Dysfagie neboli porucha polykání je častým problémem u stárnoucí populace, přičemž její výskyt narůstá s věkem. Fyziologická ztráta motorických a senzitivních funkcí vede k presbyfagii, což je nepravá dysfagie u zdravých jedinců. Skutečná dysfagie vzniká při komplikacích způsobených akutním onemocněním. Incidence dysfagie je vysoká, v USA se udává, že 6–7 % osob trpí touto poruchou. U seniorů nad 65 let je aspirační bronchopneumonie, často způsobená dysfagií, čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Po cévní mozkové příhodě (CMP) se dysfagie vyskytuje u 37–38 % pacientů a u neurodegenerativních onemocnění, jako je demence, až u 93 % pacientů. Dysfagie ve stáří ovlivňuje všechny fáze polykání: orální přípravnou, orální transportní, faryngeální a ezofageální. Diagnostika vyžaduje spolupráci specialistů a zahrnuje metody jako FEES a VFSS. Terapie se zaměřuje na udržení bezpečného příjmu potravy a zahrnuje logopedickou intervenci, cvičení a manévry na zlepšení svalové síly a koordinace. Kompenzační techniky a rehabilitační postupy jsou klíčové pro prevenci komplikací. Presbyfagie je často opomíjená, a proto je důležitá mezioborová spolupráce a edukace rodinných příslušníků pro zajištění adekvátní péče. Korespondenční adresa: MUDr. Jana Šatanková, Ph.D. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové e-mail: jana.satankova@fnhk.cz

Dysphagia, or swallowing disorder, is a common problem in the aging population, with its incidence increasing with age. The physiological loss of motor and sensory functions leads to presbyphagia, which is a false dysphagia in healthy individuals. True dysphagia occurs with complications caused by acute illness. The incidence of dysphagia is high, with 6-7% of people in the USA reported to suffer from this disorder. In the elderly over 65, aspiration bronchopneumonia, often caused by dysphagia, is the fourth most common cause of death. After a stroke, dysphagia occurs in 37-38% of patients and in neurodegenerative diseases such as dementia in up to 93% of patients. Dysphagia in old age affects all phases of swallowing: oral preparatory, oral transport, pharyngeal and oesophageal. Diagnosis requires the collaboration of specialists and includes methods such as FEES and VFSS. Therapy focuses on maintaining safe eating and includes speech therapy intervention, exercises and manoeuvres to improve muscle strength and coordination. Compensatory techniques and rehabilitation procedures are key to preventing complications. Presbyphagia is often neglected, so interdisciplinary collaboration and education of family members is important to ensure adequate care.

• MeSH
• endosonografie metody   MeSH
• fluoroskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• dítě MeSH
• klinická logopedie metody   MeSH
• lidé MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Vestibulární schwannom patří mezi tumory zadní jámy lební a obvykle se projevuje jednostrannou percepční nedoslýchavostí, tinnitem, závratí, brněním v obličeji apod. Terapie vestibulárního schwannomu se volí podle velikosti tumoru, jeho lokalizace a rychlosti růstu. Mezi terapeutické postupy patří mikrochirurgická léčba a/nebo stereotaktická radiochirurgie a radioterapie. Pooperačně dochází k jednostranné poruše sluchu, ale může dojít i k rozvoji bulbárního syndromu perioperačním funkčním postižením periferních nervů v blízkosti lokalizace tumoru. Příspěvek prezentuje roli klinického logopeda v diagnostice a terapii u pacientky po operaci vestibulárního schwannomu s rozvojem bulbární symptomatiky.

Vestibular schwannoma is a posterior cranial fossa tumour, which is usually manifested by unilateral perceptual hearing loss, tinnitus, vertigo, facial tingling, etc. Therapy of vestibular schwannoma is chosen according to the size of tumour, its location and growth rate. Therapeutic procedures include microsurgical treatment and/or stereotactic radiosurgery and radiotherapy. Unilateral hearing loss occurs postoperatively, but bulbar syndrome may also develop through perioperative functional impairment of the peripheral nerves near the tumour site. The paper presents the role of a Clinical Speech Therapist in the diagnosis and therapy in a patient after vestibular schwannoma surgery with the development of bulbar symptoms.

• MeSH
• dospělí MeSH
• gastrointestinální endoskopie MeSH
• klinická logopedie MeSH
• laterální míšní syndrom MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nemoci periferního nervového systému MeSH
• poruchy polykání patofyziologie   terapie   MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• poruchy řeči * diagnóza   terapie   MeSH
• sialorea * farmakoterapie   ošetřování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Dysfágia je častým nálezom po prednej krčnej diskektómii. Incidencia a závažnosť porúch prehĺtania po tomto operačnom výkone sú variabilné a závisia od mnohých faktorov. Metódy: Do prospektívnej monocentrickej štúdie bolo zaradených 73 pacientov po 1- alebo 2- segmentovej prednej krčnej diskektómii a fúzii /ACDF/. Stupeň závažnosti porúch prehĺtania bol hodnotený pomocou Bazaz-You dysfagického skóre pred operačným výkonom, 6 týždňov, 3, 6 a 12 mesiacov po operačnom výkone. Bol verifikovaný vplyv faktorov ako pohlavie, vek, počet operovaných segmentov, fajčenie, refluxná choroba pažeráka, arteriálna hypertenzia, trvanie operačného výkonu a preexistujúca dysfágia na výskyt porúch prehĺtania. Bola sledovaná korelácia medzi trvaním operačného výkonu a závažnosťou pooperačnej dysfágie, podobne medzi vekom pacientov a závažnosťou dysfágie v predoperačnom a pooperačnom období. Výsledky: Dysfágia bola prítomná v období 12 mesiacov pooperačne u 22 % pacientov. Žiadny pacient neudával ťažký stupeň dysfágie. Nebol preukázaný signifikantný vzťah medzi pohlavím, vekom, refluxnou chorobou pažeráka, arteriálnou hypertenziou a incidenciou predoperačnej a pooperačnej dysfágie. Rovnako nebol zistený signifikantný vzťah medzi počtom operovaných segmentov, preexistujúcou dysfágiou a incidenciou pooperačnej dysfágie. U fajčiarov bola signifikantne nižšia incidencia dysfágie predoperačne a v období 12 mesiacov po ACDF (p < 0,05). Pri operačných výkonoch s trvaním 90 minút a viac bol výskyt porúch prehĺtania signifikantne vyšší v období 3 mesiace po ACDF (p <0,05). Nebola potvrdená významná korelácia medzi trvaním operačného výkonu, vekom a závažnosťou pooperačnej dysfágie. Záver: Faktory ako preexistujúca dysfágia, pohlavie, vek, počet operovaných segmentov, refluxná choroba pažeráka a arteriálna hypertenzia nemajú vplyv na incidenciu dysfágie po ACDF. Trvanie operačného výkonu je rizikovým faktorom v období 3 mesiacov po ACDF.

Introduction: Dysphagia is a common finding after anterior cervical discectomy. The incidence and severity of swallowing disorders are variable and depend on many factors. Methods: 73 patients after 1- or 2-level anterior cervical discectomy and fusion /ACDF/ were enrolled in prospective, single-center study. The severity of dysphagia was evaluated by the Bazaz-Yoo dysphagia score before surgery and 6 weeks, 3, 6 and 12 months after surgery. The impact of factors such as sex, age, number of operated segments, smoking, gastroesophageal reflux disease, hypertension, duration of surgery and pre-existing dysphagia on the incidence of dysphagia after surgery was verified. The correlation between the duration of surgery and severity of postoperative dysphagia, and similarly between the age and severity of preoperative and postoperative dysphagia was studied. Results: Dysphagia was present in 22% patients within 12 months after surgery. No patient reported severe dysphagia. No significant relationship was demonstrated between sex, age, number of operated segments, pre-existing dysphagia, gastroesophageal reflux disease, hypertension and the incidence of dysphagia after surgery. Smokers showed a significantly lower incidence of dysphagia before surgery and within 12 months after ACDF (p < 0.05). The duration of surgery over 90 minutes significantly increased the incidence of dysphagia within 3 months after ACDF (p < 0.05). No significant correlation was confirmed between the duration of surgery, age and severity of postoperative dysphagia. Conclusion: Factors such as pre-existing dysphagia, sex, age, number of operated segments, gastroesophageal reflux disease and hypertension have no impact on the incidence of dysphagia after ACDF. Duration of surgery is a risk factor within 3 months after ACDF.

• MeSH
• diskektomie * metody   MeSH
• krční obratle chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci páteře chirurgie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poruchy polykání * etiologie   patofyziologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autorský kolektív pracoval pod vedením špecialistov pre ORL a chirurgiu hlavy a krku, cieľom bolo podať multidisciplinárny pohľad na problematiku dysfágie.

• MeSH
• poruchy polykání diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

AIMS: The purpose of this study was to evaluate swallowing changes in post-stroke patients with dysphagia after four weeks of suprahyoid muscles electrical stimulation. METHODS: This was a prospective randomized study of early stage stroke patients with dysphagia. Electrical stimulation of suprahyoid muscles was given to a group of 54 patients (26 men, average age 70 years) for 20 minutes a day, 5 days a week. Standard orofacial rehabilitation without electrical stimulation was carried out on a control group of 54 patients (31 men, average age 69 years). Swallowing was evaluated at the beginning of the study and at the end, by videofluoroscopy - measuring the time for oral and pharyngeal phases. RESULTS: The difference in duration of oral transit time (OTT) after the therapy between the study group (average: 0.55 ± 0.01) and the control group (average: 0.29 ± 0.03) was statistically significant (P=0.01). Difference in duration of the pharyngeal transit time (PTT) after the therapy between the study group (average: 0.37 ± 0.02) and control group (average: 0.15 ± 0.02) was also statistically significant (P=0.009). CONCLUSION: Electrical stimulation of suprahyoid muscles significantly reduced the duration of the oral and pharyngeal phases: in the post-stroke patients with dysphagia used in this study. The result is improved swallowing. This is a recently recommended approach and your study confirms its efficacy.

• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• elektrostimulační terapie * MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání etiologie   patofyziologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Progresívna supranukleárna paralýza (PSP) je atypický parkinsonský syndróm, prejavujúci sa symetrickým parkinsonizmom, včasnou a progredujúcou posturálnou instabilitou s častými pádmi, supranukleárnou pohľadovou parézou, frontálnou kognitívnou poruchou a niektorými ďalšími príznakmi. Ochorenie je typické nedostatočnou odpovedavosťou na levodopu. V skorom priebehu sa vyvíja porucha príjmu potravy, najmä progredujúca dysfágia, ktorá vedie často ku komplikáciám ako je aspiračná pneumónia, častá príčina smrti. Pre ochorenie sú okrem toho tiež typické poruchy správania pri jedení, ako je problém s odhadnutím množstva jedla, prejedanie sa alebo nedávno popísaná nenásytnosť pri jedení. Tento krátky prehľadový článok zahŕňa fakty o patogenéze, dôležitých faktoroch, klinickom obraze, ako aj manažmente porúch príjmu potravy pri PSP.

Progressive supranuclear palsy (PSP) represents an atypical parkinsonian syndrome, presenting with symmetrical parkinsonism,early and progressive postural instability with frequent falls, supranuclear gaze palsy, frontal cognitive disorder and some othersymptoms. A poorly levodopa responsivity is typical. In the early course of disease develops an eating disorder, particularlyprogressive dysphagia, often leading to complications such as aspiration pneumonia, a frequent cause of death. In addition tothat, a distinct eating behavior is typical for the disorder, for example difficulty with judging the amount of food, binge eatingor recently described greed for food. This short review summarizes the facts about pathogenesis, contributing factors, clinicalpicture and finally management of eating disorder in PSP.

• MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• poruchy příjmu potravy diagnóza   klasifikace   MeSH
• progresivní supranukleární obrna * patofyziologie   MeSH
• stravovací zvyklosti klasifikace   psychologie   MeSH
• záchvatovité přejídání diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Níže uvedený text velmi obecně seznamuje s tématem poruch polykání v dětském věku neboli dětskou dysfagií. Text je ryze základního informačního charakteru, nejedná se o vědeckou analýzu aktuálních poznatků. Je určen nejen klinickým logopedům, ale i dalším spolupracujícím odbornostem. V neposlední řadě pak směřuje k samotným rodičům dětí s poruchami polykání.

The text below represents the topic of swallowing disorders in children (or pediatric dysphagia) on very general level. This text provides the basic information only, it is not conceived as a professional analysis of current knowledges. It's designed not only for clinical speech therapists, but for the other cooperating experts. Last but not least for whom the text is intended are parents of children with swallowing disorders.

• MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   dietoterapie   epidemiologie   etiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• poruchy příjmu potravy MeSH
• přijímání potravy MeSH
• ústní a čelistní systém anatomie a histologie   fyziologie   růst a vývoj   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Prehĺtacie ťažkosti po prednej krčnej diskektómii sú častou a dobre známou komplikáciou v pooperačnom období. Patofyziológia pooperačnej dysfágie je však nejasná a liečba perzistujúcej dysfágie problematická. Publikovaná incidencia dysfágie po krčnej diskektómii je v rozsahu 0–89 % a klesá s narastajúcim časom po operačnom výkone. Medzi faktory, ktoré sú väčšinou spájané so zvýšeným rizikom pooperačnej dysfágie, patria počet operovaných segmentov, ženské pohlavie, dlhý operačný čas a vek nad 60 rokov. Dysfágiu po prednej krčnej diskektómii je možné kvantifikovať subjektívnym hodnotením pacienta pomocou Bazaz-Yoo dysfágického skóre a objektivizovať pomocou videofluoroskopie a fibroskopie. Prevencia pooperačnej dysfágie zahŕňa používanie implantátov s nízkym alebo nulovým profilom, redukciu retrakčného času a peroperačnú kontrolu tlaku manžety endotracheálnej kanyly.

Swallowing difficulties after anterior cervical discectomy are a common and well-known complication in the postoperative period. Pathophysiology of dysphagia after surgery is unclear, and the treatment of persistent dysphagia is problematic. Published incidence of dysphagia following cervical discectomy is in the range of 0–89 %, and decreases with increasing time after surgery. Factors that are usually associated with increased risk of dysphagia after surgery include: multiple level surgery, female gender, long surgery duration and age over 60 years. It is possible to quantify dysphagia after anterior cervical discectomy with subjective patient evaluation using Bazaz-Yoo dysphagia score, and objectify it using videofluoroscopy and fibroscopy. Prevention of dysphagia after surgery includes: using implants with low or zero profile, reduction of retraction time and intraoperative control of the endotracheal tube cuff pressure.

• MeSH
• diskektomie * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání * etiologie   patofyziologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH