JavaScript NENÍ povolen !

Thiazidová a thiazidům podobná diuretika jsou významnou skupinou látek využívaných v léčbě esenciální arteriální hypertenze. Jakkoliv zřejmý je jejich příznivý terapeutický účinek v monoterapii, stále častěji se uplatňují ve fixních kombinacích, ponejvíce s inhibitory ACE nebo sartany. Cílem tohoto článku bylo shrnout především současné postavení hydrochlorothiazidu v léčbě hypertenze a porovnat jeho účinky s ostatními látkami dané skupiny diuretik.

Thiazide and thiazide-like diuretics are an important group of drugs used in the treatment of essential arterial hypertension. While their beneficial therapeutic effect in monotherapy is evident, they are increasingly used in fixed combinations, particularly with ACE inhibitors or sartans. The aim of this article was to summarize the current status of hydrochlorothiazide and compare its effects with other substances in this subgroup of diuretics.

MeSH
chlorthalidon aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
diuretika MeSH
fixní kombinace léků MeSH
hydrochlorthiazid aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
hypertenze farmakoterapie MeSH
indapamid aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
lidé MeSH
thiazidy aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek

Rezistentní hypertenze
[Resistant hypertension]

Remedia. 2015 ; 25 (2) : 103-108.

ISSN 0862-8947
Medvik
Zdroj

Hypertenze je definována jako rezistentní, když navzdory terapii alespoň trojkombinací antihypertenziv včetně diuretik a i přes změnu životního stylu není dosaženo hodnot krevního tlaku nižších než 140/90 mm Hg. Nedostatečně kontrolovaná hypertenze má za následek zvýšený výskyt subklinického orgánového postižení a následných kardiovaskulárních komplikací. V klinické praxi je důležité odlišit od rezistentní hypertenze stavy tzv. pseudorezistence. Častou příčinou pseudorezistence je nedostatečná spolupráce pacienta – non compliance s léčbou, syndrom bílého pláště, užívání léků a látek zvyšujících krevní tlak, nepoznaná sekundární etiologie hypertenze, komorbidity nebo špatný výběr a chybné dávkování antihypertenziv. U pacientů s rezistentní hypertenzí bychom se měli snažit ovlivnit všechny okolnosti, které mohou přispívat k rezistenci na léčbu: doporučit změnu životního stylu, vyloučit interferující medikaci a optimalizovat antihypertenzní léčbu. Z nefarmakologické léčby můžeme doporučit omezení příjmu soli ve stravě, omezení konzumace alkoholu, redukci hmotnosti, pravidelnou fyzickou aktivitu a zanechání kouření. Ve farmakoterapii využíváme vícečetnou kombinaci antihypertenziv vždy s diuretikem, nejlépe thiazidového nebo thiazidu podobného typu, neměli bychom zapomínat ani na včasné přidání spironolactonu. Nejčastější chybou v terapii rezistentní hypertenze je vynechání diuretika nebo jeho nedostatečná dávka, nezahájení léčby spironolactonem a podávání kombinace antihypertenziv ze stejné skupiny.

Abstrakt

Diuretika v těhotenství

Arteriální hypertenze - současné klinické trendy. 2015 ; 13 () : 111-115.

ISBN 978-80-7387-883-2
Medvik
Zdroj

Článek

Diuretika v léčbě hypertenze

Monhart, Václav, 1942-
Autor Autorita ORCID Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha Nefrologická ambulance Synlab s.r.o., Praha

Kapitoly z kardiologie pro praktické lékaře. 2014 ; 6 (2) : 52-54.

Kapitoly kardiol. prakt. lék.
ISSN 1803-7542
Medvik
Zdroj

Diuretika patří mezi pět základních tříd antihypertenziv. Nejpočetnější skupinou jsou saluretika – sulfonamidová diuretika s dlouhodobým středně silným nebo slabším účinkem – thiazidová (např. hydrochlorothiazid) a nethiazidová (chlorthalidon, indapamid a metipamid) – a silná krátkodobě působící kličková diuretika (např. furosemid). Výhodná je kombinovaná léčba s ostatními antihypertenzivy. Hlavní indikací diuretik u nemocných s hypertenzí je vyšší věk, izolovaná systolická hypertenze, výskyt dušnosti a otoků. Méně početnou skupinou jsou kalium šetřící diuretika se specifi ckými indikacemi, jako je léčba sekundární endokrinně podmíněné hypertenze (primární hyperaldosteronismus) nebo těžké esenciální hypertenze. (Kap Kardiol 2014; 6: 52–54)

Článek

Fixní kombinační léčba arteriální hypertenze – pozice fosinopril/hydrochlorothiazid

Medicína po promoci. 2013 ; 14 (2) : 48-53.

Med. promoci
ISSN 1212-9445
Medvik
Zdroj

K dosažení cílových hodnot krevního tlaku u pacientů s arteriální hypertenzí je ve většině případů vhodné a často i nutné použít kombinaci antihypertenziv. Velkou výhodou je jejich podávání ve fixní kombinaci. Tento trend sleduje i nabídka farmaceutických firem, takže je v současné době na trhu celá řada kombinovaných přípravků. Podávání dvou vhodných antihypertenziv v jedné tabletě prokazatelně zvyšuje adherenci pacienta k léčbě, vede k účinnější kontrole krevního tlaku, snížení výskytu nežádoucích účinků a v neposlední řadě má i ekonomické výhody. Vzhledem k tomu, že léčba arteriální hypertenze je pro pacienta léčbou celoživotní, jsou tyto výhody neocenitelné.

To achieve blood pressure goals in patients with arterial hypertension, it is suitable in most cases – and often necessary – to use combinations of antihypertensives. The use of fixed combinations is very convenient. This trend is followed by pharmaceutical companies, too; many combination antihypertensives are available now. It was demonstrated that providing two suitable antihypertensives in one tablet increases the patient’s adherence to therapy, leads to more effective blood pressure control, lowers the incidence of side effects and – last but not least – has its economical advantages. All these advantages are priceless since the therapy of arterial hypertension is supposed to be life-long.