BACKGROUND AND AIMS: The most common mechanisms of the knee injuries are distortions and contusions. Fairly often they will result in hemarthrosis. The purpose of this study was to evaluate the findings in patients with acute traumatic hemarthrosis of the knee and based on these findings estimate the necessity of acute artroscopic examination with therapeutic procedure. MATERIAL AND METHODS: In the years 2007 and 2009 a total of 266 patients underwent acute arthroscopic examination in Department of Traumatology the Faculty Hospital Brno after the acute knee trauma. Patients with other intraarticular bone fractures were excluded. RESULTS: The ruptures of the ACL were the most common findings (52 %), meniscal tear (27 %), dislocation of the patella (11 %) and chondral or subchondral fractures were (13 %). In 224 (84 %) cases was performed artroscopic therapeutic procedure and in only 43 (16 %) case was performed routine arthroscopic examination. CONCLUSIONS: Based on our findings we believe that arthroscopic examination is necessary in patients with acute traumatic haemarthrosis of the knee and it is better methods like NMR examination because is provided to execute therapeutic procedure (Tab. 1, Fig. 2, Ref. 8). Full Text in PDF www.elis.sk.
- MeSH
- artroskopie MeSH
- dospělí MeSH
- hemartróza diagnóza etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- poranění kolena komplikace chirurgie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
CÍL PRÁCE: Cílem práce bylo zhodnotit soubor operovaných pacientů se zlomeninou distálního bérce, stanovit optimální algoritmus operační léčby, optimalizovat léčebnou strategii a taktiku ošetřování těchto pacientů. MATERIÁL A METODY: Na Klinice úrazové chirurgie LF MU a FN Brno bylo v letech 2008 – 2011 operováno celkem 121 pacientů se zlomeninou distální tibie. Nejčastějším způsobem definitivního ošetření zlomenin distální tibie byla otevřená repozice a vnitřní fixace LCP dlahami, které byly použity u 91 pacientů. Ke stabilizaci byly využívány úhlově stabilní implantáty, anatomicky tvarované na distální tibii. U 7 pacientů byla provedena minosteosyntéza pomocí jednotlivých šroubů a Kirschnerových drátů. U 18 pacientů z 45 s extraartikulární zlomeninou distálního bérce byla provedena intramedulární osteosyntéza hřebem. VÝSLEDKY: Do podrobněji sledovaného souboru byli zařazeni pacienti s intraartikulární zlomeninou distální tibie, typu B a C dle AO klasifikace. Bylo hodnoceno množství ranných komplikací, rtg nález dle Burwella a Charnleye. Spokojenost pacienta a klinický nález byl zhodnocen pomocí skórovacího systému AOFAS. ZÁVĚR: Tato práce seznamuje s možnostmi operačního ošetření zlomenin distálního bérce. Shrnuje literární poznatky, hodnotí soubor našich pacientů a snaží se dát návod na strategii léčby těchto zlomenin. Operační ošetření zlomenin distální tibie má dnes jasně doporučené a definované kroky, jejichž dodržování výrazně snižuje riziko pooperačních komplikací. Cílem léčby je obnovení anatomických poměrů a funkce poraněné oblasti s brzkým návratem pacienta do plnohodnotného života. Vzhledem ke špatným výsledkům konzervativní terapie je u zlomenin tibiálního pilonu jednoznačně preferována operační léčba. Anatomicky definované dlahy umožňují provedení osteosyntézy „podvlékanou“ technikou. Léčba zlomenin distální tibie je nicméně technicky náročná vzhledem k potenciálu závažných komplikací.
PURPOSE: The aim of this article is to evaluate patients data after distal tibia fracture treatment, to set up optimal algorithm of surgical therapy, and to optimize treatment strategy of injured patients. MATERIAL AND METHODS: Between 2008 and 2011 121 patients with distal tibia fracture were treated at the Department of Trauma Surgery, University Hospital Brno. The most common method used for the definitive treatment of distal tibia fractures was open reduction and internal fixation with LCP – locking compression plate (91 patients). Angle stable and anatomically preformed plates were used for the stabilization of distal tibia fractures. Seven fractures were stabilized by miniosteosynthesis using screws and wires. Eighteen out of 45 patients with extra-articular fractures of distal tibia were treated with intramedullary nail osteosynthesis. RESULTS: Detailed follow-up study included patients with intra-articular fractures of distal tibia (AO classification type B and C). Rate of wound complications and radiographic evaluation by Burwell and Charnley were assessed. Patient’s satisfaction and clinical findings were evaluated by AOFAS scoring system. CONCLUSION: This article informs about possibilities of surgical treatment of distal tibia fractures. It summarizes literature sources, evaluates the data of patients operated on at our department and proposes instructions how to treat these fractures. Therapeutic steps in current surgical treatment of distal tibia fractures have been clearly recommended and defined. Their maintenance significantly decreases the risk of postoperative complications. The treatment goals are anatomical reconstruction of the fracture and restoration of the injured limb function with early return of patient into the normal life activities. Due to bad results of conservative therapy, operative therapy of distal tibia fractures is preferred. Anatomically preformed plates enable to stabilize the fractures with MIPO (minimal invasive percutaneous osteosynthesis) technique. Surgical treatment of these fractures is demanding due to risk of severe complications.
- Klíčová slova
- zlomenina distálního bérce, dlahová osteosyntéza, měkké tkáně,
- MeSH
- artroskopie MeSH
- bérec chirurgie MeSH
- dlahy využití MeSH
- dospělí MeSH
- fibula chirurgie zranění MeSH
- fraktury tibie * chirurgie radiografie MeSH
- hlezenní kloub chirurgie MeSH
- hojení ran MeSH
- intraartikulární fraktury * chirurgie radiografie MeSH
- intramedulární fixace fraktury metody přístrojové vybavení MeSH
- kostní dráty MeSH
- kostní šrouby MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obnova funkce MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- tibie chirurgie zranění MeSH
- vnitřní fixace fraktury * metody přístrojové vybavení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
CÍL PRÁCE: Cílem práce bylo zhodnotit, kterou metodu operační léčby lze považovat za optimální v léčbě nitrokloubních zlomenin distální tibie typu C dle AO klasifikace s použitím moderních postupů dočasné a definitivní stabilizace novými typy implantátů. MATERIÁL A METODY: Otevřené zlomeniny a též zavřené komplikovanější zlomeniny s rozsáhlým otokem a hematomem jsou indikovány k dočasné stabilizaci zevním fixatérem. Po zhojení rány, eliminaci hrozícího infektu, po odeznění otoku a zlepšení stavu měkkých tkání se většinou konvertují na vnitřní osteosyntézu. Na Klinice úrazové chirurgie bylo v letech 2008-2011 operováno 57 pacientů s C typem zlomeniny dle AO klasifikace. Z celkového počtu pacientů skórovaného souboru bylo 33 pacientů (58 %) akutně stabilizováno zevním fixatérem s pozdější konverzí na vnitřní osteosyntézu. K osteosyntéze byly používány úhlově stabilní implantáty, anatomicky definované dlahy na distální tibii, a to anterolaterální a mediální. Osteosyntéza LCP dlahami byla provedena u 50 pacientů a u 7 pacientů byla provedena miniosteosyntéza. VÝSLEDKY: Soubor pacientů byl rozdělen na 2 skupiny. Do první byli zařazeni pacienti s primárně naloženým zevním fixatérem a pozdější konverzí na vnitřní fixaci a do druhé pacienti, u kterých byla provedena definitivní osteosyntéza bez použití zevní fixace. Statisticky bylo zhodnoceno množství pooperačních raných komplikací. ZÁVĚR: Otevřená repozice fragmentů a následná vnitřní fixace pomocí úhlově stabilních dlahových implantátů je plně indikovaná metoda operační léčby nitrokloubních zlomenin distální tibie. Komplikované vysokenergetické zlomeniny C typu je lépe akutně stabilizovat zevním fixatérem a konverzi na vnitřní fixaci provést s odstupem, po zlepšení stavu měkkých tkání. Vícefragmentové intraartikulární zlomeniny je vhodné vzhledem k potřebě speciálního instrumentária a zkušeností soustředit do specializovaných traumatologických pracovišť (Věstník MZ ČR č. 6/2008).
PURPOSE: To evaluate one-stage and two-stage surgical concept in the treatment of intra-articular distal tibia fractures type C (AO classification) using modern methods of temporary and permanent stabilization with new types of implants. MATERIAL AND METHODS: Both open fractures and comminuted closed fractures with extended edema and hematoma are indicated to the temporary stabilization by external fixator. Definitive internal fixation is performed after edema is diminished, conditions of soft tissue envelope are improved and wounds are healing with no inflammation signs and minimal infection risk. From 2008 to 2011 57 patients with C type fracture (AO classification) were operated at the Department of Trauma Surgery, University Hospital Brno. Thirty-three patients (58 % of the total number of patients) were acutely stabilized with external fixation with subsequent conversion to internal osteosynthesis. At the second stage locking compression plates, anatomically pre-formed plates to distal tibia, anterolateral and medial plates were used for fracture stabilization. Locking compression plates were used in 50 cases and 7 fractures were treated by miniosteosynthesis. RESULTS: Patients were divided into 2 groups. The first group of patients was primarily treated by external fixator and subsequently conversion to internal fixation was performed (two- stage concept). Fractures in the second group were stabilized with definitive osteosynthesis without temporary stabilization by external fixation (one-stage concept). Incidence of post-operative wound complications were statistically assessed. CONCLUSION: Open reduction and subsequent internal fixation with angular stable plates are fully indicated methods of operative treatment of intraarticular fractures of the distal tibia. Complicated high energy type C fractures should be acutely stabilized with external fixator (first stage). Subsequent conversion to internal fixation is performed after improvement of the soft tissues (second stage). Multifragmentary intra-articular fractures should be concentrated in specialized trauma centers due to the demands of specialized instruments and enough experience in treatment of these injuries (Ministry of Health Bulletin No. 6/2008).
- Klíčová slova
- LCP dlahy, tibiální pylon, zevní fixatér, zlomenina distálního bérce,
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dlahy * využití statistika a číselné údaje MeSH
- externí fixátory statistika a číselné údaje MeSH
- fixace fraktur * metody statistika a číselné údaje MeSH
- fraktury tibie * chirurgie MeSH
- hlezenní kloub chirurgie MeSH
- hojení fraktur MeSH
- intraartikulární fraktury chirurgie MeSH
- kostní dráty MeSH
- kostní šrouby MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- otevřené fraktury chirurgie MeSH
- pooperační komplikace * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- tibie chirurgie zranění MeSH
- uzavřené fraktury chirurgie MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Poranění kolenního kloubu zaujímá více než 1/3 sportovních úrazů. Z ligamentózních poranění kolena je nejčastější ruptura předního zkříženého vazu. Následkem této léze bývá rozvoj funkční přední nestability kolene. Časná stabilizace kolenního kloubu náhradou předního zkříženého vazu snižuje v budoucnu riziko poranění dalších významných struktur kolenního kloubu, zejména menisků [4] a předčasný vznik gonartrózy. Na Klinice úrazové chirurgie FN Brno bylo v letech 2006-2008 operováno 345 pacientů s touto diagnózou. U většiny pacientů byla provedena artroskopická náhrada předního zkříženého vazu metodou podle Howella (náhrada předního zkříženého vazu autologním šlachovým štěpem tvořeným quadruštěpem šlachy m. semitendinosus, popřípadě v kombinaci s m. gracilis).
Knee joint injury presents more than 1/3 of sport injuries. Rupture of the anterior cruciate ligament (ACL) is the most common type of the ligamentous knee injury. Functional anterior instability of the knee used to be result of this lesion. Early stabilization of the knee joint by ACL reconstruction also decreases the risk of injuries of the other important structures and origin of the gonarthrosis in the future. The number of patients, who were operated on between years 2006-2008 with this diagnosis in our department was 345. Most of our patients underwent artroscopy replacement of ACL – Howell´s method/re-placement ACL by autologous tendon graft consisting of quadruplex tendon of m. semitendinosus possibly m. gracilis.
- MeSH
- artroskopie metody využití MeSH
- autologní transplantace metody využití MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- kloubní ligamenta chirurgie patofyziologie MeSH
- kolenní kloub chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody využití MeSH
- nemocnice fakultní MeSH
- ortopedické výkony metody využití MeSH
- poranění kolena diagnóza chirurgie MeSH
- šlachy chirurgie transplantace MeSH
- transplantáty využití MeSH
- traumatologická centra MeSH
- úrazy a nehody klasifikace MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Správná diagnostika, přesná indikace k operačnímu léčení, optimální timing i precizní provedení operace jsou rozhodující faktory pro bezchybný výsledek operačního léčení zlomenin patní kosti. Autoři se v tomto sdělení zabývají diagnostikou, indikacemi k operačnímu léčení. Prezentována operační technika, zhodnoceny výsledky. V období od II. 2004 do XII. 2008 bylo na Klinice úrazové chirurgie operováno celkem 89 pacientů se 100 zlomeninami. Operace je prováděna průměrně 8. den od úrazu. Používána je nejčastěji metoda otevřené repozice se stabilní osteosyntézou dlahou Synthes, extenzivním laterálním přístupem, v anemizaci, ATB cloně. Doléčení se děje formou aktivní rehabilitace, bez adjuvantní rigidní fixace. Dosavadní výsledky - minimum závažných komplikací, dobré klinické i RTG nálezy jsou očekávaným a správným výsledkem činnosti kliniky. Schopnost řešení možné následné poúrazové artrózy za užití subtalární artroskopie je pak samozřejmou součástí léčebného postupu a managementu ošetření zlomenin kalkanea.
The crucial elements for errorless result of operating treatment of calcaneus fractures are: correct diagnostics, accurate indication of operating treatment, optimal timing and precisely performed operation. In this announcement authors are dealing with the diagnostics, indication of operating treatment. The operating menthod is presented, the results are evaluated. From February 2004 to December 2008 89 patients suffering from 100 fractures were operated at the Clinic of Accident Surgery. The operation is performed, on average, on the eighth day from the accident. The method of open reduction with stable osteogenic synthesis with the use of splint Synthes, carried out through the extensive lateral acces, in anaemic state of health, covered by antibiotics is used most often. The treatment is finished through active rehabilitation, without accessory rigid fixation. The existing results – minimum of serious complications, good clinical and X-ray findings are the expected and correct results of the activities at the Clinic. The ability to solve the possible subsequent afteraccident arthrosis using the subtalar arthroscopy is the apparent part of the medical treatment and management of calcaneus fractures.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- dlahy využití MeSH
- fraktury kostí diagnóza chirurgie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice fakultní MeSH
- ortopedické výkony metody využití MeSH
- patní kost chirurgie patofyziologie zranění MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- rehabilitace MeSH
- rentgendiagnostika metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- traumatologická centra MeSH
- úrazy a nehody klasifikace MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
CÍL: Cílem práce je prezentace možností řešení ranných a pozdních následků zlomenin patních kostí po konzervativní a operační léčbě a naše výsledky. MATERIÁL A METODA: Za období 5 roků bylo na našem pracovišti ošetřeno 159 zlomenin kalkanea, k operačnímu řešení ORIF nebo miniinvazivně bylo indikováno 100 zlomenin. U 18 pacientů si pozdní následky vyžádaly chirurgické řešení. 11x byla provedena subtalární artroskopie, 8x artroskopická subtalární déza, 7x laterální dekomprese stěny kalkanea. VÝSLEDKY: Komplikace hojení rány byly v 10%. Komplikace typu osteomyelitidy a manifestního compartment syndromu oblasti nohy nebyla. Závažné pozdní komplikace řešené chirurgicky se vyskytly pouze po aplikaci klasických patních dlah a převážně u IV. typu zlomeniny. Všech 18 pacientů operovaných pro pozdní komplikace se zhojilo primárně. Podle orientačního schématu hodnocení spokojenosti pacienta byla většina pacientů s výsledky spokojena. ZÁVĚR: ORIF LCP dlahou zlomenin kalkanea případně artroskopicky asistovanou je moderní legitimní metodou. Pracoviště, které ji provádí, musí umět řešit i následné komplikace.
AIM: The aim of this work is to present the possibilities of solving the early and late complications of calcaneal fractures after conservative and operating treatment and our results. MATERIALS AND METHODS: 159 calcaneus fractures were treated at our trauma department within 5 years. 100 fractures were treated operatively with ORIF and miniinvasive osteosynthesis. Surgical treatment was demanded because of late complications which occured at 18 patients. Arthroscopy of the subtalar joint was performed 11x, arthroscopic subtalar arthrodesis 8x, calcaneal lateralwall decompression 7x. RESULTS: Complication during the wound healing occured in 10 %. There were no such complications as osteomyelitis and manifest compartment syndrom of the foot. Serious late complications which would demand operating treatment appeared only when classical calcaneal plate had been used and mostly at IV. type of fracture. All the 18 patients who were treated operatively because of late complications healed primarily. According to scheme of evaluation of patients´ satisfaction majority of patients´ was satisfied with the results. CONCLUSION: ORIF of calcaneal fractures with LCP plate, occasionally with arthroscopic asistence, is the modern legitimate method. The department where this method is performed has to be able to solve subsequent complication.
- MeSH
- artritida diagnóza komplikace terapie MeSH
- artrodéza metody využití MeSH
- artroskopie metody využití MeSH
- fraktury kostí komplikace MeSH
- hojení fraktur MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice fakultní MeSH
- ortopedické výkony škodlivé účinky MeSH
- patní kost chirurgie zranění MeSH
- pooperační komplikace diagnóza terapie MeSH
- rentgendiagnostika metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- traumatologická centra MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Vyšetrovanie prípadov náhlych úmrtí je často predmetom súdnolekárskej praxe. V mnohých prípadoch ide o úmrtia z kardiovaskulárnych príčin. Stanoviť diagnózu náhlej srdcovej smrti len na základe morfologických nálezov môže byť niekedy veľmi obtiažne až nemožné. V diagnostike poškodenia myokardu u živých pacientov sa bežne využívajú biochemické markery kardiálny troponín I (cTnI) a atriálny natriuretický peptid (pro-ANP). Cieľ: Cieľom práce bolo overiť využitie biochemických markerov cTnI a pro-ANP v diagnostike náhlej srdcovej smrti. Pacienti a metódy: Predmetom štúdie bolo 89 nekroptických prípadov. V 53 prípadoch išlo o náhlu srdcovú smrť, 36 prípadov s inou ako kardiálnou príčinou smrti slúžilo ako kontrolný súbor. Koncentrácie markerov boli stanovené v krvi z ľavej komory srdca a pravej femorálnej vény. Bola zisťovaná závislosť medzi výsledkami biochemického vyšetrenia a príčinami smrti, morfologickými nálezmi v myokarde, časovým intervalom medzi smrťou a odberom vzoriek biologických materiálov a údajmi o resuscitácii. Výsledky: Koncentrácie cTnI zistené vo vzorkách krvi z ľavej komory srdca v prevažnej väčšine prípadov mnohonásobne prevyšovali cutoff hodnoty, podobne ako koncentrácie pro-ANP. Hodnoty obidvoch parametrov boli významne nižšie v periférnej krvi. Neboli zistené signifikantné vzťahy medzi hodnotami sledovaných markerov a príčinou smrti, histopatologickými nálezmi v myokarde, časovým intervalom medzi smrťou a odberom vzoriek a údajmi o resucitácii. Záver: Na základe získaných výsledkov je možné konštatovať, že krv nie je vhodný materiál na stanovenie biochemických markerov kardiálneho troponínu I a atriálneho natriuretického peptidu pre stanovenie diagnózy náhlej srdcovej smrti podobne ako pri zisťovaní poškodenia myokardu u klinických pacientov.
Introduction: Medical examiners frequently examine victims of sudden death. Most often sudden deaths have a cardiovascular cause. To determine the diagnosis of sudden cardiac death based only on morphological findings may be often very difficult. Measurement of blood concentrations of cardiac troponin I (cTnI) and atrial natriuretic peptide (pro-ANP) is now in clinical use in adult patients with heart failure caused by myocardial damage. Aim: The aim of the study was the estimation wheather cTnI and/or pro-ANP could be markers of sudden cardiac death. Patients and methods: The study was carried out on 89 necroptic cases, of which 53 were concluded as cardiac-related sudden death, and 36 cases were used as a control group being other than cardiac death cases. Concentrations of markers were determined in blood taken from the left cardiac ventricle and from the right femoral vein. The dependence between the results of biochemical studies and death causes, results of histopathological examination of myocardium, time interval between the death and taking of samples, and resuscitation data was investigated. Results: Concentrations of cTnI as determined in blood samples from the left ventricle were in most cases very high, largely exceeding the cut-off level, and so were concentrations of pro-ANP. The values of both parameters were significantly lower in peripheral blood. No statistically significant dependences were found between the levels of the studied markers and the cause of death, myocardial histopathological findings, time interval between the death and taking of samples, and resuscitation data. Conclusion: Based on the results obtained, the study can be concluded that blood is not a suitable medium for determination of biochemical markers of cardial troponin I and atrial natriuretic peptide for post-mortem diagnostics of myocardial damage and for determining the diagnosis of sudden cardiac death in a manner similar to diagnostics of myocardium damage in living patients.
We report a new approach to characterization of thin (bio)molecular films based on spectroscopy of Bragg-scattered surface plasmons (BSSPs) generated by diffraction-coupling of counterpropagating surface plasmons on a metal-coated diffraction grating. The BSSPs exhibit fields with different penetration depths into the medium adjacent to the metal and therefore exhibit unequal sensitivities to the presence of (bio)molecular films on the surface of the metal. Therefore, spectroscopy of BSSPs enables in situ observation of the formation of biomolecular films and determination of both their refractive index and thickness. We demonstrate this capacity of spectroscopy of BSSPs in a model experiment in which growth of protein layers on a gold surface is studied.
