Publikace se zaměřuje na různé poruchy komunikační motoriky, na jejich testování a na jejich rehabilitaci. Určeno odborné veřejnosti.; V této knize jsou podrobněji rozebrány aspekty jemné a komunikační motoriky z pohledu léčebné rehabilitace. V úvodu jsou představeny základní typy jemné a komunikační motoriky, jejich fylogenetický a ontogenetický vývoj, kineziologické aspekty a řízení. Jsou zde představeny vybrané testy jemné a komunikační motoriky, často využívané v klinické praxi fyzioterapeutů a ergoterapeutů v České republice či ve výzkumu. Text je pro větší srozumitelnost a přehlednost doprovázen četnými příklady z praxe včetně fotografií a podrobným popisem a tabulkami.

• MeSH
• fyzikální vyšetření MeSH
• motorické dovednosti MeSH
• muskuloskeletální manipulace MeSH
• neverbální komunikace MeSH
• poruchy motorických dovedností diagnóza   rehabilitace   MeSH
• somatosenzorické poruchy diagnóza   rehabilitace   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
• NLK Obory
• fyziologie
• rehabilitační a fyzikální medicína

BACKGROUND: Although absolute handgrip strength has been associated with health-related outcomes in older adults, little evidence has been provided regarding its adjustment by a variety of body size dimensions. Therefore, the main purpose of the study was to establish the most appropriate normalization of handgrip strength by different body size parameters in a large sample of noninstitutionalized older adults. METHODS: In this cross-sectional study, we enrolled 643 men and women aged > 60, who were part of the rehabilitation center facility program. Handgrip strength was objectively measured using a Jamar Plus* + Digital Hand Dynamometer. Body size parameters included body weight and height, body mass index, waist circumference, waist-to-height ratio, fat mass and fat-free mass. The most appropriate parameter associated with handgrip strength was identified using allometry. RESULTS: Findings showed that the most appropriate body size parameter for handgrip strength normalization was height (allometric exponent: 0.85), compared to fat-free mass (0.26) and body mass (0.12). Other body size variables were not significantly associated with handgrip strength and were omitted from further analyses. The correlations between normalized handgrip strength were significant when handgrip strength was normalized by body mass and fat-free mass, while no significant correlations were found, when handgrip strength was normalized by body height. CONCLUSION: Based on the study results, body height seems to be the best body size parameter for handgrip strength normalization in older adults, omitting the influence of body size on strength performance. If handgrip strength is measured, body height may help normalize strength for large-scale research.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Tato studie se věnovala problematice roboticky asistované terapie, konkrétně mechanickému exoskeletu, přístroji Armeo Spring, a byla zaměřena na pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) v akutní fázi. Cílem je zhodnocení efektivity terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring a porovnání efektivity oproti běžné individuální ergoterapii zaměřené na zlepšení hybnosti horní končetiny (HK) u pacientů po CMP v akutní fázi. Studie se účastnilo celkem 19 pacientů, hospitalizovaných na lůžkách včasné rehabilitace iktového centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK, kteří byli vybráni na základě vstupních kritérií a následně byli rozřazeni do dvou skupin. Experimentální skupina obsahovala 10 participantů (n=10), kontrolní skupina 9 participantů (n=9). Pacienti v experimentální skupině podstupovali 4-5x týdně po dobu tří týdnů 30minutové terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring, kontrolní skupina absolvovala totožné množství individuální ergoterapie zaměřené na zlepšení hybnosti paretické HK. Celkový počet terapií u pacientů byl 12 sezení po dobu 3 týdnů, přičemž byli participanti hodnoceni před zahájením intervence a následně po jejím ukončení. K hodnocení byly při sběru dat použity vzhledem ke stanoveným hypotézám tyto testy: Funkční míra nezávislosti (FIM) hodnotící soběstačnost, Fugl-Meyer hodnocení (FMA) pro zhodnocení obnovení motoriky speciálně určeno pacientům po CMP, modifikovaný Frenchayský test paže (mFAT) hodnotící funkční hybnost horní končetiny Jamar dynamometr (JD) pro změření síly stisku ruky. V obou výzkumných skupinách došlo ke statisticky významnému zlepšení v několika měřených parametrech. V experimentální skupině došlo ke statisticky signifikantnímu zlepšení ve většině použitých testů hodnocení FIM, Fugl-Meyer hodnocení, mFAT a některých roztečích z měření JD na stanovené hladině významnosti 0,01 (p < 0,01). Při porovnání rozdílu zlepšení zjištěných hodnot mezi oběma skupinami se nepodařilo prokázat statisticky významné zlepšení ani u jednoho ze sledovaných parametrů. Pouze u jednoho rozdílu bylo patrné statisticky významné zlepšení, ale jen na hladině významnosti 0,1, tímto parametrem bylo měření 2. rozteče JD. Tato studie prokázala, že použití roboticky asistované terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring v akutní fázi po CMP je efektivní v uvedených položkách, avšak nenahradí přítomnost terapeuta a nemá statisticky signifikantně větší efekt než individuální ergoterapie zaměřená na zlepšení hybnosti HK.

This diploma thesis deals with the issue of robotic-assisted therapy, namely with the mechanical exoskeleton robotic device Armeo Spring, and it is focused on an acute stroke population. The aim of this study is to evaluate the efficiency of a robotic-assisted therapy using Armeo Spring device and to compare it with the efficiency of a common individual occupational therapy focused on improving motor function of upper extremity of patients with the acute stroke. There were 19 patients involved in the research, who were hospitalized in early rehabilitation acute beds. They were selected on the basis of entry criteria and further divided into two groups. An experimental group included 10 participants (n=10), a control group included 9 participants (n=9). The patients in the experimental group using Armeo Spring device underwent four to five 30-minutes therapies per week for three-week period, the control group underwent the same amount of individual occupational therapies focused on improving motor function of a paretic upper limp. Each participant, evaluated before and after the intervention, underwent the total number of 12 therapy sessions. In the face of the determined hypothesis, following methods were used to evaluate the sample of patients: Function Independence Measure (FIM) for evaluating rate of independence, Jamar Dynamometer (JD) for evaluating a handgrip, Fugl-Meyer Assessment and modified Frenchay Arm Test (mFAT) evaluating motor function of paretic upper extremity. The study shows statistically significant improvement (p < 0,05) of several parameters in both groups of patients. In the experimental group, there was statistically significant improvement in the FIM, the Fugl-Meyer Assessment, the mFAT, and in some pitches in JD measurement. However, when comparing the two groups, there was no statistically significant difference. The improvement with higher significant rate (p < 0,1) was observed in just one parameter, which is the second pitch of JD measure. In conclusion, the study has shown that the use of robotic-assisted therapy via Armeo Spring device in the acute phase is effective in the above-mentioned items, however, it does not substitute the presence of a therapist and it is not significantly more effective than common occupational therapy focused on improving motor function of upper extremity, either.

• Klíčová slova
• roboticky asistovaná rehabilitace, Armeo Spring,
• MeSH
• cévní mozková příhoda terapie   MeSH
• ergoterapie metody   MeSH
• horní končetina MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• robotika MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V posledních letech bylo zaznamenáno postupné zvyšování přeživších po cévní mozkové příhodě, způsobující omezení motorické aktivity, vedoucí k senzorickým a kognitivním poruchám, což vede ke snížení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity a zapojení se do sociálních a komunitních aktivit. Zlepšení funkcí horních končetin po iktu je složitý proces a vyžaduje multidisciplinární přístup, který se využívá za účelem získání maximální nezávislosti a maximální možné míry soběstačnosti. Perspektivu na zlepšení výsledků rehabilitace poskytuje používání nových robotických technik, které se osvědčily pro zvýšení výkonu motorické aktivity a které byly vyvinuty v posledních deseti letech. Jedním z robotických přístrojů pro rehabilitaci ruky je Amadeo, který je založený na koncovém efektoru bez exoskeletu, který umožňuje funkční pohybovou terapii prstů a motivační zpětnou vazbu. Poskytuje pasivní, asistovanou, ale i aktivní a také interaktivní studie. Cílem této follow up stude bylo prokázat udržitelnost zlepšených funkcí po měsíční intenzivní terapii na přístroji Amadeo i po měsíci od ukončení terapie. Jako zkoumané, resp. ovlivňované funkce, byly zvoleny rozsah pohybu, svalové síly stisku, funkční motoriky ruky. Do této studie, bylo zařazeno 12 pacientů po CMP v chronické fázi. Hodnocení zlepšení a udržitelnost bylo otestováno pomocí standardizovaných testů ke zjištění funkční motortiky horní končetiny (Jebsen Taylor Hand Function test), svalové síly stisku (Jamar Dynamometr), rozsahu pohybu v prstech (Goniometrie) před a po sérii terapií (jeden měsíc, 3x týdně) a poté znova po jednom měsíci od ukončení intenzivní terapie. Prokazatelný vliv na zlepšení rozsahů pohybů prstů, svalové síly prstů a funkčnosti ruky a hlavně, že zlepšení přetrvalo i po měsíci od ukončení terapie, se bohužel nepodařilo prokázat. Avšak dle subjektivních názorů účastníků této studie lze použití přístroje Amadeo v roboticky asistované terapii ruky horní končetiny pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi shrnout jako explicitně vizualizovanou motivační zpětnou vazbu, kterou pacienti hodnotí velmi pozitivně.

Over the last years the numbers of individuals surviving brain vascular events causing limited motor activities leading to sensory and cognitive disorders have been gradually increasing. It resulted in decreased abilities to perform common daily activities and involvement in social and community activities. An improvement of upper extremity functions is a complex process and requires a multidisciplinary approach, which is used for obtaining maximum independence and maximum possible self-reliance. The use of novel robotic techniques developed over the last ten years provides the perspective of improving results of rehabilitation, as they proved useful for increasing the motor activity output. One of the robotic instruments for hand rehabilitation if Amadeo based on terminal effecter without exoskeleton; it makes possible a functional motion therapy of fingers and motivation feedback. It provides a passive, assisted therapy as well as the interactive treatment. The objective o this follow up study was to prove sustainable improved functions after a month of intensive treatment on the Amadeo instrument and even a month after the therapy ended. The investigated or influenced functions included extent of the movements, muscular grip strength and motor functions of the hand. Twelve patients in the chronic phase after brain vascular events were enrolled in the study. The improvement and sustainability was tested by the standardized test for maintaining motor functions of upper extremity (Jebsen Taylor Hand Function test), hand grip strength (Jamar Dynamometer), motion range of fingers (Goniometry) before and after a series of treatments (one month, three times weekly) and then again after a month since the intensive treatment ended. Unfortunately, any demonstrable influence on improvement of the fingers’ motion range, muscular strength of fingers and hand functionality was not proved. However, subjective opinions of the study participants in the robotic assisted hand treatment of patients in the chronic phase after brain vascular event can be summarized: it has become apparent as an explicitly visualized motivation feedback, which was evaluated very positively bz the patients.

• Klíčová slova
• Amadeo, roboticky asistovaná rehabilitace,
• MeSH
• dospělí MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• robotika přístrojové vybavení   využití   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• síla ruky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH