Príspevok popisuje vplyv prenatálnej expozície alkoholu (PAE) v kontexte vzniku kraniofaciálnych a ostatných typických deficitov u detí s fetálnym alkoholovým syndrómom – FAS. FAS je najzávažnejšou diagnózou porúch fetálneho alkoholového spektra – FASD. FASD je nediagnostický súhrnný termín pre možné následky PAE. Ide o súbor anatomických malformácií a neurovývinových abnormalít vzniknutých počas vnútromaternicového vývinu jednotlivca konzumáciou alkoholu matkou počas tehotenstva. V rámci diagnostiky FASD, vrátane FAS, existuje celosvetovo viacero diagnostických manuálov. Na Slovensku sa zatiaľ používa The 4-Digit Code podľa Astley (2004). Daný manuál má veľmi dobre prepracovanú časť diagnostiky kraniofaciálnych deficitov. Pri FAS sú typickými znakmi na tvári tzv. sentinelové črty tváre. Patria sem krátka viečková štrbina, úzka horná pera a vyhladená ryha medzi nosom a hornou perou. Z hľadiska logopédie je dôležité vedieť aj o anomáliách vývinu zubov, pier, podnebia, nosa, uší a očí. V rámci etiogenézy kraniofaciálnych a ostatných typických deficitov sa vo všeobecnosti uvádzajú molekulárne, biochemické, bunkové a embryonálne mechanizmy.
The article describes the impact of prenatal alcohol exposure (PAE) in the context of the development of craniofacial and other typical deficits in children with foetal alcohol syndrome - FAS. FAS is the most serious diagnosis of foetal alcohol spectrum disorders - FASD. FASD is a non-diagnostic umbrella term for possible consequences of PAE. It is a set of anatomical malformations and neurodevelopmental abnormalities created during intrauterine development of an individual due to alcohol consumption by the mother during pregnancy. There are several diagnostic manuals worldwide for the diagnosis of FASD, including FAS. The 4-Digit Code according to Astley (2004) is currently used in Slovakia. The given manual has a very well-researched section on the diagnosis of craniofacial deficits. In FAS, the typical signs on the face are what are called the sentinel facial features. These include a short palpebral fissure, a narrow upper lip, and a smooth crease between the nose and the upper lip. From the point of view of Speech Therapy, it is also important to know about anomalies in the development of the teeth, lips, palate, nose, ears and eyes. As part of the aetiology of craniofacial and other typical deficits, molecular, biochemical, cellular and embryonic mechanisms are generally mentioned.
Východisko. Zvýšená pravděpodobnost vzniku chromozomálních aberací u plodů matek starších 35 let je obecně známa a již 40 let je indikací k vyšetření karyotypu plodu při invazivní metodě prenatální diagnostiky, neboť genetické riziko a jeho klinický význam je podstatně vyšší než riziko spojené s nezbytnou amniocentézou. Mutagenní vliv vyššího věku otců je znám jen genetikům (1–4). Důvodem je nepochybně řádově nižší riziko vzniku čerstvých genových mutací, velké spektrum možných mutovaných genů a jen limitovaný počet autozomálně dominantně determinovaných poruch s bezprostřední manifestací po porodu. Abiotrofický charakter některých afekcí umožňuje jen omezenou nabídku jejich prevence neinvazivními metodami prenatální diagnostiky. Metody. V souboru 83 pacientů s autozomálně dominantně dědičnými syndromy spektra neurokardiofaciokutánní symptomatiky (NCFCs) jsme zhodnotili genealogická data a věk rodičů, abychom ověřili podíl tohoto mutagenního faktoru na restituci populační incidence při vysokém selekčním koeficientu (0,65). Syndrom neurokardiofaciokutánního spektra (5–7) byl zvolen po identifikaci odpovědných genů, aby mohla být na molekulární úrovni ověřena diagnóza pacientů a rozlišeny formy zděděné a mutace vzniklé de novo. Závěr. V souboru 83 pacientů s klinickou diagnózou NCFC syndromu byla u 32 detekována mutace v PTPN11 genu, u deseti mutace v SOS1 genu, u čtyř mutace v HRAS genu, u tří pacientů mutace v RAF1 genu, u dvou pacientů mutace v BRAF genu a mutace v MEK1, KRAS a NRAS genech detekována vždy u jednoho pacienta. Mutace de novo byla zjištěna u 35 pacientů a u 19 pacientů byla mutace děděna. Selekční koeficient 0,60 (29 de novo ze 48 ) byl zjištěn u pacientů s Noonanovým a LEOPARD syndromy (mutace v PTPN11, SOS1 a RAF1, KRAS a NRAS genech), syndromy Costello a kardiofaciokutánní byly ve všech šesti případech důsledkem čerstvé mutace v HRAS a BRAF genech. U 29 pacientů nemohla být diagnóza NCFC syndromu potvrzena, mutace nebyla v žádném z osmi genů detekována.
Background. Increased frequency of chromosomal aberration in children of mothers aged 35 years and older is very well known and since 1973 it is an indication to investigate the foetal karyotype in cells obtained by invasive method (amniocentesis), because the genetic risk of severe affection is higher than the risk of necessary invasive method. Mutagenic effect of advanced paternal age is known only among geneticists (1–4). The reason is not only low absolute risk of new mutation but particularly a high number of involved genes and last not least the limited spectrum of autosomal dominant disorders without abiotrofic character. Therefore the preventive methods for elimination of this risk are very limited. Only a few of them could be recognized prenatally by noninvasive methods of prenatal diagnostics. Methods. Genealogical, anamnestic and clinical data of 83 patients were studied with clinical suspection on neurocardiofaciocutaneous syndrome (NCFCs) (5–7). The diagnosis has not been confirmed in 29 patients, no mutation was detected in 8 investigated genes (PTPN11, SOS1, HRAS, BRAF, RAF1, MEK1, KRAS, NRAS). In 54 patients with autosomal dominant inherited Noonan syndrome, Costello syndrome and cardiofaciocutaneous syndrome the diagnosis was confirmed on DNA level and the biological fitness was estimated for each disorder. Paternal age at conception was compared in the group of patients with familial and sporadic occurrence of Noonan and NCFC syndromes. The clinical prognosis of this disorder is represented by biological fitness of patients. Coefficient of selection is 0,6 in Noonan and LEOPARD syndromes (29 from 48). All 6 patients with Costello and cardiofaciocutaneous syndromes developed due to a new mutation. Conclusion. Paternal age at birth was studied in 83 children patients with autosomal dominant Neurocardiofaciocutaneous syndrome (Noonan, LEOPARD, Costello, CFC) with a high population incidence and decreased biological fitness. Due to severe congenital heart defects, failure to thrive in infancy, increased risk for malignancy and further health problems the clinical prognosis of patients in the past was not good. Therefore high mutation rate is expected until now. Identification of genes responsible for manifestation of this disorder, enables to confirm the diagnosis and to recognize inherited and de novo mutations. Genealogy and DNA analysis of PTPN11, SOS1, HRAS, BRAF, RAF1, MEK1, KRAS and NRAS were obtained in cohort of 54 patients with NCFC syndromes and their parents. There were 48 patients with Noonan and LEOPARD syndromes, in 29 cases due to mutation de novo, 19 patients inherited the mutation from one of parents. All 6 patients with Costello syndrome and CFC syndrome were affected due to new mutation. DNA analysis revealed 32 mutations in PTPN11 gene, mutation in SOS1 gene was found in 10 patients, RAF1 mutation was present in 3 patients; mutation in MEK1, KRAS and NRAS genes was present in one patient each. In Costello syndrome and CFC syndrome mutations in HRAS (4 patients) and BRAF (2 patients) genes were detected. Genealogic data allow analysing parental age in the group of patients with new mutation and inherited mutation. Paternal age at conception of patients with Noonan syndrome due to new mutation was significantly increased in comparison to the group of fathers of Noonan patients with inherited mutation – 38,4 years and 29,6 years, resp., range 28 to 55 years and 25 to 35 years, resp. Maternal age was slightly increased too, –30,9 and 27,7, resp. and range 24 to 42 years and 21 to 36 years, resp. but not significantly. The results support the mutagenic effect of paternal age, espec. autosomal dominant mutations.
- MeSH
- chromozomální aberace MeSH
- EDTA MeSH
- kraniofaciální abnormality * etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mutace * genetika MeSH
- mutační analýza DNA MeSH
- mutageneze * MeSH
- neurofibromin 1 genetika MeSH
- Noonanové syndrom diagnóza genetika MeSH
- otcové MeSH
- porod MeSH
- prenatální diagnóza MeSH
- rodiče MeSH
- sekvenční analýza MeSH
- syndrom Noonanové s mnohočetnými pihami diagnóza genetika MeSH
- věk otce * MeSH
- věkové faktory * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: Congenital Cataract Facial Dysmorphism and demyelinating Neuropathy (CCFDN, OMIM 604468) is an autosomal recessive multi-system disorder which was first described in Bulgarian Gypsies in 1999. It is caused by the homozygous founder mutation c.863 + 389C > T in the CTDP1 gene. The syndrome has been described exclusively in patients of Gypsy ancestry. The prevalence of this disorder in the Gypsy population in the Czech Republic and Central Europe is not known and is probably underestimated and under-diagnosed. METHODS: We clinically diagnosed and assessed 10 CCFDN children living in the Czech Republic. All patients are children of different ages, all of Gypsy origin born in the Czech Republic. Molecular genetic testing for the founder CTDP1 gene mutation was performed. RESULTS: All patients are homozygous for the c.863 + 389C > T mutation in the CTDP1 gene. All patients presented a bilateral congenital cataract and microphthalmos and had early cataract surgery. Correct diagnosis was not made until the age of two. All patients had variably delayed motor milestones. Gait is characteristically paleocerebellar in all the patients. Mental retardation was variable and usually mild. CONCLUSIONS: Clinical diagnosis of CCFDN should be easy for an informed pediatrician or neurologist by the obligate signalling trias of congenital bilateral cataract, developmental delay and later demyelinating neuropathy. Our data indicate a probably high prevalence of CCFDN in the Czech Gypsy ethnic subpopulation.
- MeSH
- dítě MeSH
- katarakta vrozené diagnóza etiologie MeSH
- kojenec MeSH
- kraniofaciální abnormality diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci nervového systému diagnóza etiologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Romové MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Dědičné metabolické poruchy (DMP) představují různorodou skupinu onemocnění, jejichž společným rysem je přítomnost biochemických či enzymatických odchylek zjistitelných pouze speciálním vyšetřením. Závažnost klinických příznaků u dětí s DMP závisí na typu molekulárního defektu a na zbytkové aktivitě postiženého enzymu. První klinické příznaky u dětí s DMP se často projeví již v raném věku, i když řada metabolických onemocnění se může manifestovat i později, a dokonce až v dospělosti. Včasná diagnóza je důležitá jak pro léčbu postižených dětí, tak pro potřebu genetického poradenství a možnost prenatální diagnostiky v rodině. K rychlejší diagnóze DMP přispívá rozšíření celopopulačního novorozeneckého screeningu. U symptomatických pacientů s dosud nestanovenou diagnózou je však nutné indikovat selektivní screening DMP a zde je role lékařů prvního kontaktu zásadní.
Inherited metabolic disorders represent a heterogeneous group of diseases, whose common feature is the presence of biochemical or enzymatic abnormalities detectable only by a special laboratory tests. Clinical findings are dependent mainly on exact molecular defect and on level of residual enzymatic activity. In majority of cases the first clinical signs of the disease developed during early childhood, however, some metabolic diseases have their onset later or even during adulthood. The early diagnosis is essential for treatment commencement and for genetic counseling or prenatal diagnostic in affected families. Expanded newborn screening speeds up the diagnostic process in some metabolic diseases, but the role of the primary physicians is crucial and irreplaceable in the selective screening of symptomatic patients at risk of inherited metabolic disorders.
- Klíčová slova
- multiorgánové postižení,
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- dědičnost MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- genetické nemoci vrozené diagnóza MeSH
- kojenec MeSH
- kraniofaciální abnormality etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci centrálního nervového systému etiologie komplikace MeSH
- nemoci jater diagnóza komplikace MeSH
- nemoci novorozenců diagnóza MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening MeSH
- plošný screening MeSH
- předškolní dítě MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- vrozené poruchy metabolismu diagnóza MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Syndrom Smithové-Magenisové je vzácné onemocnění podmíněné haploinsuficiencí RAI 1 (retinoic acid-induced) genu spojenou s delecí chromozomu 17p11.2 nebo s jeho mutací. V klinickém obraze se kombinuje mentální retardace, porucha chování s nápadným sebepoškozováním a porucha spánku. Porucha spánku se zkrácením celkové doby spánku, předčasným probouzením a zvýšenou denní spavostí je pro tento syndrom velmi specifická. Její příčinou je obrácená cirkadiánní sekrece melatoninu s maximem v denních hodinách. U pacientů je patrná charakteristická kraniofaciální dysmorfie a bývá přítomno další multisystémové postižení. Autoři popisují pacientku s typickým klinickým obrazem onemocnění, odchylkami ve vyšetření spánku a genetickým nálezem.
- MeSH
- chromozomální poruchy etiologie MeSH
- genetické nemoci vrozené diagnóza etiologie genetika MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody využití MeSH
- kraniofaciální abnormality diagnóza etiologie genetika MeSH
- melatonin MeSH
- mentální retardace etiologie MeSH
- poruchy chování u dětí etiologie MeSH
- poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) etiologie MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Deformity infantní lebky, konkrétně neurokrania novorozenců a kojenců, představují stálou a naléhavou diagnostickou i terapeutickou výzvu. Jejich specifickou a nejčetnější variantou jsou tzv. kraniosynostózy (dále KS), s nimiž se vzhledem k jejich incidenci setkává každý pediatr ve světě i u nás. Na pediatrovi či neonatologovi spočívá první a nezbytný krok k úspěšnému řešení kraniosynostózy, tedy její včasná diagnostika.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- kraniofaciální abnormality etiologie chirurgie terapie MeSH
- kraniosynostózy diagnóza klasifikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- postura těla fyziologie MeSH
- primární prevence metody MeSH
- týmová péče o pacienty využití MeSH
- zákroky plastické chirurgie metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
Antley-Bixlerův syndrom (ABS) je vzácné kongenitální onemocnění charakterizované četnými kraniofaciálními, skeletálními a v některých případech i urogenitálními abnormalitami vyplývajícími z porušené steroidogeneze. Donedávna jedinou známou genetickou příčinou u sporadických případů ABS byly dominantní mutace v genu pro receptor pro fibroblastový růstový faktor 2 (FGFR2). Současný výzkum však velmi překvapivě odhalil, že za projevy Antley-Bixlerova syndromu spojeného s poruchami steroidogeneze a urogenitálními anomáliemi stojí mutace v genu POR kódujícím enzym NADPH-cytochrom P450 oxidoreduktázu (CYPOR). CYPOR je flavoprotein, obsahuje dva flaviny, flavin adenin dinukleotid (FAD) a flavin mononukleotid (FMN) a také sekvenci pro vazbu NADPH. Enzym je monomer organizován do čtyř domén. Sekvence 25 aminokyselin v N-terminální části proteinu zodpovídá za mikrozomální lokalizaci proteinu. CYPOR je hlavním elektronovým dárcem pro mikrozomálně lokalizované cytochromy P450, které se účastní metabolismu xenobiotik a biosyntézy steroidních hormonů. Mutace v genu POR vedou k zdánlivé insuficienci některých P450 enzymů. Asociace CYPOR s ABS odhalila nové skutečnosti ohledně tohoto onemocnění. Dle současných výsledků se zdá, že pacienti se skeletálními anomáliemi charakteristickými pro ABS, kteří však nesou mutaci v genu POR a mají porušenou steroidogenezi, představují nové onemocnění, POR deficienci.
Antley-Bixler syndrome (ABS) is a rare congenital disorder characterized by numerous craniofacial, skeletal and, in some cases, urogenital abnormalities resulting from disordered steroidogenesis. Known genetic causes in sporadic cases of ABS include dominant mutations in the fibroblast growth factor 2 receptor gene (FGFR2). Recent research shows surprisingly that symptoms of Antley-Bixler syndrome, combined with disordered steroidogenesis and urogenital anomalies, are caused by mutations in the POR gene that encodes NADPH-cytochrome P450 oxidoreductase (CYPOR). CYPOR is a four domaincontaining monomeric flavoprotein that contains two flavins, flavin adenine dinucleotide (FAD) and flavin mononucleotide (FMN), a binding site for NADPH, and the N-terminal sequence of 25 amino acids which determines the microsomal localization of the protein. CYPOR is the electron donor to microsomally localized cytochromes P450 that participate in xenobiotic metabolism and steroidogenesis. Mutations in the POR gene lead to apparent diminished activity of some P450 enzymes. Association of CYPOR with ABS discloses new facts about this disease and recent research shows that patients with ABS-like skeletal anomalies, but with mutations in the POR gene and disordered steroidogenesis, represent a new disorder called POR deficiency.
- MeSH
- financování organizované MeSH
- kraniofaciální abnormality diagnóza etiologie genetika MeSH
- muskuloskeletální abnormality diagnóza etiologie genetika MeSH
- NADPH-cytochrom c-reduktasa genetika MeSH
- Southernův blotting metody využití MeSH
- urogenitální abnormality diagnóza etiologie genetika MeSH
- vrozené poruchy metabolismu steroidů diagnóza etiologie genetika MeSH
