Prezentujeme případ 47leté ženy s objemným, rodícím se nekrotickým myomem, který při prvozáchytu imitoval maligní proces v oblasti děložního čípku. Způsoboval výraznou retenci moče z důvodu komprese močového měchýře a močovodů, hydronefrózu a zhoršení renálních funkcí. V klinickém nálezu byl plně rozvinutý obraz „bulky syndromu“ – lymfedém dolních končetin a podbřišku, bolesti v podbřišku, obstipace, sekundární močová infekce, paradoxní ischurie. Při gynekologickém vyšetření v zrcadlech byl vizualizován silně páchnoucí nekrotický tumor dosahující do poloviny pochvy, který způsoboval krvavý výtok, jenž pacientku přivedl k vyšetření. Z tumoru byla odebrána biopsie. Pacientce byl zaveden permanentní močový katétr s postupnou úpravou renálních funkcí. Vzhledem k obtížím a benignímu histologickému nálezu z biopsie byla indikována prostá abdominální hysterektomie s bilaterální salpingektomií z dolní střední laparotomie. Operace byla komplikovaná rozsáhlým adhesivním procesem v dutině břišní a krevní ztrátou 1 200 ml, s poklesem hemoglobinu v krevním obraze z 128 g/l na 79 g/l a s nutností korekce anémie podáním krevních transfuzí. V pooperačním období došlo k promptní obnově spontánní mikce s normalizací funkce močového měchýře, ústupu lymfedému a subjektivních potíží pacientky.

We present the case of a 47-year-old woman with a bulky, nascent necrotic myoma, which at first glance appeared to be a malignant process in the cervix. It caused significant retention of urine due to compression of the bladder and ureters, hydronephrosis and deterioration of renal function. A fully developed picture of the “bulge syndrome” dominated – lymphedema of the lower limbs and lower abdomen, pain in the lower abdomen, constipation, secondary secondary urinary infection, and paradoxical ischuria. During a gynecological examination in a specula, a strong-smelling, necrotic tumour was visualized reaching half of the vagina, which was causing a bloody discharge, which brought the patient to the examination. A biopsy was taken from the tumour. A permanent urinary catheter was inserted into the urinary bladder with gradual adjustment of renal functions. Due to the difficulties and the benign histological findings from the biopsy, a simple abdominal hysterectomy with bilateral salpingectomy from a lower midline incision was indicated. The operation was complicated by an extensive adhesive process and blood loss of 1,200 mL, with a decrease in hemoglobin in the blood count from 128 g/L to 79 g/L and the need for three blood transfusions. In the postoperative period, there is a prompt recovery of spontaneous micturition with normalization of bladder function, subsidence of lymphedema and subjective complaints of the patient.

• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony MeSH
• hysterektomie MeSH
• leiomyom * chirurgie   komplikace   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci děložních adnex chirurgie   diagnóza   patologie   MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• retence moči * etiologie   terapie   MeSH
• zánět děložního hrdla chirurgie   diagnóza   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Vyhodnocení rizikových a protektivních faktorů v souvislosti s poškozením pánevního dna po vaginálním porodu. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava. Metodika a výsledky: Literární review s cílem identifikovat studie zaměřené na rizikové faktory poranění pánevního dna v průběhu porodu a nabídnout souhrnný přehled vztahu rizikových a protektivních faktorů k možnému poškození musculus levator ani. Stanovení prognózy poranění pánevního dna před porodem je náročné až nemožné. Již několik let je ale známo, že vaginální operační porod (porodnické kleště) významně zvyšuje riziko avulze musculus levator ani. Proto by změna porodnické praxe mohla zabránit poranění této svalové skupiny, a tím snížit nepříznivé poporodní následky. Závěr: Způsob vedení porodu je důležitým faktorem ovlivňujícím poškození pánevního dna a s tím související rozvoj prolapsu pánevních orgánů, stresové a anální inkontinence.Trauma musculus levator ani je v době prvního porodu statisticky významně spojeno s vaginálním vedením porodu, užitím porodnických kleští a délkou druhé doby porodní [9, 10, 15]. Rozpoznání rizikových faktorů by mohlo pomoci k vytvoření algoritmu primární a sekundární prevence dysfunkce pánevního dna [10].

Objective: The evaluation of the risk and protective factors for pelvic floor trauma in relation to vaginal delivery. Design: Review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital of Ostrava. Methodology and results: The aim was to provide a comprehensive survey of studies focused on risk factors for pelvic floor trauma following vaginal delivery; and to constitute the relationship between the risk and protective factors and levator ani injury. To state the prognosis of the pelvic floor injury before a child delivery is difficult and almost impossible, but it has been assumed that an operative vaginal delivery (obstetrical forceps) represents a significant risk factor for avulsion. The change in obstetric practice can prevent the injury and thus to reduce an adverse effect. Conclusions: Pregnancy and the methods of childbirth are important factors with an impact on pelvic floor injury, potentially contributing to the development of pelvic organ prolapse, and stress and anal incontinence. The recognition of the factors, the proper training of medical staff in the management of labour, and subsequently the proper treatment of perineal tears should prevent pelvic floor injury.

• Klíčová slova
• avulze, porodní poranění,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• druhá doba porodní MeSH
• komplikace porodu MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění dna pánevního etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pánevní dno * zranění   MeSH
• porod MeSH
• porodnické kleště škodlivé účinky   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• stresová inkontinence moči etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• těhotenství MeSH
• vedení porodu * škodlivé účinky   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Srovnání výskytu a typu avulzního poranění svalů pánevního dna u primipar po spontánním vaginálním porodu a po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Pracoviště: Porodnicko–gynekologická klinika FN Ostrava. Metodika: Do studie byly zařazeny primipary 6–12 měsíců po spontánním vaginálním porodu (skupina A,n = 52 ) nebo po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru (skupina B, n = 51). Porodnická data byla získána z nemocniční databáze. Obě sledované skupiny žen podstoupily translabiální 3D ultrazvukové vyšetření dvěma sonografisty. V jeho průběhu byla hodnocena vzdálenost od středu močové trubice k úponům musculus puborectalis levatoris ani – levator urethra gap [6]. Vzdálenost delší než 25 mm jsme považovali za hranici avulzního poranění [6, 20]. Mezi dalšími hodnocenými parametry ve vztahu k avulzi byl věk matky, BMI, aplikace epidurální analgezie, provedení epiziotomie, délka I. i II. doby porodní a hmotnost plodu. Výsledky: Avulze musculus levator ani (MLA) byla diagnostikována celkem u 10 žen, unilaterální v osmi případech, bilaterální ve dvou případech. Ve skupině A (po spontánním porodu) jsme zaznamenali avulzní poranění u 7,7 % žen, ve skupině B (užití vakuum-extraktoru) u 11,8 % případů. Užití vakuumextraktoru tak není statisticky významným rizkovým faktorem pro avulzi MLA. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami A a B jsme však zaznamenali v hodnotách BMI, v délce II. doby porodní a v provedení epiziotomie (tab. 1). Závěr: Nezaznamenali jsme statisticky významný rozdíl v hodnocení rizika avulzního poranění mezi ženami rodícími spontánně nebo ženami rodícími s pomocí vakuumextraktoru (tab. 1). Na rozdíl od klešťového porodu tak není vakuumextrakce rizikovým faktorem vzniku avulze.

Objective: To draw a comparison between spontaneous vaginal delivery and vacuum-assisted vaginal delivery in relation to the incidence and the type of levator ani avulsion in primiparas. Design: Retrospective observational study. Settimg: Department of Obstetrics and Gynaecology, University Hospital of Ostrava. Methodology: In the study, the primiparas who were from 6 to 12 months after spontaneous vaginal delivery (group A, n = 52) or after childbirth with vacuum extraction (group B, n = 51) underwent translabial 3D ultrasound. The obstetric data had been obtained from the hospital database. Translabial 3D ultrasound examination were performed by two sonographists. The monitored parameter was the distance between urethra and fibres of musculus levator ani – levator urethra gap [6]. The distance longer than 25 mm was considered an avulsion injury [6, 22]. Other parameters assessed in relation to the avulsion were: women´s age, BMI, epidural analgesia, episiotomy performance, the length of the first and the second stages of labour, and fetal weight. Results: Musculus levator ani avulsion was diagnosed in 10 women – unilateral in 8 cases and bilateral in 2 cases. In group A, women after spontaneous birth, we noticed avulsion injury in 7.7% of cases, whereas in group B, women after vacuum extraction, we recorded avulsion injury in 11.8% of cases. Thus the use of vacuum extraction is not statistically significant risk factor for avulsion musculus levator ani. Statistically significant difference in comparison group A and B was recorded in BMI, the length of the second stages of labour and episiotomy performance. Conclusion: We did not prove a statistically significant connection between avulsion injury and delivery with the use of vacuum extraction in comparison to avulsion injury incidence in uncomplicated vaginal delivery group (tab. 1). Vacuum extraction does not appear as a risk factor for avulsion in contrast to forceps delivery.

• Klíčová slova
• avulzní poranění, musculus levator ani,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• druhá doba porodní MeSH
• epidurální analgezie MeSH
• epiziotomie MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kosterní svaly anatomie a histologie   ultrasonografie   MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno * anatomie a histologie   ultrasonografie   zranění   MeSH
• plod anatomie a histologie   MeSH
• porod MeSH
• první doba porodní MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• vakuová extrakce porodnická * statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH