Mezenteriální ischemie patří mezi onemocnění cévního systému, které má i přes rozvoj moderní medicíny stále vysokou morbiditu a mortalitu. Základní vyšetřovací metodou při podezření na mezenteriální ischemii je dnes výpočetní tomografie. Dlouhodobé zkušenosti s endovaskulární léčbou přinesly důkazy jejího správného použití a indikací, a ovlivnily tak doporučené postupy. Moderní léčba mezenteriální ischemie je založena na hybridním přístupu a kombinací chirurgických a endovaskulárních technik.

Mesenteric ischemia is one of the diseases of the vascular system which, despite the development of modern medicine, still has high morbidity and mortality. The current primary imaging modality in the diagnosis of suspected mesenteric ischemia is computed tomography. Long-term experience with endovascular therapy has provided evidence of its use and indications and thus influenced the guidelines of mesenteric ischemia treatment. Modern treatment of mesenteric ischemia is based on a hybrid approach and a combination of surgical and endovascular techniques.

Cíl: Cílem provedené retrospektivní studie bylo zhodnotit a porovnat výsledky léčby pacientů s akutní trombózou portální žíly ve skupině s jaterní cirhózou a ve skupině bez cirhózy. Metodika: Ze souboru pacientů, kterým byl vytvořen TIPS od roku 2000 do roku 2019, byli vybráni pacienti s akutní trombózou portálního řečiště. Byli vyřazeni pacienti s kavemomem porty a pacienti s tumorózní trombózou. Pacienti s akutní trombózou vena portae (VP) byli rozděleni do dvou skupin, na skupinu s jatemí cirhózou (JC) a bez cirhózy. V celém souboru byl sledován rozsah trombózy. Dále u podskupiny pacientů, kterým byla provedena rekanalizace VP pomocí trombolýzy (TL), byl hodnocen počet a závažnost hemoragických komplikací. Dále byla hodnocena primární průchodnost a primární asistovaná průchodnost UPS. Hodnotili jsme smrtnostza 30 dní a 1 rok v souborech s JC a bez cirhózy a dlouhodobé přežívání pacientů celkově i v obou skupinách. U všech pacientů byl UPS proveden stejnou technikou přístupu do portálního řečiště. Pro vytvoření zkratu byl použit buď stent, nebo stentgraft. Výsledky: Celkově bylo v souboru s akutní trombózou VP a zavedeným UPS zařazeno 74 pacientů. Ve skupině A bylo 60 pacientů s JC, kteří měli parciální trombózu kmene VP v 64 %. V této skupině převažovali muži s průměrným věkem 58 let. Indikací k vytvoření UPS byly vtéto skupině komplikace portální hypertenze (v 60 % varikózní krvácení a ve 35 % refraktemí ascites). V této skupině byl trombus ve 32 % překryt stentem a ve 38 % došlo k rekanalizaci VP po terapii nízkomolekulárním heparinem (LMWH). Skupina B obsahovala 14 pacientů bez cirhózy, kteří měli trombózu VP na podkladě prokoagulačních onemocnění při trombóze jaterních žila VP (22%) a polycytaemia vera (22 %). Převažovaly zde ženy s průměrným věkem 43 let. V této skupině měli pacienti v 86 % kompletní trombózu typu 3. U deseti pacientů bylo nutné provést lokální TL spolu s mechanickou trombektomií pro obnovu toku v portálním řečišti. V této skupině byl vyšší výskyt hemoragických komplikací oproti skupině bez trombolýzy, které byly léčeny konzervativně nebo endovaskulárně. Pacienti ve skupině s TL a bez TL měli srovnatelnou 30denní smrtnost. Závěr: Pacienti s trombózou portáIního systému bez současně přítomné JC jsou častěji ženy mladšího věku s rozsáhlou trombózou VP, která se projevuje bolestí břicha. U těchto nemocných byla významně úspěšnější rekanalizace VP pomocí lokální TL. Oproti tomu mezi pacienty s trombózou VP s JC převažovali starší muži, kteří měli nástěnný trombus ve VP. Indikací kTTPS bylo vtéto skupině krvácení do GIT a k rozpuštění trombu došlo po zavedení TIPS.

Aim: Purpose of this retrospective study was to evaluate and to compare the treatment of patients with acute portal vein thrombosis (PVT) in a group with liver cirrhosis and in group without cirrhosis. Methods: Patients with PVT were selected from the group of patients treated with TIPS procedure between years 2000 and 2019. Patients with chronic PVT and portal cavemoma and patients with tumorous thrombosis were excluded. Patients with acute PVT were divided into two groups - group with liver cirrhosis (LC) and group without cirrhosis. We evaluated size and localization of thrombus. In a group of patients who underwent thrombolysis (TL) for the portal vein (PV) recanalisation we evaluated amount and severity of hemorrhagic complications. We also evaluated primary patency, primary assisted patency and secondary patency of shunt. Thirty-day and 1-year mortality was observed in the group with the LC and without LC and survival was assessed in the whole group and separately in both subgroups. We used the same technique to gain access to PVin all patients. Shunt in the liver parenchyma was created using bare metal stent or stentgraft. Results: The whole group with acute PVT treated with TIPS consisted of 74 patients. In the group A were 60 patients, 64% of them had partial thrombosis of PV trunk. Majority of this group consisted of men with mean age 58 years. The indications for TIPS were complications of PH (variceal bleeding in 60% and refractory ascites or fluidothorax in 35%). Thrombus was in 32% covered with the stentandin 38% dissolved after treatment with low molecular weight heparin (LMWH). In the group B was 14 patients without LC. They suffered from procoagulation disease such as hepatic veins thrombosis associated with PVT (22%) and polycytaemia vera (22%). There were more women in this group, mean age was 43 years. These patients had complete thrombosis (86%). In 10 patients from the whole group we had to use the localTL with mechanical thrombectomy to restore the flow in the PV. In this group we observed higher hemorrhagic complication rate comparing to group without TL. All these complications were treated conservatively or endovascularly. Patients in the group with TL had similar rate of 30-day mortality. Conclusion: Patients with portalvein thrombosis without liver cirrhosis are more frequently younger women with large PV thrombosis presenting with abdominal pain as a main symptom. In these patients using local thrombolysis for recanalisation of PV was more successful. On contrary the patients with PVT and liver cirrhosis were older men with thrombus onthe wall of PV trunk. Indication for TIPS was gastrointestinal bleeding and the thrombus was dissolved after TIPS procedure.

• Klíčová slova
• rekanalizace,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze MeSH
• jaterní cirhóza komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průchodnost cév MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• trombektomie MeSH
• vena portae diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žilní trombóza * chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   komplikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Prezentujeme případ pacienta s nově diagnostikovanou vaskulitídou typu polyarteritis nodosa, která se projevila makroskopickou hematurií, sekundární hypertenzí a vícečet-nými infarkty v obou ledvinách. Zobrazovací metody odhalily vícečetná drobná aneurys-mata renálních tepen, která způsobila okluzi segmentámích větví a následně ischemii částí parenchymu. Kromě postižení renálních tepen byla zjištěna i asymptomatická aneurysmata větví arteria hepatica propria a disekce levé arteria iliaca communis s přechodem na externu. Za zlatý standard obrazové diagnostiky polyarteritis nodosa je považována digitální subtrakčníangiografie, i když pokrok v CT angiografii může tuto metodu nahradit.

We present a case of a patient with a newly diagnosed vasculitis of polyarteritis nodosa, that manifested itself by macroscopic hematuria, secondary hypertension and multiple infarctions in both kidneys. Imaging methods revealed multiple small aneurysms of the renalarteries that caused occlusion of their segmental branches and consequently led to partialischemia of the parenchyma. Asymptomatic aneurysms on branches of proper hepatic artery and dissection of left common and extemaliliac artery were also diagnosed. Digital subtraction angiography is considered to be the gold standard of imaging in polyarteritis nodosa, although it could be replaced by CT angiography due to its rapid advances.

• MeSH
• aneurysma diagnostické zobrazování   MeSH
• angiografie MeSH
• arteria hepatica diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• arteria renalis diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• methylprednisolon aplikace a dávkování   MeSH
• polyarteritis nodosa * diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• prognóza MeSH
• vaskulitida diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Účelem provedené studie bylo zhodnotit současnou praxi v provádění transjugulárních intrahepatálních portosystémových spojek (TIPS) v České republice. Metodika: Všechny fakultní a krajské nemocnice byly obeslány dotazníkem, který zjišťoval počet provedených výkonů v posledních 3 letech (2015-2017). Detailněji byly posuzovány indikace k provedení TIPS v roce 2017. Dále bylo zjišťováno, zda pracoviště provádí TIPS jako urgentní výkon. Hodnotil se počet prováděných revizí, 30denní mortalita a četnosti používání dedikovaných stentgraftů oproti kovovým stentům. Výsledky: Všechna pracoviště odpověděla. TIPS je nyní prováděna v šesti centrech. V roce 2015 bylo provedeno celkem 70 výkonů, v roce 2016 již 87 a v roce 2017 vzrostl počet výkonů na 96. Ve všech centrech se provádí výkon i jako urgentní. V roce 2017 bylo 57 % všech výkonů provedeno pro ascites (včetně pacientů s Buddovým-Chiariho syndromem) a 43 % pro krvácení (včetně pacientů s trombózou portální žíly). Na třech pracovištích provedli v roce 2017 TIPS i z jiných indikacích (8 %), a to u trombózy portální žíly, pro Buddův-Chiariho syndrom a u dětského pacienta. Revize TIPS provádí všechna pracoviště. Třicetidenní mortalita byla v rozpětí 10-33%. Všechna pracoviště používají dedikované stentgrafty, kromě toho byly na dvou pracovištích použity i samoexpandibilní stenty v 59 % a 19 % výkonů. Závěr: Česká republika je geograficky přiměřeně pokryta centry, která jsou schopná zajistit akutní provedení TIPS. Polovina center provádí i technicky obtížnější výkony pro trombózy jaterních a portálních žil či výkon u dětských pacientů. Z dotazníku dále vyplynulo, že pacienti po výkonu jsou nadále dispenzarizováni.

Methods: Questionnaire was sent to all university hospitals and regional hospitals. Numbers of procedures were requested in the last three years (2015-2017). There was also question about indications for TIPS during the last year and availability of urgent TIPS. We monitored 30day mortality and number of TIPS revisions in the last year (2017). Proportion of dedicated stentgrafts versus bare stents used was evaluated as well. Results: All hospitals answered. TIPS is being performed in 6 centres. There were performed 70 procedures in 2015, 87 procedures in 2016, and 96 in 2017. All centres declared availability for urgent TIPS creation. There were 57% procedures done for ascites (including patients with Budd-Chiari syndrome) and 43% for bleeding (including patients with portal vein thrombosis) in 2017. There were 3 centres where TIPS was indicated also for other indications beside bleeding or refractory ascites (8% of patients). These indications were portal vein thrombosis, Budd Chiari syndrome, and TIPS creation in a pediatrie patient. The TIPS revisions were performed by all centres. Reported thirty day mortality was in range from 10 to 33%. TIPS dedicated stentgrafts were commonly implanted in all centres and in two of these centres also selfexpandable bare stents were used in 59% and 19% of cases. Conclusion: The Czech Republic has homogeneous geographical availibility of centres providing TIPS procedures on urgent basis. Half of these centres provide even technically more difficult procedures for the portal vein or hepatic vein thrombosis, or TIPS in children. Patients are followed after TIPS procedure in all centres.

• MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat * statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

x

x

• MeSH
• aneurysma břišní aorty * chirurgie   MeSH
• arteria mesenterica inferior chirurgie   MeSH
• dávka záření MeSH
• endoleak diagnostické zobrazování   prevence a kontrola   MeSH
• endovaskulární výkony metody   MeSH
• lidé MeSH
• plexus lumbosacralis krevní zásobení   MeSH
• předoperační péče MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• terapeutická embolizace metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Buddův-Chiariho syndrom je soubor onemocnění s velice heterogenním spektrem příčin vzniku podmíněný blokádou odtoku krve z jater. V tomto kazuistickém sdělení je popsán případ 32leté pacientky se symptomatickou stenózou jaterní žíly idiopatického původu, která byla léčena na našem pracovišti v letech 2014 a 2015. Žena trpěla refrakterním fluidothoraxem, přičemž po neúspěšné diuretické léčbě byla odeslána na angiointervenční oddělení naší nemocnice. Do stenotické pravé jaterní žíly, při hypoplastické střední a levé, byl implantován balonexpandibilní stent. Po 6 měsících bez obtíží se znovu objevila dušnost na podkladě fluidothoraxu, při provedené angiografii byla diagnostikována restenóza ve stentu a byla provedena dilatace balónkem. K dosažení regrese nebylo nutné vytvoření transjugulární portosystémové spojky (TIPS), ale postačilo pouze zavedení balonexpandibilního stentu, což se ukázalo jako dobré řešení pro tento vzácný typ Buddova-Chiariho syndromu.

Budd-Chiari syndrome is a group of rare disorders with heterogenous spectrum of causes based on liver outflow blocation. There is a case report of a 32 year old female patient with syptomatic hepatic vein stenosis of idiopathic origin. She was treated in our department in 2014 and 2015. She suffered from refractory hydrothorax and after diuretic therapy was sent to angiointerventional unit of our hospital. The left and middle hepatic veins were hypoplastic. The stenotic right hepatic vein was treated with implantation of balloon expandable stent. After 6 months without symptoms she suffered from shortness of breath with hydro-thorax, on angiography in-stent restenosis was found and balloon dilatation was performed. To maintain regression of symptoms there was no need to perform transjugular portosystemic shunt, placement of balloonexpandable stent was sufficient and it seems to be good solution for this rare type of Budd-Chiari syndrome.

• MeSH
• ascites etiologie   MeSH
• balónková angioplastika metody   MeSH
• Buddův-Chiariho syndrom * etiologie   chirurgie   radiografie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• pleurální výpotek etiologie   MeSH
• portální hypertenze etiologie   MeSH
• transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat metody   MeSH
• venae hepaticae * chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH