Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit míru projevů syndromu vyhoření, copingových strategií a profesní self-efficacy u vyučujících základních škol a dále vzájemné vztahy mezi nimi. Výzkumný soubor a nástroje. Dotazník vyplnilo 2394 vyučujících ZŠ (85 % žen a 15 % mužů). Dotazníková baterie zahrnovala Shirom-Melamedovu škálu vyhoření, dotazník na copingové strategie SVF 78 a škálu učitelské self-efficacy USE. Hypotézy. Analýzy ověřovaly předpoklad, že vyučující s vyšší self-efficacy budou preferovat pozitivní copingové strategie a vyučující s nižší self-efficacy negativní copingové strategie. Dalším předpokladem bylo, že u vyučujících s vyšší self-efficacy a pozitivním copingem bude nižší výskyt projevů vyhoření než u vyučujících s nižší self-efficacy a negativním copingem. Protože pozitivní coping je součástí profesních kompetencí, autoři předpokládali, že self-efficacy bude silnějším prediktorem vyhoření než copingové strategie. Statistické analýzy. Data byla zpracována korelační analýzou, regresní analýzou a multinominální regresní analýzou. Výsledky. Analýzy ukázaly vysokou míru vyhoření (19 % se zřetelnými projevy a 65 % ohrožené vznikem syndromu vyhoření). Navzdory tomu vyučující disponovali přiměřenou self- -efficacy a preferovali pozitivní copingové strategie. Vyšší self-efficacy souvisela s pozitivním copingem. Vyučující s vyšší self-efficacy a pozitivními copingovými strategiemi reportovali slabší projevy vyhoření. Vztah mezi copingem a vyhořením byl signifikantní – pozitivní coping souvisel s nižší mírou vyhoření, zatímco negativní coping souvisel s vyšší mírou vyhoření. Souvislost syndromu vyhoření a negativního copingu byla robustnější. Limity. Korelační design; hrubé dělení pozitivního a negativního copingu v dotazníku SVF 78; sestavení výzkumného souboru bez náhodného výběru.

Objectives. The study aimed to reveal the level of burnout syndrome, coping strategies and selfefficacy and their mutual relationships among teachers at elementary schools in the Czech Republic. Sample and setting. The sample comprised 2,394 teachers (85% of females and 15% of males). The variables were measured by Shirom-Melamed Burnout Measure, SVF 78 (coping strategies) and USE (teacher self-efficacy). Hypotheses. Authors hypothesized that teachers with higher self-efficacy would prefer positive coping while teachers with lower self-efficacy would prefer negative coping. Then, it was assumed that teachers with higher self-efficacy and positive coping would report less burnout syndrome. Because positive coping is a part of professional competencies, it was hypothesized that self-efficacy would predict burnout syndrome stronger than coping strategies. Statistical analysis. The main analyses consisted of correlation, linear regression and multinominal regression. Results. The analyses showed the high prevalence of burnout syndrome (19% with perspicuous manifestation and 65% in risk of burnout). Teachers with higher self-efficacy preferred positive coping over negative coping and vice versa. Teachers with higher self-efficacy and positive coping reported lower burnout syndrome. The link between coping and burnout was significant. The association of negative coping with burnout syndrome was stronger. Study limitation. Correlational research; distinction between positive and negative coping assessed by the SVF 78; not-random research sample.

Cíle. Práce má dva cíle. Prvním z nich je předložení teorie, podle níž ke klíčovým funkcím stereotypů patří vysvětlení a morální ospravedlnění umístění různých sociálních kategorií v sociální hierarchii. Obsah stereotypů je proto a priori určen obsahem morálních norem. Pozornost byla věnována meritokratické normě. Druhým cílem je seznámení s výsledky empirického testu několika hypotéz vyvozených z této teorie. Hypotézy. Byly vyvozeny a testovány dvě hlavní hypotézy: (1) Respondenti budou ze statusu různých sociálních kategorií usuzovat na schopnosti a pracovitost jejich typických příslušníků. (2) V případě statusové inkonzistence budou příslušníkům určité kategorie připsány schopnosti a pracovitost, které budou v souladu s prestiží této kategorie, nikoli s jejím bohatstvím. Soubor a podmínky. Jeden soubor dospělých respondentů (N = 642) posuzoval prestiž a bohatství typických příslušníků 65 různých sociálních kategorií, jiný soubor (N = 269) posuzoval jejich inteligenci a pracovitost. Respondenti pocházeli ze 196 různých českých obcí. Posuzováno bylo 40 profesních, 10 etnických a 15 dalších sociálních kategorií. Statistické analýzy. K analýze reliabilit škál byly použity vnitrotřídní koeficienty korelace (ICC), k testu hypotéz byly použity korelační analýzy. Výsledky. Výsledky ukazují, že pro všechny tři třídy kategorií platí, že čím vyšší má kategorie status, tím vyšší schopnosti a pracovitost jsou jejím typickým představitelům připisovány (celkové r = 0,798). Dále se ukázalo, že při statistické kontrole korelují připisované schopnosti a pracovitost silně a kladně s prestiží (pr = 0,725), nikoli s bohatstvím kategorií (pr = -0,208). Omezení. Výsledky výzkumu vedou dále ke zjištění, že konstrukty prestiže a schopností, které byly operacionalizovány jako konstrukty unidimenzionální, by bylo v dalších studiích patrně vhodnější operacionalizovat jako konstrukty multidimenzionální.

Objectives. This study has two goals. Firstly, it offers a theory according to which towards the main functions of stereotypes pertain explanation and moral justification of the places different social categories occupy in social hierarchy. The content of stereotypes is therefore a priori determined by the content of some moral norms. Attention was paid to the meritocratic norm. Secondly, it informs about results of the research in which some hypotheses derived from the theory were tested. Hypotheses. Two main hypotheses were derived and tested: (1) Respondents will infer abilities and industriousness of typical members of different social categories from status of the categories. (2) In the case of status inconsistency, abilities and industriousness which will be ascribed to members of a category will be in accordance with the prestige of the category, not with its wealth. Sample and settings. One sample of adult respondents (N=642) rated prestige and wealth of typical members of 65 different social categories. A different sample (N=269) rated their abilities and industriousness. Respondents were from 196 different Czech cities and villages. The sample of categories consisted of clusters of 40 professional, 10 ethnic and 15 other categories. Statistical analyses. The reliabilities of scales were assessed by the means of Intraclass Coefficients of Correlations (ICC), the hypotheses were tested by means of correlation analyses. Results: The results for all three clusters of categories are very similar and show that the higher the status of a category, the higher intelligence and industriousness ascribed to its members are (global r=0.798). The analyses of partial correlations furthermore show that abilities and industriousness correlate strongly and positively with prestige (pr=0.725), not with wealth (pr=-0.208) of categories. Study limitation. The results of the study lead also to the finding, that for future studies it would be probably better to construe prestige and intelligence (abilities) as multidimensional than as unidimensional, as they were in the present study.

• Klíčová slova
• pracovitost,
• MeSH
• dospělí MeSH
• etnicita MeSH
• inteligence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• společenská třída MeSH
• stereotypizace * MeSH
• výzkum MeSH
• zaměstnání MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

Studie seznamuje čtenáře s Teorií ospravedlňování systému (System Justification Theory), jakožto s teorií, která ukazuje jiný a v něčem nový pohled na dosavadní poznání meziskupinových vztahů. Teorie ospravedlňování systému sice navazuje na již zavedené a dobře přijímané teorie (jako je Teorie sociální identity či Teorie sociální dominance), zároveň se však vůči nim vymezuje, polemizuje s nimi a předkládá výzkumy, které nás nutí přemýšlet o meziskupinových vztazích poněkud odlišným prizmatem. Text se zaměřuje nejprve na vysvětlení základních pojmů a hypotéz, se kterými teorie pracuje; dále se zabývá vysvětlením psychologických mechanismů ospravedlňování „nespravedlivého“ systému; rozebírá postavení a vnitřní konflikty znevýhodněných skupin; věnuje se tématu preferování nečlenské skupiny; zabývá se stereotypy, jakožto jednou z hlavních forem racionalizace sociálního postavení; a konečně zmiňuje i diskusi s jinými teoriemi.

This work introduces the readers to the System Justification Theory, which presents a new insight into the existing knowledge on intergroup relationships. While the System Justification Theory complements the already accepted theories such as the Social Identity Theory or the Social Dominance Theory, it also opposes and argues with them and proposes a research forcing us to think about intergroup relationships from a different point of view. The manuscript focuses at first on the definition of basic terms and the Theory’s hypot­heses; then it explains psychological mechanisms of justification of “the unfair” system; discusses the position and inner conflicts of disadvantage groups; focuses on the preference of the non-member group and on stereotypes as one of the principal forms of rationalization of social position; and finally, it mentions the discussion with other theories.

• MeSH
• lidé MeSH
• předsudek MeSH
• sebepojetí MeSH
• sociální chování MeSH
• sociální identifikace MeSH
• stereotypizace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kvalitativní studie předkládá analýzu 43 osobních vyjádření k syndromu vyhoření v lékařských profesích. Příběhy byly získány v rámci národní studie Stres, deprese a syndrom vyhoření u českých lékařů, kterou realizovala 1. lékařská fakulta UK ve spolupráci s Českou lékařskou komorou. Analýza textů ukázala, že lékaři a lékařky, kteří se cítili výzvou k sepsání vlastního příběhu osloveni, prožívají především negativní pocity spojené se svým povoláním. Zdroje jejich vyčerpání a nespokojenosti tkví dominantně v podmínkách, za kterých své povolání vykonávají; méně často je identifikují ve svém vnitřním postoji. Nicméně mezi efektivními strategiemi, které lékaři a lékařky volí, aby se vyrovnali s profesní zátěží, naopak dominují ty, které se týkají vnitřního nastavení a osobního postoje k náročným pracovním okolnostem. Jedná se o strategie, které vycházejí z daného lékaře či lékařky coby aktéra svého profesního (a osobního) života. Mezi strategiemi s nízkou efektivitou se naopak vyskytují rezignace či odchod, které aktérství využívají pouze k omezení expozice zátěžovým situacím.

Objectives. Healthcare professionals are at risk when it comes to burnout – a stress-induced occupational syndrome. The study focuses on incidence of burnout among healthcare professionals and their coping strategies. Sample and setting. The qualitative part presents an analysis of 43 autobiographical stories involving burnout. They were collected as a part of a national study of stress, depression and burnout in the medical profession which was commissioned by The First Faculty of Medicine of Charles University in cooperation with the Czech Medical Association. Analysis. The qualitative thematic analysis was used. Results. Physicians who participated in the study had experienced mostly negative emotions. Their exhaustion and discontent resulted mostly from work conditions and, in some cases, from personal attitudes. An active approach to one’s professional and private life turned out to be a successful coping strategy. Mere reduction of a number of stressful situations without solving them proved unsuccessful. The study shows that reflection and active approach are important both for reducing, as well as for preventing burnout. Further research could identify other coping and preventive strategies.

• MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lékaři psychologie   MeSH
• lékařky psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• profesionální vyhoření * diagnóza   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres komplikace   MeSH
• sběr dat MeSH
• zjišťování skupinových postojů metody   MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Publikace se věnuje profesionálnímu vyhoření u učitelů a jak mu předejít. Obsahuje případové studie. Určeno učitelům.; Kniha se zabývá rizikem syndromu vyhoření při práci učitele. Vyhoření vzniká v důsledku chronického stresu a vede k silným psychickým a fyzickým problémům, k nekvalitní výuce, ke špatným vztahům ke kolegům a žákům. Cílem knihy je, aby vyučující získali dobré povědomí o rizicích, které souvisejí s profesní náročností, získali orientaci v pojmech „stres“ a „vyhoření“ a dokázali u sebe vnímat jejich projevy, porozuměli příčinám stresu a vyhoření na individuální, školní a resortní úrovni, nabyli přesvědčení, že je možné vhodnými kroky snížit nebezpečí vzniku vyhoření, vyzkoušeli si sadu konkrétních technik. Kniha využívá výsledků největšího výzkumu vyhoření mezi českými vyučujícími, který byl realizován v letech 2017–2018.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• profesionální vyhoření MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• sebepojetí MeSH
• školy MeSH
• učitelé psychologie   MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie