Úvod: Plicní resekce může zapříčinit změny ve funkčním stavu a z toho důvodu také v kvalitě života pacientů, kteří ji podstupují. Aby bylo plánování péče o tyto pacienty efektivní, je potřeba identifikovat oblasti, které si vyžadují zvláštní pozornost. Cíl: Cílem této prospektivní studie bylo porovnat kvalitu života a disabilitu před plicní resekcí a tři měsíce po ní. Metodika: Kvalita života a disabilita byly hodnoceny pomocí standardizovaných nástrojů: Short Form-12 verze 2 a WHO Disability Assessment Schedule 2. Výsledky: Výzkumný vzorek zahrnoval 44 pacientů indikovaných k plicní resekci. Průměrný věk v souboru byl 65,7 let (min. 37, max. 79), 56,8 % představovali muži. Tři měsíce po resekci bylo zjištěno zhoršení kvality života v doménách Fyzické zdraví (p = 0,016) a Bolest (p = 0.044). Došlo také k signifikantní změně celkové úrovně disability (p < 0.001). Signifikantní změny disability byly zjištěny také v doménách Mobilita (p < 0.001), Životní aktivity (p < 0.001) a Účast ve společnosti (p = 0.037). Závěr: Tři měsíce po resekci plic bylo zjištěno statisticky významné zhoršení kvality života a disability ve více doménách. Fyzické zdraví, Bolest, Mobilita, Životní aktivity a Účast ve společnosti byly identifikovány jako oblasti, které při plánování pooperační péče o tyto pacienty vyžadují zvláštní pozornost.
Background: Lung resection can cause changes in patients' functional status, potentially affecting their quality of life. For effective care planning after resection, it is necessary to identify areas of quality of life that require special attention. Objectives: This prospective study aimed to compare the quality of life, health, and disability before lung resection and three months after it. Methods: Quality of life, health, and disability were assessed using standardized tools: Short Form-12 version 2, and WHO Disability Assessment Schedule 2. Results: The research group included 44 patients with a mean age of 65.7 years (min. 37, max. 79) referred for lung resection. Men were more represented in the study group (56.8%) than women. Three months after the surgery, statistically significant deterioration in the quality of life was observed in the domains of Physical functioning (p = 0.016) and Bodily pain (p = 0.044). Where disability was concerned, the overall score also deteriorated (p < 0.001). This was driven predominantly by the domains of Mobility (p < 0.001), Life activities (p < 0.001), and Participation (p = 0.037). Conclusion: The deterioration in the quality of life in multiple domains three months after lung resection is highly significant. The deterioration in the domains Physical functioning and Bodily pain in the quality of life field, and of Mobility, Life activities, and Participation in the health and disability score identifies these areas as those that need special attention when planning post-surgery care for these patients.
- MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- pneumektomie * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Sarkopenie je závažné onemocnění, které postihuje svalovou hmotu a také svalovou sílu a/nebo funkci svalů. Má mnoho rizikových faktorů, mezi něž se řadí také malnutrice. Důsledky této nemoci jsou závažné a mohou se taktéž projevit omezením soběstačnosti pacienta v činnostech každodenního života. Cíl: Cílem průřezové studie bylo zjistit, zda existuje vzájemný vztah mezi malnutricí, sarkopenií a soběstačností. Metodika: Malnutrice byla hodnocena pomocí škály Mini Nutritional Assessment (MNA), soběstačnost pomocí dotazníku Barthel Index (BI) a sarkopenie pomocí doporučených diagnostických metod, včetně Short Physical Performance Battery (SPPB). Výsledky: Soubor tvořilo 68 pacientů průměrného věku 76 let (min. 65, max. 93). Tento soubor tvořilo 24 mužů (35,3 %), z toho 5 mužů se zjištěnou sarkopenií, a 44 žen (64,7 %), z toho 16 žen se zjištěnou sarkopenií. U pacientů se sarkopenií byla nalezena významná korelace mezi věkem pacientů a jednotlivými testy MNA (r Sp = –0,2236), SPPB (r Sp = –0,2236) a BI (r Sp = –0,6324). Dále byl nalezen statisticky významný rozdíl u pacientů se sarkopenií mezi testem SPPB a MNA (p = 0,00005) a testem SPPB a BI (0,00006). Závěr: Sarkopenie má multifaktoriální původ, který souvisí nejen s věkem pacientů. V naší studii byla vyšší prevalence sarkopenie u žen a byla prokázána významná míra vzájemného ovlivnění malnutrice, sarkopenie a soběstačnosti. Stěžejní u této nemoci je včasná diagnostika a cílená intervence.
Introduction: Sarcopenia is a severe condition affecting muscle mass, strength, and/or muscle function. It is influenced by various risk factors, including malnutrition. The consequences of this condition are significant and can limit a patient's independence in daily activities. Objective: The aim of this cross-sectional study was to investigate the relationship between malnutrition, sarcopenia, and functional independence. Methods: Malnutrition was assessed using the Mini Nutritional Assessment (MNA) scale, functional independence was measured using the Barthel Index (BI) questionnaire, and sarcopenia was diagnosed using recommended methods, including the Short Physical Performance Battery (SPPB). Results: The study included 68 patients with an average age of 76 years (min. 65, max. 93). The sample consisted of 24 men (35.3%), including 5 men diagnosed with sarcopenia, and 44 women (64.7%), including 16 women diagnosed with sarcopenia. Among patients with sarcopenia, a significant correlation was found between patients' age and individual MNA (rSp = -0.2236), SPPB (rSp = -0.2236) and BI (rSp = -0.6324) test scores. Furthermore, a statistically significant difference was observed in patients with sarcopenia between the SPPB and MNA tests (p = 0.00005) and the SPPB and BI tests (p = 0.00006). Conclusion: Sarcopenia has a multifactorial origin, not solely related to patients' age. Our study showed a higher prevalence of sarcopenia in women and demonstrated a significant mutual influence between malnutrition, sarcopenia, and functional independence. Timely diagnosis and targeted intervention are crucial in managing this condition.
Cíl: Hlavním cílem studie byla transkulturální adaptace, lingvistická validace a testování psychometrických vlastností české verze Nurse Competence Scale (CZNCS). Metodika: Design - průřezová observační studie. Soubor tvořilo 274 studentů třetích ročníků bakalářských studijních programů ošetřovatelství na českých univerzitách. Pro sběr dat byla využita česká verze Nurse Competence Scale, obsahující 73 položek seskupených do sedmi subškál. Sběr dat byl realizován v období od roku 2018 do roku 2021. Vnitřní konzistence škály byla zjišťována pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Obsahová validita byla hodnocena indexem obsahové validity, konstruktová validita byla testována pomocí Analýzy hlavních komponent. Rozdíly v hodnocení kompetencí byly testovány užitím Mann-Whitneyova testu a Pearsonova chí-kvadrát testu. Výsledky: Index obsahové validity S-CVI/Ave dosáhl u české verze NCS hodnoty 0,95, index obsahové validity S-CVI/UA dosáhl hodnoty 0,75. Cronbachova alpha české verze Nurse Competence Scale bylo 0,981. Faktorová analýza poukázala na šestifaktorové řešení. Závěr: Česká verze Nurse Competence Scale prokázala dobrou úroveň obsahové validity a reliability. Česká verze NCS může sloužit jako vhodný nástroj pro sebehodnocení kompetencí studentů závěrečných ročníků studijních programů ošetřovatelství.
Aim: The aim of the study was a transcultural adaptation, linguistic validation, and testing of psychometric properties of the Czech version of the Nurse Competence Scale (CZNCS). Methods: Designed as a cross-sectional observational study. The sample comprised 274 students from third-year bachelor's nursing study programmes at Czech universities. To collect the data, a Czech version of the Nurse Competence Scale was used, containing 73 items grouped into seven subscales. The data was collected between 2018 and 2021. The internal consistency of the scale was assessed using Cronbach's alpha. Content validity was assessed using the Content validity index, while construct validity was tested using Principal Component Analysis. Differences in the assessment of competence were tested using the Mann-Whitney test and Pearson's chi-squared test. Results: The content validity index average for the Czech version of NCS was 0.95, while the content validity index-universal agreement was 0.75. Cronbach's alpha of the Nurse Competence Scale was 0.981. Factor analysis showed a six-factor solution. Conclusions: The Czech version of the Nurse Competence Scale showed good levels of content validity and reliability. The Czech version of the NCS may serve as a useful tool for self-assessment of students' competence in the final years of nursing programs.
- MeSH
- lidé MeSH
- odborná způsobilost * normy MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- psychometrie metody MeSH
- studenti ošetřovatelství MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Příznaky chronického srdečního selhání mohou ovlivnit emocionální i fyzickou pohodu pacientů. Cíl: Cílem této průřezové studie bylo zjistit prevalenci deprese u hospitalizovaných pacientů s chronickým srdečním selháním a její vazby na vybrané aspekty. Metodika: Deprese byla hodnocena pomocí dotazníku Patient Health Questionnaire-9, dále byly získány údaje o funkční nezávislosti, třídách NYHA, vnímání nemoci, kvalitě života a sociální podpoře. Data byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky, Kruskal-Wallisova testu a Spearmanova korelačního koeficientu na 5% hladině významnosti. Výsledky: Soubor tvořilo 173 pacientů s průměrným věkem 71,51 let (min. 50; max. 92), z toho bylo 56,07 % mužů. Deprese byla identifikována u 47,40 % subjektů; průměrné skóre deprese bylo 5,65 (SD = 4,61). Deprese se častěji vyskytovala u pacientů hodnocených dle NYHA jako NYHA III a IV (p = 0,0018) a u pacientů s klesající nezávislostí (p = 0,0002). Korelační analýza pomocí Spearmanova korelačního koeficientu naznačila, že rostoucí prevalence deprese byla spojena s nižší kvalitou života (rSp = 0,5470; p < 0,05), vnímáním nemoci (rSp = 0,537; p < 0,05) a sociální podporou (rSp = -0,2439; p < 0,05). Závěr: Deprese může být ovlivněna mnoha aspekty. Aby bylo možné depresi účinně zvládat, je nutné tyto aspekty znát. U hospitalizovaných pacientů s chronickým srdečním selháním by jednou z možností mohla být komplexní intervence týmu paliativní péče.
Background: The symptoms of chronic heart failure affect patients' emotional and physical well-being. Objectives: The aim of this cross-sectional study was to determine the prevalence of depression in hospitalized patients with chronic heart failure and its links to selected aspects. Methods: Depression was assessed with the Patient Health Questionnaire-9, data were obtained on functional independence, NYHA classes, illness perception, quality of life, and social support. Data were analyzed using descriptive statistics, the Kruskal-Wallis test, and Spearman's correlation coefficient at a 5% level of significance. Results: The sample comprised 173 patients with a mean age of 71.51 years (min. 50; max. 92), of whom 56.07% were males. Depression was identified in 47.40% of subjects; the mean score was 5.65 (SD = 4.61). Depression was more frequent in NYHA classes III and IV (p = 0.0018), as well as in patients with decreasing independence (p = 0.0002). Correlation analysis using Spearman's coefficient suggested that an increasing prevalence of depression was associated with lower quality of life (rSp = 0.5470; p < 0.05), illness perception (rSp = 0.537; p < 0.05), and social support (rSp = -0.2439; p < 0.05). Conclusions: Depression may be influenced by numerous aspects. To effectively manage depression, these aspects must be known. In hospital patients, one option could be a comprehensive intervention by a palliative team.
Cíl: Zhodnotit znalosti a zkušenosti všeobecných sester s multikulturní příslušností s léčbou pooperační bolesti v konkrétním zdravotnickém zařízení v Království Saúdské Arábie. Metodika: Online, průřezový dotazníkový průzkum. Data byla analyzována pomocí programu STATA 15 na hladině významnosti α = 0.05. Výsledky: Do průzkumu bylo zařazeno celkem 473 všeobecných sester 16 různých národností, (průměrný věk 35,7 let, 92,4 % ženy). Zjistili jsme, že se liší používané škály k hodnocení bolesti na různých odděleních (p = 0,000). Na chirurgickém oddělení je nejčastěji používaná numerická škála, na jednotkách intenzivní péče je to škála FLACC (Face, Legs, Activity, Cry, Consolability). Typ nefarmakologické léčby se liší dle typu pracoviště (p < 0,05). Aplikace tepla je nejčastější na standardních chirurgických odděleních a psychosociální podpora byla deklarována nejčastěji na oddělení jednodenní chirurgie. Závěr: Z výsledků vyplynula nejednotnost v managementu pooperační bolesti. Využívány jsou odlišné škály k hodnocení bolesti i různé postupy nefarmakologické terapie. Vhodné je zavést jednotné pokyny a pravidelně informovat všeobecné sestry o nových trendech v léčbě pooperační bolesti vycházející z mezinárodních standardů.
Aim: We evaluated the knowledge and experience of general nurses, across multicultural backgrounds, on managing postoperative pain in one healthcare facility in the Kingdom of Saudi Arabia. Methods: Online cross-sectional questionnaire survey. The data was analysed using the STATA 15 programme at significance level α = 0.05. Results: In total, 473 general nurses were involved in the survey across 16 different nationalities (average age 35.7 years, 92.4% female). The use of pain scales differs according to the type of department (p = 0.000). The numeric pain scale was most commonly used in the standard surgical department and the FLACC (Face, Legs, Activity, Cry, Consolability) scale in the intensive care units. The type of non-pharmacological treatment method differs according to the type of department (p < 0.05). The application of warm compression is the most commonly used treatment in the surgical department, while psychosocial support was declared most often in day care surgery units. Conclusions: The results showed inconsistencies in the management of postoperative pain. Different scales are used to assess pain and different procedures of non-pharmacological therapy are used. It is appropriate to establish uniform guidelines and to regularly inform general nurses about new trends in the treatment of postoperative pain, based on international standards.
- MeSH
- analgezie * MeSH
- lidé MeSH
- pooperační bolest terapie MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Saudská Arábie MeSH
