other e.g. via sign language) and intercultural level (a communication between hearing and deaf people). The overall spectrum of means include oral communication, simultaneous communication, total communication, bilingual communication and others. A hard of hearing patient is typically recommended to use a hearing aid or cochlea implant based on the hearing defect’s location. There are many types of hearing aids, the most common types include hanging, pocket, intra-aural or spectacle hearing aids. Not always the patients have hearing aids with them, if so the communication has to be adjusted to actual possibilities.

• MeSH
• komunikace * MeSH
• lidé MeSH
• pomůcky pro komunikaci postižených MeSH
• sluchové pomůcky MeSH
• sluchově postižení * MeSH
• výzkum MeSH
• vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• emoce MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• výzkum MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Německo západní MeSH
• Rakousko MeSH
• Slovenská republika MeSH
• Švýcarsko MeSH