Poruchy spánku a ich diagnostika sú predmetom spánkovej medicíny. Úloha sestry je pri realizácii vyšetrenia najmä z pohľadu funkčného zabezpečenia priebehu celonočného snímania a hodnotenia spánku u dospelých a detí nezastupiteľná. Sestra pri celom procese polysomnografického vyšetrenia dodržiava postup podľa metodického odporúčania hlavného odborníka Ministerstva zdravotníctva (MZ) (1). Dôraz sa kladie na prípravu pacienta a jeho pokožky, aplikáciu snímačov a elektród, ako aj kontrolu pacienta počas celej doby trvania vyšetrenia a sledovanie jeho priebehu.
Sleep disrorders and their diagnosis are subject of sleep medicine. The nurse’s role is irreplaceable in the implementation of the examination, especially from the point of view of functional assurance of course of all-night recording and assessment of sleep in adults and children. During the entire process of the polysomnographic examination, the nurse follows the procedure according to the methodological recommendation of the chief expert of the Ministry of Health. Empahasis is placed on the preparation of the patient and his skin, the application of sensors and electrodes, as well as checking the patient throughout the duration of the exa
- Klíčová slova
- edukace rodičů,
- MeSH
- diabetes mellitus 1. typu MeSH
- dítě MeSH
- mobilní aplikace MeSH
- péče o sebe MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rodiče MeSH
- selfmonitoring glykemie MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
U kriticky chorých pacientov je delírium závažnou a častou poruchou, ktorá je spojená s predĺženou intenzívnou starostlivosťou a hospitalizáciou, ako aj so zvýšenou morbiditou a mortalitou. Bez použitia nástroja na skríning delíria ho sestry a lekári na jednotkách intenzívnej starostlivosti (JIS) často nezachytia. Preto je potrebné poznať hlavné prejavy delíria, ako aj spoľahlivé, citlivé a overené nástroje na jeho hodnotenie, ktoré sú v súčasnosti dostupné. Pri zavádzaní nástroja na hodnotenie delíria je vhodné aplikovať prispôsobenú implementačnú stratégiu, so zameraním na jej potenciálne prekážky. Pre adekvátnu a včasnú liečbu delíria je jeho skoré rozpoznanie dôležité. Preto je rutinný skríning pacientov na odhalenie delíria nevyhnutný.
In critically ill patients, delirium is a serious and frequent disorder that is associated with prolonged intensive care and hospitalization, as well as increased morbidity and mortality. Without the use of a delirium screening tool, it is often missed by intensive care unit (ICU) nurses and doctors. Therefore, it is necessary to know the main manifestations of delirium, as well as the reliable, sensitive, and validated tools for its assessment that are currently available. When introducing a delirium assessment tool, it is advisable to apply a customized implementation strategy, focusing on its potential obstacles. For adequate and timely treatment of delirium, early recognition is important. Therefore, routine screening of patients for delirium is essential
Počet pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) neustále narůstá. Nově se v péči o tyto pacienty uplatňuje telemedicínské sledování (Home MonitoringTM, HM). Metodika: Výzkum probíhal kvantitativní metodou technikou dotazníkového šetření. Byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM–). Dotazníky byla zkoumána kvalita života (QoL) (EQ-5D-3L), míra anxiety, deprese (HADS) a subjektivní vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Způsob sledování ICD přímo neovlivnil QoL (p = NS). Na základě celkového skóre byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM– (68,6 ± 19,0 vs. 64,6 ± 16,5, p = 0,09). Výsledky též neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM– a HM+ ve výskytu anxiety a deprese. Z hlediska subjektivního vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM– by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo namísto dálkového sledování osobní kontrolu u lékaře. Skupina HM+ preferovala využívání dálkového systému sledování (p = 0,007) a stejně tak měla kladný názor na dálkově prováděnou lékařskou péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL, anxietu či depresi u pacientů s ICD. Pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli.
The number of patients with implantable cardioverter-defibrillators (ICD) has been continuously rising. Telemonitoring care (Home MonitoringTM – HM) has been increasingly used during the monitoring of these patients. Methods: 150 patients with ICDs who were monitored using the HM system (HM+), and 150 patients with ICDs who were monitored using standard outpatient checkups (HM–) were included. A questionnaire, which focused on the quality of life (QoL) (EQ5D-3L), level of anxiety and depression (HADS), and a custom questionnaire examining the subjective approach of patients to the HM system and telecare workflow, was sent out to all patients. Results: The method of ICD monitoring did not directly influence the QoL (p = NS). A non-significant trend towards better QoL in HM+ compared to HM– patients was recorded. It was based on total QoL scores (68.6 ± 19 vs. 64.6 ± 16.5, p = 0.09). Regarding anxiety and depression, statistical testing also failed to find any difference between HM+ and HM– patients. The most striking difference between HM+ and HM– patients was recorded in the preference for the type of monitoring. 54.9% of HM– patients were interested in remote monitoring, 45.1% said they preferred outpatient check-ups, and only 6.7% (p < 0.0001) of HM+ patients were interested in switching to outpatient check-ups from remote monitoring. HM+ patients were more inclined to use remote ICD monitoring (p = 0.007) and had a positive approach toward the telecare system (p = 0.034). Conclusion: The method of device monitoring does not significantly affect QoL in patients with ICDs, nor does it affect levels of anxiety and depression. Generally, patients with ICDs monitored using the HM system were very satisfied with telecare and would prefer not to lose remote ICD monitoring. *
