- MeSH
- amébiáza komplikace mikrobiologie prevence a kontrola MeSH
- cestování trendy MeSH
- hepatitida A komplikace mikrobiologie prevence a kontrola MeSH
- kontrola infekčních nemocí statistika a číselné údaje trendy MeSH
- lidé MeSH
- malárie komplikace mikrobiologie prevence a kontrola MeSH
- nemoci z povolání etiologie klasifikace MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nemoci z povolání dějiny prevence a kontrola terapie MeSH
- pracovní lékařství dějiny metody trendy MeSH
- rodinní lékaři dějiny trendy využití MeSH
- zákonodárství jako téma normy trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Nazální provokační test slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem. Jednou z indikací tohoto vyšetření je posouzení profesionální etiologie alergické rýmy. Test doplňuje základní diagnostický postup při průkazu alergického IgE zprostředkovaného onemocnění, zejména v případě velmi suspektní anamnézy, ale negativních kožních testů a specifických protilátek IgE. Nazální provokační test umožňuje rozlišit roli nespecifických a specifických faktorů v rozvoji nosních symptomů a sledovat časnou, pozdní a opožděnou reakci. Doporučenou a používanou metodou k provádění nosního provokačního testu je aktivní přední rinomanometrie, při níž je měřen: 1. inspirační průtok v každém nosním průduchu (určuje stupeň nosní obstrukce), 2. nosní odpor v každém nosním průduchu. Současně je posuzováno tzv. nosní symptomové skóre. Incidence profesionální alergické rinitidy v České republice jako samostatně hlášeného onemocnění činí zhruba 30 nových případů ročně a v kombinaci s průduškovým astmatem dalších 40–70 nových případů onemocnění ročně. Nejvíce postiženou profesí jsou stejně jako u samostatného astmatu pekaři, cukráři, zpracovatelé obilovin, chovatelé hospodářských zvířat, textilní dělníci, zdravotní sestry a pracovníci exponovaní izokyanátům, případně dalším chemikáliím. Jsou prezentovány údaje o souboru 70 osob, jimž bylo prostřednictvím Kliniky nemocí z povolání FN v Hradci Králové v letech 1996–2004 ohlášeno onemocnění profesionální alergickou rinitidou samostatně (33 nemocných) nebo v kombinaci s průduškovým astmatem (37 nemocných). Jako příčinný alergen byla nejčastěji zjištěna mouka a mlýnský prach (27 %), textilní prach (14 %), rostlinný prach (10 %), dezinfekční prostředky (9 %), kravské epitelie (7 %) a latex (7 %). Průměrná délka expozice dané profesní škodlivině do vzniku prvních alergických obtíží činila 9 ±10,05 let. Nazální provokační test vedl ke stanovení diagnózy profesionální alergické rýmy u 20 % nemocných (14 ze 70). Autorky podporují snahy o sjednocení postupu při provádění nosního provokačního testu na celostátní i mezinárodní úrovni.
A nasal provocation test serves to detect the response of a nasal mucosa to provocation by a specific or nonspecific nasal stimulus. One of the indications of this examination is the assessment of a professional etiology of an allergic rhinitis. The test makes complete the basic diagnostic procedure of detection of an allergic IgE-related disease, especially in case of a very suspect history but negative skin tests and specific IgE antibodies. A nasal provocation (challenge) test enables distinguishing the role of nonspecific and specific factors in development of nasal symptoms and follow-up of an early, late and delayed reaction. The active anterior rhinomanometry is a recommended method used as a nasal provocative test which measures: 1. an inspiration flow in each nasal nostril (determines the degree of a nasal obstruction), 2. a nasal resistance in each nasal nostril. Simultaneously, a so called nasal symptom score is evaluated. The incidence of a occupational allergic rhinitis in the Czech Republic reported as an independent disease is roughly 30 new cases annually and next 40 to 70 new cases of the disease combined with asthma bronchiale annually. Similarly to asthma bronchiale, the most affected professions are bakers, confectioners, cereal producers, cattle breeders, textile workers, nurses and workers exposed to isocyanates and other chemicals. Data from the sample of 70 persons are presented and reflect reporting of a occupational allergic rhinitis (33 patients) and in combination with asthma bronchiale (37 patients) by the Clinic of Occupational Diseases of the Teaching Hospital in Hradec Králové in 1996–2004. Flour and mill dust (27 %), textile dust (14 %), vegetable dust (10 %), disinfectant products (9 %), cow epithelium (7 %) and latex (7 %) were the most frequent allergens. The average length of exposure to a particular professional noxae until the development of the first allergic symptoms was 9 ±10,05 years. A nasal provocation test contributed to diagnosing the occupational allergic rhinitis in 20 % patients (14/70). The authors support the efforts to unification of the procedure of a nasal provocative test on the national and international level.
- MeSH
- alergeny diagnostické užití MeSH
- celoroční alergická rýma diagnóza etiologie MeSH
- imunoglobulin E krev MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání MeSH
- nosní provokační testy metody přístrojové vybavení využití MeSH
- rinomanometrie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Zemědělství patří mezi odvětví s častým výskytem nemocí z povolání včetně profesionálních respiračních alergických onemocnění, a to především bronchiálního astmatu a alergické rinitidy, vzácněji exogenní alergické alveolitidy. Alergogenně působí škodliviny živočišného i rostlinného původu. Z živočišných alergenů jde především o kravské epitelie, které jsou po moučném prachu celkově druhou nejčastější příčinou profesionálního astmatu v České republice i v řadě dalších evropských zemí. Z rostlinných alergenů jsou důležité zejména seno, sláma a tzv. prach ze stodol. Autorka podává informace o souboru 40 zemědělských pracovníků s profesionálním astmatem a/nebo alergickou rinitidou, ohlášeném Klinikou nemocí z povolání Fakultní nemocnice v Hradci Králové v desetiletém období 1994–2003. Převažující profesí je chovatel hospodářských zvířat-ošetřovatel(ka) skotu, dále ošetřovatelé drůbeže. U většiny nemocných byla zjištěna přecitlivělost na několik zemědělských alergenů současně. Průměrná délka latentního období od začátku expozice do ohlášení nemoci z povolání činila 16,5 roku. Jako velmi rizikové bylo shledáno pracovní prostředí drůbežáren, kde i doba latence byla výrazně kratší. Autorka připojuje kazuistiky alergických onemocnění zemědělců z vlastní klinické praxe. Úskalí diagnostiky spočívá v komplexním působení alergenů všeho druhu a v přítomnosti směsných alergenů, které bývají příčinou problémů s identifikací jednotlivých nox. V diagnostice vlastního onemocnění astmatem je vždy nutné zvažovat chronickou bronchitidu nebo současný výskyt astmatu i bronchitidy, který se týká asi 10 % nemocných s astmatem. Práce doplňuje přehled vzácnějších respiračních onemocnění, na které je třeba v diferenciálnědiagnostické rozvaze rovněž pomýšlet (toxický syndrom z organického prachu, hypersenzitivní pneumonie, onemocnění plničů sila, asthma like syndrom aj.)
Agriculture is the field with the frequent occurrence of occupational diseases including professional respiratory allergic diseases, especially asthma bronchial and allergic rhinitis, rarely exogenous allergic alveolitis. Noxae of an animal and vegetable origin are allergenic. As concerns animal allergens, there is especially the cow epithelium, which is the second most common cause of professional asthma following the flour powder in the Czech Republic and other European countries. As concerns vegetable allergens, especially hay, straw and so-called dust from barns is important. The paper presents the information on the sample of 40 agriculture workers with professional athma and/or allergic rhinitis reported by the Clinic of Occupational Diseases of the Faculty Hospital in Hradec Králové in the course of 1994–2003. The most frequent profession was the breeder of the farm animals, the male/female nurse of cattle and poultry. The simultaneous sensitivity to several agricultural allergens was found in the most of patients. The average length of a latent period between the beginning of exposure and reporting occupational disease was 16,5 years. The working environment of poultry farms was found to be the most at risk with the shorter latent period. The author attached the case reports of agriculture workers with allergic diseases from her own practice. The shortcomings of diagnostics are related to a complex action of allergens of different origins and the presence of a mixture of allergens, which contribute to the problems related to identification of particular noxae. In the diagnostic process, it is always necessary to consider chronic bronchitis or a common occurrence of asthma and bronchitis, which is present in about 10 % patients with asthma. The paper includes the review of more rare respiratory diseases, which have to be considered in the differential diagnostic process (organic dust toxic syndrome, hypersensitivity pneumonitis, silo-filler’s disease, asthma like syndrome, etc.).
- MeSH
- alergeny klasifikace MeSH
- bronchiální astma diagnóza etiologie MeSH
- celoroční alergická rýma diagnóza etiologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- farmářská plíce diagnóza etiologie MeSH
- hypersenzitivní pneumonitida diagnóza etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání MeSH
- zemědělství MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- bronchiální astma diagnóza etiologie imunologie MeSH
- imunoglobulin E krev MeSH
- imunoglobulin G krev MeSH
- isokyanatany analogy a deriváty aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání diagnóza etiologie MeSH
- polyurethany aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autorka uvádí historii působení střediska cestovní medicíny na Klinice nemocí z povolání FN Hradec Králové v letech 1975–2001. Za toto období provedli 87 501 vyšetření cestovatelů do zahraničí. Z celostátního hlášeného počtu 1089 profesionálních tropických nemocí hlásilo toto středisko 284 tropických nemocí infekčních a parazitárních jako nemoci z povolání, což je 26 % z celého počtu v ČR za toto období. V souladu s celostátní statistikou bylo nejvíce hlášených případů malárie, v celé ČR celkem 481 případů, na uvedeném středisku 144, což je téměř 30 %. Jeden z těchto případů bylo i úmrtí v Nigérii při selhání profylaxe proti malárii Lariamem. Druhé nejčastější onemocnění v ČR byly virové hepatitidy, téměř všechny typu A, celkem 246, na středisku cestovní medicíny v Hradci Králové jen 28 onemocnění, což je 11 % z počtu. Na třetím místě v ČR bylo 164 amebóz, z toho hlášených Klinikou nemocí z povolání v Hradci Králové 81, což je 49 %. Největší počet hlášených tropických nemocí byl v letech 1977, 1981, 1984 a 1995, což koreluje s celostátními čísly. Dále autorka uvádí zkušenosti s klinickými a laboratorními projevy jednotlivých skupin tropických onemocnění a léčbou včetně dvou publikovaných případů beri-beri hlášených jako jiné poškození zdraví z práce z Peru a Nigérie. Dále upozorňuje na některé problémy s očkováním před cestou do zahraničí.
The author presents the history of the Centre for Travel Medicine at the Clinic of Occupational Diseases of the Faculty Hospital Hradec Králové in 1975-2001. During this period they made 87 501 examinations of subjects travelling abroad. From the nationwide notified number of 1089 occupational tropical diseases their centre notified 284 infectious and parasitic occupational diseases, i.e. 26% of the total number in the Czech during that period. Consistent with the nationwide statistics most frequently malaria was reported: in the whole CR 481 cases, in the mentioned centre 144 which is almost 30%. One of these cases in Nigeria was fatal when anti-malaria prophylaxis with Lariam failed. The second most frequent diseases in the CR was viral hepatitis, almost all cases were type A, a total of 146, in the Centre of Travel Medicine in Hradec Králové only 28 cases which is 11%. The third place was held in the CR by 164 amoebiasis incl. 81 reported by the Centre in Hradec Králové i.e. 49%. The highest number of notified tropical diseases was in 1977, 1981, 1984 and 1995 which correlates with nationwide figures. The author presents also experience with clinical and laboratory manifestations of different groups of tropical diseases and treatment, incl. Two published cases of beri-beri notified as other occupational damage from Peru and Nigeria. She also draws attention to some problems of immunization before trips abroad.
