Cílem studie bylo ověření kvality českého překladu Addenbrookského kognitivního testu (Addenbrooke's Cognitive Examination, ACE). ACE je neuropsychologickou screeningovou testovou baterií, která slouží k zachycení demence a napomáhá k odlišení mezi demencí při Alzheimerově nemoci a frontotemporální demencí. Výzkumný soubor byl tvořen 60 pacienty s diagnostikovanou pravděpodobnou demencí Alzheimerova typu dle DSM IV a NINCDS-ADRDA kritérií. Všichni pacienti prošli vstupním neurologickým, základními biochemickými a morfologickými vyšetřeními. Administrovány byly též psychologické testy a škály, včetně ACE. Nejvýraznější kognitivní deficity v ACE byly zaznamenány v subtestech paměti a verbální fluence. Statistickým zpracováním byla zjištěna dobrá senzitivita českého překladu ACE testu: cut-off skór 88 vykazoval 100 senzitivitu a cut-off skór 83 vykazoval 96 senzitivitu pro zachycení demence. Položková reliabilita testu, hodnocená pomocí Cronbachova koeficientu alfa, dosahovala hodnoty 0,8. Lze konstatovat, že český překlad Addenbrookského kognitivního testu se jeví nejen jako nový užitečný test pro zhodnocení kognitivních deficitů, ale je i dostatečně kvalitním a senzitivním testem pro zachycení demence.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Hluboká mozková stimulace (deep brain stimulation) je v současnosti považována za klinicky efektivní metodu léčby pokročilé Parkinsonovy nemoci. Jedná se o neuromodulační chirurgický výkon, který bývá užíván nejčastěji k ovlivnění pozdních hybných komplikací právě u Parkinsonovy nemoci, esenciálního tremoru a u některých dalších indikací. Proto, aby tato metoda plnila kvalitně svůj léčebný smysl a měla tímto ve svém důsledku maximální léčebný efekt pro pacienta s minimem negativních vedlejších účinků, je důležité, aby byla správně indikována. Hodnoceno bývá mj. vyčerpání možností dostupné farmakologické terapie, responzibilita na dopaminergní léčbu, přítomnost/nepřítomnost kognitivních deficitů, demence a deprese, věk pacienta, celkový zdravotní stav pacienta s přihlédnutím ke zvažovanému zákroku a přítomnost/nepřítomnost jiného somatického onemocnění. Neuropsychologické vyšetření se v tomto kontextu zaměřuje na zhodnocení případné deteriorace kognitivních schopností či přítomnosti demence, dále psychických a behaviorálních symptomů. Toto zhodnocení je nezbytné, protože těžší kognitivní deficit a závažnější psychiatrická symptomatologie jsou kontraindikací k provedení tohoto zákroku.
Časná detekce kognitivních a behaviorálních poruch při fokálních cerebrálních lézích je již dlouhodobě předmětem zkoumání a zájmu odborné veřejnosti. S anatomickými strukturami temporálních laloků bývají z mentálních procesů nejčastěji spojovány paměťové a řečové schopnosti, sluchová a zraková percepce, změny v osobnosti a chování. Pro posledně zmíněné se klíčovým jeví limbický systém, zejména pak amygdala, která mj. dává emocionální zabarvení námi prožitým událostem a zasazuje je do emocionálního kontextu, napomáhá interpretaci sociálního chování, ovlivňuje míru vyjádření agresivity či naopak moduluje -ochranitelské- chování, má vliv na prožitky strachu a na sexuální chování. Dysfunkce temporolimbických struktur může ústit v některé specifické syndromy, mezi něž lze především zahrnout Klüver-Bucyho syndrom a Geschwindův syndrom. K charakteristickým symptomům Klüver-Bucyho syndromu se v současnosti řadí: hypersexualita, hyperoralita, placidita, vizuální agnozie, snížení agresivity, změny v dietních zvycích a poruchy paměti. Geschwindův syndrom bývá vymezován: hyposexualitou, hypergrafií, hyperreligiozitou (vč. hypermoralizování), viskozitou (excesivní tendence k dotýkání se a blízkosti v sociálním kontaktu).
- MeSH
- barbituráty terapeutické užití MeSH
- epilepsie chirurgie MeSH
- předoperační péče MeSH
- spánkový lalok chirurgie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
