Q101408942
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Antipsychotika jsou široce používanou skupinou léčiv nejen v psychiatrii, ale i v jiných lékařských oborech. Jejich hlavní uplatnění spočívá v léčbě psychiatrických poruch, jako jsou schizofrenie a schizoafektivní porucha, bipolární porucha, dále při stavech agrese a napětí, včetně poruch chování při demenci. Lze je také s výhodou použít při léčbě bolesti a nevolnosti. Pacienti je obvykle užívají v delším časovém horizontu a v praxi často dochází k jejich kombinacím, které mohou být zdrojem lékových interakcí. Při posuzování klinického dopadu lékové interakce jsou důležité i další faktory jako genetický polymorfismus, životní styl pacienta a jeho návyky, případně i zdravotní stav. Většina antipsychotik se metabolizuje enzymy cytochromu P450, tudíž jejich plazmatické koncentrace mohou být značně ovlivněny jeho inhibitory nebo induktory. Cílem tohoto článku je poskytnout základní přehled o lékových interakcích antipsychotik. Nejčastějším typem lékové interakce jsou farmakodynamické interakce na úrovni receptorů a farmakokinetické interakce během metabolizace léčiv. Důkladná znalost a správná interpretace lékových interakcí zvyšuje bezpečnost farmakoterapie a zajišťuje efektivní léčbu pacienta. Na závěr tohoto článku je prezentována kazuistika, která přináší pohled na hodnocení a konkrétní řešení interakcí antipsychotik.
Antipsychotics are widely used drugs in psychiatry and other medical fields. They are indicated in the treatment of psychiatric disorders such as schizophrenia and schizoaffective disorder, bipolar disorder, states of aggression and tension, including behavioral disorders in dementia. Antipsychotics can also be used in the treatment of pain and nausea. Usually, patients take antipsychotics for an extended period and in different combinations, resulting in drug interactions. During the assessment of the clinical impact of the drug interaction, other factors are also important to consider, such as genetic polymorphism, patient lifestyle and habits, and health status. Most antipsychotics are metabolized via enzymes of cytochrome P450, and their plasmatic levels may be affected by inhibitors or inducers of these enzymes. This article aims to provide a basic overview of drug interactions of antipsychotics. The most common drug interactions are pharmacodynamic interactions on drug receptors and pharmacokinetic interactions during drug metabolism. The deep knowledge and appropriate interpretation of drug interactions increase medication safety and enable effective patient treatment. At the end of this article, a case report is presented, which provides a specific view of the evaluation and solution of interactions of antipsychotics.
- MeSH
- antipsychotika * farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- COVID-19 komplikace MeSH
- klozapin škodlivé účinky MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- psychotické poruchy farmakoterapie MeSH
- systém (enzymů) cytochromů P-450 účinky léků MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Při kombinaci léčiv může dojít k lékové interakci, která může vést k zesílení nebo zeslabení jejich účinku. Každé léčivo může podléhat interakci s dalším léčivem, doplňkem stravy nebo složkou potravy. Léčiva se mohou překrývat ve svém receptorovém profilu na základě farmakodynamické interakce nebo mohou být vzájemně ovlivněny cílové koncentrace léčiva v případě farmakokinetické interakce. Při navýšení plazmatické koncentrace léčiva dochází k častějším projevům nežádoucích účinků, naopak při snížení plazmatické koncentrace může být pozorována neúčinnost terapie. V obou případech je léková interakce velice nežádoucím jevem, kterému se snažíme předcházet, protože může zapříčinit prodloužení doby hospitalizace, snížit kvalitu života geriatrického pacienta a zvýšit celkové náklady na léčbu. Prevence a eliminace lékových interakcí jsou cílem bezpečné farmakoterapie. Tento přehledový článek popisuje základní lékové interakce v gerontopsychiatrii se zaměřením na skupinu antipsychotik a antidepresiv. Článek přináší informace o substrátech, inhibitorech a induktorech cytochromu P450. Dále je představena potřeba multioborové spolupráce lékaře a klinického farmaceuta při řešení lékových interakcí. Na závěr jsou uvedeny příklady lékových interakcí formou kazuistik z klinické praxe, se kterými se můžeme setkat u geriatrických pacientů.
When different drugs are combined, drug interactions may lead to increased or decreased effect of the pharmacotherapy. Each drug may interact with another drug, dietary supplement, or food ingredient. Drugs overlap in their receptor profile via pharmacodynamic interaction, or target drug concentrations may be affected via pharmacokinetic interaction. Increased concentrations of the drug manifest in adverse drug reactions, whereas decreased concentrations of the drug in plasma result in ineffective treatment. In both cases, drug interaction is a very undesirable phenomenon we try to prevent, because it causes prolonged hospitalization, worsens quality of life of geriatric patients and increases health care costs. Prevention and elimination of drug interactions are objectives of safe pharmacotherapy. This article describes basic drug interactions in gerontopsychiatry, focusing specifically on antipsychotics and antidepressants. The article provides information about substrates, inhibitors and inducers of cytochrome P450. Furthermore, it presents the need for multidisciplinary cooperation of the physician and clinical pharmacist to solve drug interactions. In addition, examples of drug interactions are demonstrated using case reports from clinical practice, as experienced by geriatric patients.
- MeSH
- antidepresiva farmakologie MeSH
- antipsychotika farmakologie MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Úvod. Pády geriatrických pacientů patří mezi časté nežádoucí události během pobytu ve zdravotnickém zařízení. Riziko pádu spojené s užíváním léků může být jednou z významných příčin pádů. Metody. Tato retrospektivní studie shromáždila léková data pacientů (n = 188), kteří nejméně jedenkrát upadli ve zdravotnickém zařízení (n = 128 v nemocnici, n = 60 v pečovatelském domě) během dvouletého sledovaného období. Všechny užívané léky těchto pacientů byly klasifikovány do tří kategorií rizika (vysoké, střední, bez rizika) podle informací o riziku pádu uvedených v souhrnech údajů o přípravku. Tato kategorizace je založena na četnosti výskytu nežádoucích účinků, které mohou úzce souviset s výskytem pádu: sedace, ortostatická hypotenze, synkopa, závrať, ospalost, změny krevního tlaku a narušená rovnováha. Výsledky. Celkem pacienti s anamnézou pádu ve zdravotnickém zařízení užívali 1748 léků, z toho 216 různých účinných látek. Z účinných látek bylo 102 (47 %) zařazeno do kategorie vysoce rizikových léků (kategorie A) z hlediska rizika pádu. Pacienti užívali průměrně 3,8 léčivých přípravků kategorie A (n = 710), z nichž 53 % (n = 375) patřilo mezi léky ovlivňující nervový systém a 40 % (n = 281) kardiovaskulární systém. Závěr. Předběžná kategorizace vysoce rizikových léků u geriatrických pacientů a následná optimalizace jejich užívání může být efektivním opatřením při prevenci rizika pádu ve zdravotnickém zařízení.
Background. Falls are common undesirable events for older adults in health care institutions. Medication-related risk can be one of the leading cause of falls. Methods. This retrospective study used medication data of older adults (n = 188) who had experienced at least one fall during stay in health care institution (n = 128 hospital ward, n = 60 nursing home) within a 2-year study period. Medicines used were classified into three risk categories (high, moderate and none) according to the fall risk information in statutory summaries of product characteristics. The fall risk categorization incorporated the relative frequency of such adverse drug effects that were known to be connected to fall risk: sedation, orthostatic hypotension, syncope, dizziness, drowsiness, changes in blood pressure and impaired balance. Results. The fall-experienced patients in health care institutions used altogether 1748 medicaments, including 216 different active substances. Of the active substances, 102 (47 %) were categorized as high risk (category A) for increasing fall risk. Fall-experienced patients received a mean of 3.8 category A medicines (n = 710), 53 % (n = 375) of which affected the nervous and 40 % (n = 281) the cardiovascular system. Conclusion. The preliminary categorization of fall-risk-increasing drugs and optimization of this pharmacotherapy can help to prevent the fall risk in geriatric patients.
- MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- polypharmacy MeSH
- primární prevence MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- úrazy pádem * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
První vydání 33 stran : barevné ilustrace ; 21 cm
Brožura a příručka, která informuje o správném používání psychotropních léků při terapii duševních poruch. Určeno široké veřejnosti, pacientům.; Příručka určená všem pacientům s duševní nemocí. Sebeúčinnější lék nemůže dobře fungovat, pokud se neužívá správným způsobem, to znamení dodržovat doporučený čas, dávku a frekvenci podání léku.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- duševní poruchy MeSH
- farmakoterapie MeSH
- psychotropní léky MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychofarmakologie
- zdravotní výchova
- NLK Publikační typ
- brožury
- informační publikace
Úvod. Pády geriatrických pacientů patří mezi časté nežádoucí události během pobytu ve zdravotnickém zařízení. Riziko pádu spojené s užíváním léků může být jednou z významných příčin pádů. Metody. Tato retrospektivní studie shromáždila léková data pacientů (n = 188), kteří nejméně jedenkrát upadli ve zdravotnickém zařízení (n = 128 v nemocnici, n = 60 v pečovatelském domě) během dvouletého sledovaného období. Všechny užívané léky těchto pacientů byly klasifikovány do tří kategorií rizika (vysoké, střední, bez rizika) podle informací o riziku pádu uvedených v souhrnech údajů o přípravku. Tato kategorizace je založena na četnosti výskytu nežádoucích účinků, které mohou úzce souviset s výskytem pádu: sedace, ortostatická hypotenze, synkopa, závrať, ospalost, změny krevního tlaku a narušená rovnováha. Výsledky. Celkem pacienti s anamnézou pádu ve zdravotnickém zařízení užívali 1748 léků, z toho 216 různých účinných látek. Z účinných látek bylo 102 (47 %) zařazeno do kategorie vysoce rizikových léků (kategorie A) z hlediska rizika pádu. Pacienti užívali průměrně 3,8 léčivých přípravků kategorie A (n = 710), z nichž 53 % (n = 375) patřilo mezi léky ovlivňující nervový systém a 40 % (n = 281) kardiovaskulární systém. Závěr. Předběžná kategorizace vysoce rizikových léků u geriatrických pacientů a následná optimalizace jejich užívání může být efektivním opatřením při prevenci rizika pádu ve zdravotnickém zařízení.
Background. Falls are common undesirable events for older adults in health care institutions. Medication-related risk can be one of the leading cause of falls. Methods. This retrospective study used medication data of older adults (n = 188) who had experienced at least one fall during stay in health care institution (n = 128 hospital ward, n = 60 nursing home) within a 2-year study period. Medicines used were classified into three risk categories (high, moderate and none) according to the fall risk information in statutory summaries of product characteristics. The fall risk categorization incorporated the relative frequency of such adverse drug effects that were known to be connected to fall risk: sedation, orthostatic hypotension, syncope, dizziness, drowsiness, changes in blood pressure and impaired balance. Results. The fall-experienced patients in health care institutions used altogether 1748 medicaments, including 216 different active substances. Of the active substances, 102 (47 %) were categorized as high risk (category A) for increasing fall risk. Fall-experienced patients received a mean of 3.8 category A medicines (n = 710), 53 % (n = 375) of which affected the nervous and 40 % (n = 281) the cardiovascular system. Conclusion. The preliminary categorization of fall-risk-increasing drugs and optimization of this pharmacotherapy can help to prevent the fall risk in geriatric patients.