Úvod: Předepisování negeriatrických dávek, nevhodných indikací ve stáří a interakcí lék–nemoc představuje specifické oblasti rizikové geriatrické preskripce, které mohou vést k častým polékovým komplikacím, zejména u polymorbidních seniorů s po‑lyfarmakoterapií a vyšším stupněm stařecké křehkosti. Evropský projekt SHELTER (z angl. „Services and Health in the Elderly in Long‑TERm care“, 7. rámcový program, 2009–2014) byl zaměřen na popis základních charakteristik (včetně preskripčních zvyklostí) u 4156 seniorů v zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče v 7 evropských zemích (České republice, Itálii, Německu, Nizozemí, Finsku, Velké Británii, Francii) a Izraeli. Tato práce se zaměřuje na retrospektivní analýzu interakcí lék–nemoc ve stáří v českém souboru seniorů projektu SHELTER.Metodika práce: Semi‑implicitní metodou (tj. hodnocením komplexních protokolů geriatrických pacientů českého souboru evropského projektu SHELTER, červen–srpen 2019) byl retrospektivně zhodnocen výskyt interakcí lék–nemoc s využitím ex‑pertních explicitních kritérií. Jednalo se o Beersova kritéria z roku 2003 a 2012, IPET kritéria, Český expertní národní konsenzus potenciálně nevhodných lékových postupů z roku 2013, STOPP/START kritéria verze 1 a IPET kritéria. Senioři byli v projektu SHELTER vyšetřeni s pomocí komplexního geriatrického vyšetření (RAI‑LTCF verze II) v 10 regionálně odlišných zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče (N = 490 seniorů, věk 65 let a více, zařazeni byli všichni senioři dlouhodobě umístění (3 a více měsíců) v účastnících se ošetřovatelských zařízeních. Ke statistickému zhodnocení byla použita popisná statistika s využitím chí ‑kvadrát (χ2) testu a Fisherova exaktního testu (p < 0,05).Výsledky: Nejvyšší prevalence užití potenciálně nevhodných interakcí lék–nemoc (64,3 %) byla popsána s pomocí Českého národního konsenzu potenciálně nevhodných léčiv z roku 2013 (z angl. CNC), dále s pomocí Beersových kritérií z roku 2012 (60,2 %), STOPP/START kritérií verze 1 (44,5 %/ 52,9 %) a IPET kritérií (30,2 %). Mezi nejčastěji užívané potenciálně nevhodné postupy identifikované s pomocí Českého národního konsenzu patřilo dlouhodobé užití benzodiazepinů (BZD) u seniorů s dia‑gnózou deprese (7,8 %), užití opioidních analgetik u pacientů s chronickou zácpou bez podání šetrných laxativ (6,3 %), užití BZD u pacientů se synkopami a pády (1 a více pádů za poslední 3 měsíce) (6,1 %) a současné dlouhodobé podávání ACE‑I a NSAID bez monitorování kalémie (6,1 %).Závěr: Užití Českého národního konsenzu (CNC) vedlo k dokumentaci nejvyšší prevalence interakcí lék–nemoc v českém souboru seniorů ve srovnání se zahraničními explicitními kritérii. S pomocí explicitních kritérií bylo v dlouhodobé ošetřovatelské péči v ČR identifikováno více než 60 % seniorů, kteří by byli prioritizováni ke komplexním intervencím klinických farmaceutů. S nově prosazeným výkonem klinických farmaceutů v ČR v ambulantní péči by se tito specialisté měli uplatnit i ve složitých lékových revizích u geriatric‑kých nemocných v primární péči, a to zejména v dlouhodobé ošetřovatelské péči, domácí péči, sociální péči a v paliativních hospicích.

