Q95174213 Dotaz Zobrazit nápovědu
Aim: The study aimed to describe nurses' roles, map their views, knowledge, and experiences, and clarify the factors influencing their work and personal life during the Covid-19 pandemic in the Czech Republic. Design: A descriptive and cross-sectional design was used for the study. Methods: A representative sociological survey was conducted. A non-standardized questionnaire was used to collect data; the primary objective was to survey nurses' views, knowledge, and experiences gained during the Covid-19 pandemic and identify essential issues that must be addressed before the next pandemic. The questionnaire contained a total of 57 questions. The sample was constructed by quota sampling; the criteria for inclusion in the sample were the respondents' gender, age, and region. These characteristics were established as representative. The sample consisted of 1,197 nurses. Results: The most commonly reported factor influencing the work of nurses during the Covid-19 pandemic was fear of transmitting the infection (63.6%). Fear of the unknown (59%) and increased workload (54.7%) were also frequently reported to be strong influencers. The responses of nurses were statistically significantly influenced by the type of medical facility in which they worked (p < 0.05) and where they worked during the Covid-19 pandemic (p < 0.001). Most respondents (89.6%) said Covid-19 represented increased physical and mental burdens. Almost the same proportion of respondents (88.4%) felt Covid-19 affected their social lives, and 76.7% reported that it also affected their personal lives. Conclusion: Healthcare facility management should ensure sufficient personal protective equipment (PPE) is available before pandemics and pay close attention to the needs of staff regarding psychological counselling and crisis intervention during pandemics.
Úvod: Ošetřovatelství patří svou filozofií do pomáhajících profesí, které jsou psychicky i fyzicky náročné. Náročnost nabývá na významu při nutnosti zvládání nových dosud nepoznaných situací, jejichž prvenství si v posledních letech získala pandemie covid-19, která vystavila zdravotníky nesmírně náročným situacím, kterým museli denně čelit. Cíl: Cílem přehledové studie je zhodnotit dostupné odborné poznatky a tím poukázat na problematiku ošetřovatelské péče během pandemie covid-19 u sester pracujících v první linii. Literární rešerše je východiskem pro konstrukty výzkumu, který analyzuje roli sestry a péči o ni během pandemie covid-19. Metodika: Byla provedena literární rešerše za pomoci klíčových slov dle PICo. Odborné zdroje byly vyhledávány ve vědeckých elektronických databázích (EBSCOhost, SCOPUS, PubMed, WOS). Pro zpracování přehledové studie byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Výsledky a diskuze: Výsledky jsou rozděleny do pěti oblastí: ošetřovatelská péče u sester v první linii, ošetřovatelský management u sester v první linii, psychické problémy u sester v první linii, posttraumatická stresová porucha u sester v první linii a mechanismy zvládání stresu u sester v první linii. Z prozkoumaných studií vyplývá, že sestry pracující v první linii zažívaly během pandemie covid- 19 velmi těžké období, které má obrovský dopad na jejich osobní i pracovní život. Potýkaly se s nedostatkem vhodných osobních ochranných pomůcek, s vysokým rizikem nákazy, žily odděleně od svých rodin. Místo duševní hygieny zažívaly stres, strach, úzkost, bezmoc, beznaděj, depresivní stavy, čelily denně problematice umírání i smrti tváří v tvář. Stavy totálního vyčerpání vedly z dlouhodobého hlediska k posttraumatickému syndromu. Závěr: Rozsáhlá pandemie vystavila všechny systémy zdravotní péče nebývalému tlaku a vytvořila nebývalou poptávku po poskytovatelích zdravotní péče, jejichž nedostatek vedl ke složitým a nepředvídatelným podmínkám zdravotnického systému napříč každou zemí světa.
Introduction: The philosophy of nursing makes it a member of the helping professions, which by their nature are both mentally and physically demanding. The COVID-19 pandemic showed the importance and necessity of nurses quickly and effectively coping with new and previously almost unimaginable situations. Perhaps due to their heroic efforts during the pandemic, nurses and other healthcare professionals were exposed to difficult and demanding situations, which had to be face daily, with little or no relief. Aim: This review study aimed to evaluate the available expert knowledge on the critical issues faced by front-line nurses during the COVID-19 pandemic. This review is the starting point for future research intended to analyze the role of the nurse and nursing care during the COVID-19 pandemic. Methods: A literature search was carried out using keywords according to PICo. The search used scientific electronic databases such as EBSCOhost, SCOPUS, PubMed, and WOS. Selected documents were then analyzed and evaluated as part of the review study. Results and discussion: The results are divided into five areas: nursing care of front-line nurses, management of front-line nurse, psychological problems facing front-line nurses, post-traumatic stress disorder of front-line nurses and stress management mechanisms of front-line nurses. Multiple studies showed that front-line nurses experienced very challenging situations during the COVID-19 pandemic, many of which significantly impacted their personal and professional lives. During the pandemic, nurses routinely faced shortages of suitable personal protective equipment, were put at high risk of infection and were often forced to live apart from their families. Instead of receiving psychological support, they experienced stress, fear, anxiety, helplessness, ashopelessness, depression, and on a daily basis, faced the death of patients under their care. In addition to total exhaustion, the mentioned work-related stresses caused many nurses to experience post-traumatic syndrome. Conclusion: The COVID-19 pandemic put all healthcare systems and healthcare professionals under unprecedented pressure and unprecedented demands. These unique situations disrupted the provision of healthcare and created shortages in healthcare providers, which led to complex and unpredictable health system conditions across every country in the world.
- MeSH
- chirurgické stomie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- defekace * MeSH
- feces * MeSH
- klyzma klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- nemoci trávicího systému klasifikace patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- analýza moči klasifikace metody MeSH
- biochemická analýza krve klasifikace MeSH
- feces mikrobiologie MeSH
- hematologické testy klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- odběr biologického vzorku * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- odběr vzorku krve klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- sputum MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- centrální žilní katétry klasifikace škodlivé účinky MeSH
- cévní přístupy * klasifikace škodlivé účinky MeSH
- katetrizace metody ošetřování přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- periferní katetrizace metody ošetřování přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Etika sesterské profese je formulována Mezinárodním etickým kodexem sester, který je platný pro všechny sestry napříč celým světem. Význam tohoto kodexu je nesporný, zvláště v situacích, které vyžadují etické jednání. Avšak tak, jak se vyvíjí současný systém zdravotní péče, tomu musí odpovídat i obsah těchto kodexů. Podněty k těmto aktualizacím mohou dát právě sestry v praxi. Cíl: Cílem je poukázat na význam a využití etických kodexů v současném ošetřovatelství v různých státech a na potřebu inovace etického kodexu v českém prostředí. Metodika: Byla provedena literární rešerše na klíčová slova dle PICO s využitím booleovských operátorů. Odborné zdroje byly vyhledávány ve vědeckých elektronických databázích (EBSCO, PubMed, ProQuest, WOS). Výsledky: Vyhledáno bylo celkem 252 zdrojů, kritické analýze bylo následně podrobeno 153 zdrojů, které splňovaly požadovaná kritéria. Z toho počtu pak bylo k finální analýze využito 10 studií, které byly zaměřené na názory sester na etické kodexy a etické konflikty v praxi sester. Závěr: Z prozkoumaných studií vyplývá, že sestry si uvědomují důležitost etického kodexu, většina o něm má obecné povědomí, ale mnoho sester neví, co je jeho přesným obsahem a jak by jim měl pomoci v praxi. Během poskytování ošetřovatelské péče se sestry setkávají s mnoha etickými dilematy, především pak v oblasti rozdílnosti některých hodnot. V některých studiích bylo zjištěno, že sestry někdy vnímají, že práva pacientů jsou nad jejich právy. Je proto důležité, aby etické kodexy nezapomínaly podporovat práva samotných sester.
Introduction: The ethics of the nursing profession is formulated by the International Code of Ethics for Nurses, which is valid for all nurses around the world. The importance of this code is indisputable, especially in situations that require ethical conduct. However, as the current health care system evolves, so must the content of these codes. The stimuli for these updates can be provided by the nurses in practice. Objective: The aim is to point out the importance and use of codes of ethics in contemporary nursing in various countries and the need to innovate the code of ethics in the Czech environment. Methods: A literary search for keywords according to PICO was performed using Boolean operators. Professional resources were searched in scientific electronic databases (EBSCO, PubMed, ProQuest, WOS). Results: A total of 252 sources were searched. 153 sources that met the required criteria were subsequently subjected to critical analysis. Of this number, 10 studies were used for the final analysis, which focused on the views of nurses on codes of ethics and ethical conflicts in the practice of nurses. Conclusions: The studies examined show that nurses are aware of the importance of the code of ethics. However, whilst most nurses are generally aware of the code, many do not know the exact content and how it should help them in practice. During the provision of nursing care, nurses encounter many ethical dilemmas, especially in the area of differences in some values. Some studies have found that nurses sometimes perceive that patients' rights are higher priority than their own rights. It is therefore important that codes of ethics do not forget to promote the rights of nurses themselves.
- MeSH
- etický kodex MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská etika * MeSH
- ošetřovatelská péče etika MeSH
- postoj MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Tento článek zkoumá zdravotní gramotnost romské populace. Cílem autorů bylo zjistit prostřednictvím analýzy vybraných zdrojů v určitém časovém období zvolené aspekty zdravotní gramotnosti Romů. Analýza proběhla pomocí multivyhledávače EBSCO Discovery Service, dále v databázích PubMed a Scopus na základě klíčových slov "zdravotní gramotnost" a "Romové". Z výsledků vyplynulo 8 kategorií/oblastí zdravotní gramotnosti Romů, kterými se vybrané publikace zabývají: (1) vnímání vlastního zdraví - subjektivní a objektivní kritéria, subjektivní vnímání vlastního zdraví; (2) romský koncept "zdravého člověka"; (3) objektivně vnímaný zdravotní stav romské populace; (4) zdravotní gramotnost; (5) vzdělání jako základní aspekt zdravotní gramotnosti; (6) znalost zdraví (také aspekt zdravotní gramotnosti) a preventivního chování; (7) zdravotní péče o Romy; (8) zkušenosti Romů ve vztahu k systémům zdravotní a sociální péče. Analýza publikovaných článků ukázala, že existují určité aspekty zdravotní gramotnosti mezi Romy, kterou lze reorganizovat do obecnějších kategorií - tj. (1) vnímání vlastního zdraví; (2) výchova ke zdravotní gramotnosti; (3) znalosti o zdraví a preventivním chování; (4) zdravotní péče. Je zřejmé, že nejslabším článkem v oblasti zdravotní gramotnosti Romů je samotné vzdělávání v oblasti zdravotní gramotnosti, které je zároveň klíčem k jejímu zlepšení.
This article examines health literacy in the Roma population. The goal of the authors was to analyze, through a literature review, which aspects of health literacy of the Roma have been studied by researchers. The research was carried out as an analysis of original scientific papers examining "health literacy in the Roma" found via the EBSCO Discovery Service, PubMed and Scopus databases, based on a keyword search for "health literacy" and "Roma". Based on the analysis described above, the following topics were included: (1) perception of one's own health - subjective and objective criteria, subjective perception of one's own health; (2) the Roma concept of a "healthy person"; (3) objectively perceived health status of the Roma population; (4) health literacy; (5) education as a fundamental aspect of health literacy; (6) knowledge about health (also an aspect of health literacy) and preventive behaviors; (7) health care for Roma; (8) the experiences of Roma relative to healthcare and social care systems. The analysis of published papers showed that there are certain aspects of health literacy among Roma, which can be reorganized into fewer, but more inclusive, categories, i.e., (1) perception of one's own health (objective and subjective); (2) health literacy education; (3) knowledge about health and preventative behavior; (4) health care. It is obvious that the weakest link in health literacy among Roma is health literacy education, which is also the key to improving health literacy.
