Mnoho pacientů bývá k paliativní hospicové péči odesíláno v těžkém klinickém stavu s životní prognózou čítající jen několik desítek hodin. Během krátkodobé hospitalizace je obtížné optimálně naplnit potřeby nemocného a jeho rodiny, rovněž bývají kladeny vyšší nároky na ošetřující personál. Jsou uvedeny tři kazuistiky, ve kterých byla krátkodobá hospitalizace rodinou vnímána jak pozitivně, tak negativně a je diskutováno o příčinách takto odlišného hodnocení krátkodobých hospitalizací. K prevenci krátkodobých hospitalizací přispívá systematická propagace paliativní hospicové péče a vzdělávání zdravotníků v této oblasti.
Many patients are referred to palliative hospice care in severe clinical condition with life expectancy of just several dozen hours. Short-term hospitalisation can hardly optimally fulfil the needs of the patients and their families and the demand placed on the nursing personnel is high. Three case reports are presented here in which the short-term hospitalisation was perceived by the families of the terminally ill patients both positively and negatively, and the causes of the opposite approaches to short-term hospitalisations are discussed. Prevention of the negative approach to these short-term hospitalisations is supported by systematic promotion of palliative hospice care and education of healthcare professionals in this area.
- MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * metody trendy MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- umírající psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Předávání služby mezi sestrami je potencionálním nebezpečím pro kvalitu poskytované péče. Příchozí sestry do služby potřebují přesné informace o současném stavu pacienta. Předávání těchto informací v rámci týmu je však často turbulentní a časově omezené. Autoři příspěvku předkládají parciální výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož cílem bylo analyzovat proces předávání služby mezi sestrami a identifikovat rušivé elementy při procesu předávání informací. Sledovaným souborem byli sestry pracující na čtyřech standardních odděleních, ve čtyřech vybraných zdravotnických zařízeních. Sestry pracovali ve 12 hodinových směnách a pečovali v průměru o 12 pacientů. Analýza získaných dat ukázala, že během sledovaných předání služeb bylo zaznamenáno 136 rušivých elementů. V rámci přechodu z noční na denní směnu (předání trvalo podstatně kratčeji než večerní) bylo zaznamenáno 49 (36 %) narušení, v rámci přechodu na noční službu 87 (64 %) rozptýlení. Při 29 (36 %) předání nedošlo k žádnému narušení. Nejčastějším rušivým činitelem byl lidský faktor, vyzvánění telefonu a hluk v pozadí.
End-of-shift handover among nurses presents a potential hazard to the quality of care provided. The oncoming nurses need accurate information about the current state of the patient. However, passing such information within the team is often turbulent and time-limited. The authors of the paper present partial results of a qualitative research survey aimed at analysing the process of end-of-shift handover among nurses and identifying disruptive factors in the information transmission process. The sample group were nurses working in four standard departments in four selected medical facilities. The nurses worked 12 hour shifts and cared for an average of 12 patients. The analysis of the data obtained showed that there were 136 disruptive factors recorded during the end-of-shift handover. In the night-to-day shift handover (the information transmission was much shorter than the day-to-night shift handover) 49 (36%) disruptive factors were recorded, while there were 87 (64%) disruptive factors within the day-to-night shift handover. In 29 (36%) handovers there were no interfering factors recorded. The most common interfering or disruptive factors were the human factor, phone ringing and background noise.
Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou, avšak samostatnou součástí zdravotnické dokumentace. Její vedení je neoddělitelnou součástí práce sester. Autoři příspěvku předkládají parciální výsledky výzkumného šetření zaměřeného na ošetřovatelskou dokumentaci a názory sester na ni ve vybraných zdravotnických zařízeních v České a Slovenské republice, a na Ukrajině. Výběrový soubor tvořilo 210 sester ve všech věkových kategoriích pracujících na ošetřovacích jednotkách ve třech zemích. Pro získání dat byla zvolena technika dotazníku vlastní konstrukce, který kromě popisných a demografických údajů obsahoval 19 položek. Dotazník byl distribuován v české, slovenské a ukrajinské verzi. Na základě získaných dat lez konstatovat, že časová náročnost vedení ošetřovatelské dokumentace u osloveného vzorku sester souvisí s místem (zemí) jejich působení. Ve vedení ošetřovatelské dokumentace mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly. V názorech sester na význam ošetřovatelské dokumentace jsme nezjistili žádné signifikantní rozdíly.
Nursing documentation is an integral but independent part of medical documentation. Keeping such documentation is an inseparable part of nurses‘ work. The authors of the paper submit partial results of a research survey focused on nursing documentation and opinions of nurses in the selected health care facilities in the Czech Republic, in the Slovak Republic and in Ukraine. The sample comprised 210 nurses in all age categories working in nursing units in three countries. To obtain the data, a technique of a questionnaire of authors' own design was selected, which included 19 items in addition to descriptive and demographic data. The questionnaire was distributed in the Czech, Slovak and Ukrainian version. On the basis of the data obtained, it is possible to state that the time devoted to managing nursing documentation in the research sample is related to the place (s) of their nursing activity. There are differences in the management of nursing documentation among the selected countries. In the nurses' opinions on the importance of nursing documentation, we did not find any significant differences.
Klinická praxe je významným studijním prostředím pro studenty ošetřovatelství. Praktická výuka uskutečňovaná v přirozeném klinickém prostředí tvoří minimálně polovinu z celkového rozsahu studijního plánu. Akademická půda i klinické prostředí v nemocnicích jsou však náročnou oblastí, kde studenti zakouší stres, který může být vystupňován až v chronickou úzkost. Klinické prostředí je pak studenty popisováno jako nejvíce stresující záležitost při studiu ošetřovatelství. Strach a úzkost jako nejčastější reakce na stres pak může mít u těchto studentů negativní dopad na výkon a na vytváření chabých vypořádacích technik a schopností, které pak ovlivňují jejich náhled na ošetřovatelství a jejich budoucí směřování. Významným modelem, který se zabývá pohodou a stresem klienta v ošetřovatelství je model Betty Neumanové, který je uplatnitelný jako koncepce pro vzdělávací instituce v ošetřovatelství právě na zmírnění stresových faktorů a podporu studentů. Významnou strategií pro snížení studentské úzkosti a k podpoře efektivní adaptace je vytvoření propojeného a funkčního systému mentorů a studentských týmů, supervizorů a vytvoření pozitivního pracovního prostředí.
Clinical training has always been an important part of nursing education. Clinical practice performed in hospitals is the larger part of nursing education. However, theoretical nursing studies and clinical training might be really demanding and stressful for many students. Furthermore, nursing undergraduate students have been describing clinical practice as one of the most stressful and anxiety producing components of the whole nursing program. Stress and anxiety might have negative impact on students´ productivity and therefore they develop poor coping techniques. It might effect their view on nursing in general and their future professional field. The Neuman Systems Model focuses on the client´s wellness and provides a framework for the significance of the exploration of interventional strategies for nursing faculties to support their students. The role of clinical supervison, nurse teachers, pairs of undregraduate students supervising one another and positive clinical learning environment belong to significant and interventional strategies decreasing nursing students´stress and anxiety. The whole system must be interconnected all together and must work.
- MeSH
- klinické praxe MeSH
- lidé MeSH
- psychický stres MeSH
- studenti ošetřovatelství MeSH
- úzkost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