Introduction: Prescribing of non-geriatric dosing, inappropriate indications and drug-disease interactions in older patients create specific areas of high-risk prescribing in geriatrics that often lead to drug-related complications, particularly in polymorbid older patients using polypharmacy and having higher degree of frailty. The European project SHELTER (Services and Health in the Elderly in Long-TERrm care, 7th FP, 2009-2014) aimed at describing comprehensive characteristics of 4 156 long-term care seniors (including drug prescribing habits) in 7 EU countries (Czech Republic, Italy, Germany, Netherlands, Finland, UK, France) and Israel. This study focuses on retrospective analyses of drug-disease interactions in the Czech sample of seniors of the SHELTER project. Methods: Semi-implicit method (evaluation of complex protocols of geriatric patients from the Czech sample of the European project SHELTER, June-August 2019) was used to retrospectively analyse the prevalence of drug-disease intereactions using expert explicit criteria. Mainly Beers criteria 2003 and 2012, Czech national consensus of potentially inappropriate medications 2013, STOPP/START criteria version I. and IPET criteria have been applied. In the SHELTER project, seniors were assessed using comprehensive geriatric assessment (RAI-LTCF vers.I) in 10 regionally different Czech (CZ) long-term care facilities (N = 490 seniors, age 65+, all patients residing for long-term (more than 3 months) in evaluated long-term care facilities). For statistical analyses, descriptive statistics has been used, namely chi-square (χ2) test and Fisher´s exact tests (p < 0,05). Results: The highest prevalence of potentially inappropriate drug-disease interactions (64.3 %) was identified using Czech national consensus of potentially inappropriate medications 2013 (CNC), then by Beers 2012 criteria (60.2 %), STOPP/START criteria version I. (44.5 %/52.9 %, respectively) and IPET criteria (30.2 %). The most prevalent prescribing problems were (according to CNC): long-term use of benzodiazepines (BZDs) in depressive patients (7.8 %), constipation caused by opioids without using laxatives-lactulose (7.3 %), long-term use of BZDs in patients suffering from syncopes and falls (1 and more falls in the past 3 months) (6.3 %) and long-term use of Non-Steroidal Anti-Inflammatory Drugs (NSAIDs) and ACE-I without clinical monitoring of kalemia (6.1 %). Conclusion: Application of Czech national consensus (CNC) led to documentation of the highest prevalence of drug-disease interactions in the Czech sample of seniors in long-term care in comparison to foreign explicit criteria. With the help explicit criteria we identified in Czech long-term care facilities more than 60 % of seniors potentially prioritized for complex interventions of clinical pharmacists. In the light of newly approved payments in ambulatory care for interventions of clinical pharmacists in the Czech Republic, services of these specialists should be utilized for complex drug revisions of geriatric patients in primary care, particularly in long-term care, home care, social care and palliative hospices.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Přehledový článek určený pro farmaceuty, který se zabývá problematikou vulvo-vaginální kandidózy (VVK) u žen, a to z pohledu gynekologa. Problémy s kvasinkovou infekcí genitálu patří mezi velmi časté, hlavně u žen. Ženy v mnoha případech raději preferují zakoupení volně prodejného léku v lékárně před návštěvou gynekologické ambulance. I když se VVK ve většině případů projevuje typickými klinickými příznaky (svědění genitálu, tvarohovitý či vodnatý výtok, lokální zarudnutí, otok a ragády), někdy na správnou léčbu pouze „anamnéza“ nestačí. To je největší úskalí právě pro farmaceuta, který nemá možnost posoudit objektivní klinický nález klinickým vyšetřením, jak je tomu u gynekologa, event. odebrat materiál na kultivační vyšetření. Důležité je upozornění pro farmaceuty, že je potřeba ptát se na poslední menstruaci ženy, případně těhotenství, vzhledem k tomu, že všechna antimykotika jsou v prvním trimestru gravidity kontraindikována (s výjimkou tetraboritanu sodného a některých přírodních přípravků). Přesto autor akceptuje možnost samo-léčení pacientky a uvádí doporučení pro farmaceuty ohledně správné volby volně prodejného lokálního antimykotických přípravku.

Review article intended for pharmacists dealing with vaginal candidiasis (VC) in women, from the perspective of a gynecologist. Problems with genital yeast infections are very common, especially in women. Women in many cases rather prefer to purchase OTC drug in a pharmacy before visiting the gynecological clinic. Although in most cases VC manifested typical clinical symptoms (genital itching, runny or curdy, local redness, swelling and rhagades), but sometimes for the correct treatment the knowledge of the “history” is not enough. This is the biggest pitfall for a pharmacist who is unable to assess the objective clinical findings by clinical examination, as is the case with gynecologist examination. Important notice for pharmacists is the question on the last menstrual period (LMP) or pregnancy due to the fact that all antifungal drugs are in the first trimester of pregnancy contraindicated (with the exception of sodium tetraborate, and certain natural products). Nevertheless, the author accepts the possibility of self-treatment of the patient and makes recommendations for pharmacists on the correct choice of local OTC antifungal product.

• MeSH
• antifungální látky * farmakologie   chemie   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• aplikace lokální MeSH
• hygiena MeSH
• imidazoly MeSH
• kandidóza vulvovaginální * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• klotrimazol aplikace a dávkování   MeSH
• lékové formy MeSH
• lidé MeSH
• makrolidy MeSH
• natamycin MeSH
• nystatin MeSH
• první trimestr těhotenství * účinky léků   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• vagina fyziologie   mikrobiologie   MeSH
• vaginální výtok MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH