- MeSH
- financování organizované MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
- MeSH
- financování organizované MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
- MeSH
- financování organizované MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Článek podává stručný přehled o významu, který se přisuzuje nerovnostem ve zdraví ve zdravotní politice EU a WHO. Zmiňuje se o historii zájmu o tyto otázky a o participaci Èeské republiky, zejména Státního zdravotního ústavu, na jejich poznání. Informuje o hlavních cestách øešení nerovností a akcentuje mezisektorovou spolupráci.
Presented is a brief review of the significance that is being given to inequalities in the health policies of the EU and WHO. Mentioned is the history of interest in such problems and the participation of the Czech Republic, namely of the NIPH in their detection and analysis. Outlined are the major pathways for resolving such inequalities and accented is inter-branch collaboration.
- MeSH
- akademie a ústavy MeSH
- Evropská unie MeSH
- veřejné zdravotnictví ekonomika normy trendy MeSH
- zdraví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl práce: Cílem byla analýza výskytu pertusse v Českých zemích a vyhodnocení okolností, které tento výskyt ovlivňovaly, zejména vyhodnocení vlivu očkování na incidenci onemocnění, na klinickou závažnost onemocnění a na cirkulaci Bordetella pertussis v populaci. Cílem práce byla také analýza příčin nedostatků v diagnostice a hlášení onemocnění a vypracování návrhu na jejich zlepšení. Metodika: Údaje o nemocnosti pertussí byly získány z archivu SZÚ a programů ISPO a EPIDATinformačních systémů Hygienické služby. Údaje o úmrtnosti kromě uvedených zdrojů i z publikací. Definice případu onemocnění byla specifikována v Metodickém pokynu Surveillance pertusse a podle direktivy EC. Laboratorní diagnóza onemocnění byla prováděna kultivačním a sérologickým vyšetřením. Za pozitivní výsledek byl považován nejméně 4 násobný vzestup titru protilátek sér, vyšetřených v jednom pokusu. Výsledky: Onemocnění pertussí patřilo spolu s difterií a spalničkami mezi nejnebezpečnější infekce dětského věku. Nejstarší údaje o úmrtnosti se datují do roku 1890–62/100 000. Ještě v roce 1951 dosahovala 3,6/100 000. Nemocnost dosáhla vrcholu v roce 1955–540/100 000. Očkování proti pertussi zahájené začátkem padesátých let vedlo k rychlému poklesu nemocnosti dětských věkových skupin. Stále se však pravidelně objevovaly ve 2–4letých intervalech roky s vyšším výskytem onemocnění (tzv. epidemické roky). Nejnižších hodnot dosáhla nemocnost až v průběhu 80. let. V následujících letech má však nemocnost stabilně stoupající trend. V roce 2006 došlo dokonce i k úmrtí novorozence na pertussi. Specifická nemocnost podle věku byla v letech 1980–2000 nejvyšší ve věkové skupině dětí mladších 1 roku. Toto zjištění spolu s pravidelně se vyskytujícími roky s vyšší nemocností ve 2–3letých intervalech znamená, že v populaci stále cirkuluje Bordetella pertussis. Zatímco v 80. letech se onemocnění pertussí vyskytovalo téměř výlučně u dětí mladších jednoho roku, v devadesátých se spektrum nemocných rozšiřuje o 1–4leté a postupně další dětské věkové skupiny a od roku 2001 prevaluje věková skupina 10–14letých. Závěr: Vysoká proočkovanost (97 %) pěti dávkami kvalitní celobuněčné očkovací látky české výroby zavedené do praxe v r. 1958 se podílela rozhodujícím způsobem na snížení nemocnosti pertusse z hodnot vyšších než 500/100 000 v polovině padesátých let na hodnoty nižší než 0,5/100 000 v osmdesátých letech. Nicméně ani tato strategie nevedla k eliminaci původce pertusse v populaci. Je zřejmé, že současné očkovací schéma za použití současných očkovacích látek není schopno epidemiologickou situaci vyřešit. Vzhledem k tomu, že účinnost současných acelulárních očkovacích látek proti pertussi je v nejlepším případě stejná jako celobuněčných, nelze předpokládat zlepšení současného stavu. Pouze důsledně prováděná aktivní surveillance, používání nové generace více imunogenních pertussových očkovacích látek a opakované přeočkovávání starších věkových skupin populace může přinést žádoucí výsledky.
Study objectives: To analyze the incidence of pertussis in the Czech Republic, influencing factors and, in particular, the effect of vaccination on pertussis morbidity, clinical seriousness of the disease and circulation of Bordetella pertussis in the population. To study the causes of defective diagnosis and reporting and to propose remedial measures. Methods: Data on pertussis morbidity were obtained from the archives of the National Institute of Public Health and the public health information systems ISPO and EPIDAT. Mortality data were taken from the above sources and literature. The case definition was used as specified in the Methodical Guidance for Pertussis Surveillance and the EC Directive. Laboratory diagnosis was based on culture and serology. An at least fourfold increase in the serum antibody titer found within an experiment was considered as a positive result. Results: Pertussis together with diphteria and measles used to be among the most dangerous infections in childhood. The oldest mortality data date back to 1890 when 62 deaths per 100,000 population were reported. In 1951, the death rate still reached 3.6/100,000. The pertussis morbidity peaked in 1955 with 540 cases per 100,000 population. Vaccination against pertussis since the early 1950’s led to a rapid reduction of morbidity in children. Nevertheless, higher pertussis morbidity rates were observed at 2–4-year intervals (in the so- called epidemic years). The lowest morbidity rates were reported during the 1980’s. However, a stable upward trend has been observed over the following years. In 2006, a neonate died from pertussis. The age specific morbidity rates in 1980 through 2000 were highest in children under one year of age. This fact together with the regularly increased morbidity rates observed at 2–3-year intervals indicate that Bordetella pertussis still circulates in the population. While in the 1980’s, the cases of pertussis were reported almost exclusively in children under one year of age, in the 1990’s, they became more common also among children 1–4 years of age and started to be prevalent in children 10–14 years of age since 2001. Conclusion: A high immunisation coverage (97 %) with five doses of high quality whole-cell vaccine of Czech origin introduced into practice in 1958 played a crucial role in the reduction of pertussis morbidity from more than 500/100,000 in the mid-1950’s to less than 0.5/100,000 in the 1980’s. Nevertheless, this strategy did not lead to elimination of the causative agent in the population. It is evident that the current immunization scheme with the use of the available vaccines cannot solve the epidemiological situation. Since the efficacy of the currently available acellular pertussis vaccines is, at the best, the same as that of the whole-cell vaccines, any improvement of the current status cannot be expected. Only effective active surveillance, the use of new more immunogenic pertussis vaccines and revaccination of older age groups can result in desirable outcomes.
- MeSH
- epidemiologické metody MeSH
- infekce bakteriemi rodu Bordetella diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- morbidita trendy MeSH
- pertuse diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- pertusová vakcína aplikace a dávkování imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Článek se snaží odpovědět na častou otázku veřejnosti, zda je možné pro přípravu kojenecké stravy používat pitnou vodu z vodovodu, nebo zda je nutné používat balenou vodu určenou pro kojence. Pokud voda odpovídá ve všech ukazatelích požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence, protože např. současná limitní hodnota dusičnanů v pitné vodě (50 mg/l) je stanovena právě s ohledem na prevenci kojenecké methemoglobinémie. Má-li spotřebitel pochybnosti o stálosti mikrobiologické kvality dodávané vody, může vodu pro jistotu krátce převařit. Někdy může docházet k případům, kdy voda sice splňuje legislativní hygienické požadavky, ale vzhledem k vyššímu obsahu některých jejích přirozených součástí (rozpuštěné látky, sodík, sírany, fluoridy, hořčík atd.) může být pro kojence méně vhodná. Autor uvádí doporučené hodnoty obsahu těchto látek v kojenecké vodě.
Here the author attempts to answer a question frequently asked by the public: when preparing infant formula, can tap water be ušed or do we need to use bottled water marketed for infants? If the water in question meets the drinking water standards for all indicators, it is safe for infants as well, since, for instance, the current limit for nitrates in drinking water (50 mg/l) was set up with respect to the prevention of infant methemoglobinemia. If the consumer is in any doubt as to the stability of microbiological quality of the water supply, the water should be boiled shortly to make sure it is safe. Nevertheless, in some instances, although meeting the regulátory safety requirements, the water may appear less suitable for infants because it contains higher amounts of some naturally present minerals (total dissolved solids, sodium, sulphates, fluorides, magnesium, etc). The recommended content of particular minerals in drinking water intended for infant consumption is outlined in the article.
V práci je popsán význam Světového dne proti chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a jeho organizace ve světě a v České republice. V r. 2005 byly v ČR pořádány osvětové informační akce o CHOPN pro veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků a v 5 městech byly měřeny plicní funkce (spirometrie). Akcí se zúčastnilo 1192 lidí, hodnotitelných výsledků včetně spirometrie bylo 1154 (652 mužů, 502 žen), kteří byli průměrného věku 52 let (současní kuřáci 45,4 roků, nekuřáci 56,4 roků, P < 0,001). Největší podíl kuřáků byl mezi mladými lidmi ve věku 10-29 let (59,4 %), nad 60 let věku bylo kuřáků 23,8%. Index obezity nad 30 mělo 15% měřených. Z údajů o kouření a měření plicních funkcí byly získány poznatky: 1) u kuřáků nad 55 let věku byla tendence k horším hodnotám ukazatelů periferních dýchacích cest (např. MEF25-75) proti nekuřákům (P = 0,001). 2) rozdíly mezi muži a ženami byly statisticky nevýznamné. Z nereprezentativního selektivního vzorku obyvatelstva, kterým byly měřeny plicní funkce, nelze soudit na prevalenci CHOPN v České republice. Překvapivě se však zjištěná hodnota bronchiální obstrukce týkala 6% měřených, což odpovídá dobře doloženým epidemiologickým studiím na mnoha místech světa.
The text gives a description of the Worid COPD Day's impact and organization both worldwide and in the Czech Republic. In this country, the general public was informed about COPD via education and information campaigns in the media. In five Czech cities, pulmoneiry functions were tested (spirometry). From a total of 1,192 participants, 1,154 results including spirometry were eligible for assessment (652 males, 502 females, average age 52 years, average age of current smokers 45.4 and of non-smokers 56.4 years, P < 0.001). The highest proportion of smokers was found among young people aged 10-29 years (59.4 %). 23.8 % of smokers were older than sixty. A body mass index over 30 was found in 15 %. The smoking habit data and spirometry results showed that: 1. Smokers over 55 years of age tend to have worse values of peripheral lung function parameters (e.g. MEF25-75) as compared to non-smokers (P = 0.001). 2. Differences between males and females were not statistically significant. Although the prevalence of COPD in the Czech Republic cannot be assessed from this unrepresentative selective sample of population, bronchial obstruction was found in 6 % of the tested subjects, which is in accordance vith well-documented epidemiologic studies throughout the world.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- plošný screening MeSH
- programy Healthy People MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Článek podává struènou informaci o studii, kterou v letech 2003–2004 provedla Evropská úøadovna WHO o realizaci politického rámce Zdraví pro všechny v Evropském regionu. Výsledky studie ukázaly velkou pestrost v pøístupech èlenských zemí a pøinesly øadu myšlenek pro zobecnìní. Staly se podnìtem k nedávné aktualizaci (2005) evropské politiky zdraví pro všechny.
Brief information is given on the European WHO study of implementation of the Health for All policy framework in the European region carried out in 2003–2004. The study showed great diversity of approaches to policy implementation in the member states and brought a wide range of experience to be generalized. The results became a challenge for the last update (2005) of the Health for All policy framework for the European region.
