Existing research indicates that the shape of various facial regions is linked to perceived attractiveness and perceived formidability. Interestingly, little evidence shows that people directly focus on these specific facial regions during judgments of attractiveness and formidability, and there is little support for the notion that the levels of attractiveness and formidability affect raters' visual attention. We employed eye-tracking to examine visual attention (the number of fixations and dwell time) in 40 women and 37 men, while they assessed 45 male faces in life-sized photographs for attractiveness and formidability. The facial photographs were grouped by varying levels of attractiveness and formidability (low, medium, and high). Our results showed that regardless of the characteristics rated, both men and women paid the most visual attention to the eyes, nose, mouth, and forehead regions. We found statistically discernible variation in visual attention in relation to the rater's sex or target's attractiveness levels for other facial features (the chin, cheeks, or ears), but these differences may not be substantial enough to have practical implications. We suggest that the eyes, the nose, and the mouth regions play a central role in the evolution of face perception as regions most salient to the acquisition of informative cues about others. Further, during both attractiveness and formidability judgments, men looked longer at the stimuli than women did, which may hint at increased difficulty of this task for men, possibly because they compare themselves with the stimuli. Additionally, irrespective of sex, raters looked marginally longer at faces with a medium level of formidability than at those with a high formidability level, which may reflect ambiguity of these stimuli and uncertainty regarding assessment. We found no other significantly relationships between the target's attractiveness and formidability levels and the rater's visual attention to whole faces.

• MeSH
• dospělí MeSH
• krása MeSH
• lidé MeSH
• mínění MeSH
• mladý dospělý MeSH
• obličej * MeSH
• pozornost * fyziologie   MeSH
• rozpoznání obličeje fyziologie   MeSH
• technologie sledování pohybu očí MeSH
• výběrové chování fyziologie   MeSH
• zraková percepce fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Zahájení kojení je komplexní proces ovlivňovaný nejen fyziologickými procesy a chováním matky, ale i reakcemi novorozence. Při vyhledávání prsu novorozencem hrají, mimo taktilních, vizuálních a chuťových vodítek, klíčovou roli čichové podněty z mateřského mléka a sekrece žláz nacházejících se na areole. Hlavním cílem tohoto přehledového článku je představit dosavadní poznatky o čichové komunikaci mezi matkou a novorozencem v souvislosti se zahájením kojení a v neposlední řadě poukázat na možné využití čichových podnětů v poporodní péči mimo jiné k uklidňování rozrušených novorozenců, podpoře příjmu potravy a zlepšení jejich zdravotního stavu, a to především u dětí s problémy s kojením a u předčasně narozených dětí. Vůně mateřského mléka a prsu kojících žen (zejména pak vlastní matky) v závislosti na kontextu může snižovat rozrušení novorozenců, ale i zvyšovat apetitivní orální aktivitu. Specifické pozitivní reakce pak vyvolává vonná sekrece Montgomeryho žláz, a to nezávisle na dosavadní postnatální zkušenosti. Tyto vůně by tak mohly hrát roli při navádění novorozence k prsu a zahájení kojení.

The initiation of lactation is a complex process influenced not only by physiological processes and mother's behaviour, but also by newborn's activity. Apart from various tactile, visual, and gustatory cues, a key role in breast localisation is played by olfactory cues originating from breast milk and areola glands secretion. The main aim of this review is to summarise the current knowledge about the role of chemical communication between a mother and her infant related to the initiation of lactation and suggest a possible clinical use of odours in postnatal care. For instance, to soothe distressed newborns, enhance feeding and improve their health status, especially in infants experiencing breastfeeding problems or pre-term ones. The odour of breast milk and breast of lactating females (particularly the infant's own mother) has a soothing effect on newborns, but it also increases an appetitive oral activity in a context-dependent manner. Specific positive responses are elicited by the secretion of Montgomery glands' regardless of the newborns' prior postnatal experience. These odours may thus play a role in the coordination of neonatal actions towards the breast and the initiation of lactation.

• Klíčová slova
• Montgomeryho žlázy,
• MeSH
• kojení * MeSH
• lidé MeSH
• mateřské mléko * MeSH
• novorozenec MeSH
• odoranty * MeSH
• předčasný porod MeSH
• prsní bradavky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Behaviorální imunitní systém představuje vedle tělesného imunitního systému další obranný nástroj organismu. Jeho hlavní funkcí je detekce a vyhnutí se potenciálně ohrožujícím podnětům, jež mohou vést k přenosu patogenů. Včasná vyhýbavá reakce organismu významně snižuje energii, jež by jinak byla vydána na metabolicky náročné reakce tělesného imunitního systému po infekci patogenem. Cílem tohoto souborného článku je představit jednotlivé složky behaviorálního imunitního systému, jenž v první řadě zahrnuje percepci ohrožujících podnětů na základě jednotlivých smyslových modalit (vizuální, akustická, čichová, taktilní a jejich integrace). Dále se jedná o afektivní složku, a to zejména emoci znechucení, kterou zde dále dělíme na patogenní, sexuální a morální. Další části zahrnují kognitivní složku, která umožňuje uvědomovat si a hodnotit míru nebezpečnosti podnětu, a exekutivní složku včetně vyhýbavého chování. Součástí práce je také krátké představení základních metod měření behaviorálního imunitního systému pomocí dotazníků, vizuálních stimulů či měření fyziologických reakcí. Fungování behaviorálního imunitního systému je možné vysvětlit pomocí "teorie zvládání chyb" (error management theory), podle níž systém funguje ve prospěch energeticky méně náročných chyb. Kvůli vysoké citlivosti behaviorálního imunitního systému se snižuje množství falešně negativních chyb, ale naopak se zvyšuje náchylnost vůči falešně pozitivním chybám. V důsledku generalizace pak tyto reakce mohou mít zásadní sociální implikace, jako je vliv na společenskost, ageismus, xenofobii a konformitu vůči normám. V neposlední řadě poukážeme na možnou souvislost mezi behaviorálním imunitním systémem a vznikem některých psychiatrických poruch, jako je obsedantně-kompulzivní porucha. Systém je funkčně flexibilní dle možné zranitelnosti jedince a aktuální situace, proto se stručně věnujeme i jevům souvisejícím s aktivací behaviorálního imunitního systému objevujícím se v současné situaci pandemie COVID-19.

The behavioural immune system is, besides the body immune system, another defence mechanism of the organism. Its primary function is to detect and facilitate avoidance of potentially harmful stimuli that can lead to pathogen transmission. The prompt avoidant reaction significantly reduces high energetic demands that would be spent by the body immune system after the actual pathogen infection. The main aim of this review is to introduce individual components of the behavioural immune system that, first, include the perception of the threatening stimuli based on the individual sensory modalities (visual, acoustic, tactile and their integration). Next is the affective component, which primarily involves the emotion of disgust. Here, we differentiate three domains: pathogen disgust, sexual disgust and moral disgust. Other components include cognitive processes that enable awareness and evaluation of the extent of the threat and executive component, including avoid-ant behaviour. The paper also shortly introduces the major testing methods of the behavioural immune system, such as questionnaires, visual stimuli and measurement of the physiological responses. The functioning of the behavioural immune system is best explained by error management theory which predicts that less costly errors are favoured. The high sensitivity of the behavioural immune system thus decreases the amount of false-negative errors and as a result, increases the susceptibility to false-positive errors. Due to overgeneralization, these reactions may have significant implications for social life, with an influence on social gregariousness, ageism, xenophobia and conformity to social norms. Finally, we point to a possible association between the behavioural immune system and the development of some psychiatric disorders such as obsessive-compulsive disorder. The system is functionally flexible according to potential disease susceptibility and current situation. Therefore, we briefly discuss the issues related to activation of the behavioural immune system in the current COVID-19 pandemic.

• Klíčová slova
• Covid 19,
• MeSH
• imunitní systém * MeSH
• infekční nemoci MeSH
• lidé MeSH
• psychický stres MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Mixed Martial Arts (MMA) is a multielement combat sport where fighters need to quickly react to an opponent's movements under fatigued conditions. Research indicates that fast reaction time is important in many sports, but the effect of fatigue has shown negative, null, or even positive influences on reaction time. However, few studies have been conducted in a controlled setting, especially using MMA figthers, whose matches are frequently resolved in a split-second. Therefore, this study investigated whether acute neuromuscular fatigue affects reaction and movement times, and their consistency in MMA fighters (N = 45). Before and after an upper-body Wingate test, a simple visual reaction time task was completed. Results showed a significant negative effect of fatigue on the reaction times and their consistency, with longer reactions (1.5% change) and lower consistency (14.7% change) after the Wingate test. Further, greater amounts of fatigue during the Wingate test seemed to negatively affect the consistency of post-Wingate movement time. Due to cumulative fatigue and the dynamic nature of MMA, our data indicate that not only the decrements in aerobic and anaerobic power likely affect a fighter's performance, but their reaction time and motor time may also be compromised during a fight.

• MeSH
• anaerobní práh fyziologie   MeSH
• bojové sporty fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• reakční čas fyziologie   MeSH
• svalová únava fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Klíčová slova
• čichová komunikace,
• MeSH
• čich * MeSH
• emoce MeSH
• feromony lidské * MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• odoranty * MeSH
• sexuální partneři MeSH
• těhotenství MeSH
• vztahy mezi matkou a dítětem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH