Základ farmakoterapie idiopatických střevních zánětů (IBD) tvoří aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva a v poslední době také biologická léčba. Aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) jsou vhodnými léky pro útočnou a udržovací léčbu nemocných s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou (UC). U ohraničených tvarů této nemoci se podávají lokálně ve formě čípků nebo rektálních nálevů, event. pěny. U nemocných s rozsáhlým postižením tlustého střeva je vhodná perorální terapie, event. v kombinaci s lokální terapií. Význam aminosalicylátů v terapii Crohnovy nemoci (CN) je v poslední době poněkud menší, než tomu bylo dříve. Využívají se především v profylaktické léčbě recidivy CN po provedené střevní resekci. Glukokortikoidy se systémovým účinkem mají mocný protizánětlivý efekt a jsou využívány v perorální nebo parenterální léčbě u nemocných s těžším průběhem ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci. Jejich dlouhodobé podávání je však zatíženo vysokým rizikem závažných nežádoucích účinků, jejichž intenzita narůstá s dávkou a délkou podávání. Ukázalo se, že glukokortikoidy nemají význam v prevenci relapsu IBD. Topické steroidy (budesonid) jsou první terapeutickou volbou u ileo-cékální formy CN s mírnou až střední aktivitou. Imunosupresiva, především thiopuriny, jsou indikována v terapii chronicky aktivních forem IBD, u některých mimostřevních projevů a v léčbě fistulující Crohnovy nemoci. V praxi jsou především využívána pro jejich tzv. kortikosteroidy šetřící efekt. Od počátku milenia byla do terapie střevních zánětů zavedena biologická léčba. Jedná se o podávání chimérické nebo kompletně humánní protilátky, které je namířena proti tumor nekrózujícímu faktoru alfa, jenž je uvolňován do tkání a tělesných tekutin z aktivovaných leukocytů v průběhu zánětlivé reakce. U 80–90 % nemocných s IBD, kteří nereagovali na konvenční terapii kortikosteroidy a imunosupresivy, vede biologická terapie k významnému zlepšení stavu nebo dosažení remise.

Aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants, and recently also biological therapy are the mainstays of pharmacotherapy of inflammatory bowel diseases (IBD). Aminosalicylates (sulphasalazine, mesalazine) are essential drugs for both induction and maintenance treatments of patients with ulcerative colitis. They are administered orally, in limited disease they may also be administered locally in the form of suppositorias or enemas or rectal foams. Corticosteroids with systemic effect have a strong anti-inflammatory effect and are used in oral or parenteral therapy in patients with a severe course of Crohn´s disease and ulcerative colitis. Treatment with corticosteroids is burdened with a risk of serious adverse effects the intensity of which increases with the dose and duration of administration. It has been shown, that corticosteroids have no effect as a maintenance therapy in preventing the relapse of IBD. The topical steroid (budesonide) is the first choice of therapy in patients with ileo-caecal Crohn‘s disease with a mild to moderate inflammatory activity. Immunosuppressants, particularly thiopurines, are indicated in the treatment of chronically active course of IBD, in the case of some extraintestinal manifestations, and in patients with perianal fistulating Crohn‘s disease. They are used particularly in practice due to its corticoids-sparing effect. In the last ten years, the options of medical treatment for IBD have been broadened by biological therapy (infliximab and adalimumab). There are chimeric or human immunoglobulins target to the tumor necrotising factor alpha, which is realised from activated leucocytes during inflammatory pathway in intestinal tissue or circulation. In a high proportion of patients (80–90 %) unresponsive to conventional treatment with corticosteroids and immunosuppressants, are significantly improved after biological therapy has been started.

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE Lighthouse a 1 LF UK

Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1 LF UK Praha

Options of medicamentous therapy in Crohn´s disease and ulcerative colitis The options of medicamentous therapy in Crohn's disease and ulcerative colitis

Převzato z Med. pro praxi 2011; 8(9): 360-363

Literatura