Autoři se zabývají problematikou diagnostiky recidiv bronchiálních karcinoidů po předchozí resekci. Cílem práce bylo stanovit optimální postup v dispenzarizaci těchto pacientů na základě zjištěných rizikových faktorů. Metodika a pacienti: Retrospektivně byly vyhodnoceny výsledky sledování souboru nemocných po resekci bronchogenního karcinoidu. Sledovali jsme diagnostické charakteristiky souboru nemocných, typy operací, typy nádorů a recidivy onemocnění. Prezentujeme tři vybrané kazuistiky nemocných, následně léčených pro recidivu onemocnění. Výsledky: V období 1998–2016 jsme na naší klinice diagnostikovali a operovali bronchiální karcinoid u 52 nemocných. Soubor tvořilo 23 mužů a 29 žen středního věku (medián 59 let), v rozmezí 17–84 let. 45 nemocných mělo karcinoid typický, 6 karcinoid atypický, 1 nemocný byl operován pro karcinoid smíšený. Lobektomie/bilobektomie byla provedena u 44 nemocných, segmentektomie u jednoho, resekce bronchu u dvou, segmentální resekce u dvou a kryodestrukce u tří nemocných. Recidivy nádoru byly zjištěny u 6 nemocných – u čtyř po lobektomii, u jednoho po segmentektomii a u jednoho po kryodestrukci. V pěti případech recidivoval karcinoid typický a v 1× karcinoid smíšený. Nemocná (žena, r. n.1981) – v době diagnózy 17letá, po pravostranné horní lobektomii v roce 1999. Recidiva onemocnění byla zjištěna po více než 17 letech od operace na základě příznaků bolestí na hrudi při respiračním infektu. Metastáza karcinoidu byla chirurgicky odstraněna. Nemocný (muž, r. n. 1943) po pravostranné horní lobektomii pro smíšený karcinoid v roce 2001. Po 5 letech byla zjištěna recidiva nádoru v oblasti spojného bronchu, byla provedena reoperace – střední lobektomie s resekcí spojné průdušky. O tři roky později byly zjištěny metastázy do jater. Nemocný byl léčen radiofrekvenční ablací, došlo ale k progresi jaterních metastáz a úmrtí pacienta (2013). Třetí nemocný (muž, r. n. 1927) po segmentektomii v roce 1999, o dva roky později byla zjištěna recidiva v pahýlu resekovaného bronchu B6 vlevo, byla provedena resekce zbytku levého dolního laloku. Tři roky poté byla zjištěna další lokální recidiva, nemocný byl léčen konzervativně octreotidem, přičemž došlo k výrazné regresi a následné dlouhodobé stabilizaci nemoci. Diskuze: Vzhledem k tomu, že oficiální mezinárodní postupy nejsou přesně dány, jsme se v našem sdělení snažili shrnout možné prostředky sledování těchto pacientů a navrhnout vhodnou strategii péče. Optimální se jeví pravidelné ambulantní kontroly, včetně laboratorních vyšetření hodnot 5-HIOK, BFSK pooperačně 2krát ročně, poté frekvence jednou za rok či dle laboratorního screeningu. CT a usg je vhodné doplnit 1krát ročně. Při významné suspekci pak využíváme octreotidový scan. Plán by však měl být vždy do jisté míry individuální. Závěr: Karcinoidy plic jsou nádory s nízkým maligním potenciálem, prognóza nemocných po radikálních resekcích bez přídatné léčby je většinou velmi dobrá. Nemocné je přesto nutné po operacích dlouhodobě sledovat. Všeobecně je udáváno relativně nízké riziko recidiv, v našem souboru však činilo 11,5 %. I v případech recidivy přicházejí v úvahu další možnosti účinné léčby.

• MeSH
• dospělí MeSH
• karcinoid diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů * MeSH
• nádory jater diagnóza   sekundární   MeSH
• nádory plic * diagnóza   chirurgie   MeSH
• pneumektomie metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH