Q120596326 Dotaz Zobrazit nápovědu
Cíl studie: Paliativní léčba se stala nedílnou součástí intenzivní medicíny. Cílem prezentované práce je objektivizovat reálně probíhající proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svoji vůli a popsat faktory, které tento proces v praxi ovlivňují. Typ studie: Monocentrická retrospektivní analýza dokumentů. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Celkový výzkumný vzorek představoval zdrojovou dokumentaci 100 nemocných splňujících předem stanovená kritéria. Zkoumány byly písemné záznamy v lékařské a ošetřovatelské dokumentaci popisující proces změny intenzivní léčby na léčbu paliativní. Statistické zpracování zjištěných dat bylo realizováno pomocí statistického softwaru STATISTICA 12 na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Rozhodnutí o kategorizaci léčby bylo zrealizováno u 60 % nemocných do 5. dne hospitalizace. V 59 % případů se jednalo o kategorii nerozšiřování orgánové podpory. Rozhovor s příbuznými byl realizován u 93 % nemocných, do 5. dne hospitalizace u 58,10 % pacientů. V nižší míře, u 38 %, byla zjištěna realizace konference ošetřovatelského týmu a pouze v 13 % i přítomnost sester. Závěr: Zdravotnická praxe se řídí aktuálními doporučeními, která jsou dle našich zjištění v praxi na daném pracovišti uplatňována. Výsledná zjištění tak mohou být přínosná pro další zkvalitnění zdravotnické péče.
Objective: Palliative care has become an integral part of intensive care medicine. The goal of the study was to map the actual process of change from active intensive care to palliative care in terminal patients unable to express their will in the ICU setting, and to describe the factors influencing this process in practice. Design: Monocentric, retrospective analysis of documents. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital. Materials and methods: The sample included medical records of 100 patients meeting the predefined study criteria. Written records of medical and nursing documentation describing the process of changing active intensive treatment into palliative care were examined. The data were processed by the STATISTICA 12 statistic software at significance level of 5 %. Results: The decision to change the management objective was made within 5 days of hospitalization in 60 % of patients. In 59 % of the cases, organ support was withheld. The change of the management objective was discussed with the next of kin in 93 % of the patients, in 58 % of patients it was discussed within 5 days of hospitalization.A multidisciplinary team meeting was held less frequently. Nurses took part in 13 % of the case discussion. Conclusion: Patient care changes its objectives and processes. Our department has adopted palliative care into the management of critically ill patients which contributes to further improvement of the quality of patient care. More frequent involvement of multidisciplinary teams and nurses would be beneficial.
Pro ošetřovatelství supervize představuje významný nástroj rozvoje a vzdělávání pracovníků s cílem umožnit jim organizovanou příležitost k reflexi. Hlavní výzkumnou otázkou realizovaného kvalitativního výzkumu bylo objasnění širšího kontextu zkušeností u nelékařských zdravotnických pracovníků (dále NLZP) pracujících v oboru onkologie v souvislosti s účastí v supervizním projektu „Vytvoření metodiky supervize u NLZP s interním a chirurgickým zaměřením“. Hlavní použitou metodou sběru dat byla polostruktorovaná ohnisková skupina. Účastníky výzkumu byli účastníci supervizního projektu. Byly realizovány 2 na sobě nezávislé ohniskové skupiny, s celkovým počtem 11 účastníků, celkové délce 117 min a se stejným designem interview. Z výzkumu jednoznačně vyplynul jednotný požadavek na nutný společný zájem, společný pracovní problém, který má být za supervize řešen a vyřešen. Všichni účastníci ohniskových skupin doporučili rozšíření supervizního programu na další klinická pracoviště.
Krankenpflegesupervision ist ein wichtiges Instrument für die Entwicklung und die Ausbildung des Personals. Ihr Ziel ist eine organisierte Chance zur Reflexion zu ermöglichen. Die Hauptfragestellung der realisierten qualitativen Studie war es, den breiteren Kontext der Erfahrungen des Pflegepersonals an der Onkologie zu klären. Die Studie wird als Teil des Supervisionsprojekts „Schaffung von Methoden zur Supervision des Pflegepersonals mit internen und chirurgischen Spezialisation“ realisiert. Die wichtigste Methode für die Datenerhebung waren halbstrukturierte Fokusgruppen. Stichprobe der Studie waren Teilnehmer des Supervisionsprojekts. Es wurden zwei unabhängige Fokusgruppen mit der Gesamtzahl der Teilnehmer 11, Gesamtlänge von 117 Minuten mit dem gleichen Design der Befragung durchgeführt. Die Studie hat klar den Bedarf eines gemeinsamen Interesses, eines gemeinsamen Arbeitsproblems, das in der Supervision gelöst werden soll, bestätigt. Alle Teilnehmer der Fokusgruppe empfohlen die Ausweitung der Supervisionsprogramms auf weitere klinische Abteilungen.
Optimální počet ošetřovatelského personálu, včetně odpovídajícího kvalifikačního zastoupení, je pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče nezbytný. Do procesu kvantifikace ošetřovatelské zátěže vstupuje mnoho proměnných, současné aktivity se soustřeďují především na vytváření komplexních dat souvisejících s realizovanou ošetřovatelskou činností v jednotlivých medicínských oborech. V rámci šetření byla u 3 929 pacientů specializované kliniky objektivizována ošetřovatelská zátěž a sledován reálný počet personálu, který se na péči podílel. Mezi základní výstupy analýzy lze zařadit objektivizaci ošetřovatelské zátěže včetně stanovení potřebného času na realizaci speciální a základní ošetřovatelské péče, zhodnocení dalších parametrů ošetřovatelské zátěže a především stanovení optimálního personálního obsazení v oboru hematoonkologie. Celkový potřebný čas na ošetřovatelskou péči na 1 pacienta a 24 hodin byl zjištěn v rozsahu 250 minut. Optimální výše potřebného úvazku ošetřovatelského personálu na 1 lůžko byla stanovena 1,2. Pro stanovení adekvátního kvalifikačního zastoupení ošetřovatelského personálu je možné použít zjištěné poměrné zastoupení základní a speciální ošetřovatelské péče 10,7 % : 89,3 %. Přestože prezentovaná data odrážejí konkrétní situaci daného pracoviště, jsme názoru, že jsou použitelná při plánování personálního obsazení i na ostatních pracovištích, jejichž medicínské zaměření je shodné.
An optimal number of nursing staff, including a corresponding representation of qualifications, is necessary for high quality nursing care. Many variables are involved in the process of quantifying nursing burden. Current activities focus on the creation of complex data related to nursing activities in the individual medical fields. In this research, we assessed objectively the nursing burden and studied the actual number of personnel involved in the care of 3 929 patients in a specialized clinic. The fundamental result of the analysis was the objective assessment of the nursing workload, including the time required for implementing and providing special and basic nursing care; the assessment of the other parameters of the nursing burden and mainly the establishment of optimal staffing in haemato-oncology. The time required for treating 1 patient in 24 hours is up to 250 min. Optimally, one bed would be covered by a nursing work-load of 1.2. The established proportional representation of basic and specialized nursing care of 10.7%: 89.3% can be used to determine the adequate qualification representation of the nursing staff. Although the presented data reflect the specific situation of the given workplace, it is also possible to apply them to other workplaces with the same medical specialization.
AIMS AND OBJECTIVES: To establish the availability of High Efficiency Particulate Air (HEPA)- and nonHEPA-filtered rooms in eastern European transplant centres and to investigate the impact on incidence of pneumonia and mortality after haematopoietic stem cell transplantation (HSCT). BACKGROUND: Barrier nursing in HEPA-filtered rooms is generally recommended for patients undergoing HSCT. There are only limited data on the availability of HEPA-filtered rooms and the impact on incidence of pneumonia and mortality. DESIGN: A prospective, observational, international study. METHODS: Monitoring cards were distributed within the East Forum EBMT-Nurses Group cooperating centres, and 689 consecutive patients were registered in 1/2010-6/2012. Patients were monitored for 100 days post-transplant. RESULTS: In patients undergoing autologous HSCT, pneumonia developed in 14/400 (3·5%) and was the cause of death in 2/14 (14%) of patients. There was no significant difference in mortality between HEPA-filtered and nonHEPA-filtered groups (4·5% vs. 4·9%, respectively). 239/400 (59%) transplantations were performed in single-bed rooms [190/239 (79%) HEPA-filtered] and 161 (41%) in two-bed rooms [28/161 (17%) HEPA-filtered]. In allogeneic transplantation, pneumonia developed in 24/289 (8·3%) and was the cause of death in 11/24 (45%) of patients. There was no significant difference in mortality between HEPA-filtered and non-HEPA-filtered groups (14% vs. 17%, respectively). 281/289 (97%) of allogeneic transplantations were performed in single-bed rooms [254/281 (90%) HEPA-filtered], and pneumonia was more frequent in patients on corticosteroids and in rooms without HEPA. CONCLUSION: The incidence of pneumonia in the autologous transplantation setting is low. More pneumonia was observed in the allogeneic HSCT group, especially in patients on corticosteroids. There was a trend towards a lower incidence of pneumonia in allogeneic HSCT patients treated in HEPA-filtered rooms. RELEVANCE TO CLINICAL PRACTICE: Autologous HSCT transplantation may safely be performed without HEPA filtration. HEPA filtration might be preferable in patients undergoing allogeneic transplantation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- incidence MeSH
- izolace pacientů * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pneumonie epidemiologie etiologie ošetřování prevence a kontrola MeSH
- pokoje pro pacienty * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- MeSH
- klinické kompetence MeSH
- lidé MeSH
- odborná způsobilost * MeSH
- ošetřovatelská péče * organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
