• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod a cieľ: Cieľom článku je predstaviť novú klasifikáciu ochorení peri-implantátových tkanív. Súčasne tiež zhrnúť doterajšie poznatky v etiológii a prevencii ochorení postihujúcich tkanivá v okolí dentálnych implantátov (DI). Materiál a metodika: Prebehlo vyhľadanie odborných článkov publikovaných v databázach PubMed-MEDLINE, Scopus, EMBASE a Google Scholar nasledované ručným dohľadaním. Do analýzy boli zavzaté klinické štúdie, prehľadové články a konsenzuálne články ohľadom peri-implantátových tkanív, ich zdravia a ochorení, publikované v anglickom jazyku v rozmedzí rokov 1990–2021. Záver: V prípade, že poznáme všetky rizikové faktory vzniku ochorení peri-implantátových tkanív, je viac než na mieste, aby prvým krokom pred zavedením DI bol správny výber pacienta. DI by sme v žiadnom prípade nemali zavádzať u pacientov s aktívnou parodontitis a je potrebné pracovať najskôr na jej stabilizácii, až následne na ošetrení chýbajúcich zubov pomocou DI. V prípade výskytu ďalších rizikových faktorov, ako diabetes mellitus alebo fajčenie, by sme mali byť ostražití a dôkladne zvážiť aj iné možnosti náhrady chýbajúcich zubov ako len pomocou DI. Následná starostlivosť o pacienta po zavedení DI v podobe podpornej peri-implantátovej liečby by mala začať okamžite po ošetrení a opakovať sa v pravidelných intervaloch.

Introduction and aim: The aim of article is to present the new classification of diseases of peri-implant tissues and also summarize the available evidence about their etiology and prevention. Materials and methods: A search was conducted in the PubMed-MEDLINE, Scopus, EMBASE, Google Scholar databases and available repositories, followed by hand search. The relevant clinical studies, reviews and consensuses about peri-implant tissues and their health and diseases which were published between 1990–2021 in English language were included. Conclusion: In the case of knowing the risk factors in developing of disease of peri-implant tissues it is more then appropriate to select eligible patient. The patients with active marginal periodontitis must not be treatetd with dental implants before its stabilization. In the event that further risk factors such as diabetes mellitus or smoking are present we should consider another prosthodontic alternatives. Consecutive follow-up of patient should be initiated immediately after dental implant placement and should be repeated regularly.

• MeSH
• lidé MeSH
• mukozitida diagnóza   patologie   MeSH
• periimplantitida * diagnóza   etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• zubní implantáty jednotlivých zubů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Zlomeniny klinické korunky zubu patří mezi nejčastěji diagnostikované úrazy ve stálé dentici. Vzhledem k faktu, že těmito úrazy bývají postiženy především horní frontální zuby, je rekonstrukce těchto úrazů důležitá nejen z funkčního, ale i estetického hlediska. S rozvojem adhezivní stomatologie se možnosti ošetření rozšířily i o adhezivní fixaci frangované části zubu. V rámci tohoto praktického sdělení se zaměříme na přesný popis klinického postupu v různých klinických situacích. Prezentována je též série kazuistik.

Tooth fractures are one of the most commont diagnosed dental traumatic injuries in permanent dentition. The most affected teeth are upper incisors so reconstruction of these teeth is important not only because of functional standpoint but even from aesthetic point of view. With advancements of adhesive dentistry the new treatment modality of adhesive reattachment has been developed. In this professional article we describe the clinical procedure in various clinical situations. We also present case series to ilustrate the clinical procedure.

Zlomeniny klinické korunky zubu patří mezi nejčastěji diagnostikované úrazy ve stálé dentici. Vzhledem k faktu, že těmito úrazy bývají postiženy především horní frontální zuby, je rekonstrukce těchto úrazů důležitá nejen z funkčního, ale i estetického hlediska. S rozvojem adhezivní stomatologie se možnosti ošetření rozšířily i o adhezivní fixaci frangované části zubu (angl. reattachment). V rámci první části přehledového sdělení se zaměříme na historii tohoto ošetření, přenosová média, která ovlivňují míru dehydratace fragmentu, úpravy fragmentu před fixací, výhody a nevýhody jednotlivých materiálů využívajících se v této indikaci a úspěšnost ošetření.

Tooth fractures are one of the most frequently diagnosed dental injuries in the permanent dentition. The most affected teeth are upper incisors, so reconstruction of these teeth is important not only because of functional standpoint but even from aesthetic point of view. With advancements of adhesive dentistry the new treatment modality has been developed. Adhesive reattchement is based on adhesive luting of the fragment back to its original position. In the first part of our review we discuss the history of the reattachment, the storage medium, fragment adjustments and the materials which are used in adhesive reattchment.

Parodontitida je chronické multifaktoriální onemocnění, jehož výsledkem je progresivní destrukce závěsného aparátu zubů. Z hlediska etiologie je důležitá zejména přítomnost paropatogenů a vnímavost hostitele. Vzhledem k velmi omezeným možnostem ovlivnění vnímavosti hostitele zůstává metodou léčby subgingivální ošetření – mechanické očištění povrchu kořenů zubů od zubního kamene a plaku, často v kombinaci s antibiotiky nebo antiseptiky, aplikovanými lokálně nebo systémově. Při systémové aplikaci antibiotik byly popsány vedlejší účinky (průjmy, zvracení, kovová pachuť), nárůst bakteriální rezistence a možný výskyt alergických reakcí. Navíc v horizontu týdnů až měsíců dochází k rekolonizaci parodontu původními, agresivními bakteriemi, a tudíž jejich použití nemá dlouhodobý efekt. Hledají se proto nové terapeutické postupy pro snížení virulence paropatogenů nebo jejich eliminaci. Do popředí se dostávají teorie zabývající se orálním mikrobiomem a vlivem nedostatku „prospěšných“ bakterií. Ve většině studií se prokazuje pozitivní vliv probiotik z hlediska mikrobiologického, imunologického, ale i klinického. Cílem sdělení je seznámit čtenáře se současnými poznatky a možnostmi využití probiotik při léčbě parodontitidy.

Periodontitis is a chronic multifactorial disease, that results in the progressive destruction of periodontal attachment. Periopathogens and host susceptibility are of great importance in the etiology of the disease. However, there are very few ways of affecting the host ́s susceptibility, therefore deep scaling remains the golden standard of the treatment. Deep scaling is a mechanical debridement of root surfaces, often with a combination of antibiotics and/or antiseptics applied locally or systematically. Antibiotics, when used systematically, may have side effects (diarrhea, nausea, vomiting, metallic taste), an increase of bacterial resistance, and possibly allergic reactions. Moreover, in a matter of weeks or months, a re-colonization of periodontal pockets with aggressive bacteria occurs, so their use does not have a long-term effect. Thus, new therapeutic approaches are being sought to reduce the virulence or eliminate periopathogens. Theories dealing with the oral microbiome and the influence of the lack of ”beneficial“ bacteria became a matter of interest and most of studies have shown a positive microbiological, immunological, and even clinical effect of probiotics. The aim of this review is to familirize the use of probiotics in treatment of periodontitis.

• Klíčová slova
• Lactobacillus reuteri,
• MeSH
• chronická parodontitida * klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• imunomodulace imunologie   MeSH
• krvácení dásní farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• parodontální chobot farmakoterapie   MeSH
• probiotika aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• zubní plak farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V současné době kladou pacienti čím dál tím vyšší požadavky na co nejuspokojivější výsledek dentálního ošetření z hlediska estetiky. Jednou z častých estetických komplikací ve fixní protetice je vznik gingiválního recesu. Pokud ke vzniku recesu dojde ve viditelné oblasti chrupu, může být i přes přítomnost technicky vyhovující protetické práce celkový estetický výsledek neuspokojivý. Mezi nejrozšířenější postupy využívané ke korekci recesů patří různé chirurgické výkony, velmi často s využitím pojivových štěpů. Někteří pacienti ale velmi špatně akceptují možné chirurgické výkony, a proto je vhodné u všech pacientů zvolit nejméně invazivní možnosti překrytí recesů. Tato kazuistika popisuje řešení problematiky gingiválního recesu pomocí úpravy dočasné korunky dle zásad biologicky orientované preparační techniky (angl. Biologically Oriented Preparation Technique, BOPT).

Nowadays, patients are increasingly demanding aesthetically pleasing results of dental treatment. One of the common aesthetic complications in fixed prosthodontics is the formation of gingival recession. If a recession occurs in the exposed region, despite the presence of technically satisfactory prosthetic reconstruction, the overall result may be an aesthetic failure. There are many ways to treat gingival recession, and the most widespread procedures include various surgical procedures, very often using connective tissue grafts. However, some patients have very poor acceptance of possible surgical interventions and it is advisable to choose less invasive options for recession treatment for all patients. This case report describes the treatment of gingival recession by adjusting the temporary crown according to the principles of the Biologically Oriented Preparation Technique (BOPT).

Úvod a cíl kazuistiky: Regenerativní endodoncie a potažmo maturogeneze je v současné době jedna z možných alternativ ošetření stálých zubů s neukončeným vývojem. V případě úspěchu terapie a tvorby nově produkované mineralizované tkáně máme pouze omezené informace o histologickém charakteru takové tkáně. Tato kazuistika přináší klinické, radiologické a histologické zhodnocení neúspěšné maturogeneze. Vlastní pozorování: Pacientka, která byla ošetřena neúspěšnou maturogenezí a následným endodontickým ošetřením kořenového kanálku levého horního stálého středního řezáku, se dostavila po 21 měsících s horizontální frakturou kořene. Zub byl extrahován a histologicky zkoumán. Diskuse: Radiologické a histologické výsledky dosud publikovaných kazuistik jsou zvažovány spolu s možnými faktory, které ovlivňují charakter a množství nově produkované mineralizované tkáně. Závěr: Nově produkovaná mineralizovaná tkáň je podobná cementu nebo kostní tkáni.

Introduction and goal of casuistic: Regenerative endodontics and hence maturogenesis is currently one of the possible alternatives of permanent teeth treatment with unfinished development. In the case of the success of therapy and the formation of newly produced mineralized tissue, we have limited information on the histological character of such tissue. This case report brings clinical, radiological and histological evaluation of unsuccessful maturogenesis. Self-observation: The patient who was treated with unsuccessful maturogenesis and subsequent endodontic treatment of the root canal of the upper left permanent middle incisor appeared after 21 months with a horizontal root fracture. The tooth was extracted and examined histologically. Discussion: Radiological and histological results of previously published case reports are discussed together with possible factors that influence the character and amount of newly produced mineralized tissue. Conclusion: Newly produced mineralized tissue is similar to cement or bone tissue.

• Klíčová slova
• stálý zub s neukončeným vývojem, revaskularizace, revitalizace, maturogeneze,
• MeSH
• dítě MeSH
• histologické techniky MeSH
• lidé MeSH
• parodontitida * patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Klasifikační schéma parodontálních onemocnění se neustále vyvíjí podle nejnovějších poznatků. Je to důležité nejen v klinické praxi, ale také ve výzkumu. Na základě správné diagnózy onemocnění a jeho zařazení je možné pacienta adekvátně ošetřit. Vzhledem k množství studií, které byly publikovány, se změnil pohled na zařazení určitých parodontopatií, čímž se stala původní klasifikace z roku 1999 neaktuální. Na nové klasifikaci pracovaly skupiny nejlepších odborníků v oblasti parodontologie a implantologie, jejichž návrhy byly vzájemně schváleny American Academy of Periodontology (AAP) a European Federation of Periodontology (EFP). Všechny novinky byly popsány v jednotlivých přehledových článcích, které vyšly v dodatku Journal of Clinical Periodontology. Autoři v nich vycházeli pouze z relevantních důkazů z dosud publikované literatury. Každá nozologická jednotka je popsána tak, aby bylo pro lékaře jednoznačné, o jaké onemocnění se jedná. Je popsán jak klinický obraz, tak i histopatologie jednotlivých stavů. Kromě onemocnění byl zařazen i stav zdraví parodontu. Bylo také nutné doplnit klasifikaci o onemocnění periimplantátových tkání, které doposud nebyly začleněny. V tomto praktickém sdělení jsou popsány nejdůležitější změny a novinky.

The classification scheme of periodontal diseases is constantly improving according to current knowledge. It is important not only in clinical practice, but also in research. Based on the correct diagnosis of the disease and its classification, it is possible to treat the patient properly. Since 1999, many studies have been published and attitude to many conditions has changed. Thus, the last classification became obsolete. The new classification was proposed by the best experts in the field of periodontology and implantology. All proposals were agreed by the American Academy of Periodontology (AAP) and the European Federation of Periodontology (EFP). All changes are described in review articles published in Journal of Clinical Periodontology. Authors used available evidence-based literature. Each nosological unit is described, so it should be clear for clinician, what type of disease is it. Both the clinical appearance and the histopathology of each condition are described. In addition, the health conditions were included for the first time. It was also necessary to add the classification of diseases of peri-implant tissues, which had not been presented yet. In this article, the most important changes and news are presented.

• MeSH
• lidé MeSH
• nemoci parodontu * klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod a cíl práce: Přítomnost mezizubní papily hraje významnou roli v celkovém estetickém výsledku ošetření, a to hlavně ve viditelných oblastech, jako je papila mezi horními středními řezáky. Cílem této studie bylo sledování faktorů daných kostním podkladem, které mohou ovlivnit vzhled této papily. Metodika: Byla vyšetřena skupina 50 probandů ve věku 20–30 let, se zdravým parodontem. Stav interdentální papily mezi horními centrálními řezáky byl vyhodnocen podle klasifikace navržené Nordlandem and Tarnowem. Z intraorálního snímku byly pomocí počítačového programu změřeny vzdálenosti mezi kostním septem a bodem kontaktu a mezizubní vzdálenost v oblasti cemento-sklovinné hranice. Výsledky: Po analýze dat z měření byla prokázána statisticky signifikantní závislost mezi přítomností mezizubní papily a vzdáleností bodu kontaktu od kostního septa (p < 0,0001). Prokázána byla i závislost přítomnosti papily a mezizubní vzdálenosti (p < 0,0001). Z daných výsledků byla určena hodnota predikce přítomnosti papily pro oba faktory. Závěr: Přítomnost mezizubní papily je ovlivněna různými faktory, ke kterým patří i vzdálenost bodu kontaktu a kostního septa a mezizubní vzdálenost. Změna těchto vzdáleností může ovlivnit celkový estetický výsledek ošetření.

Background: The appearance of interdental papillae plays an important role in the final aesthetic outcome, especially in exposed region as is interdental papilla between central upper incisors. The aim of this study, is to determine factors associated with bone morphology, which can influence the appearance of this papilla. Materials and methods: 50 subjects in the range of 20–30 years of age with healthy periodontal tissues were examined. Presence of interdental papilla between central maxillary incisors was determined using classification proposed by Nordland and Tarnow. Intraoral radiographs were utilized to measure distance from contact point to the crest of bone and interdental distance at the level of cementoenamel junction using a computer programme. Results: Statistically significant correlation between papilla presence and distance from the contact point to the crest of bone (p < 0,0001) was found. Also significant relationship between papilla presence and interdental distance (p < 0,0001) was found. The value of prediction of papilla presence for both factors was inferred from data analysis. Conclusion: Presence of interdental papilla is influenced by various factors, including distance from contact point to the crest of bone and interdental distance. Modification of these distances can influence the final aesthetic outcome.

• Klíčová slova
• interdentální papila, black triangle, mezizubní papila,
• MeSH
• dospělí MeSH
• estetika stomatologická * MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH