INTRODUCTION AND PURPOSE: Mycobacterium (M.) chelonae is responsible for a half of relatively rare nontuberculous mycobacteria (NTM) keratitis. We report a case of M. chelonae keratitis in a woman following sclerocorneal suture extraction after cataract surgery. RESULTS: A 70-year-old woman presented with a red eye and corneal infiltration of her left eye six weeks following sclerocorneal suture extraction after an elective cataract surgery in another institute. She complained of a sharp, cutting pain and photophobia. Since initial corneal scrapes and conjunctival swabs proved no pathogen using culture and PCR methods, non-specific antibiotics and antifungal agents were administered. As keratitis was complicated by an inflammation in the anterior chamber and vitreous, samples of the vitreous fluid were sent for microbiologic examination. DNA of Epstein-Barr virus (EBV) was repeatedly detected. Since the intrastromal abscess had formed, corneal re-scrapings were performed and M. chelonae was detected using culture, MALDI-TOF MS and PCR methods. Therapy was changed to a combination of oral and topical clarithromycin, intravitreal, topical and intracameral amikacin, and oral and topical moxifloxacin. The successful therapy led to stabilization. The optical penetrating keratoplasty was performed and no signs of the infection recurrence were found. CONCLUSIONS: The diagnosis of nontuberculous mycobacterial keratitis is difficult and often delayed. An aggressive and prolonged antimicrobial therapy should include systemic and topical antibiotics. Surgical intervention in the form of corneal transplantation may be required in the active and nonresponsive infection. In the presented case this was necessary for visual rehabilitation due to scarring.

• MeSH
• amikacin terapeutické užití   MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• atypické mykobakteriální infekce * diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   chirurgie   MeSH
• fluorochinolony terapeutické užití   MeSH
• keratitida * diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   chirurgie   MeSH
• klarithromycin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• moxifloxacin * terapeutické užití   MeSH
• Mycobacterium chelonae * izolace a purifikace   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: Fuchs endothelial corneal dystrophy (FECD) is the most common repeat-mediated disease in humans. It exclusively affects corneal endothelial cells (CECs), with ≤81% of cases associated with an intronic TCF4 triplet repeat (CTG18.1). Here, we utilise optical genome mapping (OGM) to investigate CTG18.1 tissue-specific instability to gain mechanistic insights. METHODS: We applied OGM to a diverse range of genomic DNAs (gDNAs) from patients with FECD and controls (n = 43); CECs, leukocytes and fibroblasts. A bioinformatics pipeline was developed to robustly interrogate CTG18.1-spanning DNA molecules. All results were compared with conventional polymerase chain reaction-based fragment analysis. FINDINGS: Analysis of bio-samples revealed that expanded CTG18.1 alleles behave dynamically, regardless of cell-type origin. However, clusters of CTG18.1 molecules, encompassing ∼1800-11,900 repeats, were exclusively detected in diseased CECs from expansion-positive cases. Additionally, both progenitor allele size and age were found to influence the level of leukocyte-specific CTG18.1 instability. INTERPRETATION: OGM is a powerful tool for analysing somatic instability of repeat loci and reveals here the extreme levels of CTG18.1 instability occurring within diseased CECs underpinning FECD pathophysiology, opening up new therapeutic avenues for FECD. Furthermore, these findings highlight the broader translational utility of FECD as a model for developing therapeutic strategies for rarer diseases similarly attributed to somatically unstable repeats. FUNDING: UK Research and Innovation, Moorfields Eye Charity, Fight for Sight, Medical Research Council, NIHR BRC at Moorfields Eye Hospital and UCL Institute of Ophthalmology, Grantová Agentura České Republiky, Univerzita Karlova v Praze, the National Brain Appeal's Innovation Fund and Rosetrees Trust.

• MeSH
• alely MeSH
• expanze trinukleotidových repetic MeSH
• Fuchsova endoteliální dystrofie * genetika   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mapování chromozomů MeSH
• nestabilita genomu MeSH
• orgánová specificita genetika   MeSH
• senioři MeSH
• transkripční faktor 4 * genetika   metabolismus   MeSH
• trinukleotidové repetice genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Bowman's layer is an acellular corneal structure, which is considered to be a specially modified anterior stroma. It is presumed, that it forms as a result of ongoing epithelial-stromal interactions and no clear physiological purpose has been proven. Despite this fact, Bowman's layer has found its place in corneal transplantation. It has been performed for over a decade, mainly in treatment of advanced keratoconus with multiple modifications. Transplantation of Bowman's layer can be expected to become a widely used surgical procedure in the treatment of many corneal pathologies involving fragmentation and destruction of Bowman's layer. This article aims to summarize information available on its structure, possible function, and transplantation. A thorough literature search was performed in the PubMed database and Google Scholar using keywords: Bowman's layer, structure, function, preparation and corneal transplantation. All the relevant sources were used, which represent 77 peer-reviewed articles with information corcerning the topic of this article.

• MeSH
• Bowmanova membrána patologie   MeSH
• keratokonus chirurgie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci rohovky chirurgie   terapie   MeSH
• transplantace rohovky * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Corneal dystrophies are phenotypically and genetically heterogeneous, often resulting in visual impairment caused by corneal opacification. We investigated the genetic cause of an autosomal dominant corneal stromal dystrophy in a pedigree with eight affected individuals in three generations. Affected individuals had diffuse central stromal opacity, with reduced visual acuity in older family members. Histopathology of affected cornea tissue removed during surgery revealed mild stromal textural alterations with alcianophilic deposits. Whole genome sequence data were generated for four affected individuals. No rare variants (MAF < 0.001) were identified in established corneal dystrophy genes. However, a novel heterozygous missense variant in exon 4 of SPARCL1, NM_004684: c.334G > A; p.(Glu112Lys), which is predicted to be damaging, segregated with disease. SPARC-like protein 1 (SPARCL1) is a secreted matricellular protein involved in cell migration, cell adhesion, tissue repair, and remodelling. Interestingly, SPARCL1 has been shown to regulate decorin. Heterozygous variants in DCN, encoding decorin, cause autosomal dominant congenital stromal corneal dystrophy, suggesting a common pathogenic pathway. Therefore, we performed immunohistochemistry to compare SPARCL1 and decorin localisation in corneal tissue from an affected family member and an unaffected control. Strikingly, the level of decorin was significantly decreased in the corneal stroma of the affected tissue, and SPARCL1 appeared to be retained in the epithelium. In summary, we describe a novel autosomal dominant corneal stromal dystrophy associated with a missense variant in SPARCL1, extending the phenotypic and genetic heterogeneity of inherited corneal disease.

• MeSH
• dědičné dystrofie rohovky * genetika   patologie   MeSH
• dekorin genetika   metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• extracelulární matrix - proteiny * genetika   MeSH
• heterozygot MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• missense mutace * MeSH
• proteiny vázající vápník * genetika   MeSH
• rodokmen * MeSH
• senioři MeSH
• stroma rohovky patologie   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Iridokorneální endotelový (ICE) syndrom je vzácné onemocnění charakterizované abnormální proliferací a strukturálními změnami endotelu, obliterací iridokorneálního úhlu a anomáliemi duhovky. Důsledkem těchto změn je sekundární glaukom a dekompenzace rohovky. Etiologie je nejasná a častěji postihuje ženy středního věku. Kazuistiky: Formou článku prezentujeme dvě odlišné kazuistiky mladých pacientů s diagnózou ICE syndromu s rozvinutými komplikacemi. V 1. kazuistice se jedná o mladou pacientku, u které se pomocí antiglaukomové a rohovkové chirurgie daří stabilizovat glaukomové onemocnění a rohovkový edém. Naproti tomu kazuistika 2. poukazuje na složitý a komplikovaný případ 29letého pacienta, u kterého ani přes opakované zákroky není léčba úspěšná. Závěr: Tento text poukazuje na komplikovanost ICE syndromu, obtížnost jeho terapie a důležitost včasné diagnostiky.

Aim: Iridocorneal endothelial (ICE) syndrome is a rare disease characterized by abnormal proliferation and structural changes of the endothelium, obliteration of the iridocorneal angle, and anomalies of the iris. The consequence of these changes is secondary glaucoma and corneal decompensation. The etiology is unclear, and the syndrome more commonly affects middle-aged women. Case reports: In this article we present two different case studies of young patients diagnosed with ICE syndrome with complications. The first case report is about a young woman in whom surgical treatment of glaucoma and corneal edema was successful. On the other hand, the second report presents a complicated case of a 29-year-old patient whose treatment was not successful despite repeated interventions. Conclusion: This text highlights the complexity of ICE syndrome, the difficulty of its therapy and the importance of early diagnosis.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• glaukom etiologie   MeSH
• iridokorneální endoteliální syndrom * diagnostické zobrazování   diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikroskopie klasifikace   metody   MeSH
• nemoci rohovky diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   MeSH
• nitrooční tlak MeSH
• rohovkový endotel diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• slepota etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Fuchs endothelial corneal dystrophy (FECD) is an age-related cause of vision loss, and the most common repeat expansion-mediated disease in humans characterised to date. Up to 80% of European FECD cases have been attributed to expansion of a non-coding CTG repeat element (termed CTG18.1) located within the ubiquitously expressed transcription factor encoding gene, TCF4. The non-coding nature of the repeat and the transcriptomic complexity of TCF4 have made it extremely challenging to experimentally decipher the molecular mechanisms underlying this disease. Here we comprehensively describe CTG18.1 expansion-driven molecular components of disease within primary patient-derived corneal endothelial cells (CECs), generated from a large cohort of individuals with CTG18.1-expanded (Exp+) and CTG 18.1-independent (Exp-) FECD. We employ long-read, short-read, and spatial transcriptomic techniques to interrogate expansion-specific transcriptomic biomarkers. Interrogation of long-read sequencing and alternative splicing analysis of short-read transcriptomic data together reveals the global extent of altered splicing occurring within Exp+ FECD, and unique transcripts associated with CTG18.1-expansions. Similarly, differential gene expression analysis highlights the total transcriptomic consequences of Exp+ FECD within CECs. Furthermore, differential exon usage, pathway enrichment and spatial transcriptomics reveal TCF4 isoform ratio skewing solely in Exp+ FECD with potential downstream functional consequences. Lastly, exome data from 134 Exp- FECD cases identified rare (minor allele frequency <0.005) and potentially deleterious (CADD>15) TCF4 variants in 7/134 FECD Exp- cases, suggesting that TCF4 variants independent of CTG18.1 may increase FECD risk. In summary, our study supports the hypothesis that at least two distinct pathogenic mechanisms, RNA toxicity and TCF4 isoform-specific dysregulation, both underpin the pathophysiology of FECD. We anticipate these data will inform and guide the development of translational interventions for this common triplet-repeat mediated disease.

• MeSH
• alternativní sestřih genetika   MeSH
• endoteliální buňky metabolismus   MeSH
• expanze trinukleotidových repetic * genetika   MeSH
• Fuchsova endoteliální dystrofie * genetika   MeSH
• lidé MeSH
• rohovkový endotel metabolismus   patologie   MeSH
• transkripční faktor 4 * genetika   metabolismus   MeSH
• transkriptom genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Pathogenic variants in the highly conserved OVOL2 promoter region cause posterior polymorphous corneal dystrophy (PPCD) 1 by inducing an ectopic expression of the endothelial OVOL2 mRNA. Here we produced an allelic series of Ovol2 promoter mutations in the mouse model including the heterozygous c.-307T>C variant (RefSeq NM_021220.4) causing PPCD1 in humans. Despite the high evolutionary conservation of the Ovol2 promoter, only some alterations of its sequence had phenotypic consequences in mice. Four independent sequence variants in the distal part of the Ovol2 promoter had no significant effect on endothelial Ovol2 mRNA level or caused any ocular phenotype. In contrast, the mutation c.-307T>C resulted in increased Ovol2 expression in the corneal endothelium. However, only a small fraction of adult mice c.-307T>C heterozygotes developed ocular phenotypes such as irido-corneal adhesions, and corneal opacity. Interestingly, phenotypic penetrance was increased at embryonic stages. Notably, c.-307T>C mutation is located next to the Ovol1/Ovol2 transcription factor binding site. Mice carrying an allele with a deletion encompassing the Ovol2 binding site c.-307_-320del showed significant Ovol2 gene upregulation in the cornea endothelium and exhibited phenotypes similar to the c.-307T>C mutation. In conclusion, although the mutations c.-307T>C and -307_-320del lead to a comparably strong increase in endothelial Ovol2 expression as seen in PPCD1 patients, endothelial dystrophy was not observed in the mouse model, implicating species-specific differences in endothelial cell biology. Nonetheless, the emergence of dominant ocular phenotypes associated with Ovol2 promoter variants in mice implies a potential role of this gene in eye development and disease.

• MeSH
• dědičné dystrofie rohovky * genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• fenotyp MeSH
• lidé MeSH
• messenger RNA MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• myši MeSH
• rohovkový endotel MeSH
• transkripční faktory genetika   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíle: Prokázat změny ve fúzní vergenci do dálky a do blízka měřené prizmatickými lištami při kompenzaci přítomné heteroforie a použití aktuální korekce ametropie. Dále stanovit rozdíly v hodnotách AC/A poměru stanoveného heteroforickou (výpočetní) a gradientní metodou. Materiál a metody: Základní soubor obsahoval 19 subjektů s průměrným věkem 21,5 ±3,0 let (min. 18, max. 27). Heteroforii do dálky a do blízka jsme vyšetřovali pomocí Von Graefeho testu. Fúzní rezervy do dálky a do blízka jsme vyšetřovali pomocí prizmatických lišt a zaznamenávali v prizmatických dioptriích. Základní soubor jsme rozdělili do šesti výzkumných souborů dle velikosti heteroforie do dálky a do blízka. Jednalo se o soubor pacientů s ortoforií do dálky (D OR) a do blízka (B OR), dále o soubor pacientů s exoforií do dálky (D EX) a do blízka (B EX) a soubor pacientů s esoforií do dálky (D ES) a do blízka (B ES). Výsledky: V případě obou skupin s exoforií (dálka, blízko) došlo ke statisticky významnému zvýšení NFV (D EX, p = 0,01, respektive B EX, p = 0,02). Ve skupinách s esoforií ve skupině na dálku (D ES) se projevilo snížení průměrných hodnot obou fúzních rezerv. Tento výsledek ale nebyl statisticky významný (PFV D, p = 0,89 a NFV D, p = 0,07). Ve skupině s esoforií na blízko se ukázalo zvýšení průměrných hodnot obou fúzních rezerv. Výsledek nebyl významný na určené statistické hladině (PFV B, p = 0,83 a NFV B, p = 0,89). Závěr: Porovnáním hodnot fúzních vergencí u pacientů s exoforií a s ortoforií jsme prokázali, že při přítomnosti exoforie do dálky nebo do blízka dochází ke zvýšení stejnostranné fúzní vergence. Nález byl statisticky významný do dálky i do blízka (p = 0,01, respektive p = 0,02). Naopak se nám tento fakt nepodařilo prokázat ve skupině pacientů s esoforií. V naší studii jsme také prokázali statisticky významný rozdíl (p < 0,001) v hodnotách AC/A poměru měřeného gradientní a heteroforickou metodou. Hodnoty stanovené gradientní metodou jsou nižší (3,0 ±1,1 pD/D versus 5,8 ±0,9 pD/D) než u heteroforické metody.

Aims: To demonstrate changes in distance and near fusional vergence measured with prism bars, while compensating for present heterophoria using current ametropia correction. In addition, to determine the differences in values of the AC/A ratio determined by the heterophoric (calculation) and gradient methods. Material and methods: The basic sample includes 19 subjects with a mean age of 21.5 ±3.0 years (min. 18, max. 27). We used the Von Graefe technique for examination of distance and near phoria, and prism bars for examination of fusion vergences measured in prism diopters. We divided the basic cohort into six research sets according to the size of distance and near heterophoria. This was a cohort of patients with distance (D OR) and near orthophoria (N OR), a cohort of patients with distance (D EX) and near exophoria (N EX) and a set of patients with distance (D ES) and near esophoria (N ES). Results: In the case of both groups with exophoria (distance, near) we found a statistically significant result only for negative fusion vergence (NFV). There was a statistically significant increase in NFV in the sample with distance and near exophoria (D EX, p = 0.01 and B EX, p = 0.02, respectively). In our study, we also demonstrated a statistically significant difference (p < 0.001) in the values of the AC/A ratio measured by the gradient and heterophoric methods. The values determined by the gradient method are lower (3.0 ±1.1 pD/D versus 5.8 ±0.9 pD/D) than by the heterophoric method. Conclusion: By comparing fusion vergence values in patients with exophoria and orthophoria, we demonstrated that in the presence of distance or near exophoria there is an increase in ipsilateral fusion vergence. In the case of an increase in ipsilateral fusion vergence, the finding was statistically significant both distance and near (p = 0.01 and p = 0.02, respectively). By contrast, we were unable to prove this fact in the group of patients with esophoria. In our study, we also demonstrated a statistically significant difference (p < 0.001) in the values of the AC/A ratio measured by the gradient and heterophoric methods. The values determined by the gradient method are lower (3.0 ±1.1 pD/D versus 5.8 ±0.9 pD/D) than by the heterophoric method.

• MeSH
• astigmatismus diagnóza   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• keratokonus * diagnóza   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• optická koherentní tomografie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• pachymetrie rohovky * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Coganův syndrom je vzácné autoimunitní onemocnění na podkladě vaskulitidy, vyskytující se nejčastěji v mladém věku. V našem článku popisujeme případ pacientky s projevy vestibulopatie s náhlou ztrátou sluchu připomínající Méni?rovu chorobu a typickým postižením očí ve formě intersticiální keratitidy. V diagnostice se zaměřujeme na roli ORL lékaře, tedy otoneurologická a audiometrická vyšetření a jejich výsledky během systémové terapie vedené ve spolupráci s revmatology. Cílem práce je upozornit na toto onemocnění zejména v diferenciální diagnostice paroxyzmálního vertiga s náhlou ztrátou sluchu.

Cogan’s syndrome is a rare systemic autoimmune vasculitis affecting mostly young adults. This case report describes a young female patient with typical symptoms of interstitial keratitis and vertigo with sudden sensorineural hearing loss resembling Méni?r’s disease. The role of otoneurological and audiometry examinations is discussed in relationship with the course of systemic treatment in cooperation with a rheumatologist. The aim of this article is to raise awareness of Cogan’s syndrome in order to include it to the differential diagnosis of paroxysmal vertigo with sudden sensorineural hearing loss.

• MeSH
• benigní paroxysmální polohové vertigo diagnóza   MeSH
• Coganův syndrom * diagnostické zobrazování   diagnóza   komplikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• keratitida diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Menierova nemoc diagnóza   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• náhlá nedoslýchavost etiologie   MeSH
• systémová vaskulitida diagnóza   klasifikace   MeSH
• vestibulární nemoci diagnóza   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cieľ: Oboznámenie sa s problematikou detského keratokónusu s dôrazom na význam rutinného vyšetrenia rohovkovou topografiou a tomografiou detí a adolescentov z predisponovaných skupín. Cieľom je včasná detekcia keratokónusu a jeho subklinickej formy čo umožní skorú liečbu s predpokladanými lepšími pooperačnými výsledkami. Materiál a metodika: Rohovkovým tomografom Pentacam AXL boli vyšetrené deti a adolescenti s astigmatizmom rovným alebo väčším ako 2 dioptrie (aspoň na jednom oku) a pacienti s aspoň jedným rizikovým faktorom ako je šúchanie očí pri alergických ochoreniach, pozitívna rodinná anamnéza na keratokónus alebo niektorá z foriem sietnicových dystrofií. Celkovo sme do súboru zahrnuli 231 očí (116 pacientov), z čoho bolo 54 dievčat a 62 chlapcov. Výsledky: Vyhodnotený bol parameter Belin-Ambrósio deviation index kde sme ako subklinický keratokónus zaradili spolu 41 očí a ako klinický keratokónus sme označili 12 očí. Ďalej boli rohovkové mapy hodnotené individuálne kde sme ako subklinický keratokónus zaradili spolu 15 očí a ako klinický keratokónus sme označili 6 očí. V našom súbore, v porovnaní s kontrolnou skupinou sa subklinický a klinický keratokónus vyskytoval najčastejšie v skupine pacientov s astigmatizmom a v skupine tzv. šúchačov očí. Po individuálnom zhodnotení sa v našom súbore vyskytoval keratokónus častejšie u chlapcov ako u dievčat. Záver: Väčšina pacientov s keratokónusom je zachytená až keď dôjde k zníženiu zrakovej ostrosti, ktorá vzniká v dôsledku zmien na prednej ploche rohovky. Rohovková topografia a tomografia nám umožňuje sledovať aj počiatočné zmeny na zadnej ploche rohovky a tým nám pomáha detegovať subklinickú formu keratokónusu a dáva možnosť jeho skorého ošetrenia. Preto je dôležité určiť si, ktoré skupiny sú rizikové a u ktorých by sa mala vykonávať rohovková topografia a tomografia rutinne.

Aim: To introduce the topic of pediatric keratoconus, highlighting the importance of routine corneal topography and tomography in children and adolescents from predisposed groups. To attempt to ensure the early detection of keratoconus and its subclinical form, enabling early treatment, which brings better expected postoperative results. Material and methods: Using the corneal tomograph Pentacam AXL we examined children and adolescents with astigmatism equal or greater than 2 diopters (in at least one eye) and patients with at least one risk factor such as eye rubbing in the case of allergic pathologies, positive family history of keratoconus or certain forms of retinal dystrophy. In total, we included 231 eyes (116 patients), of which 54 were girls and 62 were boys. Results: The Belin-Ambrósio deviation index parameter was evaluated, in which we classified a total of 41 eyes as subclinical keratoconus and 12 eyes as clinical keratoconus. Next, the corneal maps were evaluated individually, in which we included a total of 15 eyes as subclinical keratoconus and 6 eyes as clinical keratoconus. In our group, compared to the control group, subclinical and clinical keratoconus occurred most often in the group of patients with astigmatism and in the group of so-called “eye rubbers”. After individual evaluation, keratoconus occurred more frequently in boys than in girls in our cohort. Conclusion: Most patients with keratoconus are diagnosed when there is a deterioration of visual acuity and changes on the anterior surface of the cornea. Corneal topography and tomography allows us to monitor the initial changes on the posterior surface of the cornea, and helps us to detect the subclinical form of keratoconus and the possibility of its early treatment. Therefore, it is important to determine which groups are at risk and groups in which corneal topography and tomography should be performed routinely.

• MeSH
• astigmatismus MeSH
• dítě MeSH
• keratokonus * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• rohovková topografie * metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH